TEORIE DNEŠKA: K programu KSČM 2/174

Pokračuji v poznámkách k pracovnímu návrhu programu KSČM s názvem "Demokratická cesta k socialismu je možná". Doporučuji přečíst podrobný úvod v první části, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/6821-teorie-dneska-k-programu-kscm-1-173.html

Zde je druhá část obsahující vybrané pasáže a moje poznámky k nim:

"Jsme přesvědčeni vlastní historickou zkušeností, že kapitalismus není vhodným systémem pro občany naší země ani celého světa. Velké většině lidí nepřináší jinou budoucnost, než iluze v ukojení konzumem. Život v zadlužení a vykořisťování.

Dnešní globalizující svět je plný rozporů, které vedou k hlubokým strukturálním krizím a selháním. Na prahu přechodu moderní civilizace k informační, znalostní a inovativní společnosti nejen přežívá, ale v řadě oblastí dokonce roste vykořisťování a znevolňování lidí. Přes snahy o rozvojovou pomoc jsou chudé země odsouzeny k bídě a hladovění.  Dominující společenský řád nezvládá narůstající chaos multipolárního světa."

K tomu:

Problém je už ve zjednodušeném a ahistorickém chápání toho, co je označeno pojmem "kapitalismus". Je to v současné době:

- Reprodukce kapitálů (se soukromovlastnickou strukturou), které si vzájemně konkurují?

- Státně monopolní kapitalismus?

- Struktura se zprivatizovaným státním aparátem a zprivatizovaným veřejným sektorem (včetně veřejnoprávních médií, soudů, zpravodajských služeb apod.) ovládaná někde viditelnými oligarchy, jinde a častěji anonymními subjekty, které do viditelné oblasti nastrkují svoje figurky.

Za co všechno může kapitálový vztah? A co je projevem obecného selhání institucionálního systému, které se vyskytovalo vždy (od starého Egypta až po reálný socialismus v době jeho největšího rozkvětu).

Takže recept "odstraňme kapitalismus (co konkrétně, stačí znárodnění?) a bude vše fungovat" patrně nepřesvědčí masy. S tímto receptem lze přinejlepším politicky živořit.

"Technologický pokrok 21. století nabízí lidstvu nevídané možnosti, sociální rozdíly přitom ale narůstají do nesouměřitelnosti, drancováno je přírodní bohatství a civilizaci ohrožuje nová vlna válek za rozdělení mocenského vlivu nad světem. Nejen ekonomika ale už i politika a média jsou prorostlé oligarchizací." 

K tomu:

Asi taková narážka na Ukrajinu či u nás na Babiše. Ve skutečnosti je to úplně jinak. Čas od času se v současném systému zprivatizované státní moci, zprivatizovaných institucí i zprivatizovaných politických stran dostane k většímu politickému vlivu osoba, která je viditelným vlastníkem kapitálu (oligarchou). Když vezmeme Německo, Francii či celou euroreprezentaci – to sice nejsou oligarchové, dokonce ani ne figurky dosazené nějakými oligarchy, ale jsou to figurky současné skryté globální moci. To je činí lepšími, či horšími?

Úlet této části spočívá v tom, že si všímá té nejméně nebezpečné (nebo, chcete-li té nejnadějnější) formy původu moci ve zprivatizovaných institucích, ale zcela přehlíží (nechce vidět, neanalyzuje) podstatu současné globální moci.

Čím to je? Tím, že v oligarchovi vidíme čisté kapitalistické zlo (Baťu jako v Botostroji od Pujmanové), zatímco skutečné zlo, které na bázi vydírání dosazuje figurky do klíčových pozic v globální politice, vidět nechceme?

Nechceme vidět ani to, že v USA probíhá studená (a částečně i hybridní) občanská válka? Právě mezi "oligarchou" a stínovou mocí pocházející z propojených enkláv zpravodajských služeb, které se spojily s dynastickými strukturami největších vlastníků a zcela se vymkly kontrole pocházející z demokratických voleb?

Pak se ovšem nesmí KSČM divit, že jí (ale nejen jí) přebírá Babiš více a více voličů. Tolik, že se KSČM dostává na práh přežití. Ale není to ani vina ani zásluha Babiše.

Nebylo by lepší více se zamyslet nad tím, co se děje v dnešním světě a přijít se srozumitelnou, perspektivní a realistickou vizí řešení současných problémů, na kterou ani Babiš nemá?

"Svět je dnes mnohem blíž další velké hospodářské krizi, humanitární katastrofě a světové válce. Neřešení problémů vytváří podhoubí pro ožívající fašismus. Jeho návrat je realitou v samotné Evropě. Hrozí nejen zhroucení sociálního konsensu nutného pro fungování demokracie, zhroutit se mohou i celé ekosystémy. Bezohlednost k životnímu prostředí ohrožuje život budoucím generacím.

Kapitalismus ze své podstaty není budoucností světa. Jiná společnost je nejen možná, ale v zájmu zachování lidské civilizace i nutná. Pokud se nemáme propadat do sociálního útlaku, politického vydírání a nespočetných krizí anachronické kořistnické logiky kapitalismu, musíme dát společnosti novou, alternativní perspektivu. Konzumní uspokojení středních vrstev je jen dočasnou iluzí. Bez zásadní změny může vývoj vyústit v regres a barbarství.

Skutečná svoboda člověka, možnost pro jeho uplatnění bez sociální tísně, je možná v socialismu. Nechceme proto jen zmírňovat neblahé důsledky kapitalismu, chceme odstranit jejich příčiny. Nechceme se nikdy vracet nazpět, chceme jít vždy dopředu. S občany, s národem ale i v mezinárodním měřítku jako praví internacionalisté.

Cestu k socialistické společnosti chápeme jako důslednou obhajobu důstojnosti člověka, jeho základních lidských práv a svobod, dále v naplnění širokých forem lidové demokracie, hospodářské spoluúčasti na rozhodování a rovnoprávném respektování forem společenského vlastnictví a trvale udržitelného rozvoje s ochranou životního prostředí. Socialismus tak vnímáme jako budoucnost spravedlivou, trvale udržitelnou a zároveň demokratickou."

K tomu

Zní to sice pěkně, ale jsou to jen fráze, které nezapůsobí. V programu se říká "Nechceme se nikdy vracet nazpět, chceme jít vždy dopředu.", ale není to tak pravda. Sám program je koncipován tak, jako program některých komunistických stran v západních evropských zemích, např. v Itálii, v bezprostředně poválečném období, tedy před 70 léty! V pojetí toho, o co jde, nejde ani krůček dopředu. Dokonce ani nereflektuje to, proč se takto koncipovaný program v příslušných zemích nepodařilo naplnit, co selhalo.

(Pokračování)