K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/248

V tomto pokračování k pokutování restaurací, Štys a zkušenosti z distanční výuky.

Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:

- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)

- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.

COVI-kávička 10.12. ČR +6402 USA +225441. Co dál?

Česká republika:   +6402 nových případů. To jsou ty "šťastné a veselé". Akcelerace, do které se "rozvolenění" (organizované i neorganizované) ještě nepromítlo.

USA +225441 nových případů. Druhý nejhorší výsledek.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko stále na hraně zvládnutí či nezvládnutí epidemie, Francie náznak "české cesty".

Británie přes 16 tisíc. Německo rekordní přírůstech, téměř 24 tisíc.

Izrael téměř dva tisíce.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Aktuálně (k restauracím)

Přimlouvám se za mírné pokuty protestujícím provozovatelům restaurací. Chápu pocity nespravedlnosti v důsledku ne příliš šťastných opatření vlády, která mají diskriminační prvky.

Na druhé strany porušení zákonů v této době nelze tolerovat. To by mohlo mít pro naši zemi fatální důsledky.

Plnou odpovědnost za zbytečné utrpění nesou arogantní a v poslední době stále agresivnější ignoranti, kteří neumožňují spojení lidí dobré vůle (použiji tento adventní pojem) a rozdělují národ pod vlivem manipulací globální moci.

To, že se někdo nechá zmanipulovat, je jen část problému. To, že se chová agresivně, zapouzdřuje se a znemožňuje odpor občanů proti krátkozrakému, nekvalifikovanému a vyžírkovskému chování mocných je ten horší důsledek. Bez spojení sil rozumných lidí schopných komunikovat si koledujeme o velký průšvih.

Z diskuse k článku "Paradox virové zátěže u pacientů s COVID-19" na OSEL (Objectiv Source E-Learning) 

Celý článek je zde:

https://www.osel.cz/11493-paradox-virove-zateze-u-pacientu-s-covid-19.html#poradna_kotva

Článek vyšel 3. prosince. Těším se vždy na diskusi, protože publikum navštěvující stránky popularizující vědu (nejlépe u nás) je velmi kvalifikované. Z diskuse vybírám a komentuji to (dle mého názoru) nejzajímavější, které jsem ještě neuveřejnil. Z uveřejněných připomínám:

https://radimvalencik.pise.cz/8708-evolucne-stabilni-strategie-cloveka-zname-ji.html

Pavel Gašperík:

Ďakujem za zaujímavé informácie . Mám jednu otázku - citujem z článku :" virová zátěž asymptomatických (bezpříznakových) pacientů byla významně vyšší (p = 0,0141) ve srovnání se symptomatickými pacienty." Je to pomerne prekvapivé zistenie, predpokladal by sa opak ?

Aký bol ďalší priebeh týchto bezpríznakových - infikovaných , či ostali definitívne asymtpomatickí alebo u nich došlo ku vzniku manifestného ochorenia ?

Všeobecne si myslíme , že čám vyššia virusová invázia v zmysle poštu vírusových častíc , tým ťažčí priebeh ochorenia ?

Moje reakce:

Ano. To je právě ten paradox, o kterém autoři hovoří. Myslím, že z toho, co zjistili, už nelze vyčíst více. Bude nutné čekat na další výsledky. Zdůrazňuji, že jsem dal jen jednu z možných interpretací.

Vendula Faiferová:

Třeba by to mohlo být právě tím, že imunitní systém nemocných (tj. těch s klinickými příznaky) z nějakého důvodu začal na vir reagovat a tím počet virových částic snížil (příznaky nemoci jsou projevem aktivity imunitního systému). Ovšem imunitní reakce v sobě nezřídka nesou riziko různých nedokonalostí, např. přehnaných reakcí, chronických zánětů, autoimunit, aj., kdy až poškodí tkáně vlastního těla. Virová zátěž mohla být snížena, ale u někoho za cenu těžkého průběhu nemoci nebo dokonce trvalejších následků...? Nebo se snad viru ze sliznic podřilo proniknout někam do buněk, kde persistuje a je běžnými metodami prakticky nedetekovatelný...?

Pavel Gašperík:

Mne to pripadá tak, že u týchto osôb akoby imunitný systém fungoval podobne ako u netopierov , ktorý ho prenášajú a nereagujú naň . No otázka je , a v tom môžte mať pravdu , že tento vírus perzistuje u populácie , ktorá sa vírusu selektívne prispôsobila ... Ako evolučne vírus postihol populáciu netopierov a koľko ich vyhubil , a či vôbec , je už druhá otázka ...

