V tomto pokračování o zlehčování a M. Kroh o svobodě.
Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:
- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)
- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.
COVI-kávička 12.2. ČR +8916 USA +103481. Co dál?
Česká republika: +8916 nových případů. O dost (800) víc, než minulá týden.
USA +171525 nových případů.
A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):
Rusko : Francie |
15038 : 21063 |
Francie zase "poráží" Rusko v počtu nových případů.
Itálie po delší době přes 15 tisíc, to je stále hodně. Polsko přes 7. Slovensko stále dost přes 2 tisíce, to je z hlediska vynaložené snahy nepříjemné.
Izrael přes 5 tisíc, určitý pokles, bude pokračovat?
Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.
Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Jak to vidím
Zlehčování epidemie: V čem nejvíce škodí?
Napsal jsem dřív a s uveřejněním v rámci seriálu jsem záměrně čekal na ohlasy ze strany skalních popíračů a zlehčovačů. Mezi těmi, které znám osobně, jich ubývá, ale jsou. "Skalní" a se zatemněným mozkem. Nevím, kde žijí. Jen během krátké doby, co jsem uveřejnil původní text, přibylo několik lidí, které znám osobně a kteří se nepříjemně setkali s koronavirem. Jeden, poměrně mladý, je už dva týdny na plicní ventilaci, druhý, kolega z práce, mně vykládal, jak je to hodně zlé. Dostal se z toho, ale únava přetrvává. Třetímu umřela maminka. Pravda, ne nejmladší, přes devadesát, ale měl ji rád a chtěl, aby tu ještě byla. Zlehčovači a popírači se nejen dostávají do izolace, ale diskreditují ty části odporu vůči současné globální moci, ke kterým se hlásí. V době, kdy jdeme i do politických turbulencí, je to velká ztráta. Je tím eliminován velký potenciál. Na druhé straně je to i příležitost, jak odhalit řadu provokatérů, kteří slouží globální moci a byli do probouzejícího odporu dosazeni. A také příležitost pro ty, kteří nemají zatemněný mozek a řídí se rozumem. Dříve napsaný text odlišuji od aktuálního fialovou barvou:
Motto: "Potká se virus španělské chřipky náš koronavirus a vytahuje se před ním – jsi břídil, já to kosil mnohem víc. Náš koronavirus reaguje – to jo, s tím, jak jsi to kosil ty, se já nemohu srovnávat, ale podívej, jaký mám marketing!"
Úmyslně jsem v názvu článku vynechal "popírače". Těch už je pár a jsou jen pro smích. Navíc, jak jsem si mnohokrát ověřil, když jsem se setkal s jejich intelektuálními projevy, nemají pro budoucí vývoj žádnou pozitivní hodnotu v důsledku neschopnosti chápat, o co dnes jde. S omezenci bude vždy manipulovat ten, kdo z pozice majetku a moci disponuje prostředky manipulace.
Ale i ti, kteří epidemii "jen" zlehčují (včetně těch, kteří doufají v zázrak promoření či vakcíny), způsobují velké škody. Jaké? Většinou člověka napadne, že například následující:
- Mohli jsme požívat výhod bezpečné země a stali jsme se zemí, od které se druhé země izolují.
- Mohli jsme mít šíření pod kontrolou a dostatek informací k tomu, aby už nyní, dokonce již před několika měsíci, mohly fungovat školy, obchody, hospory, hotely; místo toho jsme si vypěstovali takové portfolio vícenákazy, že jsme "vymazali" podstatné informace. Vládní tým (který – eufemisticky řečeno – není příliš odborně a morálně zdatný) se není schopen orientovat a reagovat na vývoj situace účinnými opatřeními.
- Mohli jsme se ze současné situace dostat s menšími ztrátami svých blízkých či zdravotním poškozením, které bude mnohé trápit dlouhá léta a zkrátí jim život.
Ano. To jsou velké škody. Ale nejsou to ty největší. Ty jsou mnohem nebezpečnější.
