K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/381

V tomto pokračování Kulveit o odůvodnění protiepidemických opatření a moje zkušenosti z TMT

Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:

- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)

- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.

COVI-kávička 30.4. ČR +2,2 Indie +386,9. Co dál?

Česká republika:   +2,2 tisíc nových případů. Klesá to, ale pomalu.

Indie +386,9 tisíc nových případů. Další skok a další světový rekord. Z hlediska mutování viru a vzniku ohnisek portfoliové vícenákazy obrovské globální riziko.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Setrvalý stav v obou zemích. Zatím se to nikam nepohnulo.

Německo přes veškerou snahu 22,1 tisíc nových případů.

Předolympijské Japonsko +5,9 tisíc nových případů a stále pomalounku roste.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Racionální úvaha Jana Kulveita o logice a prvních aspektech omezení/4

Vybral jsem, protože považuji za racionální a aktuální.    

K odůvodněním protiepidemických opatření – 4. část

Jan Kulveit

Co tímto způsobem nezdůvodňovat

Vůbec nevím, zda je přiměřené očekávat tento typ zdůvodnění u podrobností a výjimek nějakého opatření typu "přesný výčet nezbytných služeb”.

Pro konkrétní seznam výjimek těžko může existovat epidemiologické zdůvodnění. Výzkum obecně dokáže poskytnout nějaké odhady efektu opatření typu "zavření restaurací”, ale neexistuje výzkum například "efektu uzavření italských restaurací”. Taková data v Česku k dispozici z mnoha důvodů nejsou. Absence důkazů pro efekt uzavření specificky italských restaurací ale naprosto neznamená, že takové opatření nemá žádný efekt. Zejména pokud jsou zároveň zavřené všechny ostatní restaurace, jako nejhrubší ale ne absurdní odhad může vzít že podíl efektu uzavření italských restaurací k uzavření všech restaurací podobný jako poměr počtu hostů italských restaurací ku všem restauracím, a tomuto odhadu přiřknout velkou nejistotu.

Zvlášť zdůrazňuji, že je absolutně mylná a nesmyslná argumentace typu "protože neexistují důkazy efektu uzavření italských restaurací, je správné vyjít při rozhodování z odhadu, že tento efekt je nulový”.

Je zjevné, že u konkrétních seznamů např. "nezbytných obchodů a služeb” jde částečně o politické rozhodnutí, co překročí hranici nezbytnosti a co ne. Také je nutné podotknout, že dokonce i při ideálním rozhodování by šlo najít dvojice oblastí těsně kolem oné hranice, kde epidemické riziko je srovnatelné, rozdíl nezbytnosti nebude velký, skončí na různých stranách a rozhodnutí bude působit nespravedlivě.

Problém mi to přijde zhruba podobný, jako bychom vybírali seznam "základních potravin”. Většina se asi shodne, že do něj patří chléb a sůl. Ale patří do něj třeba káva? Čokoláda? Pralinky? Čaj Pathivara Black Forest? Pivo? Pokud hranici základnosti povedeme například mezi čokoládou (základní) a belgickýma pralinkama (nezákladní), půjde proti tomu vznést námitku nespravedlnosti. Námitky tohoto typu považuji za velmi slabý argument proto, že takto půjde pro "zjevnou nespravedlnost” napadnout každé stanovení hranice.

Nutně při volbě opatření narazíme i na problém subjektivních preferencí. Pokud bych jako advocatus diaboli chtěl hájit rozhodnutí české vlády, tak například pro otevření květinářství se dá argumentovat mimořádně vysokým počtem úmrtí, omezením pohřbů, a tím že se pozůstalí chtějí rozloučit alespoň položením květin či věnce na hrob. Otevření obchodů se střelivem se dalo odůvodnit prasečím morem.

Jestli je z hlediska preferencí celé společnosti více nezbytná pieta a střílet prasata, nebo třeba móda a četba knih, nevím. Někdo by třeba volil pietu a vzdělanost, jiný střelbu prasat a čistý kostýmek.

Obecně mám dojem, že pro agregaci preferencí v podobných otázkách společenské volby má česká společnost předem dohodnutý mechanismus, kterým je zastupitelská demokracie. Jestli je z hlediska preferencí celé společnosti více nezbytná pieta a střílet prasata, nebo třeba upravený vzhled a četba knih, nevím.

I když se mě osobně někdy dost nelíbí, jakou hodnotovou funkci rozhodnutí vlády ČR implikuje, osobně mám dojem, že je tomu tak zejména proto, že mým preferencím neodpovídá složení současné Poslanecké sněmovny. To že výběr opatření zatěžoval často víc např. školy a knihkupectví a naopak se snažil co nejméně omezit např. lisování plastů a střelbu zvířat mi přijde smutné, ale chápu to hlavně jako rozdíl mezi tím, co považuji za důležité já a co většina v parlamentu, tedy za politickou otázku. V principu považuji za extrémně nepravděpodobné, že by šlo tuto otázku rozhodnout ať už jaksi expertně apoliticky, nebo expertně právně na základě třeba Ústavy.

