Bohatství a chudoba jako problém/5

Na pokračování uveřejňuji monografii na atraktivní a současně i kontroverzní téma bohatství a chudoba. Podrobný úvod (jak vznikla, kdo ji zpracoval apod.) i její obsah uveřejňuji v první části, odkazy na zdroje budu uveřejňovat průběžně.

Bohatství a chudoba jako problém:

Kdy a proč problém, jak jej řešit – 5. část

Následující obrázky jsou určitou obhajobou "rozumné" míry přerozdělování.

Obrázek 2.2: Vztah mezi efektivností a rovností

Zdroj: (Gočev, P.: Co opravňuje vertikální přerozdělování, Brno: Trust pro ekonomiku a společnost, 2006, s. 24), částečně provedena vlastní úprava

Lze uvažovat i různé tvary křivky (v našem případě znázorněné přerušovanou čarou), která popisuje zvýšení efektivnosti systému volbou vhodnějších forem přerozdělování, tj. toho, na co jsou přerozdělované prostředky vynakládány. V důsledku toho může dojít jak ke zvýšení efektivnosti systému, tak i rovnosti. Při použití nevhodných forem může naopak dojít k poklesu efektivnosti systému.

Obrázek 2.3: Změny ve vztahu rovnosti a efektivnosti

Zdroj: (Gočev, 2006, s. 24), částečně provedena vlastní úprava

Investiční řešení problému bohatství a chudoby

Představme si nyní, že místo hranice dosažitelného užitku budeme zkoumat hranici dosažitelného budoucího příjmu Y´PF, viz obrázek 2.4.

Obrázek 2.4:Hranice dosažitelného budoucího příjmu a investiční řešení

Zdroj: Vlastní výtvor

Zde:

x, y      budoucí příjmy chudšího a bohatšího subjektu

Y´PF   hranice dosažitelného budoucího příjmu

d          výchozí stav

a         částka, které se vzdá bohatší subjekt ve prospěch realizace výnosnějších investičních       příležitostí chudšího subjektu, která se rovná: y₁ – y₀        

b          výnos zčástky, které se vzdal bohatší subjekt ve prospěch realizace výnosnějších investičních příležitostí chudšího subjektu, jeho výše je: x₁ – x₀

b – a    velikost paretovského zlepšení, tj. efekt, který vznikl tím, že se bohatší subjekt vzdal určité části svého současného příjmu ve prospěch realizace výnosnějších investičních příležitostí chudšího subjektu,

E         bod maximálního součtu budoucích příjmů na Y´PF

Na hranici dosažitelného příjmu je optimální přerozdělení bohatství okamžitě jasné a zřetelné. Současně je zřejmé i to, že vznikla určitá část ve výši b – a, kterou si mohou oba subjekty mezi sebe určitým způsobem rozdělit, viz obrázek 5.

Obrázek 2.5: Zlepšení, které mohou hráči dosáhnout s využitím kapitálového trhu

Zdroj: Vlastní výtvor

Částka b - a je na obrázku znázorněna tučnou úsečkou zakončenouna obou stranách šipkami.

Po rozdělení této částky budou výplaty obou subjektů na linii se sklonem 45°, jak ukazuje následující obrázek.

Obrázek 2.6: Výsledné rozdělení výplat hráčů

Zdroj: Vlastní výtvor

∆x, ∆yzvýšení výplat každého z hráčů

Y´PF   hranice dosažitelného budoucího příjmu

E_d        bod maximálního součtu budoucích příjmů na Y´PF po kompenzaci, kterou obdrží bohatší hráč od chudšího za poskytnutí investičních prostředků v podobě části současného příjmu

Jak si subjekty rozdělí přebytek, který vznikl vztahem věřitel – dlužník, tj. částku b - a? Tj. v jakém poměru budou veličiny ∆x, ∆y? To není zcela triviální problém. Nazvali jsme jej "snag" (zádrhel) na finančních trzích a věnovali se mu podrobně v podkapitola 8.4 Mikroekonomický model vyjednávání jedné z předešlých monografií, na které navazujeme (VALENČÍK, R. a kol.: Ekonomický základ odvětví produktivních služeb a zahájení komplexních reforem, Praha: VŠFS 2017, s. 70-72) v návaznosti na dříve publikovaný článek (ČERNÍK, O., VALENČÍK, R.: Phenomenon of a "Snag" in financial markets and its analysis via the cooperative game theory. Contributions to Game Theory and Management, Saint Petersburg: Saint Petersburg State University, roč. 2016, Volume 9, s. 102-117, 2016).

(Pokračování)