Am Am:

udajna studie z wuchanu 10 milionu lidi, bezpriznakovi nejsou infekcni

https://www.arfa.cz/prelomova-studie-z-wuhanu-prenos-covid-19-u-bezpriznakovych-osob-neexistuje-plosne-testovani-nema-zadny-duvod-znamena-jen-dalsi-sireni-paniky-a-plytvani-penezi/

Jan Novák:

Stejně spolehlivá jako zpráva z února kterou převzalo i WHO kde z Vuhanu tvrdili že se Covid nepřenáší mezi lidmi. V době kdy tam sami zaváděli karanténu. Nebo že virus byl přivezen z Česka do Vuhanu a ne naopak.

https://nedd.tiscali.cz/koronavirus-muze-pochazet-z-ceska-tvrdi-cinsti-genetici-500516

Jakoukoliv zprávu z Vuhanu musím vidět ověřenou nejméně ze dvou nezávislých zdrojů, a i pak bych byl opatrný - Čína má zájem na tom oslabit konkurenci - říká se tomu cool war (jako Cold War jen ne tak studená)

Moje reakce:

Podle mě je nejdůležitější otázka tato: Jsou bezpříznakoví neinfekční, nebo se prostřednictvím nich virus rozšiřuje bezpříznakově? Pokud by někdo znal seriózně zdokumentovanou odpověď, byl bych velmi rád.

Ivo Petrouš:

Jsem laik. Virová zátěž byla velká. V krvi a moči nebyla nalezena PCR pozitivita.

Mám to chápat, že na sliznicích bylo viru hodně a v organismu žádný? Na sliznicích se, předpokládám, také zjišťuje PCR testem. A u symptomatických se v krvi vir vyskytuje?

Dalibor Štys (jeden z největších odborníků u nás, jeho názorů si velmi vážím):

Rovnovážný stav v modelu, který se ustaví po minimálně dvou oscilacích, ukazuje na poměrně vysoké procento průběžně nakažených v populaci. Kromě toho, že stále bouřím abychom provedli populačně významnou sondu na alespoň ty nejvýznamnější druhy imunity, stálo by za to podobně prozkoumat i ostatní lidské koronaviry. Abychom pochopili jak koronaviry v lidské populaci přežívají.- Můj odhad je, že to vysoké procento bezpříznakových nakažených máme i na rýmové viry. Ale protože populaci imunizovanou v dětství tyto viry neohrožují, žijeme s nimi pohromadě a ohroženi jsou jen lidé s poruchou imunity. I na zápal plic způsobený rýmovými viry se může umřít. - Dokonce to může být tak, že koronaviry, které s námi trvale koexistují, mohou být významné pro trvalé udržení schopností našeho imunitního aparátu.

Covid 19 je výcvik našeho imunitního aparátu pro moderní dobu s rychlým šířením virů. Pokud ovšem tato doba už nekončí. Rakouská zimní střediska jsou letos pro Rakušany, česká zas budou pro Čechy.

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

Do seriálu COVI-kávička vkládám novou rubriku. Proč? Odpověď je v díle publikovaném 8. listopadu zde:

https://radimvalencik.pise.cz/8574-covi-kavicka-8-11-cr-7722-usa-124390-co-dal.html

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. Proto se v nejbližších číslech budu věnovat problematice toho, co lze v této oblasti dělat a jak by společenské vědy mohly obnovit svoji roli. K tomu využiji i poznatky z konference, která na toto téma proběhla 20. listopadu na téma:

Lidský kapitál a investice do vzdělání

se zaměřením na problematiku

Jak rozpoznat rozvoj (užitečné) teorie a jaká jsou kritéria tohoto rozvoje?
Jedním z materiálů, které vzbudily největší ohlas a byly nejlépe hodnoceny, byl příspěvek z blízkého a nám milého zahraničí. S využitím původních dat a jejich vyhodnocení informuje o zkušenost z online výuky. Myslím, že jej ocení všichni, kteří v této oblasti působí. Ale má i další přínosy:

- Ukazuje na možnosti doplnění výuky o tento rozměr.

- Vyvrací představu, že online výuka je pro pedagoga jednodušší.

Příspěvek odlišuji od svého textu jako vždy fialovou barvou, i když v tomto případě je to zbytečné, protože se odlišuje použitým jazykem. Použité zdroje jsem uvedl hned na počátku, aby je čtenář mohl při čtení článku dohledat:

Rozvoj ľudského kapitálu v školstve v súčasnom období pandémie – 2.

RNDr. Eva Kostrecová, PhD.

