K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/224

V tomto pokračování o obsurditě rozhodnutí městského soudu o rouškách a opatření ke zlepšení situace ve vědě.

Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:

- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)

- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.

COVI-kávička 16.11. ČR +1887 USA +139084. Co dál?

Česká republika:   +1887 nových případů. To by byl skvělý signál uklidnění, ale zítra uvidíme počty za všední dny a počet testů.

USA +139084 nových případů.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko zase "jen" mírný nárůst. Francie víkendový výsledek, nebo náznak zlepšení?

Itálie. Británie, Německo, Polsko stále na vysokých číslech.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

Do seriálu COVI-kávička vkládám novou rubriku. Proč? Odpověď je v díle publikovaném 8. listopadu zde:

https://radimvalencik.pise.cz/8574-covi-kavicka-8-11-cr-7722-usa-124390-co-dal.html

V tomto pokračování se pokusím stručně vysvětlit, proč je tak těžké rozvíjet poctivou vědu a dobrou teorii při v oblasti společenských věd  V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce, příkladem může být rozhodnutí Městského soudu v Praze o rouškách, které by vůbec nemělo být v kompetenci soudu a které vyslalo velmi nepříznivý signál), bude při nápravě hrát velmi důležitou roli to, zda se podaří zajistit oporu v poctivé vědě a dobré teorii. Proto se v nejbližších číslech i v návaznosti na přípravu naší tradiční konference budu věnovat problematice toho, co lze v této oblasti dělat a jak by společenské vědy mohly obnovit svoji roli.

Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/8590-covi-kavicka-14-11-cr-7357-usa-183527-co-d
Umožnit vstup do recenzního řízení neanonymním článkům prezentujícím jasně definovaný přesah

Nejdříve uvedu konkrétní příklad (jeden, ale bylo by možné uvést jich více). Jsem přesvědčen, že pokud chceme pochopit, jakou proměnou prochází současná globální společnost, o co jde, v čem je podstata historického excesu, který zažíváme, potřebujeme podstatně nové paradigma, oproti tomu, které vychází z neoklasická ekonomie. Podle ní jsou finálními efekty ekonomických procesů užitky spotřebitelů (což vede k uctívání a maximalizaci konzumu). Podle našeho přístupu jsou "výstupem" ekonomiky produktivní ekonomické efekty spotřeby (rozvoj, uchování a uplatnění lidských schopností), které jsou hlavním zdrojem dynamiky ekonomického růstu a přesměrovávají charakter ekonomického růstu k trvalé udržitelnosti, resp. (což je přesnější) k neomezenosti.

Zde jen malá vsuvka pro ilustraci: Když jsem s kolegy psal co impaktovaného časopisu Politická ekonomie článek "Politicko-ekonomická reflexe současného stavu globální společnosti", dvakrát byla vrácena k přepracování úvodní pasáž, ve které jsme použili následující formulaci: "S  trochou  nadsázky  (a  možná  i  bez  ní)  lze  říci,  že  vývoj  globální  společnosti  prochází  obdobím  určitého  historického  excesu.  Nahromadily  se  a  vyostřily  určité  problémy,  jejichž řešení  (či  neřešení)  bude  mít  podstatný  vliv  na  proměny  lokálního  i  globálního  charakteru." . Celý článek, který nakonec díky porozumění ze strany redakční rady vyšel viz zde:

https://polek.vse.cz/pdfs/pol/2016/02/07.pdf

Jeden z recenzentů byl kategoricky proti tomu, že současná doba je "historický exces". Dnes se to může zdát směšné, ale tak funguje "anonymní recenzní řízení". Znamenalo to rok zdržení, pokud šlo o publikování, a vynaložení hodně velkého úsilí, ale nakonec se podařilo. V řadě případů se kvůli obdobným "prohřeškům" úspěch nedostavil.  

V rozpracování základů ekonomie produktivní spotřeby jsme udělali dost a publikovali několik článků v domácích i mezinárodních recenzovaných časopisech, vydali monografii. Ta obsahuje mj. i makroekonomickou analýzu vývoje trendů spotřeby z hlediska zastoupení produktivní spotřeby. Do impaktovaných časopisů (o těch takzvaně západních ani nemluvě) je však cesta kvůli způsobu anonymního řízení uzavřena. Proč? Lze ukázat dvojí:

- Zárodky myšlenky toho, že spotřeba má produktivní prvky, jsou asi v desítce článků. Ale to nestačí. Podle recenzentů je to jen okrajový aspekt ekonomického dění.

- Jak nutnost ekonomie uvažující produktivní aspekty spotřeby viděli skuteční klasici (J. Neumanna a jeho pojetí ekonomiky na bázi mezistatků, M. Friedmana a jeho pojetí orientace domácnosti na současnou hodnotu budoucího příjmu z vytvářených a provozovaných aktiv, K. Marxova a jeho pojetí ekonomie času, případně P. Sraffa a jeho výroba zboží pomocí zboží), ale to jsou vše zdroje, které dnes již nejsou považovány za relevantní. (Marně nás A. Sova nabádá k tomu, abychom se vrátili tam, kde jsme byli svedeni z cesty...)

