K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/230

V tomto pokračování svědectví o průběhu onemocnění (V. Netolický) + Pavlát o vědě/1.

Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:

- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)

- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.

COVI-kávička 22.11. ČR +3187 USA +172839. Co dál?

Česká republika:   +3187 nových případů. Ať se na mě nikdo nezlobí, resp. ať mě obviní ze "strašení", ale na zklinění našeho viru to moc nevypadá (ani v kontextu dalších čísel). Virus spíš nabírá sílu k dalšímu vzedmutí.

USA +172839  nových případů.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko zase "jen" mírný nárůst, ale ten setrvačný růst je strašně nebezpečný, především se však ukazuje, že zatím nedošlo ke stabilizaci. Francie patrně začíná zklidnění. Důležité je, zda půjde izraelskou, nebo českou cestou.

Itálie přes 34 tisíc, Polsko přes 24 tisíc.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

"Prošel jsem si peklem" – autentická výpověď s nadhledem, optimismem a okořeněná humorem

Václav Netolický je můj dlouholetý přítel a kolega z práce. Známe se dvacet let, od doby zakládání našeho střediska v Mostě. Studenti, kolegové a všichni v okolí ho mají rádi. Uveřejňuji jeho výpověď nejen proto, že se jedná o člověka, které ho osobně znám a kterému stoprocentně věřím, ale i pro její optimismus. Může mnohým pomoci překonat složité období a přežít.

Prošel jsem si peklem

Václav Netolický

Tož jsem si prošel peklem, možná tak dva dny chyběly k zabouchnutí vrat. Je to těžké ve městě, kde nemáte lékaře, problémy sice velké, ale ne typicky coviďácké. Tak jsem sám v bytě prokašlal dny a noci, přestal jíst a padal do absolutního vyčerpání. Pak do toho naštěstí vstoupily mé skvělé dcery, které do té doby neměly ani tušení, co se děje. Barča z Prahy vyřešila s vedením centra RZS v Ústí dohodla transport do nemocnice, kde byl rychlotest negativní, ale rentgen odhalil oboustranný zápal plic.

Nastoupil jsem na interní oddělení mostecké nemocnice, začala skvělá péče, ale přišel večer a na mobilu se mi objevila SMS - POZITIVNĺ. Noc na izolaci a na ráno transport na Covid oddělení. Pod vlivem zpráv jsem propadl zděšení - přeplněné pokoje, tam určitě bude čas řešit nějaký blbý zápal plic. A tak jsem se tam ocitnul - přijímající lékař mě věcně uvedl do problému a já se stal součástí prazvláštního světa. Člověk je najednou free - žádné omezení prostřednictvím roušek, před koronáčem jsme si všichni rovni. A v tom prostředí plují sněhuláčci, kteří na vás koukají krásnýma očima, často s brýličkami pod štítem. S jemným šustěním plní své povinnosti a dodávají maximum lidského přístupu, jemného humoru a radostného přístupu. Cítím se každým dnem líp, a když je po nějakém čase jasné, že už další se zvládne v soukromí, končím. i proto, aby byl zachován komfort a péče pro další, kteří to potřebují.

No už jsem se cítil dost suverénně po včerejším propuštění, ale ve frontě v lékárně jsem dostal pořádnou lekci, ať tedy nemachruju. Zjistil jsem, že dýchání přes roušku nedám a tak jsem toho měl plné kecky. Celé to bylo spojeno naštěstí s transportem (v Mostě díky rozhlasové Markétě-opravdu díky moc) a následovala cesta do Prahy.

Můj další osud převzala do svých rukou Barunka v domečku v Kyjích, kde péči o dědu rozjede i Honzík a Maruška. Po tom včerejším otřesu se cítím skvěle a postupně se opět budu začleňovat do vztahů (jemně i pracovních).

Takže buďte opatrní a zodpovědní, neposlouchejte zprávy a mějte důvěru ve zdravotní systém - nikdy bych nečekal, co mne (v často proklínané) mostecké nemocnici potká, v noci jsem naslouchal, zda se neozve to, naději přinášející, šustění - je fajn, že v této chvíli šelestí pro další, kteří to potřebují.

