TEORIE DNEŠKA: Proč jsou bohatí a chudí? 6/194

Dostáváme se k první metodologicky významné analogii mez odpovědí na otázku, Proč je v noci tma a Proč jsou bohatí a chudí, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/6866-teorie-dneska-proc-jsou-bohati-a-chudi-1-189.html

Připomeňme si: Jak formulování paradoxu noční tmavé oblohy, tj. Proč je v noci tma, Diggesem, tak jeho řešení ve druhé polovině 60. let bezprostředně souviselo s pochopením toho, jaký je náš Vesmír, opíralo se o určitou kosmologickou (s pomocí vědy stále se upřesňující) představu.

V ekonomii jsme s otázkou férového rozdělení bohatství, tj. Proč jsou bohatí a chudí, ve velmi podobné situaci. Tato otázka jako paradox vzniká totiž jen na základě určité představy o "ekonomickém světě", jen na základě určitého modelu "ekonomického světa". K formulování fotometrického paradoxu musela věda dozrát. Tak je tomu patrně i v ekonomické teorii.

V době Diggese (Tycho de Braheho, Koperníka, Kepplera) nebylo jednoduché si představit nekonečný Vesmír s nekonečně mnoha svítícími hvězdami. Ale tato představa již vítězila nad neudržitelnou a pro člověka vybaveného tehdejšími poznatky obtížně přijatelnou představou nějakým způsobem omezeného Vesmíru.

Podívejme se nyní na náš ekonomický svět z hlediska následující představy.

Koncept "nekonečného ekonomického Vesmíru":

1. Každý člověk disponuje od narození určitými investičními příležitostmi.

2. První investiční příležitosti, které má k dispozici ještě dříve, než se začne probouzet jeho rozum, jsou dány možnostmi rozvoje, ale i uchování jeho schopností (v raném věku je človíček vystaven řadě zdravotních rizik, já jsem měl třeba v necelých dvou létech černý kašel a potkaly mě i další patálie). Investorem do využití těchto investičních příležitostí je rodina a v moderní společnosti i stát.

3. V období svého dospívání, s tím, jak člověk i jeho rodina v tom prostředí, ve kterém se nachází, využívá človíčkovi přírodou dané předpoklady, dochází k vyjevování dalších investičních příležitostí vázáných přímo na osobnost člověka, tj. investičních příležitostí spojených s rozvojem, uchováním a uplatňováním jeho schopností.

4. Postupně začíná člověk disponovat dalšími investičními příležitostmi, které jsou spojené s možnosti jeho společenského růstu, získáván společenského postavení, zapojením do různých společenských sítí, ale také investičními příležitostmi, jejichž realizace v oblasti technologie či organizace výroby přináší ekonomické efekty (jedná se vlastně o ty efekty, které v oblasti kontaktu společnosti s přírodou přímo či nepřímo ekonomicky zhodnocují jeho schopnosti, resp. prostřednictvím kterých dochází k uplatnění těch schopností, které nabyl a které si dokázal uchovat).

5. Vyjevování investičních příležitostí spojených s rozvojem, uchováním a uplatněním schopností člověka probíhá po celý život, v mladším věku jsou významné investiční příležitosti spojené s rozvojem schopností člověka, v pozdějším věku pak s jejich uchováním, například v souvislosti s prodloužením doby produktivního uplatnění člověka.

6. Každý člověk vlastní jak investiční příležitosti (to, do využití čeho mohou být investovány jeho vlastní či cizí investiční prostředky) a také investiční prostředky (to je ono fyzické, materiální, resp. finanční bohatství), které mohou být investovány do vlastních či cizích investičních příležitostí. To si lze představit prostřednictvím následujícího obrázku:

K obrázku:

