K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/388

V tomto pokračování Kulveit o zdůvodnění opatřní + moje zkušenosti z týmové práce

Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:

- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)

- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.

COVI-kávička 28.4. ČR +3,2 Indie +362,9. Co dál?

Česká republika:  +3,2 tisíc nových případů. To je jen o fous (0,6 tisíc) méně než minulý týden. Na této úrovni ještě nelze lokalizovat ohniska. Jsme na hraně toho nechat vládu dotlačit do další strategické chyby v tlumení epidemie.

Indie +362,9 tisíc nových případů. Další světový rekord, i když nárůst trochu zpomalil, oproti minulému týdnu však velmi výrazný. Prý je nutno Indii "humanitárně pomáhat". Někomu asi nedošlo, že jde o nás, protože při takovém rozsahu se může zrodit něco hodně nebezpečného.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko setrvalý stav, ve Francii začalo rozvolňování patrně příliš brzy.

Problémy brazílie 76,0 tisíc nových případů, Turecko 43,3, Německo 19,0 V tomto přípaě je to také výsledek "občanské neposlušnosti" implantovaného zvenku.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Racionální úvaha Jana Kulveita o logice a prvních aspektech omezení/2

Vybral jsem, protože považuji za racionální a aktuální.    

K odůvodněním protiepidemických opatření – 2. část

Jan Kulveit

Například: snadno na zcestí vedou úvahy o proporcionalitě opatření při použití nevhodných srovnání, kde se na jednu stranu vah položí třeba skutečný počet mrtvých a na druhou drastická omezení svobod. Z takového naivního srovnání může třeba australský postup, kdy jsou práva všech obyvatel milionového města drasticky omezena kvůli dvěma případům nákazy, vyjít jako zcela nepřiměřený. Ve skutečnosti je přitom australský postup nejen přiměřený, ale chrání práva obyvatel Austrálie mnohem lépe, než postup zdánlivě mírnější.

Mám pocit, že kdokoli chce vést skutečně kvalifikovanou debatu o přiměřenosti protiepidemických opatření, byť by šlo o debatu veskrze právní, měl by se seznámit alespoň s konceptem reprodukčního čísla R a základní dynamikou epidemie, alespoň v tom nejjednodušším SIR modelu. Odůvodnění opatření i jejich kritika formulovaná bez tohoto pojmového aparátu velmi snadno může být zavádějící či zmatená, nebo sklouzávat k repetitivním tvrzením, což ostatně i v praxi vidíme.

Obecný rámec pro posuzování opatření

Pokud se od obecných pravd o ohrožení zdravotnictví a mlhavých popisů rizik přesuneme k lepšímu pojmovému aparátu, jeden z validních obecných argumentů k protiepidemickým opatřením a jejich přiměřenosti je podle mě zhruba tento:

1. Jednotlivá plošná opatření mají různý efekt pro omezení šíření nákazy. Také mají různou cenu. Jak vyjádřit cenu je složitá otázka, ale například v oboru public health by se použilo měřítko let kvalitního života, v jiném oboru škoda v penězích, a v právu by asi šlo uvažovat nad tím, že "cenou” omezení je omezení práv.

2. Racionálním cílem protiepidemických opatření u nemoci s takovou smrtností a infekčností jako COVID je zpravidla redukce R pod 1. Lze si v principu představit i jiné cíle, například rychlé promoření populace, ale pak by bylo nutné uvažovat celkovou cenu takového cíle (víc než 100 tisíc mrtvých) a z úvah by asi záhy vyšlo, že takový cíl státu je nepřijatelný.

Co je skoro úplný omyl je naivní představa jakéhosi jednoduchého dilematu, kde na jedné straně stojí životy, na druhé omezení práv, a cílem je najít rovnováhu. Takto dynamika epidemie nefunguje a naivní konceptuální aparát zde selhal. Podobně by nešlo regulovat rychlost v obci příkazem že, nesmí být plynový pedál stlačen moc hluboko: pozvolná akcelerace pořád umožňuje dosáhnout vysoké rychlosti!

3. V úvahách nad redukcí R je nutno zvážit, že snížení R hlouběji pod 1 vede k rychlejšímu poklesu nákazy. Často i zdánlivě krátkodobě velmi přísné řešení problému šetří v delším časovém horizontu práva a svobody lépe, než omezení sice o něco mírnější, ale platná dlouhou dobu.

Proto, pokud chce kdokoli posuzovat přiměřenost protiepidemických opatření seriózně, je prakticky nemožné posuzovat každé opatření izolovaně, ale musí zohlednit možnosti celkového vývoje epidemie a ceny opatření za delší časové období.

4. Pokud by opatření byla zavedena od levnějších k dražším, přínos toho, které zmenší R např. z 1.0 na 0.8 není triviálně srovnatelný s tím, které zmenšilo R z 2.0 na 1.6.

Oproti běžné intuici, i velmi drahá opatření mohou být někdy zcela přiměřená, protože epidemii pomohou zastavit, případně zastavit rychle. Bez takového modelu mohou být naivní úvahy nad přiměřeností vratkou věží argumentačních kroků, jejichž nestabilním základem je mylné porozumění dynamice exponenciálních procesů.

5. Nejprostším způsobem jak kvantitativně uvažovat nad vhodností, účinností a přiměřeností opatření,který nemá zjevné chyby, je uvažovat efekt opatření jako redukci reprodukčního čísla R.

Odhady redukce R různými opatřeními jsou předmětem výzkumu v oblasti epidemického modelování. Účinky jasné rozhodně nejsou, existující odhady mají velké neurčitosti a interakce epidemie, opatření, a jiných faktorů je komplexní problém. Přesto je nutné rozhodovat i v situaci nejistoty, a nejistotu výzkumu nejde interpretovat tak, že nejistota znamená neúčinnost.

