K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/405

V tomto pokračování o významu české vakcíny z hlediska TMT

Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:

- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)

- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.

 COVI-kávička 15.5. ČR +1,0 Indie +326,1. Co dál?

Česká republika:   +1,0 tisíc nových případů, o 0,6 méně než minulý týden. Poměrně dobrý výsledek (a nejlepší za dlouhou dobu, pokud jde o pracovní den).

Indie +326,1 tisíc nových případů. Sousední Nepál 8,5 a už asi také bude stagnovat na této úrovni.

Další nárůst Brazílie, 84,5 tisíc nových případů.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Dobrý výsledek pro Francii.

Předolympijské Japonsko 6,9.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Bude česká vakcína?

"Vláda dala ministerstvu úkol, aby do konce června prověřilo možnosti dalšího vývoje české vakcíny," říká Petr Arenberger. Podle něj má Česká republika dlouholeté zkušenosti s vývojem i výrobou vlastních očkovacích látek. "Byla by škoda na to nenavázat," dodává.

Už v březnu prohlásil v Rozstřelu Marek Petráš, přednosta Ústavu epidemiologie a biostatistiky 3. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy, že jeho tým připravil prototyp vakcíny, který je funkční a imunizující. Je to konzervativní typ látky, tedy klasická inaktivovaná vakcína, která se hodí i na infekce. Ty, podobně jako covid-19, poměrně často procházejí procesem mutací.

V tom vidí výhodu také ministr zdravotnictví. "Způsob, kterým se tyto vakcíny vyrábějí, je relativně jednoduchý. Podobně postupuje třeba i jeden z čínských výrobců. Ale je potřeba zachovat náležitý postup. My jsme teď ve fázi, kdy jsme schopni potvrdit, že výrobní kapacity mohou být k dispozici v řádu měsíců."

Viz: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/coronavirus-ockovani-ministr-zdravotnictvi-petr-arenberger-covid-pas-majetkove-priznani.A210512_124140_domaci_vov

Existuje řada důvodů, proč mít vlastní vakcínu:

1. Především jde o uchování kvalitního týmu. Týmy schopné dosáhnout takového výsledku, jaký už by dosažen, nepadají z nebe. Jsou největším bohatství, které má každá společnost.

2. Ochranu prostřednictvím vakcinace bude nutné inovovat, tak jak bude náš virus mutovat, případně když se objeví jiné, podobné epidemie. Tady je dobré mít vlastní zázemí z důvodu případné potřeby rychlé reakce.

3. Je to dobrý kšeft a přispívá k i tvorbě dobrého image naší země (možná efektivněji, než sport).

Zkrátka: Dosavadní pokusy zlikvidovat tým a naší příležitost byly typickým projevem pokusu slouhů udělat z nás vazaly. Možná i z tohoto důvodu je současný ministr vystaven tak agresivním útokům za něco, co se u těch, kteří nás dovazalského stavu vedou, přehlíží.

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:

Tvůrčí mezigenerační týmy (TMT): základ inovačního potenciálu/9

Ve společnosti, jejíž ekonomika bude založena na dominantní roli sektoru produktivních služeb, budou nositeli inovační dynamiky tvůrčí mezigenerační týmy napojené na absolventské sítě univerzit. Právě s ohledem na podporu jejich vzniku a rozvoje bude nutné zaměřit komplex reforem, které vyvedou společnost ze slepé uličky setrvačného vývoje směřujícího se společnosti, jejíž ekonomika je ovládána diktátem přerozdělovací moci. Postupně a nepravidelně uveřejňuji vybrané pasáže z pracovní verze podnětné diplomové práce našeho studenta M. S., které případně doplním svým komentářem. Od svého textu odlišuji fialovou barvou.

Přínos tvůrčích mezigeneračních týmu pro rozvoj podniku – 9. část

2 Koncepce a přínos týmu v podniku

Následující kapitola má za cíl přiblížit koncepci tvůrčího mezigeneračního týmu v rámci podniku a jeho očekávané přínosy. Konkrétněji se zaměří na koncepci a přínos z pohledu managementu, stanovení pozice lídra a v neposlední řadě jednotlivé činnosti týmu a funkce jeho členů.

2.1 Koncepce a přínos týmu z pohledu managementu

Manažeři zastávají ve firmách hlavní roli. Jsou to právě oni, kdo vytváří spojení mezi myšlenkami a skutečnými činnostmi tak, že přebírají myšlenky lídrů, které přivedou k životu kompetentně řízenou prací výkonných pracovníků. V tomto případě se ovšem nemusí jednat pouze o vedení firmy ale především o ty, kterých se týká výkon daného úkolu. Roli manažerů popsal velmi trefně Peter Ferdinand Drucker. Ten tvrdil, že manažeři dosahují cílů skrz práci druhých.

