K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/320

V tomto pokračování 2. část Hausenblase +Hamidreza Ajatolláhy

Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:

- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)

- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.

COVI-kávička 18.2. ČR +10813 USA +71640. Co dál?

Česká republika:  +10813 nových případů. Počet víc než o tisíc překovává minulý týden.

USA +71640 nových případů.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Francie dvakrát víc než Rusko.

Intenzívně vakcínovaná Británie přes 12 tisíc, brtiská mutace je na Brity hodná. Izrael přes 4 tisíce. Slovensko i přes drastická opatření více než 3 tisíce, importovaného českého portfolia vícenákazy se nelze tak snadno zbyvit (a "šlechtění" mixu v Česku pokračuje).

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Instituce selhávají, autorita chybí, na forhontu je iniciativa zdola/2

Tomuto článku Zuzany Kubátové na Seznamu Zprávy o iniciativě Martina Hausenblase jsem dal přednost před jinými materiály. V podmínkách selhávání institucí a absence autority je nutné opřít se o iniciativu zdola. Politická identifikace M. Hausenblase je jiná, než moje, určitě se pokusí ze své iniciativy "vytloukat politický kapitál", ale to není tak důležité. Určitě by bylo přínosnější setkání A, Babiše s M. Hausenblasem, než s D. Landou. Nebo, ještě lépe, K. Havlíčka s tímto úspěšným manažerem.

Celý článek je zde:

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ve-firme-nema-ani-jeden-prenos-covidu-ted-vyzyva-ostatni-udelejte-totez-142490#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&dop_req_id=oI51mrP3dQC-202102161653&source=hp&seq_no=3&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Odlišuji jej od svého textu fialovou barvou:

Část 2.:

Vlastní programy na covidové testování zaměstnanců ale už dnes aplikuje celá řada firem – včetně zmiňované společnosti Prusa Research, která zaměstnává celkem 600 lidí, z nichž dvě třetiny není možné poslat pracovat domů.

"Testování jsme u nás začali v momentě, kdy začaly být testy komerčně dostupné. Od té doby jsme u nás udělali už 2,5 tisíce testů. A zatímco stát eviduje mezi testovanými dlouhodobě až 30 procent pozitivních, u nás je to jen nepatrný zlomek," říká Josef Průša.

Firma zřídila vlastní odběrový box, najala zdravotní sestry na odborné odběry, nakoupila testy. Kromě toho také vlastními silami trasuje zaměstnance s pozitivním výsledkem nebo rizikovými kontakty. "Kdybychom to nechali na státní hygieně, byla by to tragédie," prohlásil Průša. Podobně postupuje dnes už celá řada firem, například v automobilovém průmyslu.

"Bylo by výborné, kdyby se o tom i díky internetové výzvě víc mluvilo," říká epidemiolog Smejkal. V rámci celé České republiky je podle něj četnost testování stále nízká, pokud by se ale do testů zapojil velký počet firem, může to podle něj způsobit změnu v myšlení lidí. "Pokud chce pan Hausenblas rozjet něco podobného, bylo by to výborné," říká.

Podle Hausenblase nic jiného než vlastní, zdola vytvářená proticovidová strategie v Česku už nezabere. "Vláda je v rozkladu," říká ústecký podnikatel a politik ve svém posledním videu z konce minulého týdne, v němž reaguje na spory mezi kabinetem, opozicí a hejtmany o nouzový stav a další podobu plošných restrikcí.

Čtvrteční sněmovní hádka o prodloužení nouzového stavu pro něj byla příslovečnou poslední kapkou. "Země je v naprostém chaosu, dál to takto nejde," tvrdí. V Česku se podle něj rozpadla společenská dohoda. Vláda ztratila důvěru, takže nařizuje drastická opatření, která část lidí nedodržuje, a proto ani nefungují. Situaci zhoršují nové zákeřnější mutace.

"Náš vlak jede do stanice naprostého rozvratu veřejných financí, nezvládnutá krize nás bude stát stovky tisíc zničených životů a desetitisíce mrtvých. Vláda chce další nouzový stav, aby udržela opatření, která na koronavirus stejně nefungují. Opozice tahá za brzdu, ale její snahy vedou k další destabilizaci. Bude to pro nás všechny ještě dražší a opozice se na tom bude podílet," prohlásil Hausenblas, když vysvětloval důvody pro svou veřejnou výzvu.