(Pokračování)

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:

O kočkách, myších, koronaviru a nás/64

K obecným doporučením přidávám stručné hodnocení vlastních zkušeností z působení v tvůrčích mezigeneračních týmech (TMT):

1995-dosud: Příprava, rozjezd a fungování VŠFS (3)

Pak se začalo všechno pomalu kazit. Nejhorší bylo, že pomalu, takže jsem to ze začátku nezaznamenal.

Prvním nepříznivým signálem bylo odstavení N. Baara od vlivu na konkrétní podobu reformy financování vysokého školství v Británii. Zmršená verze, která byla výsledkem, spíše myšlenku diskreditovala. Bohužel totéž se pod tlakem určitých lobby prosadilo do "Bílé knihy vysokého školství", kterou jsme měli možnost zpracovat jako oporu pro realizaci dlouhodobé koncepce při působení M. Kopicové jako ministryně školství. Ta aktivitu v této oblasti podporovala.

Postupně z tvorby koncepce byli odstaveni to, kteří věděli, o co jde, a základní myšlenka koncepce eliminována. Zbytek dodělalo "otevření vysokých škol", tj. masifikace, která vede k hlubokému propadu kvality a zcela změnila podmínky pro práci vysokých škol. Nejen u nás. Je to celosvětový a zdá se mně, že i záměrně vyvolaný proces.

P. Matějů byl vylákán působit jako šéf národní grantové agentury (GAČR), které se se vším svým elánem a poctivostí věnoval, aby pak byl podle a křivě obviněn z nekorektností. Kampaň, kterou proti němu rozjeli, ho dost traumatizovala, později dostal zákeřnou chorobu, které podlehl. V té době působil na naší univerzitě a připravovali jsme projekty, které měly otevřít cestu k využití poznatků, které jsme před tím získali.

Na nepříznivý vývoj jsem reagoval rozšířením záběru. Využil jsem toho, že již v roce 2003 jsem založil pravidelný Teoretický seminář EPS-SI (ekonomie produktivní spotřeby a sociální investování), který byl platformou pro vytvoření ucelené koncepce, kterou jsem zarámoval konceptem přechodu ke společnosti, jejíž ekonomika je založena na produktivních službách (službách umožňujících nabývání, uchování a uplatnění lidského kapitálu. Tomuto semináři se budu věnovat později v samostatných příspěvcích.

Na VŠFS jsem se snažil realizovat svůj projekt absolventské sítě založené na poskytování poznatků získaných vlastním výzkumem. K tomu bylo nutné vytvořit systém zpracování závěrečných prací, které by vedly studenty k týmovosti, a to mezi ročníky i obory.

Perspektivní oblastí uplatnění se jevila oblast penzijní reformy, kde jsme vypracovali původní model založených na účinné motivaci člověka k prodloužení doby produktivního uplatnění, přitom tak, aby se na něj mohla napojit i zdravotní péče a celoživotní vzdělání a reformy v odvětvích produktivních služeb (těch, které přispívají k nabývání, uchování a uplatnění schopností člověka) mohly proběhnout komplexně. Od roku 2014 jsme zpracovali šest monografií, ve kterých jsme publikovali výsledky rozpracování komplexních reforem. Celý text všech monografií ke stažení je zde:

https://www.vsfs.cz/lidskykapital/?id=2479-monografie

Situace v oblasti výzkumné činnosti a jejího spojení s praxí se na celém světě nevyvíjela příznivě. Globálně prosazenými kritérii hodnocení vědy byla v podstatě eliminována role vědeckých konferencí a ucelených komplexních monografických výstupů. Kritéria publikování článků, které vylučovaly "autocitace" (tj. možnost ukázat návaznost výsledků) vedla k tomu, že nejdůležitější výstupy se stávaly nepublikovatelnými a publikovatelné nepoužitelnými v praxi. Věda byla "elegantně" odstavena od možnosti fungovat jako teoretická opora řešení stále více narůstajících praktických problémů a praxe s možností jejího použití ani nepočítala. Situace v jednotlivých zemích se vyvíjela jako přes kopírák.

(Pokračování)

Poznámka pod čarou:

Tento seriál vzniká z velmi bohaté diskuse k následujícímu článku:

Nebezpečné mutace, nebo portfolio vícenákazy?

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8959-nebezpecne-mutace-nebo-portfolio-vicenakazy.html

Jednotlivé díly seriálu jsou krátké, aby je čtenář mohl strávit. Zpravidla končí otázkou či nastolením problému, aby se čtenář mohl připravit na další pokračování. Je v něm důsledně rozlišeno to, co je obecně platné tvrzení, od hypotéz, jejichž platnost je nutné ověřit.

Tem, kdo bude seriál sledovat a s pochopením, zjistí prostřednictvím jednoduchých nástrojů teorie her, že nejen epidemii a chování koronavirus, ale i lidí, uvidí z nových zorných úhlů. Možná bude i překvapen, když např. zjistí, kdo, jak, s kým a proč hraje určité hry.

Zde jsou přehledně uspořádny odkazy na všechny předcházející díly:

https://radimvalencik.pise.cz/9167-o-kockach-mysich-koronaviru-a-nas-odkazy.html

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

a nově i zde (lepší a přehlednější):

https://slerka.shinyapps.io/dashboard/?fbclid=IwAR1dQ1jbmRfxHKBXwhI9WnINy781R67yCILsW6xtzUb2BJMDVUKdNqm_uzI

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)