Pod slovy: "dobrý manažer" nemusíme nutně hledat velkého myslitele. Naopak, jeho nejsilnější stránkou by měla být schopnost probudit lidi ke chtěné činnosti. Dá se však říct, že tuto schopnost ovládá pouze malé procento lidí. Ačkoliv potenciálních lídrů je značný přebytek. Jinými slovy lidí s dobrými nápady a myšlenkami je spousta, mnohem méně už je příležitostí, jak tyto myšlenky realizovat.

Jedním z problémů dnešní společnosti je, že značná část manažerů dnes nejsou lidé schopní a ochotní vykovávat svěřenou práci. Vzhledem k deformovaným vztahům ve společnosti se vytváří lákavé pozice a příležitosti, jak se poctivé práci vyhnout a parazitovat na práci ostatních. Ale i v současné situaci je možné značnou část populace motivovat k práci.

Dnes sledujeme především nedostatek lidí s manažerským talentem. Takoví lidé nemusí práci hledat, především pokud mají cit pro vedení lidí, mohou si vybírat, kde své schopnosti a talent uplatní. Tento nedostatek může být příčinou třecích ploch právě mezi týmy manažerů a tvůrčími mezigeneračními týmy.

V prostředí větších firem lze mezi oběma týmy sledovat velké rozdíly. Zatímco manažerské týmy jsou do jisté míry dominantní a tvůrčí týmy chápou spíše jako nástroj ke generování příjmů, lepšího výsledku hospodaření, který management vykazuje vlastníkům firmy. Je-li cílem posílit firmy a tím i celou ekonomiku v rovině inovačních aktivit, bude se muset tento přístup otočit. Manažerské týmy tedy budou sloužit jako servisní pro týmy tvůrčí, které ponesou vlnu inovační aktivity. Tato změna však bude velmi konfliktní. Paradoxem je, že se nemusí jednat ani o zásadní změny rolí v podnikové struktuře. Jasné je, že například ve výrobních podnicích zůstanou manažerské týmy nadřazené tvůrčím, je však nutné nastavit odpovídající podnikovou kulturu, ve které budou manažerské týmy přistupovat k těm tvůrčím s respektem a budou si uvědomovat jejich význam.

Prostor pro tuto změnu můžeme hledat v oblasti, kde se tyto dva týmy prolínají.

V takovém případě můžeme zvažovat podporu, růst a zvyšovaní počtu týmů. Nicméně takovýto krok s sebou ponese i další otázky. Jednou z nich může být následující: "Jak ochotně budou velké firmy využívat výsledky práce malých manažersko-tvůrčích týmů?" Nebo: "Jakou roli bude představovat konkurenční prostředí mezi velkými firmami se zahraničními vlastníky?"

Čím znatelnější bude výsledek této práce v podobě inovačních podnětů, které budou vycházet z činnosti týmu, tím větší bude tlak na uplatnění této činnosti v konkurenčním prostředí. Zároveň musí ekonomický efekt těchto výsledků tvořit podklady pro další tvůrčí činnosti týmů.

Viz též:ŘĺHOVÁ, L a kol. (2019) Analýza Průmyslu 4.0. a význam týmů s důrazem na interdisciplinární a mezigenerační spolupráci. Projekt: Propojování národního, odvětvového a regionálního sociálního dialogu v ČR, reg. č. CZ.03.1.52/0.0/0.0/15_002/0000026. Svaz průmyslu a dopravy ČR

K tomu:

Zde autor narazil na zásadní problém. Zdaleka nejde jen o "porozumění" (aby managementy lépe "chápaly" význam TMT). Jde o střet dvou protikladných tendencí:

- Prosadit ekonomiku založenou na uplatnění rozvoje tvůrčích schopností tak, aby tato ekonomika umožnila využít produkci odvětví produktivních služeb.

- Udržet stávající privilegia vyplývající ze stále narůstající majetkové převahy, která umožňuje ovládat přerozdělovací mechanismy (instituce) společnosti a potlačovat aktivity vyrůstající z tvůrčích schopností lidí, kontrolovat je a selektivně z nich těžit.

Je to protiklad tendence směřování ke společnosti, jejíž ekonomika je založena na produktivních službách, a tendence propadání se ke společnosti, jejíž ekonomika je založena na diktátu přerozdělovací moci.

(Pokračování)

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

a nově i zde (lepší a přehlednější):

https://slerka.shinyapps.io/dashboard/?fbclid=IwAR1dQ1jbmRfxHKBXwhI9WnINy781R67yCILsW6xtzUb2BJMDVUKdNqm_uzI

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)