V současném recenzním řízení prostě neprojde článek, který by obsahoval významnější přesah oproti stávajícímu poznání. Ať by byl jakkoli dobře vyargumentovaný. Proto se současná ekonomická věda podřizuje setrvačnému vidění reality a podílí se na tom, že se svět řítí po trajektorii setrvačného vývoje do stále narůstajících problémů.

Přitom by stačilo poměrně málo. Umožnit, aby příspěvky, které se snaží o přesně definovaný přesah stávajícího poznání (v nějaké oblasti teorie) měly možnost těžit z toho, co autor či tým v příslušné oblasti již dokázali obhájit. Tj. aby recenzní řízení (jakkoli kritické a náročné) muselo respektovat argumenty obsažené v již publikovaných výstupech, které prošly legitimním a náročným oponentním řízením. Aby každý pokrok v obhajobě a konkretizaci přesahu v určité oblasti vědy byl předmostím pro další teoretické výboje. Ostatně – z hlediska zdravého rozumu – jak jinak by měla skutečná věda fungovat?!

Nedělám si iluze, že prosazení toho, aby v uznávaných teoretických časopisech byl dán prostor i pro články, které jsou posuzovány jako pokračování dosavadní teoretické práce známého autora, nebude jednoduché. Ale i to, je určitou dokumentací absurdity stávajícího stavu hodnocení výsledků vědeckého poznání.

P. S. O tom, jak se pak pohrdá vědou jako takovou, svědčí rozhodnutí Městského soudu v Praze.

(Pokračování)

Absurdní rozhodnutí Městského soudu o rouškách

Rozhodování v tak závažné otázce, jakou je základní protiepidemické opatřenív době, kdy jsme dosáhli světového prvenství jak v rychlosti šíření nákazy, tak i počtu úmrtí, na úrovni městského soudu je absurdní. Takové rozhodnutí si vyžaduje úplně jinou úroveň rozhodování a úplně jinou proceduru rozhodování. Pokud k němu na této úrovni, v uvedených časových horizontech došlo, pak něco velmi selhalo, nebo převládla libovůle (daní třeba i nedostatečnou právní úpravou či jejím jednostranným výkladem). Proto je kasační stížnost zcela na místě.

Ve zdůvodnění rozhodnutí ministerstva stačí odvolání na situaci, ve které jsme (tu ani městských soud nemůže zpochybnit), na princip předběžné opatrnosti (ten nemůže zpochybnit žádný soud) a na to, co k otázkám roušek říkají nikoli fejk-videa o Petriho miskách a podobné blbiny, ale to, co se publikuje v nejuznávanějších světových odborných časopisech. Proto si kladu otázku:

1. Prostudoval si soudce, který rozhodoval, základní odbornou literaturu k této otázce? (Bez toho totiž opravdu nemohl rozhodovat).

2. Jak by si soudce představoval "zdůvodnění", které by mu vyhovovalo? (To by mě zajímalo zvlášť.)

Zdůrazňuji, že se nesnažím omezit pravomoci soudů a nenapadám autoritu soudů. Nikoli já, ale to, na jaké úrovni a jakým způsobem bylo rozhodnutí přijato i zdůvodněno, to vede k oslabení důvěry v soudní systém.

Také je ovšem svědectvím toho, jak se odtrhla odborná sféra od té, ve které se rozhoduje o závažných otázkách (nebo naopak, tj. sféra, ve které se rozhoduje, se odtrhla od poctivé vědy a dobré teorie?). Jsem si vědom problémů, které v oblasti vědy jsou. Zcela nezávisle jsem o tom začal psát před pár dny. Ale že proces zašel až tak takové ztrátě důvěry v poměrně exaktní vědu (pokud jde o odborné zdůvodnění významu roušek), to jsem netušil. Tím naléhavější je potřeba nápravy.

Městský soud sám sebe uklidňuje, že se vlastně nic nestalo, že dal Ministerstvu zdravotnictví dost času na nápravu. Ale stalo! Jeho rozhodnutí má dva dopady:

1. Demonstruje pohrdání soudu poctivou vědou. (Rozhodoval, aniž by vzal v potaz její výsledky, a to neměl právo ani v případě, že Ministerstvo zdravotnictví neuvedlo odkaz na příslušné zdroje v impaktovaných časopisech, třeba proto, že je tam taky nikdo nečte).

2. Vyvolalo vlnu euforie ze strany arogantních ingorantů, kteří rozhodnutí slaví jako potvrzení "své pravdy" a právě v kritickou chvíli, kdy se rozhoduje o tom, zda ustojíme zklidňování, mohou sehrát velmi negativní roli při udržování a rozšiřování líhní portfoliové vícenákazy. Rozhodnutí soudu je tak trochu "Karlův most římská dvě", nezodpovědnost, za kterou můžeme těžce zaplatit.

