Radim Valenčík
Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita
K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/365
V tomto pokračování upozornění na vývoj v Indii a o evolučním institucionalismu
Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:
- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)
- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.
COVI-kávička 4.4. ČR +2149 USA +66154. Co dál?
Česká republika: +2149 nových případů, o něco málo víc než polovina minulou sobotu. To už je trochu víc nadějné.
USA +66154 nových případů.
A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):
|
Rusko : Francie |
|
9021 : ??? |
Francie v době vydání nedodala výsledky.
Indie poskočila a přiblížila se 100 tisícům nových případů.
Turecko téměř 45 tisíc, Ukrajina přes 20 tisíc nových případů.
V4: Polsko přes 28 tisíc, Maďarsko přes 8 tisíc (to je o svátcích hodně), Slovensko 0,7 tisíc nových případů.
Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.
Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Jak to vidím
Vynikající článek J. Campbella/3
Uveřejňuji na pokračování.
Proč je nutné zastavit Blatného & Co? – 3. část
Jan Campbell
Informovaný občan by již z tohoto důvodu neměl být klamán mocí a měl vědět, že musí počítat s krátkou imunitou a co to znamená. Krátce uvádím, že u jednoho člověka je možné vyčištění od viru ještě předtím, než se syntetizují protilátky. To může být pro člověka dobré, ale i špatné. Dobré v tom, že se imunitní systém s infekcí Covid-19 poměrně rychle vyrovná. Špatné, že imunitní systém nemá dostatek času k vytvoření tzv. protilátkové paměti. Tuto práci vykonávají v organismu B-lymfocyty. V případě mutací viru, objevení a působení nových lze současné jednání vlády označit jako nezodpovědné i proto, že přenechává monopol na komunikaci s veřejností politikům a vědcům závislých na firemních grantech a citacích.
V doplnění upozorňuji na vědecké důkazy získané u nemocných bez symptomů. U těchto nemocných se úroveň neutralizujících protilátek snižovala ještě rychleji, v mnoha případech již v ranním stadiu procesu uzdravování. Již z toho mála uvedeného vyplývá, že dělení společnosti a občanů na skupiny očkované, testované, vyléčené apod. tak, jak to plánuje EK má s pravděpodobností hraničící s jistotou jiný cíl, než chránit zdraví člověka a společnost a vyžaduje proto nejenom s odůvodněním veřejného zájmu vyjasnění z jiného místa, než nabízí zasklená bruselská kazatelna.
Jestliže i německý institut Paul Elricha (PEI) spojuje vzácný druh trombózy mozkových cév s vakcínou AstraZeneca nevidím důvod k ignorování i ostatních jevů, protože v kontextu hodnocení času vývoje vakcín na základě dlouhodobě neprověřených technologií, jejich produkce a povolení k používání lze bez náznaku konspirace tvrdit, že máme co činit s vysoce rizikovými produkty, vědomým záměrem ve světě obrovského a komplexního střetu zájmů. Vynucované celoplošné očkování s pomocí strachu v různých formách a diskriminace v běžném životě může s pravděpodobností hraničící s jistotou při soudním jednání prokázat, že praxe a boj s Covid-19 neodpovídají ani vlastním evropským standardům pro lidská práva.
Z filozofického hlediska lze proces transformace vedoucí člověka do situace s absolutní nebo téměř absolutní závislostí na druhých, ve které nemůže jednat jinak, než jak je mu přikázáno a nedovolující vzepření se cizí vůli, vede k otroctví. Otroctví, faktické nebo právní se hodnotí jako trestní čin proti lidskosti. Jako společnost jsme na cestě k němu. Případy režimů z 20. století a lineární vývoj kognitivního kapitalismu ukazují, že psychologie lidského jedince patrně neprošla nějakým zásadním vývojem a určité státní formy otrokářství (ve smyslu zbavení lidských práv určitých sociálních skupin) jsou i v současné době možné a praktikované, což se kompenzuje sliby a nadějí, že nejsou dlouhodobé a stabilní.
Z uvedeného a ve spojení s nepopiratelnou individuální a institucionální korupcí elit, praktickou neprokazatelností, čím členové elit byli skutečně očkováni a nekvalitní komunikací s občany vyplývá nutnost v zájmu obecného pořádku, zdraví a vzdělanosti mladších generací působit co nejrychleji právními prostředky na konkrétní představitele moci na úrovni států a EK. Jinak se může stát, že si mladí budou muset uvědomit význam – pozdě bycha honiti, naučit se vytírat slzy a přitom se přesvědčit, že lepší je konec se slzami, než slzy bez konce. Souhlasu netřeba.
Poznámka: Dvojí metr ministr Blatný projevil i ve sporu s Babišem. Prý otázka schvalování léků není otázkou politickou. Ale schvalování vakcín za politickou otázu považuje. Už uzrál.
Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?
V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:
Ekonomie a ekonomika doby postkovidové
(pohled za horizont událostí)
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html
Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:
O kočkách, myších, koronaviru a nás/41
Teoretická literatura k evoluční stabilitě lidských komunit vycházející z díla Elinor Ostrom (a jejího manžela Vincenta Ostrom, který byl i jejím rovnocenným partnerem v bádání) je velmi rozsáhlá a lze z ní vytěžit velmi mnoho k problematice tvůrčích mezigeneračních týmů (TMT). Vybírám některé důležité myšlenky a zveřejňuji je s komentářem. Vyplyne z toho i odpověď na otázku, proč právě TMT jsou tak významné při hledání evolučně stabilní strategie celé lidské komunity (v lokálním i globálním měřítku).
