Rok balancování na hraně globální válečné katastrofy, tak asi bohužel bude probíhat nový rok 2019. Jádro současné globální moci politbyrovsky přestárlo, vylikvidovalo své potenciální reformátory a zapouzdřilo se do slupek svých slouhů a poskoků (od macronů či merkelů až po "naše" čétéčkáře či senátníky), kteří jsou fascinováni bezohlednou arogancí, s jakou lze dnes používat klacek dvojího metru.
Jádro současné globální moci přezrálo do nejodpornější formy Deep State, jakou kdy půda US zrodila. Zlo, které vyvoláváním konfliktů s využitím "barevných revolucí" napáchalo, aby překrylo své globální zlodějiny netěžšího kalibru, překrývá ještě větším zlem. Globální vyvolence neděsí to, že mohou způsobit zánik života. Spíše je tato možnost přitahuje, protože ve své perverzi moci všehoschopných ztotožňují konec svého bytí, ke kterému se blíží, s koncem civilizace.
Určitou nadějí je současná administrativa US vzešlá z demokratických voleb spolu s reprezentací některých zemí světa, pokud budou mít dostatečnou oporu v normálních lidech. Přežití odumírajícího zla, které ještě bude hodně kopat ve stylu chcípající kobyly, předpokládá především to, že dostatečnému množství lidí na naší planetě dojde, oč tu běží. Důležité je učit se ze zkušeností.
Události v Jugoslávii, Afghánistánu, Iráku, Libyi, Sýrii, Ukrajině zanechaly dost krvavých stop. Žluté vesty a represe vůči nim, no-go zóny a teroristické útoky jako součást vnucené každodennosti, macronovská servilita vůči Deep State po oznámení odchodu ze Sýrie administrativou US – to jsou příznaky pohasínajícího eurounijního Západu. Alternativou je emancipace eurounijního Středu a návazně i Východu, kterým v současné době připadá mimořádně významná historická role.
Nejbližší vývoj rovněž ukáže, že při probouzení a vyzrávání společenského vědomí a sebevědomí se neobejdeme bez srozumitelné a perspektivní vize. A zrod takové vize, který nebude jednoduchý, budeme si ho muset protrpět, když budeme procházet fázi falešných proroků a plytkých odpovědí na otázky doby i zjednodušených receptů toho, jak se s problémy vyrovnat, se neobejde bez dobré teorie. Ta nespadne z drahošovského či putnovského akademického nebe, ale může se zrodit jen v těsném kontaktu s vývojem názorů normálních lidí, kteří jsou jediní, kdo mohou o přežití naši civilizace rozhodnout svou kvalifikovanou aktivitou. Z nikoho jiného nemohou ti, kterým shodou historických okolností připadla role odpůrců zla čerpat sílu, možnost uchování své pozice i nezvratnost svých postojů.
K tomu do Nového roku mé přání: https://radimvalencik.pise.cz/6514-do-noveho-roku-2019-skromne-a-optimisticky.html