Pro úplnost uveřejňuji celou informaci o rozhodnutí Městského soudu v Praze, odlišuji ji velikostí i barvou:

Městský soud v Praze zrušil mimořádné opatření, kterým ministerstvo zdravotnictví od 21. října rozšířilo povinnost nosit roušky v Česku. Úřad ho podle dnešního rozsudku soudu nedostatečně odůvodnil. Soud rozhodl o tom, že opatření se ruší k 21. listopadu, ministerstvo tak má do té doby čas přijmout nové bez vad, dodala na twitteru mluvčí soudu Markéta Puci. Ministerstvo uvedlo, že učiní potřebné kroky k tomu, aby opatření platilo i nadále. Zvažuje také podání kasační stížnosti.

Soud konstatoval, že shledal jako důvodné námitky proti nedostatkům odůvodnění opatření. "Opatření ze dne 19. října postrádá konkrétní, srozumitelné a podložené úvahy, na základě nichž by soud mohl účinně a odpovědně přezkoumat, zda je skutečně z pohledu dosažení deklarovaného cíle nezbytné trvat na povinném nošení ochranných prostředků dýchacích cest v aktuálně stanoveném rozsahu," uvedl v tiskové zprávě.

Ministerstvo podle soudu pouze přebralo odůvodnění z dřívějších opatření a nevysvětlilo, proč pravidla zpřísnilo. "Ministerstvo nepoukazuje na žádné podklady, na základě nichž nařídilo používání ochranných prostředků dýchacích cest ve významně větším rozsahu a v parametricky odlišném prostředí," píše soud. V odůvodnění postrádá i jakékoli konkrétní podklady ohledně vývoje epidemické situace, které ministerstvo při změně zohlednilo. "Stejně jako konkrétnější úvahy o přínosu roušek ve všech těchto oblastech," uvádí soud.

V odůvodnění podle soudu chybí i úvahy, proč ministerstvo zvolilo právě ty výjimky, které opatření obsahuje. "Popsané vady nejsou nedostatky ryze akademickými - brání totiž soudu náležitě posoudit jednotlivé námitky, zpochybňující proporcionalitu zvoleného řešení," vysvětlil soud. Současně zdůraznil, že rozhodnutím nezlehčuje hrozby epidemie a nehodnotí potřebnost a přiměřenost opatření. "Soud potřebnost a přiměřenost neposuzoval, jelikož mu v tom bránilo právě nedostatečné odůvodnění," uvedl.

Soud je přesvědčen o tom, že od začátku epidemie už uplynulo dost času, aby ministerstvo opatření odůvodňovalo lépe. "Výjimečnost dané situace nemůže být nadále důvodem přezíravého postupu soudu k nedostatkům a pochybením, na která již soud ministerstvo dříve opakovaně upozornil," vysvětlil. Pro nepřezkoumatelnost však opatření zrušil až k 21. listopadu, aby měl resort dostatečný časový prostor. "Aby, shledá-li pro to dostatek důvodů, obdobné opatření opětovně přijal a zohlednil v něm všechny výtky zdejšího soudu," dodává soud.

"Považujeme za podstatné, že soud nijak nezpochybnil pravomoc ministerstva vydat mimořádné opatření o povinnosti nosit ochranný prostředek dýchacích cest. Stejně tak soud netvrdí, že takové opatření není potřebné či přiměřené aktuální situaci. Soud založil své rozhodnutí výlučně na závěru o nedostatečném odůvodnění přijatých opatření a výjimek z nich," řekl ČTK mluvčí ministerstva Kryštof Berka. Úřad podle něj učiní potřebné právní kroky k tomu, aby povinnost nosit roušky platila i po 21. listopadu, zváží ale i podání stížnosti proti rozsudku. Ta však nemá odkladný účinek.

Podle příslušného opatření se od 21. října nošení roušek kvůli covidu-19 rozšířilo i na venkovní území obcí v případě, že je člověk blíže než dva metry k jinému. Výjimku dostali například členové jedné domácnosti nebo lidé při sportování. Roušky začaly být povinné také v autě, pokud v něm člověk nejede sám nebo se členy své domácnosti.

Viz: https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/soud-zrusil-k-21-listopadu-opatreni-mzd-o-rouskach/1957969
Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/8614-absurdni-rozhodnuti-mestskeho-soudu-o-rouskach.html

Co se děje ve světě:

Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:

https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Další významné zdroje o dění ve světě:

https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441

https://ourworldindata.org/coronavirus

První z odkazů přebírá Financial Times. Je na něm mj. vyjádřeno i to, jak vzrostl počet úmrtí v jednotlivých zemích oproti tříletému průměru. Na to by se měli podívat všichni popírači a chřipkaři.

Graf šíření mutuací:

https://nextstrain.org/ncov/global?gmax=19896&gmin=15114

Tyto stránky ukončily uveřejňování nových příspěvků, ale archiv zůstal. Důležitý je závěr, ke kterému dospěly.

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)