Situácia v akademickom roku 2020/2021

Pandemická situácia sa na začiatku septembra 2020, po nepatrnom poklese počtu Covidom19 napadnutých pacientov a uvoľnení ochranných opatrení počas letných prázdninových mesiacov, výrazne zhoršila. Vysoké školy sa rozhodovali akou formou a kedy začať výučbu v novom akademickom roku. Mnohé z nich posunuli zahájenie zimného semestra o týždeň, resp. dva týždne. Niektoré začali prezenčnou výučbou, ako napríklad Univerzita Komenského v Bratislave, ale po zaznamenaní vysokého počtu nakazených študentov na internátoch, prešli po niekoľkých dňoch na distančnú výučbu. Študenti museli totiž opäť, rovnako ako v letnom semestri predchádzajúceho akademického roka, z epidemiologických dôvodov opustiť internáty. Je pravda, že skúsenosti s online výučbou z predchádzajúceho semestra už boli veľkou výhodou, ktorá umožnila tak študentom, ako aj pedagógom realizovať distančnú formu výučby plynulejšie, ale nie všetci považujú túto formu za vyhovujúcu pre zvyšovanie úrovne vzdelávania ľudského kapitálu. Reakciou študentskej komunity na distančnú formu vzdelávania sa zaoberal aj Rektorát Univerzity Komenského v Bratislave, ktorý uskutočnil prieskum medzi študentmi všetkých svojich fakúlt. Prieskum bol vykonaný v dňoch 17.5.- 31.5.2020 online formou dotazníkov v slovenskej i anglickej verzii. Prieskumu sa zúčastnilo 629 študentov, z toho 69 zahraničných.[4]

Pohľad študentov na distančné vzdelávanie získaný na základe prieskumu

Prvých desať otázok prieskumu bolo skôr venovaných zisťovaniu štruktúry respondentov, štruktúry ich technického vybavenia, nástrojov používaných pedagógmi na distančnú výučbu a úrovne technickej podpory zo strany Univerzity Komenského. Až posledná otázka bola otvorenou otázkou prieskumu, v ktorej mali respondenti vyjadriť svoj kladný, respektíve záporný názor na distančné vzdelávanie,  prípadne uviesť návrhy na zlepšenie tohto typu vzdelávania.

Medzi kladné hodnotenia distančnej výučby zo strany študentov je možné zaradiť najmä možnosť urobiť si nahrávku z prednášky alebo komentovanej prezentácie, ktorú si môžu následne prehrať v čase, keď sa pripravujú na skúšku. Rovnako študenti oceňovali v prieskume možnosť osobne si rozvrhnúť čas na učenie sa z pohodlia domova a nestrácanie času z dôvodu cestovania na prednášky a cvičenia.

K negatívnym hodnoteniam patril názor časti respondentov, že online vzdelávanie nemôže nahradiť prezenčnú výučbu, a že im chýba osobný sociálny kontakt s pedagógmi i spolužiakmi. Dosť kritický postoj zaujali študenti k online výučbe pedagógov. Podľa nich značný počet učiteľov technicky nezvládalo túto formu výučby, nevyužívali žiadnu z ponúkaných platforiem na distančnú výučbu a komunikovali so študentmi výhradne mailovou formou. Prednášky sa teda nekonali online a študenti dostávali prezentácie v nekompletnej, väčšinou heslovitej forme a v mnohých prípadoch oneskorene. Aj formu hodnotenia volili niektorí pedagógovia zvlášť zaťažujúcim spôsobom pre študentov. Zadali im omnoho viac úloh, ako by to urobili pri prezenčnej výučbe, a žiadali vypracovanie veľkého množstva písomných projektov, seminárnych prác a rešerší na témy, ktoré neboli prednášané. V prieskume sa vyskytol aj názor, že "Aktuálna situácia dokázala, koľko učiteľov s technológiami nevie pracovať ... a ukázala, koľko učiteľov, napriek tomu, že pracovať s technológiami nevie, sa snaží to naučiť alebo hľadá iné prostriedky, a tiež ukázala, koľko vyučujúcich robotu berie ako hobby/doplnkový plat." (https://uniba.sk/fileadmin/ruk/cit/e-learning/20200615_distancne_vzdelavanie_anketa_studenti.pdf, str.18 [Dostupné online 31.10.2020])

Návrhy respondentov prieskumu sa týkali hlavne externej formy vysokoškolského štúdia, kde si študenti paralelne popri svojej práci zvyšujú kvalifikáciu. Táto skupina študentov by prijala distančnú formu vedenia prednášok ako trvalú formu, nakoľko im táto umožňuje flexibilnejšie štúdium, ktoré by pri pracovných povinnostiach určite lepšie časovo zvládali.

Podrobnejšie informácie o prieskume je možné získať na webovej stránke Rektorátu Univerzity Komenského v Bratislave na adrese uvedenej pod referenciou [4].

(Pokračování)

Co se děje ve světě:

Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:

https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Další významné zdroje o dění ve světě:

https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441

https://ourworldindata.org/coronavirus

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)