Proboha, jaké?! – zeptá se nedůvěřivě ten, komu se již ty výše uvedené zdají být až moc velké.
Asi všichni cítíme (a někteří i chápou proč), že jdeme do velkých turbulencí: Selhávají instituce, chybí autorita, stojíme před dilematem náhrady špatného ještě o hodně horším. Podstatná část politických i dalších reprezentací a vlivného mediálního mainstreamu se podřizuje cizí moci. A nejen v naší zemi. Pociťuje to většina zemí Evropské unie, která se ocitla ve zvlášť tragické situaci. Ekonomika EU stále více nabývá podoby ekonomiky založené na diktátu přerozdělovací moci (dotací, předražených zakázek, destrukčních dávek, embarg), přitom tato přerozdělovací moc nesídlí v Evropě.
"Shora" pomoc asi očekávat nelze. Musíme si pomoci sami, zdola – s oporou v jednotě na bázi pochopení toho, o co jde, a sdílení perspektivní realistické vize překonání problémů. A právě zde se projevuje hlavní a největší nebezpečí zlehčování epidemie a nezbytnosti snášet nepohodlí. Konkrétně?
Podstatná část těch, kteří patří mezi "zlehčovače", patří současně mezi ty, kteří tak či onak projevují odpor vůči selhání současné globální moci. Jenže jejich (původní a u některých přetrvávající) naivní pozice "ODHALĺME, ŽE JE VŠECHNO JEN COVI-PODVOD, A TĺM ZLIKVIDUJEME SOUČASNOU MOC", škodí. Hodně škodí a to ve dvou směrech:
1. Zatemňuje jim mozek, vede ke ztrátě snahy o pochopení toho, o co dnes jde. Paradoxně ti, kteří brojí proti tomu, aby se ve všem a všude viděl jen covi-problém, uvízli v pasti covi-vidění světa. Ztratili schopnost posuzovat současný vývoj z širšího nadhledu, trpělivě hledat a vyjasňovat dlouhodobou perspektivní a realistickou vizi dalšího vývoje. Snaží se vystačit se svým anti-covi přesvědčením a chytají se kdejaké blbosti (včetně zázračných léků, fejk-videí, zaručeně pravých odhalení apod.).
2. Diskredituje odpor vůči současné globální moci. To je oblast těch největších škod. "Zlehčovači" vystupují proti establišmentu, verbálně jsou velmi kritičtí, ale kvalifikovaný odpor vůči němu diskreditují ve většinové veřejnosti. Ta najednou zjistila, že už dávno neplatí "Znáte vůbec někoho, kdo měl kovid?". I to, že to není jen chřipečka. Dnes se lze spíše ptát: "Znáte někoho, jehož někdo blízký nebyl kovidem těžce postižen?" Touto diskreditací kvalifikovaného odporu vůči současné globální moci nás v době, kdy vývoj rychle směřuje do turbulencí, vystavují velkému riziku, že se otevře prostor pro vývoj, který může mít nevratné a tragické důsledky.
Znám nejrůznější typy "zlehčovačů". U některých si nejsem jist, zda je to jen "zatemnění", nebo zda skutečně nejsou cíleně infiltrováni do různých forem odporu proti současné globální moci a plní si své zadání ze strany této globální moci jako agenti či slouhové. Přesně ve stylu orwellovského poučení v závěru 1984. V některých případech se totiž jejich chování vysvětlit jen "zatemněním" mysli nedá. Vždyť se stačí zeptat: "Kde že lonští Zimové a Pekové jsou?" Výčet nedávných "hrdinů" by bylo možné podstatně rozšířit. I ve věcné rovině lze připomenout, kdo, co kdy říkal a jak předvídal průběh epidemie. Vím, o čem mluvím – sleduji dění každý den ve své covi-kávičce. První jsem napsal 11. dubna loňského roku (když jsem zjistil, že tento virus se chová jinak, než se doposud chovaly jiné viry), viz:
https://radimvalencik.pise.cz/7742-covi-kavicka-k-11-4-170-novych-pripadu-komentar.html
Mj. první covi-káviška stojí za přečtení i s odstupem času tak jako i každé další pokračování, ke kterému se hlásím. Na rozdíl od různých "falešných proroků", kteří se ke svým prognózám již nehlásí a byli by rádi, kdyby se na ně zapomnělo.
