K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/235

V tomto pokračování skvělá Štefecova analýza úmrtnosti + 6. část Pavláta.

Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:

- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)

- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.

COVI-kávička 27.11. ČR +4048 USA +108289. Co dál?

Česká republika:   +4048 nových případů. Mj. na základě dosavdních zkušeností stojí za to sledovat, zda nedojde ke změnám tohoto údaje. Ale i tak je to hodně.

USA +108289 nových případů. Po delší době trochu lepší výsledek.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko stále vysoké nárůsty a předstihlo v celkovém počtu Francii, která mírně zklidňuje.

Německo přes 21, Itálie přes 29, Polsko přes 16. To jsou dost vysoká čísla. Izrael po delší době mírně přes tisíc.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Štefecova analýza, aneb jak je důležité znát matematiku

Následující materiál uveřejňuji hlavně z pedagogických důvodů. Ukazuje, jak je dobré znát matematiku, resp. jak je nebezpečné, pokud je v zemi oslabena výuka matematiky. Před časem jsem na toto téma napsal článek O morálce a matematice (v čem se Lenin mýlí), viz:

https://radimvalencik.pise.cz/7128-o-moralce-a-matematice-v-cem-se-lenin-myli.html

Je to i o té morálce. Současnou dobu můžeme chápat i jako vzpouru ignorantů a nedovzdělanců. Lidé bez elementární matematické průpravy a bez matematické představivosti chtějí rozdávat rozumy, poučovat, dokonce i kádrovat... Stali se ohrožením naší země.

Předpokládám, že hlupcům ani tak nedojde, že jsou hlupci. Ale pro ty, kteří chtějí poznávat a používat rozum, je Štefecova analýza příležitostí nejen pochopit, jak to je, ale i s čím se v současné době střetáme, jakou podobu má současné zlo. Celý mail, kromě vložené tabulky a obrázku, odlišuji fialovou barvou. Pro snazší orientaci:

1. část je průvodní mail, který mně J. Štefec zaslal.

2. část (proloženě) je text řetězového mailu ignoranta (který neumí počítat, nemá elementární matematickou představivost, ale chce rozdávat rozumy, podobně jako další, kteří tu pitomost rozesílali). ///Doufám, že aspoň některým z nich dojde, co je to za pitomost///

3. tabulka, ze které ignorant a nedouk vychází. Ta je ověřený autentický zdroj. Ale kdo v sobě má aspoň trochu matematické kultury, okamžitě ty "mrtvé navíc" vidí. Kdo nevidí, ale chce poučovat, ohrožuje samotný základ přežití našeho národa, tj. úroveň vzdělanosti. Je chucpe, pokud se hlásí k národním barvám.

4. následuje kvalifikovaná Štefecova analýza.

5. která je uzavřená názorným grafem a komentářem k němu.

Teď už celý materiál:

Dobré dopoledne,

děkuji za ranní porci Covid kávičky, je zpravidla tím prvním, co ráno čtu. Co mě dnes opravdu zaujalo, je pasáž "Levinský kontra Singr". Já jsem shodou okolností včera řešil podobný "problém", když ke mně "doplul" zřejmě řetězový dopis od jednoho z mých známých. Argumentace mě nadzvedla až natolik, že jsem zasedl a věnoval hodinu a půl svého relativně vzácného času analýze dat (což mi nedělalo takové problémy, protože prakticky až do června jsem se tím "bavil" večer co večer).

Jen pro zajímavost přeposílám a omlouvám se za délku – neměl jsem čas to zkrátit a "zhutnit".

Původní text:

...že by náš republikový statistický úřad neměl informace a lhal by do světa takové nesmysly? Anebo se ukazuje jako pravda, že se od jara na základě nové virové infekce jednalo o kdoví kým cíleně řízenou lumpárnu se vším všudy? Dehonestovali se zahraniční i naši lékaři, kteří srovnávali kovid s chřipkou co do rozsahu i následků. Závažnost nového onemocnění (nikoliv pochybného a nedoloženého podezření pomocí také pochybných testů) nikdo nezlehčoval, ale nebyl sebemenší důvod dělat z kovidu oproti "staré, známé chřipce" takovou celospolečenskou hysterii s nedozírnými ekonomickými následky, která měla jenom komusi posloužit jako odrazový můstek k obrovským kšeftům s pochybně a hodně narychlo "upečenými" vakcínami.....tu bych nenechal píchnout ani naší kočce......

Další obrovská lumpárna, stejně jako volby v USA......fialovej hnus......

Data Českého statistického úřadu - shodou okolností se o tom začíná mluvit.

Jednoduchá otázka: kde je těch 5tis. úmrtí, uváděných v souvislosti s Covid, navíc oproti jiným rokům??
Zdroj:
https://www.czso.cz/csu/czso/obypz_cr

Počet zemřelých celkem podle čísla týdne v letech 2011–2020                                     

Stav k 9. 11. 2020, 13:55 hod.          

Moje odpověď:

Vážení kolegové!

Provedl jsem statistickou hodnotu uvedených dat a na jejím základě tvrdím s plnou zodpovědností toto: cílená likvidace výuky matematiky na českých školách je trestným činem. Zásadně omezuje schopnost chápání vztahu matematiky k reálnému světu, schopnost pracovat s dostupnými daty a především schopnost interpretovat správně získané výsledky. Já jsem použil jen relativně jednoduché nástroje, přesto jsem se dobral závěrů, které se velmi výrazně liší od "závěrů našich i zahraničních lékařů", srovnávajících covid-19 s chřipkou.

Konstatuji, že ačkoliv počet úmrtí v roce 2020 za prvních cca 21 týdnů vykazuje oproti průměrným hodnotám za léta 2011 – 2019 jen minimální statistickou odchylku, přibližně ve 22 týdnu se charakter úmrtnosti v roce 2020 začíná měnit. Tato změna má systematický charakter a stále roste. Markantněji to vynikne při použití klouzavých průměrů (použil jsem n=5).

Na základě dostupných dat lze rovněž demonstrovat, že tato dynamicky rostoucí odchylka úmrtnosti není obvyklou "sezónní" odchylkou, nebo odchylkou, způsobenou "klasickými" chřipkovými epidemiemi, jako je zřetelně vidět v datech z let 2015 a 2018, kdy se nárůst úmrtí z důvodů chřipkových epidemií vychýlil od "normálu", aby se nejpozději po třech týdnech vrátil k "průměrným" hodnotám, ale má systematický charakter a neustále se zvětšuje. Při použití tzv. "krabicových" grafů je v porovnání průměru 2011 – 2019 a 2020 v rozsahu celých 40 týdnů tzv. "číslo 0" u dat roku 2020 o 91 lidí vyšší, než u průměru za předešlých 9 let a viditelně roste. Pokud srovnám tytéž hodnoty od 20 týdne, jedná se o rozdíl téměř 200 zemřelých oproti statistickému průměru.

I z této relativně jednoduché statistiky plyne několik důležitých závěrů:

1. Z analýzy počtu úmrtí se dá s významností cca 99,9 odvodit, že charakter křivky úmrtí v roce 2020 má minimálně od 20 týdne výrazně odlišnou dynamiku, než měl průměrný vývoj úmrtí za posledních 9 let.
2. Podobně dlouhodobá změna systematického charakteru se nevyskytuje ANI U JEDN0HO PŮBĚHU ÚMRTNOSTI v předešlých 9 letech; i vysoké odchylky mají dočasný charakter (2 – 4 týdny) a situace se poté vrací k normálu.
3. Odlišná dynamika změn úmrtí od 20 týdne roku 2020 oproti průměrným hodnotám úmrtí za předešlých 9 let umožňuje vyslovit hypotézu o novém faktoru s odlišným vývojem smrtnosti, než mají obvyklé vlivy (sezónní chřipky, končící rok, vliv zimního počasí apod.).

Z relativně jednoduché regresní analýzy plyne, že pokud bude vývoj pokračovat stejným tempem jako dosud, bude činit týdenní odchylka úmrtnosti oproti statistickému průměru na konci roku 250 až 300 jednotek. Nejedná se ale o jednorázový přírůstek, nýbrž o rostoucí odchylku; znamená to, že počítám-li skutečnou změnu až od cca 20 týdne, zemře v důsledku kovidové nákazy do konce roku 2020 celkem o 12.000 lidí více oproti "normálnímu" průměrnému roku. Tento odhad je tzv. optimistický a v průměrných číslech odpovídá vývoji počtu úmrtí "s covidem" k dnešnímu dni, který podle oficiální statistiky činí 7340 mrtvých; podle mého relativně jednoduchého modelu to vychází na 7700, což je poměrně malá odchylka.

Pesimistický odhad, postavený na rostoucí agresivitě viru v důsledku kombinace různých faktorů a tím i nelineárně rostoucí odchylce od průměru (např. exponenciálního charakteru) může celkový počet zemřelých v důsledku pandemie Covid-19 dosáhnout až 21.000 lidí a celková odchylka od průměru na konci roku  může činit až 1000 úmrtí "s covidem". To je už sakra znát. Okresní město Česká Lípa, kde jsem se přesně před 64 lety narodil, mělo v té době cca 10.000 obyvatel. Vymřelo by tedy za druhou polovinu roku 2020 kompletně bez problémů, případě realizace pesimistického scénáře k němu lze přibalit ještě jedno okresní město charakteru Rychnova nad Kněžnou. A dvě okresní města, vymřelá za dvě třetiny roku navíc oproti průměru – to už je sakra znát. Stačí i to jedno.

Takže závěr: já bych statistiku nepodceňoval, ale skutečně používal. Čísla nelžou a tomu, kdo v nich umí číst, řeknou hodně o realitě okolního světa. Konec konců, matematika je tady od toho. A je tady od toho i statistika, ačkoliv o ní údajně Winston Churchill měl prohlásit, že nevěří žádným statistickým ukazatelům, které si sám nezfalšoval.

Omlouvám se za dlouhý rozbor, neměl jsem čas napsat krátký.

Jarda Štefec

PS: Přikládám graf. Oranžová – průměr všech úmrtí po týdnech 2011 – 2019, modrá – zveřejněná data 2020, šedá klouzavý průměr 2020 (n=5). A co se týká vakcíny a s ní souvisejícími "závody ve zbrojení" mezi světovými farmaceutickými firmami – tam do značné míry souhlasím. Je potřeba si uvědomit, že Covid-19 skutečně není, "chřipečka", ale naprosto nový informační fenomén jak pro lidský organismus jako celek, tak speciálně pro lidský genom, jehož výsledné působení lze z dlouhodobého hlediska jen velmi obtížně odhadnout a zdaleka se nemusí omezovat pouze na jednorázově prodělané onemocnění. Pravé neštovice svého času prakticky vybily severoamerický kontinent (odhadem na ně během pár desítek let zemřelo 90 – 95 % původní indiánské populace, odhadované od několika desítek až po celou stovku miliónů lidí).

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

Do seriálu COVI-kávička vkládám novou rubriku. Proč? Odpověď je v díle publikovaném 8. listopadu zde:

https://radimvalencik.pise.cz/8574-covi-kavicka-8-11-cr-7722-usa-124390-co-dal.html

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce, se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. Proto se v nejbližších číslech budu věnovat problematice toho, co lze v této oblasti dělat a jak by společenské vědy mohly obnovit svoji roli. K tomu využiji i poznatky z konference, která na toto téma proběhla 20. listopadu na téma:

Lidský kapitál a investice do vzdělání

se zaměřením na problematiku

Jak rozpoznat rozvoj (užitečné) teorie a jaká jsou kritéria tohoto rozvoje?

Nejdříve uveřejňuji úvodní vystoupení doyena konference doc. Vladislava Pavláta (tipněte,si, kolik je mu let):

K interdisciplinárnímu přístupu při užitečném bádání o rozvoji lidského kapitálu – 6. část

Vladislav Pavlát

2. Úvaha o možnostech aplikace ekonomické teorie v hospodářské praxi

Žádná z ekonomických teorií, o nichž jde řeč v této stati, by nemohla dojít veřejného uznání ani využívání, kdyby se po svém zrodu – dříve nebo později – neosvědčila v praxi. Naopak zrod mnoha teorií byl inspirován praxí a možná by ani jinak vůbec nevznikly.

Z historie je známo, že jedním z významných motivů vzniku různých teorií byly naléhavé sociální problémy, které rozdělovaly společnost a potenciálně ohrožovaly její stabilitu. Mezi takové problémy nesporně patří také otázka rozdělování bohatství v společnosti, kterou se snažila vyřešit celá plejáda představitelů klasické školy. Lze říci, že jedním ze středobodů pozdějších významných teoretických škol, zůstala právě teorie rozdělování, která se zabývá problémy bohatství a chudoby, zaměstnanosti a nezaměstnanosti a různými slastmi a strastmi lidí alias otázkou lidského kapitálu. Těmito otázkami se nutně musí zabývat i nově vznikající dílčí ekonomické teorie i na jejich základě vznikající teoretické systémy. Je tomu tak proto, že žádná (byť nejskvělejší) teorie, dosud často nemohla být plně aplikována v praxi, a to obvykle pro nepochopení a odpor reálně vládnoucí vrstvy ve společnosti.

Je paradoxem, že významným ekonomickým teoretikům byla udělována i nejvyšší vyznamenání za jejich vědecké výsledky, a přitom se v dané společnosti v dané době příliš nedařilo řešit naléhavé sociální problémy. I když se ve světě – posuzováno z dlouhodobé perspektivy – postavení pracujících ve srovnání s minulými epochami zlepšilo, v globálním měřítku (jak o tom svědčí existence skupiny tzv. méně vyvinutých zemí) problém odstranění chudoby a propasti mezi pohádkovým bohatstvím dnešních multimiliardářů a chuďasů žijících v podmínkách bez lidské důstojnosti se jen posunul na vyšší úroveň – ale nevyřešil.

Jedna z nadějných nových teorií - Ekonomie produktivní spotřeby (EPS) – se k otázce rozdělování bohatství – ať již přímo nebo nepřímo – také musí zabývat.

Od r. 2003 byla tato otázka na programu téměř všech konferencí o Lidském kapitálu na VŠFS, a to v teoretické i praktické poloze. Z konference vzešla řada podnětů k důchodové politice v ČR, které vycházely z myšlenek EPS. Nalezly své uplatnění v diskusích v celostátním měřítku a odrazily se částečně i v strategii důchodové politiky. (Viz např. odbornou monografii Valenčík a kol. "Ekonomický základ odvětví produktivních služeb a zahájení komplexních reforem" z r. 2017 a řadu dalších statí k sociální problematice.)

Sociální problematika včetně otázek "lidského kapitálu" je předmětem výzkumu také v mnoha vědních oborech, zejména ve filosofii, sociologii, psychologii, historii, pedagogice a v řadě dalších. Pokud se podaří aplikovat interdisciplinární výzkum ve všech relevantních oborech, podstatně by to velmi pravděpodobně zvýšilo společný potenciál využití všech uvedených oborů včetně ekonomie v praxi.

3. Teorie a odborná terminologie

Čtenář nechť laskavě promine, že se zde autor vrací ke svému výkladu v části 1, kde upozorňuje na obtíže spjaté se slovníkovými definicemi různých pojmů. Zde je výklad doplněn příkladem Wikipedie a různých odrůd tohoto slovníku. Ačkoliv je Wikipedie nevítaným a takřka zapovězeným pramenem neboli zdrojem v závěrečných bakalářských a magisterských pracích a její citace v akademické literatuře bývá provázena i různými posuňky a úšklebky, autor se domnívá, že esejistická forma jeho příspěvku předmět nevylučuje pro diskusní účely citovat i tento pramen.

Česká Wikipedie o pojmu "teorie" praví, že "Teorie je soubor tvrzení o předmětu výzkumu, která považujeme za pravdivá. Vyžaduje se, aby nebyl v rozporu s dosavadními zkušenostmi a výsledky experimentů a byl vnitřně konzistentní. Opakem teorie je praxe, empirie. Pojem se používá jak v protikladu k pouhé zkušenosti, tak k hypotéze." No comment, i když by bylo co kritizovat.

Na téže stránce čtenář nalezne dvě upozornění: "Tento článek je o filosofickém pojmu. O pojmu matematické logiky pojednává článek formální teorie." A dále: "Tento článek není dostatečně ozdrojován (Jak krásná překladová čeština! V. P.), může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit. Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje." (Wikipedie.cz – heslo "teorie".) Kritiku tohoto jednostranného a neúplného vysvětlení pojmu "teorie" zde není nutno se zabývat. Zřejmě má být výkladem typu "basic", zatímco ve verzi Wiki/slovník x/, popřípadě Wiki/sofia jde o sofistikovanější vysvětlení pro vyspělejší čtenáře.

x/Stránka byla naposledy editována 8. 6. 2020 v 12:06.)

(Pokračování)

Co se děje ve světě:

Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:

https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Další významné zdroje o dění ve světě:

https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441

https://ourworldindata.org/coronavirus

První z odkazů přebírá Financial Times. Je na něm mj. vyjádřeno i to, jak vzrostl počet úmrtí v jednotlivých zemích oproti tříletému průměru. Na to by se měli podívat všichni popírači a chřipkaři.

Graf šíření mutuací:

https://nextstrain.org/ncov/global?gmax=19896&gmin=15114

Tyto stránky ukončily uveřejňování nových příspěvků, ale archiv zůstal. Důležitý je závěr, ke kterému dospěly.

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)