V tomto pokračování o epidemii z nadhledu
Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:
- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)
- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.
COVI-kávička 17.5. ČR 0,3 Indie +281,9. Co dál?
Česká republika: +0,3 tisíc nových případů. O něco málo víc než polovina počtu minulý týden.
Indie +281,9 tisíc nových případů. Již několik dní mírrný pokles a o 50 tisíc méně než minulý týden. Možná i v Indii začíná zklidnění v důsledku obezřetnějšího chování lidí.
A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):
|
Rusko : Francie |
|
8,6 : 14,0 |
Rusko setrvalý stav, Francie mírné zklidnění.
Pro zajímavost: Izrael +2 nové případy.
Zklidnění i celosvětově.
Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.
Informace čerpám zejména z: worldometers.info/...
Jak to vidím
Epidemie z nadhledu:
Podívejme se na vývoj epidemie z dlouhodobé časového hlediska a v globálním rozměru:
Před měsícem se epidemie dostala celosvětově na vrchol. Nyní klesá. Ale těch poklesů už bylo víc. Za povšimnutí stojí korelace mezi počtem nových případů denně a s malým časovým odstupem počtem úmrtí. Tj. testy přece jen určitou vypovídací schopnost mají.
Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?
V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:
Ekonomie a ekonomika doby postkovidové
(pohled za horizont událostí)
Viz: radimvalencik.pise.cz/...
Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:
Tvůrčí mezigenerační týmy (TMT): základ inovačního potenciálu/11
Ve společnosti, jejíž ekonomika bude založena na dominantní roli sektoru produktivních služeb, budou nositeli inovační dynamiky tvůrčí mezigenerační týmy napojené na absolventské sítě univerzit. Právě s ohledem na podporu jejich vzniku a rozvoje bude nutné zaměřit komplex reforem, které vyvedou společnost ze slepé uličky setrvačného vývoje směřujícího se společnosti, jejíž ekonomika je ovládána diktátem přerozdělovací moci. Postupně a nepravidelně uveřejňuji vybrané pasáže z pracovní verze podnětné diplomové práce našeho studenta M. S., které případně doplním svým komentářem. Od svého textu odlišuji fialovou barvou.
Přínos tvůrčích mezigeneračních týmu pro rozvoj podniku – 11. část
2.3 Přínos týmu pro podnik
Tuto problematiku zpracovává doc. Radim Valenčík, CSc. a Ing. Pavel Sedláček v článku "Čtvrtá průmyslová revoluce, nebo změna srovnatelná s průmyslovou revolucí?". "K problematice Čtvrté průmyslové revoluce a některým jejím atributům (digitalizace, umělá inteligence, kontinuální robotizace apod.) je dle autorů nutno přistupovat jako ke změně srovnatelné s průmyslovou revolucí.
V článku je uvedením konkrétních faktů a jejich analýzou doloženo, že nejde jen o další fázi průmyslové revoluce, ale o zrod nového dominantního sektoru, kterým se stává odvětví produktivních služeb, tj. služeb přispívajících k nabývání, uchování a uplatnění lidského kapitálu. Tato odvětví mnohonásobně zvýší dynamiku inovací a změní charakter ekonomického růstu. Produkce odvětví produktivních služeb bude absorbována zejména tvůrčími mezigeneračními týmy, které se stanou základní formou zapojení člověka do produkčního procesu. Perspektivy i problémy výše tematizovaných změn lze velmi dobře sledovat v oblasti vyzrávání startupů do podoby vertikálně i horizontálně propojených tvůrčích mezigeneračních týmů. Jejich podpora není v současné době dostatečně efektivní. Článek identifikuje projevy setrvačného myšlení přístupu k uvedené problematice a návazně prezentuje teoretická východiska překonání bariér, které v důsledku setrvačného přístupu vznikají.