Ještě se vrátím k úvodnímu motto. Ano, celá epidemie je mediálně a marketingově cinknutá. V tom má "náš" současný virus pravdu. Je cinknutá z mnoha hledisek a vliv zištných zájmů i geopolitiky proniká i do oblasti vědy. Na příkladu souboje vakcín je to zvlášť čitelné. Ale to, že koronavirus není žádná chřipečka, to by mělo být jasné každému, kdo je schopen odfiltrovat od reality všechno to strašení a zveličování motivované prachsprostými zájmy dvojího typu: a) Jak na tom vydělat; b) Jak tím překrýt současné problémy a odvést veřejnost od pochopení toho, co se odehrává a jaký osud se nám připravuje. Proto se sjednocení odporu vůči současné globální moci a na podporu perspektivní a realistické vize pozitivních změn nemůže obejít bez realistického pohledu na epidemii koronavirus a přesného identifikování toho, co je nezbytné, abychom ji byli schopni překonat.
Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?
V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:
Ekonomie a ekonomika doby postkovidové
(pohled za horizont událostí)
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html
Postupně uveřejňuji materiály z diskuse:
Ústavní právo na konzum, aneb co je vlastně svoboda – 1. část
Michael Kroh
Ve svém životě jsem už zažil řadu protestů, happeningů a demonstrací. Všechny měly jedno společné: odpor proti nějaké pociťované nespravedlnosti – mzdové, majetkové atd. Demonstrace, které se konají v krátkých intervalech na městských náměstích se ovšem této charakteristice poněkud vymykají. Jejich cílem je odstranění překážek konzumu určitých služeb. Namísto boje za právo na spravedlivou mzdu a pracovní podmínky, spravedlivou distribuci veřejných služeb, spravedlivý důchod atd. účastníci požadují možnost chodit do hospody či lyžovat ve skiareálech, a to za každou cenu, covid necovid.
Je nabíledni, že dlouhodobá omezení lidem vadí. Nemohou žít, jak byli zvyklí – i na základě soustavného oblbování reklamními kampaněmi a příklady ze života uměle pěstovaných marketingových celebrit, jejichž často jediným sociálním kapitálem je pěkná tvář a vypracované tělo. Je třeba také poctivě přiznat, že koronavirus není spravedlivý, někoho a něco postihuje více, zatímco jiní mohou být relativně v klidu. Bohužel olej do ohně rozčilení některých jednotlivců a skupin vlévá i legislativní a výkonná moc. Říkám přímo, že vláda i opozice se na vzniklém chaosu a neutěšeném stavu protiepidemického počínání podílejí shodně. Jedni dělají chyby v strategii i operativě, druzí zase nadměrně politikaří a naivně předstírají, že oni by to dělali mnohem líp, ačkoli před časem tlačili na přesně stejný způsob protiepidemického řízení, jaký nyní vyčítají vládě.
