K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/222

V tomto pokračování o roli PŘESAHU jako základní formy rozvoje teorie.

Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:

- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)

- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.

COVI-kávička 14.11. ČR +7357 USA +183527. Co dál?

Česká republika:   +7357 nových případů. "Na hraně" zklidnění. Velmi snadno se to může zvrátit do recidivy nepříznivého vývoje.

USA +183527 nových případů. Další skokový světový rekord. Buď se to v USA "utrhlo", nebo (což je ovšem nepravděpodobné) součást protirumpovské manipulace.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko zase před hrozbou rychlého nárůstu. Francie náznak zklidnění.

Itálie téměř 41 tisíc a je v tom znovu, Německo přes 23 a nedaří se zabrzdit, podobně i v Polsku přes 24.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

Do seriálu COVI-kávička vkládám novou rubriku. Proč? Odpověď je v díle publikovaném 8. listopadu zde:

https://radimvalencik.pise.cz/8574-covi-kavicka-8-11-cr-7722-usa-124390-co-dal.html

V tomto pokračování se pokusím stručně vysvětlit, proč je tak těžké rozvíjet poctivou vědu a dobrou teorii při v oblasti společenských věd  V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce, příkladem může být rozhodnutí Městského soudu v Praze o rouškách, které by vůbec nemělo být v kompetenci soudu a které vyslalo velmi nepříznivý signál), bude při nápravě hrát velmi důležitou roli to, zda se podaří zajistit oporu v poctivé vědě a dobré teorii. Proto se v nejbližších číslech i v návaznosti na přípravu naší tradiční konference budu věnovat problematice toho, co lze v této oblasti dělat a jak by společenské vědy mohly obnovit svoji roli.

PŘESAH (ex box) jako jedna z nejvýznamnějších forem rozvoje teorie

Jakou podobu má krok či alespoň krůček v rozvoji teorie?

Jakou obecnou a pokud možno nejobecnější podobu má rozvoj teorie?

Odpověď, že v každé oblasti vědy je to různé, že se to nedá tak jednoznačně říci, není dostatečná z hlediska současné praxe hodnocení výzkumu, přijímání projektů či článků do tisku. Zde určitá formalizovaná pravidla existují. Odpovídají tato pravidla logice rozvoje teorie?

Vyjdu z následujícího tvrzení: Základní formou nového teoretického poznatku, kroku v rozvoji teorie je přesah stávajícího poznání.

Ten má následující formu: Doposud se předpokládalo, že je to "tak a tak a ne jinak", nyní někdo objevil, že to může být i "jinak", resp. ukázal a dokázal, že za určitých podmínek "je to jinak". Přičemž překročení hranic stávajících podmínek je často spojeno s odhalením skrytých (do té doby neuvědomovaných) předpokladů, tj. předpokladů, které se berou jako "samo sebou se rozumějící" (a nikoho ani nenapadlo, že by to mohlo být jinak).

Právě proto, že nové poznání je spojeno s překročením do té doby skrytých předpokladů, s prolomením bariéry setrvačného myšlení, je objevení nového, krok v rozvoji teorie, tak významný. Je to umění, které nedokáže každý, je to dřina, která vyžaduje krajní nasazení, je to konflikt se stávajícím, které mnohdy brání stávající omezenost poznání.

Porovnání nového a starého většinou vyžaduje rozhýbání pojmů tak, aby bylo zřejmé, že staré je jen zvláštním případem starého.

Jak to souvisí se stávajícími kritérii hodnocení vědy?

Bezprostředně. Stávající kritéria totiž působí přímo proti této základní formě rozvoje poctivé vědy a dobré teorie. Ukážeme si jak. Připomeňme si, že hlavní formou hodnocení výstupů výzkumu je publikování článku v impaktovaném (pokud možno tzv. západním) časopisu na základě anonymního recenzního řízení.