Zde x₁ , x₂ − x₁ jsou množství investičních prostředků, které mají subjekty k dispozici, y je budoucí výnos v mezních veličinách, f(x), g(x),respektive g(x₂ − x) jsou funkce mezního výnosu z investičních příležitostí (g(x) je upravena pro názornější prezentaci). E(x_E, y_E) je bod, ve kterém f(x) = g(x) = f(x2 − x) = g(x2 − x); v tomto bodě jsou využity všechny investiční příležitosti obou subjektů dle míry jejich výnosu. Z obrázku je zřejmé, že objem dostupných prostředků prvního subjektu (x₁) je ve srovnání s druhým subjektem omezený a dovolí mu realizovat pouze malou část investičních příležitostí. Druhý subjekt má více investičních prostředků, může realizovat více svých investičních příležitostí. Jejich výnos však od určitého bodu bude nižší, než nevyužité příležitosti prvního subjektu z důvodu nedostatku investičních prostředků. Zvýrazněná plocha mezi body x₁ a x_E reprezentuje možný přebytek, který mohou získat oba subjekty vzájemnou spoluprací – pokud druhý subjekt nabídne prvnímu své investiční prostředky pro výnosnější investiční příležitosti. Otázkou bude, za jakých okolností se oba subjekty rozhodnou spolupracovat, a jakým způsobem si získaný přebytek rozdělí. Technicky je řešením problému rozdělení, kdy se mezní výnosy obou subjektů rovnají, tzn. v bodě E. V takové situaci dochází k nejvyššímu společnému výnosu. Kompenzace ve výši y_E poskytne důvod subjektu s dostatkem investičních prostředků nabídnout tyto prostředky subjektu s výnosnějšími investičními příležitostmi. Z hlediska mikroekonomického modelu lze teoreticky vyčerpat všechny dostupné zdroje a dosáhnout tak společného maxima.

7. Pro každou situaci ve vztahu mezi vlastníky investičních příležitostí a investičních prostředků lze najít takové rozdělení výnosů, které je ekonomicky efektivní (v tom smyslu, že součet výnosů je maximální) a současně spravedlivé (v tom smyslu, že poskytnutí investičních příležitostí ze strany toho, kdo vlastní investiční prostředky, tomu, kdo má výnosnější investiční příležitostí, je adekvátně kompenzováno).

8. Pokud by investiční příležitosti a investiční prostředky byly využívány tak, jak je uvedeno v bodě 7, platilo by následující:

- Investiční příležitosti (včetně a zejména těch, které jsou spojeny s rozvojem, uchováním a uplatněním schopností člověka) by byly využívány dle míry jejich výnosnosti bez ohledu na to, kdo je vlastníkem investičních příležitostí, které jsou spojeny s rozvojem, uchováním a uplatněním schopností člověka.

- Rozdělení bohatství ve společnosti by neomezovalo rozvoj, uchování a uplatnění schopností žádného člověka, tj. neexistoval by problém bohatství a chudoby jako problém.

- Rozvoj, uchování a uplatnění schopností každého člověka by byl podmínkou rozvoje, uchování a uplatnění každého jiného člověka.

Co z výše uvedeného vyplývá

Otázka, proč jsou někteří bohatí a někteří chudí, vyvstává v novém světle:

1. Je nutné objasnit původ chudoby. Ten zdaleka není triviální. Nutně souvisí s nějakými systémovými bariérami pro rozvoj, uchování a uplatnění schopností člověka, které (ty bariéry) zatím nevidíme. Ty viditelné totiž přetrvávání chudoby v té míře, v jaké přetrvává, neobjasňují. (Toto tvrzení si vyžaduje další diskusi.)

2. Problém, proč jsou někteří bohatí a někteří chudí lze přeformulovat i takto: Proč nejsou investiční příležitosti využívány podle míry jejich výnosnosti?

3. Námi (ve výše uvedených osmi bodech) prezentovaná "ekonomická kosmologie", tj. určitý koncept "ekonomického Vesmíru" je sice krokem vpřed oproti některým vžitým představám (a jako takový bude v různých diskusích ještě dlouho narážet na nejrůznější předsudky a stereotypy, jak tomu bylo v případě představy nekonečného Vesmíru), něco důležitého však tento koncept opominul. Proto se podstatným způsobem rozchází s realitou. Co tento koncept opominul? Musí to být něco podstatného, tak jako model nekonečného Vesmíru rovněž opominul fakt jeho rozpínání (spojený s modelem velkého třesku a jeho následnými upřesněními).

Nastal čas pro další kolo hledání odpovědí:

1. Co je důvodem přetrvávání chudoby, resp. bariér investování do rozvoje, uchování a uplatňování schopností člověka?

2. Proč nejsou investiční příležitosti využívány podle míry jejich výnosnosti?

3. Co koncept popsaný v bodech 1-8 opominul?

(Pokračování)