K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/302

3. březen 2021 | 01.00 |

blog ›

V tomto pokračování brazislký Manaus a promoření + J. Šulc o době postkovidové.

Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:

- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)

- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.

COVI-kávička 31.1. ČR +4025 USA +140732. Co dál?

Česká republika: +4025 nových případů. O něco méně než minulý týden, R bude těsně pod jedničkou, ale čeká nás spíše další zrychlení než zklidnění.

USA +140732 nových případů.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko : Francie

19032 : 24392

Francie zase "poráží" Rusko v počtu nových případů a stále pomalu roste.

Británie přes 23 tisíc, to je stále hodně. Předstihne během příštího týdne Rusko v celkovém počtu případů?

Izrael přes 4 tisíce, mírné zlepšení.

Slovensko přes 2 tisíce.

Portugalsko přes 12 tisíc a problém zde narůstá, výraznou roli hraje britská mutace.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Ještě jednou k promoření

Nejsem příznivcem katastrofických scénářů, ale všude se ukázalo a do budoucna se ukáže, že cesta "promoření" je neprůchodná. Řešení je jen v komplexním, trpělivém (a z hlediska známého spisovatele Fulghuma) nepohodlném zklidňování epidemie. K tomu už jsem dávno napsal:

https://radimvalencik.pise.cz/8418-vakcinace-promoreni-nebo-zklidneni-koronaviru.html

A ještě dříve pro ty, kteří už zapomněli, jak to bylo:

https://radimvalencik.pise.cz/7735-o-co-jde-ve-sporu-o-promoreni.html

(Zde najdete i první Zimův manifest.)

K tomu je i tato zpráva (odlišuji od svého textu barvou):

Brazilský Manaus měl dosáhnout stádní imunity, teď kvůli covidu kolabuje. Na vině je i nová mutace

Záběry hromadných hrobů z města Manaus poutaly světovou pozornost už během jarní vlny epidemie covidu-19, téměř tři čtvrtě roku poté se tragický scénář opakuje. V metropoli brazilského státu Amazonas kolabuje zdravotnictví, nemocnice mají akutní nedostatek kyslíkových bomb, pacienti umírají. Hlavním důvodem katastrofické situace je podle odborníků šíření nakažlivější mutace koronaviru, město přitom bylo považováno za "vzor"

"Už prostě nezvládáme počty pacientů, kteří k nám přicházejí... Soukromé nemocnice už ani nechtějí pouštět dovnitř nikoho dalšího, protože mají strach, že přijmou pacienta a znovu jim dojde kyslík," popsal pro britský deník The Guardian infektolog z města Manaus Marcus Lacerda.

"Něco takového tu ještě nebylo, ani v loňském roce ne," dodává lékař.

Země s 210 miliony obyvateli zažívá druhou vlnu epidemie covidu-19 od poloviny prosince, zdaleka nejhorší je ale situace ve státě Amazonas. V jeho hlavním městě Manaus (uvedl jsem ho dříve jako příklad, kde došlo ke zjevnému zklidnění viru v důsledku jeho evolučně stabilní strategie, současně upozornil na nebezpečí toho, že v případě neadekvátního postupu může virus zase zdivočet – pozn. RV) kolabuje zdravotnictví už několik týdnů, nemocnice nemají dost kyslíkových lahví, denně proto umírají stovky pacientů.

Co do počtu úmrtí byl zatím nejhorším měsícem koronavirové pandemie loňský květen, kdy město Manaus pohřbilo celkem 348 lidí, současná situace je ale násobně horší – jen během prvních tří lednových týdnů tento počet přesáhl dokonce 1300 obětí, podotýká americká CNN.

Vědci citovaní americkou televizí připisují krizovou situaci nečinnosti úřadů a šíření nové "brazilské" mutace koronaviru, která se podobně jako britská nebo jihoafrická varianta ukazuje jako nakažlivější. Právě kombinace těchto dvou faktorů vytvořila "ideální" podmínky pro vznik tragédie, která se v Manausu v posledních týdnech odehrává.

"Obvykle v těchto věcech nejsem za alarmistu, ale mám obavy z toho, co právě teď v Brazílii sledujeme," říká imunolog Pensylvánské univerzity Scott Hansley.

V Manausu, který je kvůli své poloze uprostřed deštného pralesa často označován jako brána do Amazonie, od poloviny ledna pomáhá také organizace Lékaři bez hranic. I ta popisuje kolaps přetížených nemocnic, kvůli kterému hlavní město státu Amazonas pozastavilo příjem pacientů s vážným průběhem covidu-19 z okolních měst a vesnic.

"Ve vesnicích a městech na horním toku řeky Amazonky se nákaza začíná šířit dominovým efektem. Důsledky mohou být devastující," uvádí zpráva Lékařů bez hranic, podle které zásobování kyslíkem neodpovídá ani třetině aktuálních potřeb. Některé nemocnice proto nemůžou připojit pacienty na ventilaci, ti se pak dusí a umírají. Podobně jako na jaře tak úřady nechávají budovat "vertikální hroby".