Dalo by se očekávat, že základním kritériem přínosu výstupů výzkumu by mělo být něco z následujícího:

- Jaký přesah stávajícího poznání je v článku obsažen.

- Jak tento přesah v rozvoji teorie článek konkretizuje a doplňuje.

- Jak přesah stávajícího poznání využívá k odpovědi na otázky, které si teorie klade a které doposud nebyly zodpovězeny.

- Jaké otázky na základě přesahu lze dále nastolit.

- Jakou praktickou relevanci tyto otázky mají.

Jenže v současných podmínkách je prakticky nemožné výsledek obsahující přesah stávajícího poznání do článku, který by mohl vyjít v "uznávaném" časopise, umístit. Brání tomu:

- Způsob, kterým jste povinni prokázat návaznost na stávající poznání (musíte se pohybovat v rituálu setrvačného vidění reality nepoužitelnou teorií, ale nemůže s ní jít do čelného střetu).

- Omezení zdrojů, na které se můžete odvolat (zdůvodnění přesahu zpravidla vyžaduje širší exkurz z hlediska vývoje teorie, ale vy se musíte omezit na aktuální zdroje v časopisech, přitom jsou to právě zdroje, které zavedly teorii do slepé uličky).

- Nemožnost opřít se o pojmové vyjádření toho, s čím přicházíte. Přesné vymezení pojmů a pojmové vyjádření přesahu (což je základem rozvoje teorie) není "uznávanou metodou".

Když se "přikrčíte" a pokusíte se vyhovět očekávaným námitkám oponentů i za cenu toho, že přinesete jen "malý kousek" z toho, co je výsledkem vaší práce a co chcete sdělit, stejně máte malou šanci, že váš výstup projde anonymním hodnocením. Budete totiž posuzování podle toho, zda jste vyhověli rituálu setrvačného vidění. Toho vidění, které odtrhlo vědu od reality a je slepé, pokud jde o pochopení příčin současných problémů a cest jejich řešení.

Jen občas se vám podaří "proklouznout" a opublikovat ve více či spíše méně uznávaném časopisu něco přínosného, něco, o co byste se mohli opřít při podrobnějším a komplexnějším výkladu toho, co považujete za přínosné. Jenže máte smůlu. Narazíte na zákaz autocitací. Je naprosto nemožní, abyste uvedli: V těchto a těchto článcích, které prošly řádnou oponenturou, se mně podařilo dojít k tomutu a tomuto. O tom, že se jedná o významné výsledky, svědčí to, že na základě tohoto lze řešit tyto a tyto problémy a to konkrétně takto. Nemáte šanci. Jednak platí již zmíněný (perverzní) základ autocitací, jednak by to naráželo na anonymitu autora (ten se nesmí přihlásit k tomu, co již napsal). Nemáte tak možnost navázat na to, co bylo odborné obci sděleno a co je dostupné, takže byste to nemuseli znovu opakovat a mohli byste udělat další krůček ve výkladu toho nového, s čím přicházíte.

Stručně shrnu: Současný způsob hodnocení vědy blokuje to nejdůležitější – překročení stereotypů a setrvačného vidění světa. Té teorie, která sama sebe vystavila do autu praktické nepoužitelnosti z hlediska identifikování příčin současných problémů a nalezení cesty jejich řešení. Ostatně – to se po teorii patrně ani nechce...

Co s tím? V dalším se zaměřím na pozitivní řešení, tj. navrhnu, jak se ze současné situace dostat. Tím se stane srozumitelnějším a konkrétnějším i to, co jsem doposud napsal.

(Pokračování)

Na FB se mi líbilo toto:

Ne se vším souhlasím (výpad proti Flegrovi apod.), ale s většinou ano. A pobavilo mě. Hlavně – to, co můžeme udělat sami, bychom měli udělat sami. Taky se třeba divím, proč se postupně mediálně i psychicky připravujeme na vánoční nákupní horečku, místo abychom přešli na plně internetové pořízení dárků. Bylo by smutné, kdyby se letošní předvánoční atmosféra po dvou třech týdnech změnila v trauma.

