Dostal jsem tolik přání k Vánocům a do Nového roku, že jsem se nakonec rozhodl zúčastnit se vzájemného popřávání, i když jsem to původně neměl v úmyslu, protože se z toho v některých případech stal pouhý formalimus. Tak trochu mě inspirovali manželé Odarčenkovi, kteří mě a dalším zaslali krásné a hlavně původní přání, k němuž se připojuji:
Přátelé, kamarádi, kolegové, sousedé, naši drazí,
do roku 2019 Vám přejeme zachování všech sedmi vědecky definovaných znaků života:
1. Pohyb (jen zdraví prospěšný);
2. Dýchání (lehké a svěží);
3. Cit (vřelý a opětovaný);
4. Růst (přinejmenším duchovní);
5. Rozmnožování (alespoň znalostí a přátel);
6. Vylučování (přiměřené a pravidelné);
7. Výživa (dle chuti a dosyta).
Ivana a Michail Odarčenkovi
K tomu něco původního od sebe:
1. Příští rok nebude jednoduchý, proto je na místě skromnost: Ať Vás nic nepříjemného nepřekvapí, a pokud ano, ať je to co nejméně nepříjemné a ať je toho nepříjemného co nejméně.
2. Strašně moc je důležité, aby k sobě lidé měli blízko, nebo alespoň aby k sobě neztráceli cesta, aby byli schopni mezi sebou komunikovat a nezapouzdřili se pod vlivem současných tlaků: Ať nikdo z Vašich blízkých nepodlehne demenci z používání dvojího metru (z jedné i z druhé strany), která vytváří bariéry i animozity mezi lidmi.
K tomu viz: https://radimvalencik.pise.cz/6490-jeste-ke-slunickarske-demenci.html
3. Protože hodně záleží na nás, tak: Ať využijeme příští rok k tomu, abychom společně lépe chápali, o co jde, a udělali alespoň krůček k lepší perspektivě.
K tomu viz: https://radimvalencik.pise.cz/6513-jak-zabranit-podivne-smrti-evropy.html