K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/316

17. březen 2021 | 01.00 |

blog ›

V tomto pokračování o Novém Zéůandu a monografii Bohatství a chudoba, která právě vyšla.

Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:

- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)

- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.

COVI-kávička 14.2. ČR +5118 USA +86275. Co dál?

Česká republika: +5118 nových případů. To je o tři stovky víc, než minulý týden.

USA +86275 nových případů. Opět na této hladině pod 100 tisíci.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko : Francie

14861 : 21231

Rusko pěkné, hodně před Francií, ale třeba i Británie se už dostala na něco přes 13 tisíc.

Izrael přes šábesových tisíce.

Slovensko zase dost přes 2 tisíce.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Nový Zéland z hlediska logiky šíření epidemie/1

O logice chování koronavirus velmi mnoho vypovídá příklad "z opačného konce" jak světa, tak i pokud jde o rozsah epidemie. Tak, kde se podaří zlikvidovat zdroje portfoliové vícenákazy, tam lze dostat virus zcela pod kontrolu. Takže nezávidět, ale vidět, jako cílový stav. Článek ze stránek ČT 24 odlišuji od svého textu fialovou barvou, mírně krátím o méně zajímavé a uveřejňuji na pokračování:

David Randuška: Jak je to na Novém Zélandu – 1. část

Největší a nejslavnější hudební festivaly světa, například britské Glastonbury, se už druhým rokem ruší. Na Novém Zélandu se naopak koncerty pro desetitisíce hudebních fanoušků odehrávají už teď. Pro svět i Česko, kde Rock for People nedávno uspořádal virtuální festival, je dění v tichomořském státu jako výjevem ze sci-fi. Zéland patří k zemím, které si s pandemií poradily nejlépe. Jde o spojení geograficky výhodné polohy a tvrdého režimu na hranicích.Žádná druhá vlna, minimum nových případů a spíše doporučení než restrikce. Novozélandská realita v době, kdy na mnoha místech planety se pandemii koronaviru nedaří dostat pod kontrolu. Tichomořský stát má k zvládnutí covidu ty nejlepší geografické parametry. Rozkládá se totiž na ostrovech.

Australská ABC ale poznamenala, že "klíčovým faktorem úspěchu" bylo, jak tvrdě a rychle vláda reagovala na první případy a dokázala skrze karantény a lockdowny zamezit šíření nákaz. Tamní úřady navíc dokázaly velmi pohotově jednat – komunikace sektoru zdravotnictví byla "jasná", píše na svém serveru ABC. Lidé dostávali pravidelně textové zprávy s novými informacemi.

Nezávislý australský think-tank The Lowy Institute v lednu zveřejnil studii, ve které hodnotí, jak se jednotlivé země vypořádaly s koronavirem. Nový Zéland je v čele tohoto žebříčku. Studie porovnávala data z 98 států světa a hodnotila vývoj ve 36 týdnech od stého potvrzeného případu koronaviru s daty dostupnými do 9. ledna 2021.Fakta

Novozélandská "radikální" cesta má i své zápory. Uzavřené hranice významně poškodily cestovní ruch. Epidemická čísla jsou ale přívětivá – od začátku pandemie se potvrdila nákaza u méně než dvou a půl tisíce lidí a nemoci podlehlo 25 pacientů.

Uvnitř země s téměř pěti miliony obyvatel se navíc život příliš nezměnil. Lidé zde mohou žít bez větších omezení. "Každodenní život většiny Novozélanďanů se jeví jako zcela normální a existuje jen velmi málo omezení," uvedl pro The Guardian Matt Boyd z novozélandské společnosti Adapt Research, která se věnuje průzkumům.

V rámci protiepidemických opatření se na Novém Zélandu zavedly čtyři takzvané Alert Levely (úrovně výstrahy). Podle nich se pak odvíjí, podobně jako u českého PES, pravidla v zemi. Aktuálně je stát na první úrovni. Cestovat v jeho rámci tak mohou Novozélanďané bez omezení.V případě, že by ale nějaká část přešla do druhé úrovně, cestování se neruší, platí ale restrikce a doporučení pro daný region: například nošení roušky na vnitrostátních leteckých linkách nebo ve veřejné dopravě velkých měst. S třetí a čtvrtou úrovní jsou pravidla samozřejmě striktnější. Se čtyřmi stupni výstrahy přišla země už v březnu, kdy byla situace kritičtější než nyní.