A k tomu na Facebooku na sto pěkných a upřímných přání od přátel nejrůznějšího druhu, na které Václav ani nestačil odpovídat. Opravdu, opravdu nechápu svéráznou racionalitu a moralitu "bojovníků za svobodu", přesněji bojovníků proti "naději přinášejícímu šustění" a ještě přesněji arogantních ignorantů.

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

Do seriálu COVI-kávička vkládám novou rubriku. Proč? Odpověď je v díle publikovaném 8. listopadu zde:

https://radimvalencik.pise.cz/8574-covi-kavicka-8-11-cr-7722-usa-124390-co-dal.html

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce, se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. Proto se v nejbližších číslech budu věnovat problematice toho, co lze v této oblasti dělat a jak by společenské vědy mohly obnovit svoji roli. K tomu využiji i poznatky z konference, která na toto téma proběhla 20. listopadu na téma:

Lidský kapitál a investice do vzdělání

se zaměřením na problematiku

Jak rozpoznat rozvoj (užitečné) teorie a jaká jsou kritéria tohoto rozvoje?

Nejdříve uveřejňuji úvodní vystoupení doyena konference doc. Vladislava Pavláta (tipněte,si, kolik je mu let). Výklad problematiky postupně graduje:

K interdisciplinárnímu přístupu při užitečném bádání o rozvoji lidského kapitálu – 1. část

Vladislav Pavlát

Abstrakt

Stať - napsaná ve stylu eseje – se zabývá úvahami o využívání interdisciplinárního přístupu ve vědeckém bádání společenských věd. Zvláštní pozornost je věnována Ekonomii produktivní spotřeby (EPS).

První část článku stručně rekapituluje vybrané poznatky o interdisciplinárním výzkumu včetně specifické terminologie a uvádí důvody, proč jeho využívání je účelné a užitečné.

Druhá část článku (Diskuse) obsahuje úvahy o vybraných problémech, které si podle autorova názoru dnes zasluhují zvýšenou pozornost. Jednou z nich je otázka obsahu pojmu "přesah" v souvislosti s dosavadními výsledky bádání v oblasti EPS. Další diskusní úvahy se týkají změny paradigmatu v ekonomii. Dále následuje 6 dalších témat:

1. diskuse k vybraným metodologickým otázkám;

2. úvaha o souvislostech mezi teorií a praxí, zejména možnosti aplikace nových teorií v praxi;

3. vědecká teorie a význam odborné terminologie, používané v dané teorii (včetně specifické terminologie, používané v EPS.)

4. úvahy o kredibilitě ekonomických teorií.

5. diskuse o vztahu ekonomických teorií (včetně EPS) k relevantnímu okolí, zejména k jiným disciplínám.

6. pojednání o možnosti předvídání rozvoje dané disciplíny. Autor zde uvádí některé vlastní náměty týkající se mj. struktury teorie EPS, zpřesnění používané terminologie, praktické aplikace EPS a orientace směru jejího dalšího rozvoje.

Klíčová slova: investice do lidského kapitálu, interdisciplinární přístup k výzkumu, ekonomie produktivní spotřeby, vědecká terminologie, klasifikace společenských věd, predikce vědeckého výzkumu

JEL, B13, B41, J24, K29, 015

ÚVOD

Letos zaznamenáváme 23 let - tedy téměř čtvrt století – úspěšného trvání konferencí o lidském kapitálu. Zároveň lze konstatovat, že stále je na co se tázat a co řešit. Ukazuje se však, že - alespoň čas od času - je prospěšné vracet se zpět k počátkům vzniku teorie lidského kapitálu (LK), přesahující stav mainstreamu po tehdejší finanční a ekonomické krizi.

