K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/228

V tomto pokračování o asymptomatickém šíření viru na OSEL a Macháčkova beseda o úloze vědy.

Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:

- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)

- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.

COVI-kávička 20.11. ČR +6471 USA +192186. Co dál?

Česká republika:   +6741nových případů. O čem se to včera celý den žvanilo ve Sněmovně?! Máme to tu znovu. "Podrazili" jsme náš virus v jeho tendenci ke zklidnění. Teď budeme na další příležitost muset čekat dva až tři měsíce.

USA +192186 nových případů. Další světový rekord. A skokový.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko další národní rekord.Francie náznak zklidnění.

Itálie přes 36 tisíc, také jí se podařilo vypěstovat nepříjemné portfolio nákazy a jeho líhně.

Německo i Polsko svorně přes 23 tisíc, také hodně nepříjemné.

Izrael v pohodě.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Zajímavý článek na OSEL (Objective Source E-Learning) o šíření COVID-19 v US armádě

Článek uveřejňuji ve zkrácené podobě, vybírám ty části, na které reaguji ve svých poznámkách. Stojí za přečtení celý a moc pěkné jsou i obrázky. Určitě vás upoutají i další články na těchto vynikajících stránkách popularizujících nejnovější vědecké poznatky.

Rozsáhlá studie prokazuje asymptomatický přenos viru způsobujícího COVID-19  

Josef Pazdera

(Kráceno)

Včera (11. 11.) časopis The New England Journal of Medicine zveřejnil zprávu z Mount Sinai. I když jde o poselství z "Hory Sinaj" , nejde o poselství Hospodina zprostředkované Mojžíšem v podobě Desatera přikázání, ale o návrh opatření vědců z americké zdravotnické instituce  stejného jména, zahrnující lékařskou fakultu a osm nemocničních areálů v metropolitní oblasti New Yorku...

Americká armáda si s kovidem již užila své. Jako příklad lze uvést průšvih na letadlové lodi USS Theodor Roosevelt. Letos v březnu se tam z malého ohniska infikovalo 1 200 námořníků a následky se nevyhnuly ani té nejvyšší dani v podobě lidského života. Není proto divu, že se snaží o zavedení opatření, která by něčemu podobnému zamezila, a že si na řešení přizvala jedny z nejlepších odborníků, které USA v tomto směru má – vědce z Mount Sinai. Jednu ze studií, zaměřenou na sledování zdravotního stavu nováčků ve výcvikovém zařízení, vedl Andrew Letizia z ústředí v Naval Medical Research Center v Marylandu, kde je jmenovaný zástupcem ředitele výzkumu infekčních nemocí a jehož infekční oddělení má 17 důstojníků, 125 civilistů a rozpočet 20 milionů dolarů...

Ze zprávy infektologů z Mount Sinai lze vyčíst, že i za dodržování přísných vojenských pravidel, včetně počáteční domácí karantény před nástupem do přijímače....nošení roušek  a dodržování odstupu v učebnách i mimo ně, a také mnohem přísnější dodržování hygieny, než jakou vyžadují předpisy ochrany veřejného zdraví civilistů, nebylo možné šíření nákazy zabránit. Virus se v populaci mladých zdravých mužů šířil bezpříznakově a přenašeče COVID 19 neodhalily ani kontroly měření tělesné teploty. Převedeno do lidštiny: zabránit přelévání infekce do širší komunity lze jen rozsáhlým testováním všech nově příchozích a to bez ohledu na to, zda absolvovali karanténu. Bez ohledu na to, že se sami dotyční cítí být zdrávi a že i u těch, kteří nemají příznaky nemoci, se musí testování provádět opakovaně...

Šíření nákazy mezi bezpříznakovými osobami prošlými týdenní karanténou, a na tak početném souboru osob v hlídaných a separovaných prostorách, jaké si může dovolit US Marine, není pro civilní sektor dobrou zprávou. Instituce, která má na starosti osazenstvo ponorek, letadlových lodí,... (a které na nějaké té koruně nesejde), se s tím nejspíš vypořádá zavedením nově navrhovaných nákladných opatření a testů. Nakolik je ale zavádění striktní separace bezpříznakových a jejich opakované testování reálné i v civilním sektoru, zpráva nehovoří. Pojem veřejné zdraví se v ní zmiňuje jen vágně. Možná i proto, že trasování a opakované testování bezpříznakových šiřitelů nákazy z řad civilistů, je prakticky nerealizovatelné.