V rozpadajícím se státě s nefunkční exekutivou je podle něj třeba, aby lidé vzali iniciativu do svých rukou, aby si každý "zametl před vlastním prahem." "Vyzývám podnikatele, postarejte se o svou firmu, přijměte odpovědnost, implementujte potřebná opatření," volá Hausenblas. "Taková iniciativa může být poslední kmínek, který strhne lavinu," doufá.

Také epidemiolog Petr Smejkal souhlasí s tím, že osvěta, do níž by se zapojili podnikatelé, může změnit nepříznivé nastavení veřejného mínění. Podnikatel Josef Průša ale připomíná, že bez angažmá státu se s pandemií bojovat nedá. "Výzva Martina Hausenblase se snaží suplovat stát," vysvětluje, v čem vidí limity iniciativy #spoluzrusimecovid.

"Proticovidová opatření jsou snazší ve větších firmách, které mají prostor a rozpočty na vytváření pandemických plánů. Navíc třeba my u nás jsme světoběžníci, vidíme, jak to vypadá v zahraničí a co se proti covidu dělá jinde. Mnohem hůř jsou na tom ale malé firmy s 30 nebo 40 lidmi, které bojují s krizovým poklesem tržeb a mají plno vlastních starostí. Zvlášť když majitelé třeba nemluví anglicky a nedostanou se k informacím zvenčí," řekl Josef Průša.

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály, které se k tomu vztahují:

Kam jdeme? Nutnost filozofického pohledu. Srovnání s racionalizovaným islámem/1

Článek Hamidreza Ajatolláhy, který je zjevnou propagací racionalizovaného islámu včetně jeho teologického základu, jsem si ke konkretizaci představy o cestě vpřed (tedy z hlediska tohoto seriálu o době postkovidové), vybral záměrně. Občas je potřeba podívat se na sebe (tj. na vlastní pozici, kterou je v mém případě tolerantní kritický racionalismus vyúsťující v pojetí dějin jako přírodně historického procesu) očima někoho jiného, který je ovšem také dostatečně vzdělán a snaží se podpořit svá tvrzení racionální úvahou. Článek H. Ajatolláhy je jedním z nejlepších racionálních (byť i dost účelově propagandistických) výtvorů z islámského světa.

Na úvod

Článek začíná nadějně. Projevuje určitou znalost vývoje evropské racionality (filozofie, vědy). Je kritický k současnému stavu evropské civilizace. Ale když má dát vlastní řešení? Spojení Chomejního a Gréty (islámistů a ekoalarmistů), to vše na bází theokratizované postmoderny, (postmoderny, ve kterou zdegenerovala evropská racionalita).

Pokud za základní alternativu považujeme:

- na jedné straně setrvačné směřování k neefektivní a rozkládající se společnost, jejíž ekonomika je založena na diktátu redistribuční moci, společnost, která jako ideovou oporu využívá relativizaci, odmítá vědu a s ní spojenou racionalitu, aby mohla manipulovat s člověkem;

- na druhé straně realizaci změn, které vyústí ve společnost, jejíž ekonomika je založena na produktivních službách, službách zaměřených na nabývání, uchování a uplatnění lidských schopností, které je přirozeným naplněním bohatství lidského života i nejvýznamnějším faktorem určujícím dynamiku a kvalitu ekonomického růstu;

tak to, s čím H. Ajatolláhy přichází je jen náhrada jedné verze společnost, jejíž ekonomika je založena na diktátu redistribuční moci jinou verzí téhož.

Celý článek najdete zde:

https://ceskapozice.lidovky.cz/tema/zapadni-humanismus-ktery-tri-sta-let-dominoval-svetu-je-v-upadku.A210210_232530_pozice-tema_lube#utm_source=email&utm_medium=text&utm_campaign=lidovky.directmail

Od svého textu jej odlišuji fialovou barvou a doplňuji svými komentáři.

Západní humanismus, který tři sta let dominoval světu, je v úpadku - 1. část

(Lidská přirozenost není jen jedna)

Hamidreza Ajatolláhy

Lidstvo bylo hlavním tématem západního myšlení, zejména filozofie, přičemž existovaly dva přístupy – před renesancí a po ní. Ve středověku šlo o antropocentricismus. Člověk byl v antropocentrickém myšlení středem vesmíru a ostatní zde bylo pro jeho potřebu. Na Zemi žijí různé bytosti, ale člověk je převyšuje. Centrální postavení Země vůči ostatním hvězdám, což bylo předchozí pojetí kosmologie, a podřízení jiných zvířat a rostlin člověku byly považované za důvody antropocentricismu.