Viktor Dinkov: "Kritika do vlastních řad"

Bohužel to vypadá tak, že nejsme ochotni přiznat si základní skutečnosti. Například:

1. Neustálé nářky na nedostatek lůžkových kapacit a zdravotnického personálu pocházejí většinou od těch, kteří s nadšením schvalovali "racionalizaci nemocniční péče" (ve skutečnosti její redukci).

2. Lékaři, kteří jsou dnes většinou právem označováni za hrdiny naší doby, dlouhodobě pomáhali vypěstovat generaci starších, ale i docela mladých lidí, kteří jsou o sebe zvyklí pečovat většinou jen tak, že si při obtížích dojdou pro předpis na nové léky. Nevidí, jak většinou vlastní vinou likvidují schopnost svého těla odolávat nemocem. Tiše tloustnou, pohyb a racionální stravu zesměšňují a poukazují na svůj věk. Příkladem může být chování ustrašených lidí v "době kovidové". Sedí doma (ačkoli jim prozatím žádný šílenec nezakázal vyjít si na procházku do lesa nebo parku), z nedostatku jiné činnosti si vaří a přejídají se, aby si pak na FB vyměňovali recepty a chlubili se, kolik přibrali. Čtou a poslouchají sdělovací prostředky "hlavního proudu", kde po počáteční kritice vlády za přísnost opatření přešli ke kritice té samé vlády za nedostatečnost opatření. Navíc začali intenzivně lidi strašit mrazáky a ojedinělými případy, kdy na CoVid-19 zemřel mladý tělesně zdatný vegetarián, horolezec, boxer, fotbalista, hokejista, vzpěrač ...(čtenář jistě dosadí další hrůzné případy). K tomu si vzali k ruce "katastrofiky" typu Flégra a Hořejšího

3. Vše jede jako na povel,

4. Jsem pro rázná a důsledná opatření proti šíření viru, ale chybí mi opatření skutečná, ne jen izolace. Proč například nedochází k plošné dezinfekci na místech s vysokou koncentrací lidí? Proč fungují a dobře vydělávají super, hyper, giga markety, kde se lidí tlačí v tisících? Částečná odpověď zní, aby se nenarušil přítok zisků na účty nadnárodních společností.

5. To, jak se nyní chováme, ukazuje, že se chceme vrátit do původního stavu. V ekonomice je to globalizace (včetně nesmyslného cestování a přesunování zboží a kapitálu mezi kontinenty). V péči o zdraví zase čekání na to, že nám pomohou lékaři, čekání na zázračnou vakcínu (samozřejmě Made in USA, nebo Russia, nebo PRC, to je mi celkem jedno, prostě produkt farmagigantů). Jenom proboha ne, abych udělal něco pro své zdraví, chci zase své vepřo knedlo-knedlo-zelo, zase své pivečko, cigaretku, gauč u TV, hospodu, kde vše vyřešíme...

Takže to bylo pár tvrdých slov do vlastních řad, za které budu jistě sprdnut lidmi z vlastních řad. Přeji všem hodně zdraví, abychom už konečně uviděli světlo na konci tunelu a aby to nebyla lokomotiva táhnoucí vlak v podobě 3. vlny.

Co se děje ve světě:

Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:

https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Další významné zdroje o dění ve světě:

https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441

https://ourworldindata.org/coronavirus

První z odkazů přebírá Financial Times. Je na něm mj. vyjádřeno i to, jak vzrostl počet úmrtí v jednotlivých zemích oproti tříletému průměru. Na to by se měli podívat všichni popírači a chřipkaři.

Graf šíření mutuací:

https://nextstrain.org/ncov/global?gmax=19896&gmin=15114

Tyto stránky ukončily uveřejňování nových příspěvků, ale archiv zůstal. Důležitý je závěr, ke kterému dospěly.

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)