Celé viz: https://www.osel.cz/11458-rozsahla-studie-prokazuje-asymptomaticky-prenos-viru-zpusobujiciho-covid-19.html

K tomu ode mne:

Celý příběh lze převyprávět i jinak. Zdůrazňuji, že to je jeden z MOŽNÝCH pohledů. Tam, kde jsou nastavena přísnější protiepidemická opatření, tam se nešíří portfoliová vícenákaza, ale jen mononákazy, které probíhají bezpříznakově. Náš virus je v základním modu. Pokud dojde i k nějakému "vybočení", proběhne zrychlení replikace a následné zklidnění efektivně a velmi rychle, takže se příznaky (např. v podobě zvýšené teploty či kašlání) neprojeví a "oběť" mononákazy je ani nepocítí. To by vysvětlovalo například skutečnost, že před tím, když nebyla tak důrazně vyžadována hygienická opatření, došlo k pozorovatelnému (i těžkému) onemocnění též zdravých mladých jedinců. Právě tak i to, že ani u starších osob, které se dostaly do kontaktu s nakaženými vojáky, nemoc proběhla bezpříznakově. Zkrátka – nebezpečná je jen vícenákaza při určité skladbě jejího portfolia. Ale znovu zdůrazňuji – je to jen jedno z možných převyprávění příběhu téměř biblického.

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

Do seriálu COVI-kávička vkládám novou rubriku. Proč? Odpověď je v díle publikovaném 8. listopadu zde:

https://radimvalencik.pise.cz/8574-covi-kavicka-8-11-cr-7722-usa-124390-co-dal.html

Z tohoto hlediska se věnuji i roli poctivé vědy a dobré teorie. K tomu se vztahuje i tento materiál:

K debatě Jana Macháčka o úloze vědy/3

V souvislosti s výrokem Bidena o tom, že bude (jako případný prezident USA) naslouchat vědě, zorganizoval komentátor Lidových novin Jan Macháček poměrně přínosnou diskusi k roli vědy. Ta (naštěstí) některými podstatnými aspekty přesáhla původní zadání a otevřela otázky týkající se významu vědy ve společnosti v obecné poloze,

Odlišnou barvou (fialovou) zveřejňuji obsah diskuse a doplňuji svými poznámkami. Celé viz:

https://ceskapozice.lidovky.cz/debata-jana-machacka/debata-jana-machacka-vice-naslouchat-vede-je-libive-politicke-heslo.A201112_193205_machackova-debata_lube

Pokračování:

DEBATA Jana Macháčka: Více "naslouchat vědě" je líbivé politické heslo – 3. část

Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus.

Snaha více naslouchat vědcům je skvělý marketingový tah. Umožňuje politikům odvolat se v některých zásadních rozhodnutích k "vyšší instanci" a zároveň jim propůjčuje jistou racionalitu. V praxi si politici často vybírají vědecké školy, které souzní s jejich programem. Například Joe Biden snadno nalezne vědeckou podporu pro svou environmentální agendu a USA se brzy připojí k Pařížské klimatické dohodě. Pokud však zůstane Kongres rozdělený, nepůjde hladce prosazovat domácí zelenou agendu, například přísnější regulaci ropných firem.

V ekonomickém myšlení mají někteří představitelé Demokratické strany blízko k moderní monetární teorii (MMT), jež prosazuje fiskální dominanci, přičemž před několika lety ji považovala většina mainstreamových ekonomů za výstřelek. Měnová politika by neměla sloužit k zajištění cenové stability, ale k udržení ultranízkých sazeb, a tím umožnit masivní fiskální výdaje. Vzhledem ke skutečnosti, že rozsáhlé nákupy aktiv centrálních bank nevedou k hmatatelnému nárůstu inflačních tlaků, však stoupenců MMT přibývá.

Pokud však v Senátu bude víc republikánů, převáží tradiční pohled na rozpočtové výdaje a Bidenova administrativa nebude mít prostor pro experimenty. Vědecký konsensus se časem mění, takže aktuálně vzývané teorie se v následujících desetiletích mohou ukázat mylné. Zcela stačí, když politici budou namísto vědcům naslouchat svým voličům.

