K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/245

V tomto pokračování o problému opětovná nákazy a o evolučně stabilních strategiích viru a člověka.

Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:

- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)

- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.

COVI-kávička 7.12. ČR +1113 USA +173861. Co dál?

Česká republika:   +1113 nových případů. Jen o málo větší než minulý týden, ale zde rozhoduje především počet testů, který uvidíme až zítra. Minulou sobotu bylo o trochu více testů, než týden před tím.

USA +173861 nových případů.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko další nepříjemný rekord na hraně 30 tisíc.. Francie podstatně méně, ale stále dost.

Itálie s téměř 19 tisíci nových případů předstihla v celkovém počtu Británii s něco přes 17. tisíci.

Holandské přes 6 tisíc.

Turecko přes 30 tisíc, Izrael těsně přes tisíc.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Problém opětovné nákazy:

Uveřejňuji poměrně důležitý článek, který vypovídá o logice chování našeho viru. Zdroje jsou ověřené, ale neměl jsem ještě možnost prostudovat původní odborné sdělení. Článek je z Lidových novin, odlišuji jej jako vždy od svého textu fialovou barvou:

Indičtí vědci zkoumající nový typ koronaviru přišli se zajímavým zjištěním. Z jejich nové studie vyplývá, že pokud se člověk nakazí covidem podruhé, může u něho být průběh nemoci závažnější než v prvním případě. Výzkumníci proto vyzývají, aby se bral v potaz aspekt nestabilní imunity pacientů a více se sledoval problém opětovné infekce.

Studie se uskutečnila za spolupráce Indického koncilu zdravotního výzkumu v Novém Dillí (ICMR) a Lékařské fakulty v Dibrugarhu. Nyní byl výzkum předložen do indického vědeckého časopisu k publikaci, informuje deník Times of India.

Vědci sledovali případy SARS-CoV-2 u osmi zdravotníků nemocnice v Dibrugarhu, u kterých PCR testy opakovaně detekovaly nákazu koronavirem. "Zvyšuje se podezření, že pacienti, kteří se z infekce vyléčí, mohou být nakaženi znovu," potvrzuje studie.

Sledovaní zdravotníci neměli při první nákaze téměř žádné příznaky nemoci a po určité době byli testováni negativně. Následně se však nakazili znovu. Druhý průběh choroby byl u všech pozorovaných výrazně těžší, někteří byli i hospitalizováni a léčení trvalo znatelně delší dobu.

"Tvrdíme, že opětovná infekce virem je možná, a že druhý průběh může být doprovázen vážnějšími zdravotními problémy," píší výzkumníci ve studii. "Toto zjištění stojí za celosvětovou pozornost a bdělost ohledně implikací, které to může mít na zdravotníky v první linii," poznamenávají vědci.

Zaměstnanci nemocnic čelí více než třikrát většímu riziku, že budou virem infikováni, než běžní občané. Proto autoři doporučují klást důraz na jejich rutinní testování, nejen zda jsou covid negativní. Mělo by se nadto zjišťovat, jestli také disponují aktivními protilátkami. 

"Naše studie ukazuje, že dokud si pacient nevytvoří protilátky a imunitu, nemůžeme to nazývat vyřešeným případem," apeluje autorka studie Gayatri Gogoiová. Výzkumnice rovněž vyzývá, aby se aspekt imunity bral v potaz i u běžných pacientů.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/protilatky-na-covid-mohou-fungovat-docasne-druha-nakaza-miva-vaznejsi-prubeh-zjistila-to-nova-studie.A201201_165614_ln_zahranici_livs?

K tomu ode mne:

Toto je bohužel horší varianta toho, co se může dít. Určité indikace byly už dříve a odpovídá to specifickým vlastnostem našeho viru. A také to ukazuje na to, jak nebezpečná a nezodpovědná byla iluze o možnosti promoření.

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

Do seriálu COVI-kávička vkládám novou rubriku. Proč? Odpověď je v díle publikovaném 8. listopadu zde:

https://radimvalencik.pise.cz/8574-covi-kavicka-8-11-cr-7722-usa-124390-co-dal.html

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce, se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. Proto se v nejbližších číslech budu věnovat problematice toho, co lze v této oblasti dělat a jak by společenské vědy mohly obnovit svoji roli.

V diskuse k článku "Paradox virové zátěže u pacientů s COVID-19" na OSEL (Objectiv Source E-Learning) jsem využil stručnou reakci Tomáše Nováka (byl to první komentář) "...příroda nebo laboratoř?" a napsal reakci, kterou jsem měl v různých obdobách předem připravenou:"Příroda je největší laboratoř. Já se původně zabývám aplikací teorie kooperativních her financování odvětví produktivních služeb. A právě specifika současné epidemie nastolují nejen otázku evolučně stabilní strategie tak primitivního organismu (nebo jen nějaké neživé struktury?) jakou je virus, ale i tak "moudrého" (sapiens sapiens, jak se hradě nazývá), jako je člověk. Známe naší evolučně stabilní strategii? Tedy takovou, která, pokud by byla přijata, by se nikomu nevyplatilo změnit, protože by si nepolepšil? Existuje? A pokud ji najdeme, dokážeme se k ní naším rozumem přiblížit?"

Celý článek je zde:

https://www.osel.cz/11493-paradox-virove-zateze-u-pacientu-s-covid-19.html#poradna_kotva

Článek vyšel 3. prosince. Těším se vždy na diskusi, protože publikum navštěvující stránky popularizující vědu (nejlépe u nás) je velmi kvalifikované.

Ve skrytu duše jsem doufal, že na tento názor zareaguje i někdo další, ale čekal jsem dlouho. Přitom otázka, jaká je evolučně stabilní strategie člověka v současné době, je dle mého názoru nejen provokativní, ale nesmírně důležitá.

Ale pak jsem se dočkal. Jaromil Jarecký napsal:

"Velmi zajímavá otázka. Velmi. I když myslím, že v jiné podobě se pokládá co je lidstvo lidstvem - ne třeba tak komplexně, tak je to velmi velmi zajímavá otázka. Takto položenou, s tím se setkávám poprvé, velmi zajímavé.

Trvale udržitelný rozvoj je asi blízko tomuto tématu, ale není to ono. Takové jesličky první den v odpovědi na tuto otázku.

Odpověď je možná velmi jednoduchá a někde v evoluční biologii je možná odpověď, ale asi tam nebude započteno vědomí člověka. Třeba je opravdu cílem jen přenos genů, silně pudově zakořeněn a všechny rozumové aktivity jsou jenom drobnou oscilací kolem tohoto směru....

Super, děkuji za podnět k přemýšlení."

Já děkuji za tento ohlas. Mimo bezprostředně souvisí se tématem, jak přistoupit k tématu Ekonomie a ekonomika doby postkovidové.

Co se děje ve světě:

Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:

https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Další významné zdroje o dění ve světě:

https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441

https://ourworldindata.org/coronavirus

První z odkazů přebírá Financial Times. Je na něm mj. vyjádřeno i to, jak vzrostl počet úmrtí v jednotlivých zemích oproti tříletému průměru. Na to by se měli podívat všichni popírači a chřipkaři.

Graf šíření mutuací:

https://nextstrain.org/ncov/global?gmax=19896&gmin=15114

Tyto stránky ukončily uveřejňování nových příspěvků, ale archiv zůstal. Důležitý je závěr, ke kterému dospěly.

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)