Radim Valenčík
Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita
K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/372
V tomto pokračování moudrá Věra Adámková (1)
Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:
- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)
- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.
COVI-kávička 11.4. ČR +2198 USA +66764. Co dál?
Česká republika: +2198 nových případů. O 40 případů více než minuý týden. Nemusí to nic znamenat, ale...
USA +66764 nových případů.
A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):
|
Rusko : Francie |
|
8704 : 43284 |
Rusko a Francie už několik dní udržují stejné počty nových případů.
Indie další národní rekord přes 152 tisíc, Turecko také národní rekord přes 52 tisíc nových případů.
V4: Polsko přes 24 tisíc, Maďarsko přes 8 tisíc, Slovensko mírně přes tisíc nových případů.
Ukrajina přes 17 tisíc nových případů.
Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.
Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Jak to vidím
Rozumný pohled Věry Adámkové/1
Prof. MUDr. Věra Adámková, CSc. (* 19. října 1954 Praha) je česká lékařka, internistka-kardioložka, od roku 2017 poslankyně Poslanecké sněmovny PČR, bezpartijní za hnutí ANO 2011. Uveřejňuji její méně znamý článek, který najdete i zde:
Od svého textu odlišuji fialovou barvou:
Profesorka Věra Adámková vyzývá veřejnost: Nerezignujte na život! Choďte ven, nezanedbávejte své zdraví – 1. část
Současná situace není jednoduchá pro nikoho, každému zasáhla do života. A upřímně; nikdo na světě si s tím neví rady. Žádné zemi nevychází jejich opatření tak, jak by si přál. Dokonce ani státům, které postupovaly ve svých opatřeních mnohem důrazněji než my, nemají uspokojivé výsledky. Nikdo nám nezaručí, že neonemocníme. Virus je organizmus poměrně jednoduchý. Chce přežít. A my se musíme bránit podle našich možností, i když nás omezují.
Co tedy dělat? Dala bych na radu našich babiček: Když nechceš nemoc chytit, tak nechoď tam, kde to chytit můžeš. V praxi to znamená, že bychom neměli chodit mezi lidi, zejména mezi ty, které neznám, do větších skupin lidí, na místa, kde se koncentruje větší počet lidí... Pak je druhá věc, kterou musíme dělat, a tou je hygiena. Mytí rukou jsme se sice učili v předškolním věku, nicméně pro mnoho lidí je to velká neznámá. Chceme li si pořádně umýt ruce, je lepší používat tuhé mýdlo nebo dávkovač mýdla, ne gel. Teprve poté nanést na ruce desinfekci. Ruce bychom si měli umývat po příchodu z nákupu, práce... Zkrátka z venkovního prostředí. Ale také v případech, kdy nám listonoš předá dopis, sousedka vajíčka nebo cokoli jiného. Prostě po kontaktu s něčím, co měl v ruce jiný člověk než člen naší domácnosti, je třeba si ruce umýt.
A pak tady máme věc, o které se velmi diskutuje, hodně lidí ji odmítá a řeší. Jedná se o roušky či respirátory. Pojďme se podívat do historie. Jak všichni víme, naši předkové se také chtěli chránit před infekčními nemocemi. Už ve středověku - v době moru či jiných infekčních nemocí měli zakrytá ústa i nos. Tak nějak tušili, že by neměli vdechovat stejný vzduch jako nemocní, jako ochranu tedy logicky brali zakrytí dýchacích cest. Ale zpátky do dnešní doby. Rouškami či respirátory chráníme nejen okolí, ale samozřejmě i sebe. Je to tak prosté a logické; virus je kapénková nákaza, přenáší se aerosolem. Proto je zakrytí úst nebo nosu nutné. Možná jste si všimli, na podzim jsme vlastně nezaznamenali epidemii chřipky. Ochránilo nás právě nošení roušek. U té chřipky máme jednu nevýhodu, protože se ten virus tak rychle nezjišťuje, často i týdny. Zatímco koronavirus se zjistí jednoduchým testem do několika minut.
Pozor ovšem na hygienu, co se roušek nebo respirátorů týče. Zatímco látkové roušky se daly vyprat a vyžehlit, u respirátorů a nano roušek je údržba jiná. Co se týče viru jako takového, vysoká teplota ho zničí, jenomže může poškodit respirátor natolik, že nám bude k ničemu. U respirátorů by měl být návod na ošetření, zda se může recyklovat a jakým způsobem. Většina je ovšem určena pouze k šesti až osmihodinovému nošení. Nicméně jsem našla na internetu z vysoké školy chemicko-technologické doporučení, jak se různé respirátory mohou ošetřovat.
(Pokračování)
Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?
V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:
Ekonomie a ekonomika doby postkovidové
(pohled za horizont událostí)
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html
Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:
O kočkách, myších, koronaviru a nás/48
Pokud jeden z hráčů (např. první) má pozitivní afinitu k druhému hráči (např. k druhému hráči), a pokud jsou splněny určité předpoklady (např. úplná informovanost hráčů) pak v původní hře:
- Výplata prvního hráče se sníží úměrně velikosti této afinity.
- Výplata druhého hráče se zvýší úměrně velikosti této afinity.
- Výplata třetího hráče se sníží úměrně velikosti této afinity.
(Nejvíce tedy v původní hře získá ten hráč, který je druhému hráči sympatický, aniž by sám k tomuto hráči či jinému hráči měl sympatie.)
