K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/237

V tomto pokračování o tom, jak se vyvíjí počet zemřelých + 8. část Pavláta.

Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:

- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)

- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.

COVI-kávička 29.11. ČR +2667 USA +143373. Co dál?

Česká republika:   +2667 nových případů. Nic moc. Vzhledem k tomu, že počet testů mírně klesá, poměr odhalených nakažených roste. Vláda dnes nebude mít lehké rozhodování, resp. sama si omezila možnost udělat to, co by měla udělat: Zapískovat. K tomu samostatný článek.

USA +143373 nových případů.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko zase "jen" mírný, ale nepříjemný nárůst. Francie úspěšně zklidňuje, uvidíme, zda využije příležitost.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Bez komentáře

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

Do seriálu COVI-kávička vkládám novou rubriku. Proč? Odpověď je v díle publikovaném 8. listopadu zde:

https://radimvalencik.pise.cz/8574-covi-kavicka-8-11-cr-7722-usa-124390-co-dal.html

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce, se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. Proto se v nejbližších číslech budu věnovat problematice toho, co lze v této oblasti dělat a jak by společenské vědy mohly obnovit svoji roli. K tomu využiji i poznatky z konference, která na toto téma proběhla 20. listopadu na téma:

Lidský kapitál a investice do vzdělání

se zaměřením na problematiku

Jak rozpoznat rozvoj (užitečné) teorie a jaká jsou kritéria tohoto rozvoje?

Nejdříve uveřejňuji úvodní vystoupení doyena konference doc. Vladislava Pavláta (tipněte,si, kolik je mu let):

K interdisciplinárnímu přístupu při užitečném bádání o rozvoji lidského kapitálu – 8. část

Vladislav Pavlát

4. Kredibilita ekonomických teorií

Jsou dnešní ekonomické teorie, o kterých se naši občané dozvídají prostřednictví našich medií, všechny považovat za kredibilní? Současný stav naší společnosti svědčí o tom, že tato otázka ani zdaleka není zbytečnou.

Není pochyby o tom, že ta část obyvatelstva, která se aktivně (z velmi rozdílných důvodů) aktivně angažuje ve veřejném životě, nepředstavuje majoritu. Většina obyvatelstva má tolik životních starostí a strastí, že jí mnohdy nezbývají síly, odvaha, nálada nebo jiné okolnosti, aby se běžně – kromě sledování televize, četby novin neb různých zábavných magazínů – starali o věci veřejné.

Jiná situace naopak běžně nastává, když se občanu přihodí nějaká nepříjemnost, která mu naruší jeho klid, ohrozí jeho zájmy, poškodí rodinu, ohrozí jeho materiální existenci, nebo když se stane přímou obětí nějakého kriminálního činu. Pak se velká část postižených občanů začne aktivně domáhat svých skutečně dotčených občanských práv. Je však k podivu, že v některých případech nejde ani tolik o práva, jako o protest proti nespravedlivým rozhodnutím úřadů, soudů a jiných institucí.

Postihne-li společnost (ať již z jakýchkoliv důvodů) celková "blbá nálada," tzv. masy se někdy dávají do pohybu (oprávněně nebo i z jiných důvodů). Příčiny hromadné nespokojenosti a její projevy mohou vznikat i z neočekávaných společenských událostí (zfalšované volební výsledky, nesouhlas s politickými, ekonomickými a jinými rozhodnutími), nebo v důsledku přírodních katastrof (povodně, sucha apod.) a různých epidemií. Výsledkem všech těchto okolností je to, že se lidé (s výjimkou odborníků, rodičů studentů a studentů samých) nezajímají o ekonomické teorie, ale spíše o jejich praktické důsledky pro život lidí, což je jejich sebezáchovnou reakcí.

Většině občanů je jedno, o důsledky kterých ekonomických teorií jde – prostě je to nezajímá. Výjimkou jsou mediálně zpolitizované případy, kdy je to či ono rozhodnutí přičteno k tíži politika, který "má jít z kola ven" (i když – objektivně vzato - třeba i neprávem). V zemích s uvolněnou liberální demokracií, která každému občanu přiznává právo na vlastní názor, tato přílišná volnost umožňuje komukoliv, aby de facto hlásal cokoliv, s výjimkou kdy si veřejné mínění vynutí zákrok proti příliš neobvyklým názorům (např. jde o rasistické názory, o drogy, kriminální činy, pornografii – nebo ohrožení zájmů státu).

Rozšíření využití internetu - vedle pozitivních dopadů – mělo o nás tolik negativních účinků, že se muselo přikročit k uplatnění některých omezení (např. mazání vulgárních výrazů, sankcím proti vyhrožování apod.). Je však stále mnoho případů, kdy jsou po internetu nabízeny i pochybné služby, a to zejména v oblasti zprostředkování. V této diskusi je používáno slova "kredibilita" které bývá v češtině častěji překládáno jako "důvěryhodnost," popřípadě "věrohodnost".

Důvěra se může vztahovat k určité věci, činnosti, službě, lékům nebo léčebným postupům, tj. jde o produkty nebo služby. Zde je podmíněna pozitivními zkušenostmi spotřebitelů. Důvěra se může vztahovat i k různým institucím, podnikům, bankám, školám apod. Důvěra se objektivně může vztahovat také k osobám (např. přátelství spočívá na důvěře osob). Výraz kredibilita ve smyslu "věrohodnost" může být vztahován k výsledkům výzkumů nebo k vědeckým teoriím. Zde však nemusí být výklad chápán jednoznačně. Lze tomu rozumět tak, že expert - odborník v nějakém oboru (tj. nikoli laik) zastává určitou teorii proto, že se na základě prezentovaných důkazů přesvědčil o správnosti dané teorie. (Otázka, co lze považovat za důkaz, se zde neřeší.)

Pro laika je "důvěryhodnost ekonomické teorie" podmíněna nikoliv tím, že by si sám byl schopen ověřit důkazy o její správnosti, ale hlavně tím, že zda si je schopen ověřit původ existující informace o dané teorii. Mnozí laici, kteří se stanou zastánci určité teorie, tuto teorii považují za správnou, i když si žádné prameny neověřili: oni té teorii prostě "věří". (Zde nejde o náboženskou víru, ale o výsledek nějaké racionální úvahy, nebo prostě pomatenost.)

Jinou otázkou je subjektivní motivace kredibility. (Bude doplněno.) Očekávání, že všichni občané našeho státu budou schopni chápat úlohu teorie a význam teorie pro společnost, je – bohužel – pouhou iluzí. V našem životě se lze téměř na každém kroku o tom přesvědčit na příklad porovnáním programů politických stran se skutečným stavem v oblasti věd a výzkumu, prozkoumáním vědomostí a názorů různých skupin občanů (tak, jak se projevují v mediích nebo různých anketách), posouzením úrovně některých diskusních vystoupení našich poslanců nebo běžných názorů "člověka z ulice" (man in the street). V blízké době není šance, výrazněji změnit současný stav k lepšímu.

(Pokračování)

Co se děje ve světě:

Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:

https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Další významné zdroje o dění ve světě:

https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441

https://ourworldindata.org/coronavirus

První z odkazů přebírá Financial Times. Je na něm mj. vyjádřeno i to, jak vzrostl počet úmrtí v jednotlivých zemích oproti tříletému průměru. Na to by se měli podívat všichni popírači a chřipkaři.

Graf šíření mutuací:

https://nextstrain.org/ncov/global?gmax=19896&gmin=15114

Tyto stránky ukončily uveřejňování nových příspěvků, ale archiv zůstal. Důležitý je závěr, ke kterému dospěly.

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)