Druhý příspěvek obsahující nové poznatky v intencích bádání E. Ostromové je zpracován na základě článku K. Fürstenberga Evolutionary institutionalism: New perspectives uveřejněná v Politics and the Life Sciences, sv. 35, č. 1, online: https://search.proquest.com/docview/1963521771/D6D2CA49D6994E56PQ/10?accountid=37662
Článek se vyznačuje komplexním pohledem, dává do souvislosti řadu různých pohledů na vývoj komunit a přichází s podnětnými myšlenkami. Zde jsou některé z nich:
(Dokončení z předcházející části)
Nedokonalá replikace byla dosud považována za hnací sílu progresivních změn, ale mohla by také způsobit změnu považovanou za škodlivou. Při analogii mezi geny a institucemi může dojít k poškození institucionální "DNA"; tyto škody mohou na základě příkladu byrokracie brzdit správní procesy a následně vést ke vzniku škodlivých neformálních institucí, jako je vládní korupce. (Dodávám: Zejména pak bujení struktur založených na vzájemném krytí porušování zásad obecně přijatých komunitou.)
Na makroúrovni dochází ke změnám obvykle z vnějších sociálních, ekonomických nebo politických šoků a z velkých událostí v přírodním prostředí. Příklady jsou snadno vidět. Přechod od monarchické k republikánské formě vlády během francouzské revoluce byl způsoben složitým vzájemným působením politických, sociálních a přírodních faktorů a lze vidět, že tento přechod se rozšířil až k vytvoření nových států po skončení starého světa.
Důležitým aspektem způsobu, jakým se preference promítají do institucí, je složitost preferencí, která se projevuje obtížemi, s nimiž se analytik setkává, když se snaží identifikovat sady preferencí tím, že jim přisuzuje užitečnost a racionalitu.
Prostřednictvím víceúrovňového přístupu a pozornosti věnované endogenním a exogenním zdrojům změn umožňuje evoluční institucionalismus výzkum institucí tím, že usnadňuje vysvětlení změn, které nezjednodušují scénáře výběru nebo nepřijímají úplné povědomí o všech vlastnostech hráčů.
Vysvětlovat změnu znamená vysvětlit její doplněk - stabilitu. Politické instituce jsou produktem stability i jejím garantem; jsou navrženy tak, aby byly stabilní a poskytovaly stabilitu. Ale také se vyvíjejí a mnohé jsou výslovně navrženy tak, aby se vyvíjely, aby udržovaly stabilitu prostřednictvím změn. Co z toho může udělat evoluční institucionalismus? Demuth navrhl, aby stabilita byla chápána z hlediska institucionální efektivity a adaptability.
Modul stability a stability by tedy mohl být založen na alopatrické speciaci: generování nových druhů a jejich oddělení (v přírodě geografickými činiteli).
Spolupráce mezi politologií, psychologií, neurálními vědami a genetikou by mohla být prospěšná. Nakonec je politika pokusem lidských bytostí organizovat se, aby si zajistily přežití. Vyplývá to z biologicky založené touhy. Proto by politologie měla uznat svůj vztah k vědám o životě a měla by brát vážně evoluční přístup.
(Pokračování)
Poznámka pod čarou:
Tento seriál vzniká z velmi bohaté diskuse k následujícímu článku:
Nebezpečné mutace, nebo portfolio vícenákazy?
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8959-nebezpecne-mutace-nebo-portfolio-vicenakazy.html
Jednotlivé díly seriálu jsou krátké, aby je čtenář mohl strávit. Zpravidla končí otázkou či nastolením problému, aby se čtenář mohl připravit na další pokračování. Je v něm důsledně rozlišeno to, co je obecně platné tvrzení, od hypotéz, jejichž platnost je nutné ověřit.
Tem, kdo bude seriál sledovat a s pochopením, zjistí prostřednictvím jednoduchých nástrojů teorie her, že nejen epidemii a chování koronavirus, ale i lidí, uvidí z nových zorných úhlů. Možná bude i překvapen, když např. zjistí, kdo, jak, s kým a proč hraje určité hry.
Zde jsou přehledně uspořádny odkazy na všechny předcházející díly:
https://radimvalencik.pise.cz/9167-o-kockach-mysich-koronaviru-a-nas-odkazy.html
Tip na lockdownový výlet procházku či výlet pro Pražáky – posílení fyzičky i psychičky
Do seriálu zařazuji každý den tip na výlet k podpoře zdraví. Jsou z procházek minulých let. Vybírám s přihlédnutím k roční době a stavu přírody. Každý tip má několik pokračování, kde se o místě dozvíte víc než v nejrůznějších bedekrech:
Že nevíte, kde je Jablonka? Ke krásnému zámečku se nedostanete, ale procházka kolem je pěkná:
https://radimvalencik.pise.cz/9095-okolo-prazske-jablonky.html
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
a nově i zde (lepší a přehlednější):
Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)