Odmítnutí centrálního postavení Země některými renesančními astronomy a vědci, například Johannesem Keplerem (1571–1630), Mikulášem Koperníkem (1473–1543) či Galileo Galileim (1564–1642), položilo základy k odlišnému uvažování o pozici člověka ve vesmíru. Země se stala malou planetou ve velké Sluneční soustavě, velmi malé součásti malé galaxie. Člověk je však ve vesmíru sám a pro celý vesmír je centrální postavení Země neopodstatněné.

Předchozí pojetí člověka však opomíjelo jeho moc používat technologie, aby mu sloužily. Objevy přírodních zákonů Issakem Newtonem (1643–1727) a myšlenková metoda Francise Bacona (1561–1626) k jejich používání pouze pro člověka mu umožnily další roli ve vesmíru. Je sice sám a zcela zanedbatelnou částí světa, ale může ovládat ostatní věci vlastní činností, jež není založena na jiných věcech. Mohl by aktivně působit ve vesmíru, a nikoli jen pasivně přihlížet světu.

V moderní době všechny tyto záležitosti přinesly nový pohled na člověka a jeho postavení ve vesmíru. Stal se kritériem pro jiné bytosti na světě. Antropocentrický pohled se změnil v humanistický přístup ke světu. René Descartes (1596–1650) byl stanoven zakladatelem moderní filozofie, přičemž jeho filozofie tvoří základ humanismu. Svým slavným výchozím výrokem "Cogito ergo sum" (Myslím, tedy jsem) dal přednost lidské mysli – existence a platnost našeho poznání vnějšího světa se děje skrze "já".

(Pokračování)

K tomu ode mě:

Z toho stručného úvodu ještě není zcela zřejmé, kam autor povede své další úvahy. Ale je nutné upozornit na některé nepřesnosti.

- Jednou z nejskvělejší a nejuznávanější osobností počínajícího novověku byl Giordano Bruno (upálen v roce 1600 ve věku 52 let). Ten dospěl k názoru nekonečného množství světů, z nichž část je osídlena rozumnými bytostmi obdobným lidem na různém stupni vývoje. Tato myšlenka byla široce sdílena a o "antropocentrismu" v tradici evropského racionalismu nelze hovořit. Ostatně pozdější sci-fi literatura má hledání rozumného života jako jedno z dominantních témat, přičemž si klade i otázku, jak by mimozemské civilizace mohly být jiné než naše, autoři hýřili fantazií, aby neupadli do pasti antropocentrimu.

- Rozvoj technologií a aktivní působení člověka ve stále širším vesmírném prostředí je jedním z hlavních témat evropského racionalismu.

- Interpretace hlavního přínosu nesmírně významné postavy René Descarta je nepřesná, zjednodušená, zavádějící. V jeho hlavním díle (Rozpravy o metodě) výroku "Cogito ergo sum" (Myslím, tedy jsem) předchází pasáž o roli pochybností, tj. metodické skepse. Mohu pochybovat o všem, říká velký filozof a matematik, ale nemohu pochybovat o své schopnosti pochybovat. A pokud dokážu pochybovat, dokážu i myslet, tudíž i jsem. Proto je základem moderní evropské kultury kritický racionalismus, zaměřený mj. i na zpochybnění církevních dogmat. Nešlo primárně o to, postavit se víře v Boha, ale o to, aby církevní dogmata (často ovšem navázaná na institucionalizovanou moc katolické církve, G. Bruno by o tom mohl vyprávět...) nebrzdila rozvoj přírodních věd a tudíž i technologií.

Ale toto vše je jen předehra další diskuse, ve které H. Ajatolláhymu půjde o to, aby "postmodernizval" celou evropskou kulturu, promixoval její vzestupnou a úpadkovou fázi vývoje a podpořil svoji chomejnovskou postmodernitu.

(Pokračování)

Co se děje ve světě:

Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:

https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Další významné zdroje o dění ve světě:

https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441

https://ourworldindata.org/coronavirus

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)