Čtvrtá průmyslová revoluce, nebo změna srovnatelná s průmyslovou revolucí?, Fórum sociální politiky. Praha, 2020, 2020(4), 22-27. (s. 22)
V článku se autoři nadále zabývají uplatněním odvětví produktivních služeb se zaměřením na tvůrčí mezigenerační týmy. Hlavní myšlenkou se v této kapitole stává nepřítomnost představy o ekonomickém přínosu, tedy možnosti působení na mnohonásobné zvětšení produktivity lidské činnosti - uplatnění lidského kapitálu. Je nutné uvést hlavní přínos průmyslové revoluce. Prostřednictvím změn v technologiích v rámci zemědělství se několikanásobně zvýšila produktivita využití půdy. Zároveň samotný vznik průmyslu dal možnost vzniku statků, které dosud nebyly k dispozici. V návaznosti na tom potom vzniká celý sektor služeb, který je s užíváním takových statků spojený. Jedná se například o oblasti vybavení domácností, cestování, šíření informací a další. Při komparaci s nynějším světem pak autoři za nejprogresivnější a nejdynamičtější prvek v oblasti průmyslu považují právě tvůrčí mezigenerační týmy především díky jejich mnohostranné roli. Jednak jsou základem inovačního potenciálu, nabízejí možnosti řešení problému udržitelnosti penzijního systému, jelikož umožní pojmout neomezené množství osob produktivního věku ovšem ne na základě substitučního vztahu, kdy mladší pracovníci nahrazují starší, ale na základě komplementárního vztahu, kdy zaměstnávání starších osob vytváří podklad pro lepši uplatněni mladších a jejich rychlejší profesní růst. Zároveň jsou schopny efektivně vstřebat produkci z odvětví produktivních služeb a vytvořit tak základ pro vzestup takových odvětví. Především pak hrají zásadní roli při změně charakteru ekonomického růstu. Jedná se o moment, kdy se těžiště ekonomického růstu přesouvá primárně do oblasti produktivních služeb. Tím se umožní zvýšení dynamiky a neomezená udržitelnost ekonomického růstu, ten získá na kvalitě, která se projeví například rapidním snížením spotřeby přírodních vstupů (materiálu, energií) do ekonomiky a tím způsobí její odlehčení. Především pak značně přispívají k mezigenerační soudržnosti, jelikož účast starších pracovníků má podstatný vliv na stabilitu tvůrčích týmů.
Autoři článku také uvádí, že dle studie Startup Report 2019-2020 je nejčastější složení personálu startupových projektů obsazují vysokoškolsky vzdělaní muži ve středním věku, kteří disponují zkušeností z předchozích startupů. Typický český startup můžeme považovat za týmový projekt, který se principiálně podobá menšímu inovačnímu týmu. Zákonitě tedy platí, že čím větší inovační potenciál startup má, tím větší je šance jeho úspěchu a možnost komercializace. S ohledem na věkové složení osob pracujících na startupu tak často dochází k mezigenerační a interdisciplinární spolupráci, která je založená na spojení specializace, míry zkušeností a osobního potenciálu. Tato synergie pak představuje značnou konkurenční výhodu pro zdolávání mnoho-oborových výzev, které každý začínající startup provázejí. Podle autorů můžeme pozorovat propojení různých inovačních týmů, založených na erudici, materiálním a odborném zázemí takzvaných babyboomers (1946-67), představitelů generace X (1968-1982) a takzvaných mileniálů (1982-1997), kteří do systému startupu za vidinou úspěchu týmové práce přicházejí s čistě technologickým náhledem, extrémní pracovitostí, smyslem pro spolupráci a konstruktivní kritiku ale především s přiměřenou mírou sebevědomí a společensky nastavenou myslí.
Čtvrtá průmyslová revoluce, nebo změna srovnatelná s průmyslovou revolucí?, Fórum sociální politiky. Praha, 2020, 2020(4), 22-27. (s. 24)
V prostředí firem bohužel nemůžeme hovořit o startupech, ale pouze o inovačních týmech, ačkoliv princip práce je velmi podobný. Cílem takového inovačního týmu je především zlepšovat. Ať už se jedná využití technologií ve výrobě, automatizaci procesů, nové receptury a výrobní postupy, urychlení výrobního času, čí zdokonalování samotného produktu, vždy je cílem takovéto skupiny především inovační zlepšení. Na rozdíl od zbylých týmů, které mají na starosti zisk, je tato skupina vyčleněna a do jisté míry odlehčena o provozní záležitosti především tak. Aby veškerá pozornost takového týmu byla soustředěna na vývoj, inovace a kreativitu.
Čtvrtá průmyslová revoluce, nebo změna srovnatelná s průmyslovou revolucí?, Fórum sociální politiky. Praha, 2020, 2020(4), 22-27. (s .25)
(Pokračování)
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
a nově i zde (lepší a přehlednější):
Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)