PES opravdu "chcípl"
Dnes už víme, že systém PES je zmetek, podle kterého se dá jen těžko regulovat život v epidemii. Je nesrozumitelný, nepřehledný, složitý, se spoustou nelogických omezení a výjimek. Demonstranti mají pravdu právě jedině v tom, že PES "chcípl". Nechci se nijak dotknout matematiků a epidemiologů, kteří jej vytvářeli, neboť nevím, jak se jejich původní představa liší od konečné podoby, do které zasáhli politici a lobbisté. Jestli bylo od počátku deklarováno, že hlavním cílem je zachování funkčnosti zdravotního systému, pak není jasné, proč se ukazatel zaplněnosti JIP dostal do ukazatelů PES až po řadě týdnů. Skóre, které nám denně hlásí média, skáče zcela nepochopitelně o řadu bodů sem a tam, a o nějakém podkladu pro racionální rozhodování politiků i podnikatelů nemůže být řeč. Restauratérům, hoteliérům, provozovatelům lyžařských vleků či majitelům malých butiků se pak velmi těžko vysvětluje, proč mají být zrovna oni postiženi omezeními, a ne velké podniky, kde se epidemie šíří možná ještě rychleji, a nejen o víkendu. Kdyby jen vyjádřili otevřeně svůj nesouhlas, měl bych pro jejich počínání pochopení. Bohužel však nechali na svoje aktivity nabalit různé šiřitele konspiračních teorií a dezinformací či obskurní postavičky z okraje politické scény. Ti se postarali, že PES chcípl i na straně kritiků vládních opatření.
Volnost není svoboda
"Svoboda" je patrně nejčastější slovo, které se objevuje na transparentech demonstrantů i ve vystoupeních řečníků. Jenže ve skutečnosti není jejich požadavkem svoboda, ale volnost. A to není totéž. Před listopadem 1989 nikdo nebránil lidem chodit do hospody, jezdit na lyžích či bydlet v hotelu. Ale pravá svoboda to nebyla. Ostatně, copak někdo nyní ruší svobodu podnikání? Ne, jen upravuje z důvodu epidemie podmínky podnikání v některých odvětvích. Na snížení poptávky v oblasti restauračních služeb má vliv nejen vládou nařízený lockdown, ale také významně i home office, který vyprázdnil kanceláře v centrech měst. A o tom, že by přijelo tolik turistů jako v minulých letech, si majitelé hotelů budou muset nechat zdát ještě hodně dlouho po skončení pandemie. Můžeme diskutovat o účinnosti toho či onoho opatření, ale ponechat absolutní volnost by byla cesta posetá mrtvolami. A že je právo na život v hierarchii lidských práv výše než právo na konzum, pochybuje snad jen málokdo.
Ve filozofickém pojetí svobody je již od dob Hegela obsažen prvek poznané nutnosti. V našem každodenním životě existuje spousta různých omezení, která považujeme za samozřejmá, a proto je nepociťujeme jako ztrátu svobody. A některá zase nejsou tak starého data, ale rychle jsme si na ně zvykli, protože jsme poznali jejich prospěšnost. Například už automaticky dáváme jako řidiči přednost chodcům na přechodu "zebra" nebo se řadíme při zúžení počtu jízdních pruhů podle pravidla "zip". Některá omezení přijmeme rychleji, u jiných nám to trvá déle, zvláště je-li to spojeno s finanční újmou nebo jinou nepříjemností. Většinou je poznaná nutnost nejprve prosazena "shora" formou legislativního násilí a teprve postupně se stává široce sdíleným zvykem. Je tomu tak proto, že proces společenského poznání je zajišťován specializovanou vrstvou – teoretickou a politickou elitou.
Naproti tomu volnost je pojem, který se se svobodou v mnohém překrývá, ale není s ní totožný, ba dokonce s ní může být i v rozporu. Představuje možnost lidského individua či skupiny jednat co možná bez vnějšího omezení. Nicméně absolutní volnost neexistuje, vždy proti ní stojí nějaké limity. A nemusí jít jen o vládní nařízení, limituje nás nedostatek všeho možného. Lyžaře množství parkovacích míst či fronty u vleků, strávníky chybějící volná místa v restauracích, rekreanty obsazené hotely apod. I právo na konzum vyjádřené koupěschopnou poptávkou naráží na omezené možnosti nabídky. A poptávku snižuje epidemie i bez vládních nařízení.
(Pokračování)
Co se děje ve světě:
Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:
https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Další významné zdroje o dění ve světě:
https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441
https://ourworldindata.org/coronavirus
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)