Libor Žídek, Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity

Nejen klimatologie, ale každá věda je trochu podezřelá a k jejím výsledkům je třeba přistupovat opatrně. U klimatologie je problém, že vědci mají eminentní vlastní zájem, aby se s klimatem něco dělo, nebo aby se aspoň něco takového psalo – aby se dostali do centra dění a na titulní stránky. Nikoli kvůli osobní popularitě, ale protože ji následují granty a peníze na výzkum a publikace – spousty publikací –, jež jsou v dnešním vědeckém světě pro kariéru naprosto určující.

Tím nezpochybňuji klimatickou změnu ani netvrdím, že klimatologové záměrně podvádějí, ale klimatická změna se jim vědecky "hodí". Podobný problém mají i další vědní disciplíny. A nemusí jít o flagrantní podvádění jako korejský vědec Hwang U-suk, považovaný za superstar v terapeutickém klonování až do chvíle, kdy se zjistilo, že ve výzkumu podváděl. Zaráží zejména míra (ne)replikovatelnosti. Například biotechnologická firma Amgen před několika lety zveřejnila, že dokázala replikovat jen šest z 53 "významných" studií výzkumu rakoviny.

Firma Bayer zase dokázala zopakovat výsledky jen u čtvrtiny z 67 podobně významných studií. Vědecké články by měly posunovat poznání a přispívat ke zlepšení léčby. Chyby jsou součástí života, ale pokud je jen deset až 25 procent výzkumů někdo další schopný zopakovat, jsou na místě pochyby o samotném výzkumu. Je však třeba dodat, že odmítnutí ve špičkových časopisech je 90 procent, proto autoři musejí přicházet s něčím opravdu zajímavým, aby měli šanci na publikování.

Jiným problémem je, že negativní výsledky výzkumu – ve smyslu, že se něco neprokázalo – se publikují jen zřídka. Přitom by takové články ukazovaly neprůchozí cesty i pro ostatní. Proto nepřekvapuje, že se i názory na koronavirus ve vědecké komunitě liší (horší je, že jsou nejednoznačná i doporučení pro běžnou populaci). Medicína v tom není sama – pominu-li ekonomii, zdá se, že například i řada slavných psychologických studií je nereplikovatelná.

Vědci nejsou vševědoucí, ale jen lidské bytosti, které sledují i vlastní cíle. Zdravá skepse k výsledkům výzkumu je proto na místě. Jinou věcí je, že politici sledují také vlastní zájmy a usilují o znovuzvolení, což může vyústit v popírání či přehlížení i ověřených vědeckých výsledků.

K tomu ode mne:

Cituji T. Pfeilera: Zcela stačí, když politici budou namísto vědcům naslouchat svým voličům...

K tomu je ovšem třeba dodat:...pokud ovšem budou (v ideálním Pfeilerově světě) voliči aspoň trochu naslouchat vědcům (ve smyslu přirozené autority vědy) a vědci budou také považování za voliče. Ale to pochopitelně závisí i a především na tom, jakou pozici ve veřejném mínění si vědci vybudují. K tomu je nutno méně rivality a více mezioborové spolupráce při řešení aktuálních problémů, ať už je to otázka klimatických změn, epidemie, kvantitativního uvolňování apod.

Je dobře, že na závěr L. Žídek upozornil i na problém působení zájmových skupin (a to i zájmových skupin napojených na velká ekonomická lobby) v oblasti vědy samotné. Ta si dnes musí zametat nejen před vlastním prahem, ale i ve své kuchyni.

Co se děje ve světě:

Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:

https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Další významné zdroje o dění ve světě:

https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441

https://ourworldindata.org/coronavirus

První z odkazů přebírá Financial Times. Je na něm mj. vyjádřeno i to, jak vzrostl počet úmrtí v jednotlivých zemích oproti tříletému průměru. Na to by se měli podívat všichni popírači a chřipkaři.

Graf šíření mutuací:

https://nextstrain.org/ncov/global?gmax=19896&gmin=15114

Tyto stránky ukončily uveřejňování nových příspěvků, ale archiv zůstal. Důležitý je závěr, ke kterému dospěly.

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)