Myslím, že justice i do podobných rozhodnutí může zasahovat při překročení určité hranice zjevné nespravedlnosti. Osobně mám ale pocit, že tato hranice by měla být poměrně vysoko - některé dosavadní rozsudky na téma protiepidemických opatření ve mně přitom spíš budí obavy, že jsou založeny na konceptuálně slabé argumentaci, než dojem, že by soud provedl popsanou úvahu a po důkladném zvážení usoudil, že tato hranice byla překročena.

Slabé argumenty

Co mi přijde jako slabé argumenty: odůvodnění "nespravedlnosti” srovnáním povolených a zakázaných věcí těsně pod a nad nějakou hranicí jsem již zmiňoval.

Podobně argumentačně slabé mi přijde např. rozlišování mezi obecným zavřením všech obchodů služeb a seznamem "nezbytných výjimek” (což je opatření pro které existuje alespoň nějaký výzkum o účinnosti) a nebo inverzně zákaz formou dlouhého seznamu "zbytných” činností.

Dokonce mi z praktického hlediska přijde mnohdy lepší seznam výjimek. Analogicky, jak jsem zmiňoval, zatímco seznam nezbytných potravin nějak napsat lze, seznam zbytných potravin prakticky ne.

(Pokračování)

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:

O kočkách, myších, koronaviru a nás/66

K obecným doporučením přidávám stručné hodnocení vlastních zkušeností z působení v tvůrčích mezigeneračních týmech (TMT):

2003-dosud: Teoretický seminář ekonomie produktivní spotřeby (1)

Tým byl vytvořen na základě zkušeností, které jsem měl ještě ze studií v Oděse v rámci Systémového semináře vedeného A. I. Ujemovem. Pokud se má v podmínkách, které nejsou zcela příznivé, prosadit něco, co má přímý a značný dopad na praxi (napomoci konstituování ekonomiky založené na produktivních službách), musí se pracovat s výraznou a přesvědčivou teoretickou invencí, Ta musí splňovat několik parametrů:

1. V teoretické rovině musí kopírovat reálnou změnu, v daném případě přechod od stávajícího hlavního proudu ekonomické teorie k navrhovanému přesahu musí odpovídat reálné přeměně společnosti směrem k té, jejíž ekonomika je založena na produktivních službách.

2. Musí si vytvořit vlastní teoretický aparát, který musí být dostatečně elegantní, aby bylo zřejmé, že se jedná o konzistentní teorii.

3. Musí být dostatečně srozumitelná těm, kteří mají určitou odbornou průpravu v dané oblasti.

4. Její výsledky musí být publikovatelné i dle stávajících deformovaných kritérií, a to širším okruhem osob.

5. Musí obsadit prostor v oblasti teoretických diskusí a stát se nepřehlédnutelnou perspektivou rozvoje vědy v dané oblasti.

6. Musí nabízet komerčně využitelné praktické aplikace.

7. Nesmí zůstat ve vzduchoprázdnu, musí si najít svého nositele, toho, kdo se o ni ideově opře.

Na rozdíl od oděského semináře zde nešlo jen o inspiraci pro praktické aktivity, ale o oporu při koncipování komplexních reforem. Přitom tak, aby šlo jak o dílčí komponenty, tak i o ucelenou koncepci.

V logice věci, resp. ve smyslu uvedených požadavků byla vybrána teoretická koncepce, kterou jsme nazvali "ekonomie produktivní spotřeby" (pojatá jako přesah hlavního proudu ekonomické teorie odvozené od neoklasického přístupu) a doplněna praktickým vyústěním do oblasti reforem v oblasti sociálního investování a pojištění (ve vazbě mezi financováním vzdělání, péče o zdraví a starobních penzí jako základu komplexních reforem). Celý název semináře proto je: Ekonomie produktivní spotřeby a sociálního investování".

Mj. z filozofického hlediska základní koncept ekonomie produktivní spotřeby vychází z přírodně historického pojetí společenského vývoje, tj. ekonomická teorie zde nachází plnohodnotný filozofický základ.

(Pokračování)

Poznámka pod čarou:

Tento seriál vzniká z velmi bohaté diskuse k následujícímu článku:

Nebezpečné mutace, nebo portfolio vícenákazy?

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8959-nebezpecne-mutace-nebo-portfolio-vicenakazy.html

Jednotlivé díly seriálu jsou krátké, aby je čtenář mohl strávit. Zpravidla končí otázkou či nastolením problému, aby se čtenář mohl připravit na další pokračování. Je v něm důsledně rozlišeno to, co je obecně platné tvrzení, od hypotéz, jejichž platnost je nutné ověřit.

Tem, kdo bude seriál sledovat a s pochopením, zjistí prostřednictvím jednoduchých nástrojů teorie her, že nejen epidemii a chování koronavirus, ale i lidí, uvidí z nových zorných úhlů. Možná bude i překvapen, když např. zjistí, kdo, jak, s kým a proč hraje určité hry.

Zde jsou přehledně uspořádny odkazy na všechny předcházející díly:

https://radimvalencik.pise.cz/9167-o-kockach-mysich-koronaviru-a-nas-odkazy.html

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

a nově i zde (lepší a přehlednější):

https://slerka.shinyapps.io/dashboard/?fbclid=IwAR1dQ1jbmRfxHKBXwhI9WnINy781R67yCILsW6xtzUb2BJMDVUKdNqm_uzI

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)