Za poslední měsíc se ale denní přírůstky na Novém Zélandu pohybují až na dva výjimečné případy v řádu jednotek. V únoru je situace ještě lepší, jsou dny, kdy země nehlásí žádný nový případ a denní maxima jsou jen na šesti potvrzených infekcích.

Zdroj: health.govt.nz

(Pokračování)

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály k danému tématu:

Doba postkovidová a úskalí na cestě k lepší společnosti/1

Konečně vyšla monografie Bohatství a chudoba jako problém. Bezprostředně se týká doby postkovidové a úskalí na cestě k lepší společnosti. Ze stránek Vysoké školy finanční a správní přebírám plnou informaci o ní, viz:

https://www.vsfs.cz/?id=1013-zpravy&z=1112

Knihu si můžete stáhnout zde:

https://www.vsfs.cz/prilohy/konference/bohatstvi_a_chudoba_jako_problem.pdf

Od aktuálního textu odlišuji fialovou barvou:

Bohatství a chudoba jako problém – 1. část

Monografie Bohatství a chudoba jako problém (Valenčík, R. a kol., Praha: VŠFS, 2020. Edice SCIENCEpress. ISBN 978-80-7408-201-6) uzavírá cyklus šesti odborných knih zpracovaných postupně od roku 2014 týmem působícím při teoretickém semináři Ekonomie produktivní spotřeby na VŠFS. Plný text ke stažení každé z nich je dostupný na stánkách mezinárodní vědecké konference Lidský kapitál a investice do vzdělání, zde:

https://www.vsfs.cz/lidskykapital/?id=2479

Jejich společným jmenovatelem je konkretizace a zdůvodnění hypotézy, že globální společnost se nachází v období zásadní změny srovnatelné s průmyslovou revolucí (či spíše ještě výraznější), kdy se dominantním sektorem ekonomiky stává sektor produktivních služeb (služeb orientovaných na nabývání, uchování a uplatnění lidských schopností). V rámci toho dojde ke změně charakteru ekonomického růstu, který bude dynamický a současně trvale udržitelný (přesněji řečeno neomezený), dojde i k řešení problémů spojených a rozdělením společnosti na bohaté a chudé.

V jednotlivých monografiích je výše uvedená změna analyzována z hlediska:

změn v charakteru ekonomického růstu,
komplexu reforem v oblasti sociálního investování a sociálního pojištění (systém vzdělání, péče o zdraví, penzijní systém), které jsou podmínkou růstu role produktivních služeb,
identifikování bariér změn,
srovnání s koncepcí Průmyslu 4.0 a dalšími vlivnými koncepcemi budoucího vývoje,
prezentování ekonomie produktivní spotřeby jako přesahu hlavního proudu ekonomické teorie a jako základního teoretického nástroje ekonomiky založené na produktivních službách,
vytvoření rovných podmínek pro nabývání, uchování a uplatnění schopností člověka,
změn v oblasti spotřeby z hlediska její produktivní funkce i naplnění skutečného prožitkového bohatství člověka, včetně existenciální dimenze vztažení života člověka k naplnění smyslu jeho bytí.
odpovědi na otázku, čím začít, pokud jde změny ve směru ekonomiky založené na produktivních službách.

Šestá, závěrečná monografie vychází z paralely s řešením jedné z nejzajímavějších otázek vědy, která trápila astronomy přes 400 let: "Proč je v noci tma?" (když je Vesmír, podle Epikura, nekonečný, což z banality dělá zapeklitý problém). Z hlediska bohatství a chudoby (analogie světla a tmy) se zdánlivě triviální odpovědi mění v hodně zapeklitou otázku: "Proč investiční příležitosti spojené s nabýváním, uchováním a uplatněním schopností člověka nejsou využívány podle míry jejich výnosnosti?" (v "epikurejské" ekonomii, ve které se s vývojem společnosti k tomu vytvářejí předpoklady v oblasti technologií a historický vývoj směřuje i ke zdokonalování mechanismů trhu). Monografie ukazuje, jak uvedená otázka souvisí s nejvýznamnějšími problémy současnosti a jaké mé obecné řešení.

Ukázka stránky na které je uveřejněna informace o monografii: