K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/231

V tomto pokračování k sociologickému průzkumu (lidé nejsou tak hloupí) + Pavlát o vědě

Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:

- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)

- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.

COVI-kávička 23.11. ČR +1509 USA +137010. Co dál?

Česká republika:   +1509 nových případů. Nejnižší počet od 28. září. Ale také ovlivněnonižším počtem testů-

USA +137010 nových případů.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko jako včera, zatím nedošlo ke stabilizaci. Francie se začíná držet na nízkých číslech.

I v dalších zemích víkendová čísla. Poměrně dost má Rakousko, přes 5 tisíc.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Lidé nejsou tak hloupí, jak by si někteří přáli

Ze seznamu zprávy (fialově):

Za současnou koronavirovou situaci v Česku, která byla v uplynulých týdnech velmi kritická a počet nemocných prudce narůstal, mohou nejvíc nezodpovědní lidé.

Naopak jen podle jedenácti procent dotazovaných je viníkem premiér Andrej Babiš (ANO), který se stal terčem kritiky zejména proto, že stále horšící se situaci na přelomu srpna a září bagatelizoval.

A právě v té době, jak potvrzují odborníci, se začala pandemie vyvíjet do pozdějších dramatických rozměrů.

To, že přesto není podle veřejného mínění hlavním viníkem těžké situace v Česku, vyplývá z průzkumu, který zpracovala agentura Median. Jeho výsledky mají Seznam Zprávy k dispozici.

Podle ředitele Medianu Přemysla Čecha z toho plyne, že lidé stále slyší na Babišova slova. Současný premiér opakovaně mluvil o tom, že právě část populace, která opatření vlády nedodržuje, může za nárůst počtu nakažených.

"Na výsledku této otázky mě zaujalo především to, že nám vyšlo téměř přes kopírák to, co vláda - respektive pan premiér - říká. Tedy, že za to mohou neukáznění lidé," řekl pro Seznam Zprávy ředitel Medianu, který připouští, že ho postoje respondentů překvapují.

"Populace je rozdělena zhruba půl na půl. Myslel jsem si, že procento těch lidí, kteří řeknou, že za to může vláda, by mohlo být větší. Překvapilo mě to, že lidé vstřebali to, že si za to mohou sami," doplnil.

Názor, že hlavním viníkem je skupina nezodpovědných spoluobčanů, zastávají podle dat agentury Median hlavně starší lidé nebo ti, kteří volí Babišovo hnutí ANO, případně SPD.

Z průzkumu rovněž vyplynulo, že velká část dotazovaných nevěří tomu, že pandemie koronaviru jen tak skončí.

Zhruba čtvrtina lidí si myslí, že krize bude probíhat celý příští rok. Jedenáct procent dotazovaných uvedlo, že nikdy neskončí. Deset procent pak řeklo, že pandemie bude na několik let. Nejvíce - čtyřicet procent - věří, že krize skončí do jara roku 2021.

"Byl jsem překvapený. U nás se šíří obecně pozitivismus, že to máme do konce letošního roku za sebou. Ale ti lidé to takto nevnímají," řekl Čech.

"Projevuje se také faktor zklamání, že to po první vlně neskončilo. Přišla druhá vlna, která je možná razantnější. A lidé nevidí, čím by mohla tato krize skončit," prohlásil.

Téměř dvě třetiny dotazovaných však během průzkumu uvedly, že nevěří tomu, že nový ministr zdravotnictví Jan Blatný (za hnutí ANO) dokáže koronavirovou krizi nějak vyřešit. Opačný názor mělo 27 procent lidí.

Podle Čecha to ale může souviset s tím, že Blatný v době, kdy průzkum probíhal, byl relativně krátce na své pozici a nedokázal se ještě přesvědčivě projevit.

Rozdělení byli respondenti také v otázce, zda byl měl Andrej Babiš odstoupit. Zhruba polovina - 49 procent - lidí uvedla, že by měl jako premiér pokračovat. A 42 procent lidí řeklo, že by měl skončit.

Průzkum probíhal od 10. do 14. listopadu a zúčastnilo se celkově 1069 lidí.

Celé viz: https://www.labnol.org/embed/google/photos/

K tomu ode mne:

Můj názor? Je to jinak. Mohou za to nezodpovědní lidé, kterým Babiš ustupuje.

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

Do seriálu COVI-kávička vkládám novou rubriku. Proč? Odpověď je v díle publikovaném 8. listopadu zde:

https://radimvalencik.pise.cz/8574-covi-kavicka-8-11-cr-7722-usa-124390-co-dal.html

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce, se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. Proto se v nejbližších číslech budu věnovat problematice toho, co lze v této oblasti dělat a jak by společenské vědy mohly obnovit svoji roli. K tomu využiji i poznatky z konference, která na toto téma proběhla 20. listopadu na téma:

Lidský kapitál a investice do vzdělání

se zaměřením na problematiku

Jak rozpoznat rozvoj (užitečné) teorie a jaká jsou kritéria tohoto rozvoje?

Nejdříve uveřejňuji úvodní vystoupení doyena konference doc. Vladislava Pavláta (tipněte,si, kolik je mu let):

K interdisciplinárnímu přístupu při užitečném bádání o rozvoji lidského kapitálu – 2. část

Vladislav Pavlát

1. MISCELLANIA O POJETĺ UŽITEČNÉHO BÁDÁNĺ O ROZVOJI LIDSKÉHO KAPITÁLU

Bývá dobrým zvykem, před vlastním výkladem stručně zrekapitulovat a zhodnotit literaturu k probíranému tématu. S ohledem na předpokládaný únosný rozsah příspěvku na konferenci se zde omezím jen na stručné, zkratkovité shrnutí vybraných užitečných výsledků minulých konferenci, vztahujících se k rodící se nové teorii lidského kapitálu. ((Pro podrobnosti odkazuji na výsledky předchozích 22 konferencí VŠFS o lidském kapitálu, uveřejňované na webových stránkách naší university (Portál VŠFS.cz, Konference a semináře)

Zastánci neoklasického (a dosud mainstreamovému) pojetí teorie LK dostatečně nereagovali na rychlý vývoj přeměn, spojených s přechodem od 3. průmyslové revoluce (jako etapy vývoje, která se rychle stává minulostí, i když ještě nikoli v globálním, celosvětovém měřítku).

Nové pojetí teorie lidského kapitálu naopak vychází z dynamického rozvoje 4. průmyslové revoluce ve vyspělých zemích, které v mnohém směru zásadně mění dosavadní představy: vědecko-technický rozvoj, který se během posledních 3 – 4 desetiletí výrazně urychlil (a pravděpodobně i dále urychluje), se promítá do nového pohledu na chápání produktivní a neproduktivní práce. Mění se např. zaměstnanecká struktura obyvatelstva, v důsledku procesu digitalizace vznikají zcela nové druhy práce a celá nová odvětví, vznikají nové vědní obory (informatika aj.) a tyto změny se nutně promítají do života společnosti.

Absorpce těchto změn není jednoduchá, rychlost technických změn vyvolává změny v chování lidí a jejich životního stylu (speed up!) a naráží na odpor setrvačných sil. (Sborník 20. konference o LK; Pavlát, 2016.).

Předmětem zkoumání mého příspěvku pro 22. konferenci je jedna z významných dílčích změn, prosazující se s přechodem od 3. do 4. fáze průmyslového revoluce do oblasti vědeckého bádání - interdisciplinární přístup, a to zejména průběh jeho etablování při zkoumání lidského kapitálu.

Důležitou se jeví otázka, proč je aplikace interdisciplinárního přístupu užitečná a účelná? Při předběžném "mapování terénu" (data mining) nelze zanedbat potřebu získat obecný přehled o předmětu zkoumání. V této souvislosti se badatel nutně seznamuje se základními pojmy a rozhoduje se o tom, zda a jak jich při bádání bude užívat. Ušetří si tím zbytečné problémy a diskuse typu "já o voze, ty o koze", tak obvyklé v českém prostředí.

Vzhledem k tomu autor považuje za nezbytné, držet se zaměření konference, tj. zabývat se svým tématem (zkoumáním interdisciplinarity) v optice užitečného bádání o rozvoji lidského kapitálu. (O tom podrobněji v diskusi.)

Pojmy a prameny/zdroje

Užitečné bádání o rozvoji lidského kapitálu předpokládá, že si badatel předem vyjasní relevantní pojmy a pak jich důsledně používá, aby zabránil neurčitosti a nepřesnosti pochopení jeho výkladu čtenářem. (Viz též Úvod).

V diskusích na předchozích konferencích o lidském kapitálu, pořádaných na naší universitě, různí autoři často uváděli četné pojmy, vztahující se k agendě bádání o lidském kapitálu, v různém smyslu a v různých slovních spojeních a jejich souvislostech. Pokud nemá být formování nové teorie od počátku zatíženo dětskými nemocemi, je účelné vracet se ke spolehlivým pramenům, z jejichž analýzy a vzájemného porovnávání badatel získává aktuální přehled o stavu relevantní teorie, tj. pro možnost hledání směru bádání, vedoucího k novým poznatkům. Jedním z takových pramenů bývají encyklopedické slovníky, popřípadě speciální slovníky jednotlivých vědních oborů. Měly by být studovány s vědomím, že ne vždy presentují nejnovější a nejaktuálnější poznatky, nýbrž - ve snaze po očekávané a kýžené objektivitě – se snaží čtenářům přiblížit hlavní proud myšlení, přijímaný většinou badatelů v dané problematice (tzv. mainstream).

Spolehlivějším pramenem informací o aktuálním stavu v oblasti relevantních pojmů bývají odborné časopisy, avšak ani tyto prameny vždy ještě nemusí badateli umožnit spolehlivěji rozpoznat, co je skutečně "nového," a co je pouhým opakováním již známých a uznávaných poznatků jinými (atraktivnějšími) slovy. Možnosti rozpoznávání nejsou neomezené, ale existují (moderní analytické metody, kritické diskuse, vedené slušnou formou). Na štěstí již nejsou v příliš velké oblibě ani vulgární blogy, ani dřívější tzv. rugatělnaja ekonomija ("nadávací ekonomie").

Tab. 1 Příklady aktuálních slov a slovních spojení, která by měla být vysvětlena

Pramen: vlastní výběr příspěvků z uveřejněných publikací o EPS

I zkušenější badatelé občas podlehnou klamu, že si obsah důležitých pojmů dobře pamatují, a v zápalu bádání mohou zapomínat na známé rčení, že "pojmy a dojmy nejsou totéž." Intuitivní "definice" pak mohou být – zdvořile řečeno - i zavádějící. Rozhodně jsou pro argumentaci nevyhovující.

Ve výše uvedené tabulce je jako první slovo v každém sloupci uveden relevantní obecný pojem, po němž následují vybraná slovní spojení, která by měla být vyjasněna. Autor tohoto příspěvku zde volil postup, kdy v minulých konferenčních sbornících vyhledal vhodné příklady nejednotného výkladu relevantních pojmů. Začněme slovem "posun." (Rozsáhlejší výklad autor připravuje pro monografii.) České podstatné jméno "posun" je ve slovníku Google přeloženo do EN jako "shift"; v EN to však může znamenat i tato slova: "přesun, změna, směna, zlom, výměna." (Staženo 3. 11. 2020.)

(Pokračování)

Co se děje ve světě:

Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:

https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Další významné zdroje o dění ve světě:

https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441

https://ourworldindata.org/coronavirus

První z odkazů přebírá Financial Times. Je na něm mj. vyjádřeno i to, jak vzrostl počet úmrtí v jednotlivých zemích oproti tříletému průměru. Na to by se měli podívat všichni popírači a chřipkaři.

Graf šíření mutuací:

https://nextstrain.org/ncov/global?gmax=19896&gmin=15114

Tyto stránky ukončily uveřejňování nových příspěvků, ale archiv zůstal. Důležitý je závěr, ke kterému dospěly.

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)