K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/217

V tomto pokračování realistická a perspektivní vize + V. Wagner střízlivě o epidemii (2. část)

Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:

- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)

- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.

COVI-kávička 9.11.: ČR+3608 USA +102726. Co dál?

Česká republika:   +3608 nových případů (konečně příjemnější čísla, byť i jen nedělní, uvidíme v polovině týdne)

USA +102726 nových případů. To je moc.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko zase zůstává mírně nad 20 tisíc. Francie hodně vysoká čísla, předstihuje nás v poměrném počtu nových případů na počet obyvytel.

Ale hlavně: V celkovém počtu případů Francie předstihla Rusko.

Polsko, Itálie i Německo poměrně vysoká "nedělní" čísla. Izrael OK.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

Do seriálu COVI-kávička vkládám novou rubriku. Proč? Odpověď je v díle publikovaném 8. listopadu zde:

https://radimvalencik.pise.cz/8574-covi-kavicka-8-11-cr-7722-usa-124390-co-dal.html

Realistická a perspektivní vize: O jakou změnu jde? (důležitý článek v časopisu Fórum sociální politiky)

Odpověď na tuto otázku jsme nedávno publikovali s kolegou Pavlem Sedláčkem ve významném časopisu Fórum sociální politiky věnovaném Průmyslu 4.0 pod názvem "Čtvrtá průmyslová revoluce, nebo změna srovnatelná s průmyslovou revolucí?". Časopis Fórum sociální politiky je odborný recenzovaný časopis vydávaný VÚPSV (tj. při Ministerstvu práce a sociálních věcí), je zařazen Radou pro výzkum, vývoj a inovace do Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v ČR a je rovněž indexován v databázi ERIH PLUS, především se však dostává do rukou velmi širokému okruhu osob, které se v praxi zabývají sociální politikou i koncepcí sociální politiky (včetně odborných pracovníků státní správy, odborů, zákonodárných sborů apod.).Téma srpnového čísla je atraktivní a zásadní, bezprostředně souvisí s pochopením toho, o co v současné době jde. To jsme se také v článku snažili zdůraznit, když jsme – jak už je patrné z názvu článku – kladli důraz na význam vymanění se ze setrvačného pohledu na současný vývoj. Jdeme do turbulencí – ekonomických, na finančních trzích, sociálních, patrně i politických – a proto potřebujeme znát, co je jejich příčinou a kudy vede cesta ze slepé uličky. Jinými slovy – článek obsahuje teoretická východiska k tvorbě ucelené vize a koncepce odpovídající na otázku "Co dělat?".

Plný text článku je zde:

https://www.vupsv.cz/download/forum-socialni-politiky-4-2020/?wpdmdl=8866&refresh=5f9d825ad27c91604158042

Místo ukázky z článku, který opravdu stojí za přečtení, uveřejňuji shrnutí a diskusi k dalšímu článku, který připravuje ke zveřejnění ve významné zahraniční monografii. Jednak obsahuje další některé nové momenty, jednak nechci opakovat to, k čemu je volný přístup. Takže zde je to hlavní, formulované nejčerstvěji:

Ekonomický systém v globálním měřítku i v rámci jednotlivých zemí prochází zásadní změnou srovnatelnou s průmyslovou revolucí, patrně však ještě výraznější. Dominantním sektorem se bude postupně stávat sektor produktivních služeb, tj. služeb orientovaných na rozvoj schopností člověka, na nabývání, uchování a uplatnění jeho lidského kapitálu. To umožní, aby ekonomický růst byl jak dynamický, tak i trvale udržitelný, resp. neomezený i ve smyslu kvalitativních proměn. Teoretickou oporou analýzy jevů a řešení problémů, se kterými se v tomto složitém procesu budeme setkávat, je ekonomie produktivní spotřeby. Při uplatnění lidského kapitálu i při využívání efektů spojených s prodloužením doby produktivního uplatnění člověka v oblasti styku lidské pospolitosti s přírodou, tj. v oblasti výroby, která je současně oblastí technologických inovací, budou hrát stále větší roli tvůrčí mezigenerační týmy, jejich rozšiřování a propojování. Jedním z aktuálních problémů v České republice je zefektivnění startupů tak, aby v co největší míře v tvůrčí mezigenerační týmy přerůstaly.

Mezi nejdůležitější otázky, na které bude v návaznosti na prezentované výsledky a prezentovaný přístup nutné odpovědět, patří:

- Jak co nejpřesněji a nejsrozumitelněji vyjádřit podstatu současného přechodu od postindustriální společnosti ke společnosti založené na produktivních službách, resp. ke společnosti, ve které bude mít sektor produktivních služeb dominantní roli. Inspirující je z tohoto hlediska analýza průmyslové revoluce v dílech F. Braudela (1982). Čím přesněji a srozumitelněji tuto perspektivu vývoje naši globální společnosti budeme prezentovat, tím větší podporu pro provedení nezbytných změn získáme a tím lépe se v nich budeme orientovat při řešení dílčích problémů.

- Rozpracovat koncepci komplexních, vzájemně provázaných reforem systémů sociálního investování a sociálního pojištění (péče o zdraví, vzdělání, penzijní systém apod.) tak, aby byly vytvořeny podmínky pro posilování odvětví produktivních služeb na jejich vlastním ekonomickém základě, aby hlavním zdrojem pro služby, které patří do tohoto odvětví, byly ekonomické efekty, které tyto služby přinášejí.