Viz: https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/brazilie-koronaviru-brazilska-mutace-p1-nemocnice-kyslik-stadni-imunita_2101300702_eku?fbclid=IwAR2n-yObxTwI68xSzpCCL9bEwbxLTQRwaFJtW84toK0bVcTKbsXCmFRbmN8

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály z diskuse. Jako první zařazuji na pokračování vystoupení jednoho z hlavních řečníků, Ing. Jaroslava Šulce, který se v důsledku selhání techniky nemohl připojit. Od svého textu odlišuji jako vždy fialovou barvou:

TEZE VYSTOUPENĺ JAROSLAV ŠULC/1

Dobrý den,

Dříve, než se dostanu ke skupině devíti okruhů otázek, kterými Radim Valenčík zarámoval dnešní videokonferenci, si dovolím tři ryze privátní poznámky:

SHOVĺVAVOU: Omluvit Radima, že z té plejády ekonomů, kteří jsou mnohem povolanější se k okruhům otázek vyjádřit a to mnohem kompetentněji, než má osoba, vybral právě mne. Důvod je prostý: vloni mně slíbil láhev tuším šedé rulandy a tato dnešní nominace má být hřejivou náplastí na nesplněný slib. Ani zavřené vinárny kvůli koronakrizi ho však nemohou omluvit;
SADISTICKOU: Radim je mistr v uvádění do schizofrenní situace lidí jako jsem já, o kterých dobře ví, jak urputně ctí komplexní přístupy k tak více vrstevnatým jevům, jakým jsou společenské dopady Covid-19 na jedné straně a současně na straně druhé neschopností jednoho člověka tuto komplexnost vůbec pojmout a dostatečně pevně uchopit, zpracovat a vyvodit z ní nějaké užitečné výstupy;
SEBEVRAŽEDNOU: Přes výše řečené mi nezbývá, než se veřejně intelektuálně znemožnit. A to troufalým pokusem se k daným okruhům – respektive jen k těm, kde mám dost sebedůvěry poučeného laika – aspoň iterativně vyjádřit.

Budu to brát sice popořadě a v největší stručnosti. Protože první a druhá otázka jsou jako siamská dvojčata, vyslovím se k nim najednou:

1. Jak, resp. čím vymezit dobu postkovidovou?

- Jako návrat k obdobě současné situace?

- Jako trvalé soužití s koronavirem za podmínek, kdy jsou jeho dopady známé a stabilizované?

2. Jaký bude mít doba postkovidová globální rozměr?

- Vstoupí do ní všechny země víceméně současně, nebo

- bude dlouhodobě probíhat jako koexistence zemí, v nichž nastala a v nichž ještě nenastala doba postkovidová?

- Pokud nastane druhý případ: Jaké budou vztahy mezi zeměmi v různé postkovidové fázi

a) spolupráce,

b) uchování současných bloků,

c) restrukturace bloků,

d) vznik nových konfrontačních ohnisek?

Na konci ledna 2021 je z dostupných dat zřejmé již nejspíše toto:

Do začátku startukovidové fáze vstupovaly země s několikatýdenním, či i několikaměsíčním časovým posunem (viz časový odstup v šíření pandemie ve Wu-chanu, následně v severní Itálii a dál v Evropě a dalších státech světa);
Trvání plného působení Covid-19 – tedy fáze doby trvání nákazy – je mnohem variabilnější než fáze startu. Vrcholy první, druhé či dalších vln jsou od sebe už vzdáleny řádově i měsíce. Nevím, zda již všude byla dosažena maxima, spíše ne. Proto mj. nemá smysl konstruovat ani nějaký národní, tím méně kontinentální či dokonce globální společný jmenovatel covidfáze - průměr či jiný popisný ukazatel. Statistik by řekl, že směrodatná odchylka je až nezvykle vysoká;
Aniž bychom upadli do lákavého optimismu, nelze současně ani vyloučit, že v některých zemích či regionech se již nějakou dobu pohybují v žádoucí postkovidové fázi, aniž je ve vzduch cítit riziko recidivy. Teď mám na mysli jak data epidemiologická, tak současně makroekonomická (za relevantní a stejně dlouhé časové úseky), třeba za Čínu. Uvidíme, co tam udělá mobilita v rámci oslav lunárního roku, kdy v pohybu budou stamiliony lidí;
Ptát se po definici doby pokovidové je zrádné – není přece možné podruhé vstoupit do stejné řeky a navíc je lehce morbidní. Protože tu virus bude už zřejmě navěky (možná v x-té mutaci), tak si čistě pracovně pro sebe dobu pokovidovou vymezuji jako stav, kdy ve střednědobém horizontu
- z demografického hlediska

bude průběžná penetrace obyvatelstva tímto virem po všech stránkách a ve všech věkových kohortách pod kontrolou. Úmrtnost "na Covid" a "s Covidem" nebude řádově vyšší, než je úmrtnost na jiná podobná virová onemocnění (přesnou specifikaci nechám na epidemiolozích). Soudím, že by měla být minimálně o řád a nejlépe o dva řády nižší, než je současná úmrtnost na nejčetnější civilizační choroby v této zemi. V roce 2019 při řádově 112 tisíc úmrtí to bylo 42,2 % na selhání oběhu, 25,7 % na rakovinu, 3,8 % na diabetes apod. Asi by byla snesitelná hladina četnosti úmrtí na Covid-19 někde mezi úmrtími v důsledku silniční nehodovosti až úmrtími v důsledku dokonaných sebevražd, ale spíše ještě níže,