2. Pokud je hráč o pozitivní afinitě mezi ostatními dvěma hráči informován, může snížením požadavku na svou výplatu v původní hře tuto afinitu vykompenzovat a obnovit tak situaci, ve které existuje NM stabilní diskrétní množina v rozšířené hře, kdy v námi uvažované interpretaci je vznik každé z dvoučlenných koalic stejně pravděpodobný. Pokud hráč o této afinitě informován není, vytvoří se koalice, jíž nebude členem.
Rozšířený závěr lze zformulovat prostřednictvím následujících na sebe navazujících bodů:
1. Máme nějakou skupinu osob, které působí v nějakém sociálním systému (organizaci, instituci, firmě, pracovišti, neformální sdružení apod.). Plní nějakou roli a podle toho, jak je tato role plněna, jim připadnou určité prostředky, které jsou následně nějakým způsobem mezi ně rozděleny.
2. Pokud je daná skupina osob "nezasíťována", jsou vztahy mezi nimi neutrální (nikdo k někomu nechová nějaké antipatie či sympatie).
3. V rámci uvedené skupiny osob se mohou vytvářet koalice s cílem zvýhodnit ty, kteří jsou v koalici, na úkor těch, kteří v koalici nejsou.
4. Toto zvýhodnění má podobu prostředků, které si hráči mezi sebe mohou rozdělit. Zde vznikají dvě otázky:
- Čím je dáno (jak popsat) množství prostředků, které si hráči mezi sebe mohou rozdělit.
- Jakým způsobem (podle jakých pravidel či na základě jakých zákonitostí) si budou prostředky dělit.
(Uvedené otázky musíme uvažovat ve velmi obecné rovině, abychom zvolením nějakých omezení příliš "neodpoutali" koncept, který vytváříme, od reálných interpretací.)
5. Pokud v daném systému působí sociální sítě, budeme je chápat jako jednostrannou či vzájemnou afinitu některých hráčů v daném systému, přičemž jedna a tatáž síť může působit v řadě sociálních systémů.
6. Tyto systémy budeme pro jednoduchost nazývat redistribučními systémy, protože v nich dochází k rozdělení a přerozdělení prostředků v důsledku působení řady faktorů, např.:
- Vytváření koalic v daném systému.
- Vzniku sociálních sítí uvnitř systému.
- Promítání role sítí mezi různými redistribučními systémy do jednotlivých redistribučních systémů (formou predeterminování vzniku koalic).
Názorně si tyto systémy můžeme představit takto:
V případě 3 hráčů mohou hráči volit mezi alternativou společné dohody nebo koalicí dvou hráčů diskriminující třetího. Jedná se o případ Nashova (S, d) vyjednávacího problému, kdy bodem nedohody (d) je hodnota 2/3 výplaty (pravděpodobnost, že se každý hráč ocitne ve vítězné koalici v případě, že nepůsobí afinity mezi hráči je 2/3) každého z hráčů v příslušné diskriminující rovnováze (odpovídající příslušnému bodu diskrétní NM-množiny).
Nyní můžeme přejít k uplatnění modelu pro případ tvůrčích mezigeneračních týmů.
Poznámka: Jedná se o zjednodušený výklad výsledků uveřejněných v tomto článku:
ALENČĺK, Radim, Petr WAWROSZ a Ondřej ČERNĺK. Analysis in Social Networks with Usage of Modified Raiffa Solution for Cooperative Games. In Contributions to Game Theory and Management, Saint Petersburg. Saint Petersburg: Saint Petersburg State University, 2015. s. 8-20. ISSN 2310-2608.
(Pokračování)
Poznámka pod čarou:
Tento seriál vzniká z velmi bohaté diskuse k následujícímu článku:
Nebezpečné mutace, nebo portfolio vícenákazy?
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8959-nebezpecne-mutace-nebo-portfolio-vicenakazy.html
Jednotlivé díly seriálu jsou krátké, aby je čtenář mohl strávit. Zpravidla končí otázkou či nastolením problému, aby se čtenář mohl připravit na další pokračování. Je v něm důsledně rozlišeno to, co je obecně platné tvrzení, od hypotéz, jejichž platnost je nutné ověřit.
Tem, kdo bude seriál sledovat a s pochopením, zjistí prostřednictvím jednoduchých nástrojů teorie her, že nejen epidemii a chování koronavirus, ale i lidí, uvidí z nových zorných úhlů. Možná bude i překvapen, když např. zjistí, kdo, jak, s kým a proč hraje určité hry.
Zde jsou přehledně uspořádny odkazy na všechny předcházející díly:
https://radimvalencik.pise.cz/9167-o-kockach-mysich-koronaviru-a-nas-odkazy.html
Tip na první postlockdownový výlet procházku či výlet pro Pražáky – posílení fyzičky i psychičky
Do seriálu zařazuji každý den tip na výlet k podpoře zdraví. Jsou z procházek minulých let. Vybírám s přihlédnutím k roční době a stavu přírody. Každý tip má několik pokračování, kde se o místě dozvíte víc než v nejrůznějších bedekrech:
Nejvhodnější doba pro tento postlockodownový výlet do okolí Srbska:
https://radimvalencik.pise.cz/7561-prvni-kvety-u-srbska-1-vodopad.html
To je výlet z loňska, kdy jsem udělal určitou inovaci a šel přes Starou osadu. Lépe je pokračovat přes pole na Chlum (je na mapce). Nádherné výhledy a kvete tam koniklec i hlaváček jarní. Z Chlumu pak nad Berounkou (stojí za to se hned u Chlumu podívat na výhlady na ni) do Srbska.
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
a nově i zde (lepší a přehlednější):
Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)