- Identifikovat hlavní zájmové bariéry, které nezbytným změnám brání, na kterých vázne příprava i realizace nezbytných reforem.

Výsledek nespadl z nebe, navazuje na šest monografií, které každoročně v návaznosti na konferenci Lidský kapitál a investice do vzdělání vydáváme, viz:

Perspektivy a financování odvětví produktivních služeb, 2014

Čtvrtá průmyslová revoluce, nebo ekonomika produktivních služeb?, 2015

Ekonomický základ odvětví produktivních služeb a zahájení komplexních reforem, 2017

Odvětví produktivních služeb. Teorie a praxe, 2018

Ekonomie produktivní spotřeby, 2019

Online dostupné zde: https://www.vsfs.cz/lidskykapital/?id=2479-monografie

(Šestá nazvaná Bohatství a chudoba jako problém 2020 je v tisku.)

Střízlivě a přehledně o dopadech epidemie COVID-19/2

Uveřejňuji analýzu V. Wagnera uveřejněnou na OSEL (Objective Source E-Learning), která přehledně a reprezentativně podává přehled vývoje epidemie u nás. Užitečná osvěta oproti názorům, které nechtějí vidět realitu. Zajímavá je i slušně vedená diskuse k článku. Wagnerův text odlišuji fialovou barvou. Celé zde:

https://www.osel.cz/11447-jak-pokracuje-vyvoj-epidemie-v-cesku.html

Jak pokračuje vývoj epidemie v Česku? – 2. část 

Vladimír Wagner

Jak to vypadá nyní?

Podívejme se tedy, jak se grafy, které byly uvedeny v předchozím přehledu. Použijeme stejné grafy, jen do nich doplníme data za další týden. Předpovědi necháme v původní podobě. Jen bych připomenul, že grafy jsou v semilogaritmickém měřítku Na jedné ose, která ukazuje běh času je tak normální měřítko a na ose, která ukazuje počet případů, je měřítko logaritmické. Exponenciální funkce zobrazená v logaritmickém měřítku v semilogaritmickém grafu má lineární průběh. Hlavně v diskuzi pod článkem na Neviditelném psovi se ukázalo, že řada kritiků toto nevěděla a nepochopila. To, že si rychlost exponenciálního nárůstu v případě geometrické řady laici, a dokonce i odborníci jako je pan Singer, nedokáží představit a překvapí je, popisuje pěkně pan Veselý.

Jak se dalo očekávat, počet infikovaných konečně ovlivnila opatření, která přijala vláda, ale hlavně to, že je lidé začali sami více respektovat. V minulých dnech jsem byl několikrát pracovně v Praze a nošení roušek i snaha o udržování rozestupů je evidentní. Stejně tak je tomu u nás na vesnicí, kde dokážou velice dobře lidé reflektovat to, že venku při dostatečných odstupech, nejsou roušky potřeba, ale při blízkých kontaktech a v uzavřených prostorech je nezbytné je použít. Stejně tak je vidět, že se lidé snaží zbytečné kontakty omezit. Doufal jsem, že to bude dříve, ale nyní se konečně zdá, že se růst počtu infikovaných zbrzdil. Je to velice dobře. Jak bude toto zbrzdění výrazné a jak je ovlivní příchod chladného počasí, uvidíme v příštích dnech.

Pokud jde o počet hospitalizovaných pacientů s nemocí COVID-19 a těch z nich, kteří potřebují intenzivní péči, tak v tomto případě došlo ke zpomalení růstu. Je otázkou, do jaké míry je to způsobeno zpomalením přírůstku pacientu v odpovídajícím stavu, nebo spíše reorganizací přístupu nemocnic, které se takto v minulých dvou týdnech připravovaly na příliv pacientů. Snažili se tak uvolnit lůžka, a proto zpřísnili kritéria na přijetí pacientů na daný typ lůžka a snažili se propustit či přesunout ty, kteří dané lůžko nutně nepotřebovali. Vliv takových případů daná extrapolace pochopitelně nezahrnuje. V každém případě, pokud toto přispěje k tomu, že se podaří nápor nemocnicím ustát tak, že nedojde k dramatičtějším dopadům na kvalitu nemocniční péče, bude to moc dobře. Uvidíme, jak bude probíhat vývoj v následujících týdnech, kdy by se i zde mohlo navíc projevit zastavení a snížení počtu nových infikovaných.

V případě razantnějších opatření pochopitelně přestává platit jednoduchý exponenciální růst a extrapolace předchozího vývoje. Nyní je tak potřeba využívat komplexnější epidemiologické modely, jaké vytváří například ÚZIS nebo René Levinský z centra IDEA.

Růst počtu hospitalizovaných pacientů (modrá) a pacientů potřebujících intenzivní péči (červená) má také exponenciální průběh. Data pochází ze stránek ÚZIS. (Využita logaritmická stupnice na ose y).

(Pokračování)

Co se děje ve světě:

Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:

https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Další významné zdroje o dění ve světě:

https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441

https://ourworldindata.org/coronavirus

První z odkazů přebírá Financial Times. Je na něm mj. vyjádřeno i to, jak vzrostl počet úmrtí v jednotlivých zemích oproti tříletému průměru. Na to by se měli podívat všichni popírači a chřipkaři.

Graf šíření mutuací:

https://nextstrain.org/ncov/global?gmax=19896&gmin=15114

Tyto stránky ukončily uveřejňování nových příspěvků, ale archiv zůstal. Důležitý je závěr, ke kterému dospěly.

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)