Z dějin lidstva jsou dnes dobře známy průkazné poznatky o dávno zaniklých civilizacích a o překvapivých výsledcích jejich vědění. Spolu s nimi kolují různé sci-fi teorie o mimozemšťanech, kteří prý po celé zeměkouli na mnoha místech různých kontinentů kdysi vybudovali své opěrné body (v podobě pyramid a chrámových staveb) pro jejich příští návštěvy. O úspěšnosti šíření těchto pseudoinformací zejména mezi laickým českým publikem svědčí např. údaje o sledovanosti pořadu televizního kanálu Mystery. Co když se již dnes mimozemšťané, kteří jsou schopni se převtělovat v lidské bytosti, volně pohybují mezi námi? Dávný konflikt mezi "věděním" a "věřením" zde názorně ožívá. Od zjištění, že "něco existuje" má myslící bytost (člověk, lidstvo) patrně naprogramováno ptát se "proč?". Co bylo dřív – slepice nebo vejce? (Zkus to vyřešit: Hic Rhodos, hic salta!)

Podobné otázky jsou kladeny např. při filosofických úvahách o vztahu mezi "existencí a podstatou" (l'existence précède l'essence – existence předchází podstatu). Mají svou obdobu také v literární vědě nebo v muzikologii, kdy někteří vykladači literárních děl nebo hudebních skladeb suverénním způsobem tvrdí, proč daný autor napsal to či ono dílo a nepřipouštějí jiný názor. Některé způsoby výkladu přitom mohou působit jako zdařilé či méně zdařilé parodie Např. symfonická báseň Vltava ze Smetanova cyklu "Má vlast") někdy je vysvětlována přímo s geografickou přesností. Vlévání každého přítoku do proudu řeky je "dokazováno" jeho ztotožněním se zvuky určitého hudebního nástroje.

Maně mi v mysli tane slavná episoda z rozmluv Spejbla s Hurvínkem. V ní Spejbl odchází od Hurvínka – zřejmě vyčerpán jeho neustálými otázkami "a proč?". Hurvínek sedící v mraveništi za ním volá "Tatíí, proč mne štípou mravenečkové?".

O filosofickém obsahu této epizody spekulovalo již více znalců české literatury. Skeptici mezi nimi se netají myšlenkou připomínající dávné rčení " vanitas vanitatis", tj. o "marnosti nad marnost" nejen v náboženském smyslu, ale vztahují je i na vědecké bádání, jehož prokazatelné výsledky leckdy silně relativizují.

Žádná teorie nevzniká z ničeho (ex nihilo); každá užitečná teorie dosud těžila především z pozorování skutečného, reálného světa s cílem praktického využití. Dnešní stav vědeckého poznání k tomu připojil i dříve nepředstavitelnou dimenzi lidským okem neviditelných, ale prokazatelných skutečností (nano-svět!). Tak vznikla situace, která komplikuje možnost odlišit skutečné od vymyšleného, reálného od nereálného, správného od chybného. Jestliže lidová moudrost posílala "nevěřící Tomáše" (nebo věčné "rejpaly") někam běžet – "Kdo nevěří, ať tam běží" – dnešní situace je odlišná. Prozatím se totiž nepodařilo objevit schůdnou bezrizikovou "cestu do cloudu", kde by se dnešní skeptici nebo lovci senzačních příběhu (včetně sběratelů nebo tvůrců tzv. kompromatů) mohli "rukolapně" přesvědčit např. o existenci tam údajně existujících virtuálních peněz, a tím méně o jejich legálním původu.

(Pokračování)

Co se děje ve světě:

Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:

https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Další významné zdroje o dění ve světě:

https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441

https://ourworldindata.org/coronavirus

První z odkazů přebírá Financial Times. Je na něm mj. vyjádřeno i to, jak vzrostl počet úmrtí v jednotlivých zemích oproti tříletému průměru. Na to by se měli podívat všichni popírači a chřipkaři.

Graf šíření mutuací:

https://nextstrain.org/ncov/global?gmax=19896&gmin=15114

Tyto stránky ukončily uveřejňování nových příspěvků, ale archiv zůstal. Důležitý je závěr, ke kterému dospěly.

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)