TEORIE DNEŠKA: Ekonomie produktivní spotřeby/25

Jak vždycky zdůrazňuji, bez dobré teorie to nepůjde. Proto jsem se rozhodl na pokračování zveřejnit pracovní verzi monografie "Ekonomie produktivní spotřeby: Teoretický základ analýzy role produktivní služeb". Podrobněji o jejím významu a obsahu v prvním dílu seriálu, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/6330-teorie-dneska-ekonomie-produktivni-spotreby-1.html

Ekonomie produktivní spotřeby: Teoretický základ analýzy role produktivní služeb – 25. část

Radim Valenčík a kol.

Aplikace na současnou realitu v ČR (diagnóza stavu)

Jedním z hlavních závěrů teoretické analýzy je, že mimořádně významné je to, jaký je rozsah (jaká je množina) investičních příležitostí spojených s rozvojem, uchováním a uplatněním schopností, které mohou být využívány dle míry své výnosnosti nezávisle na to, komu tyto investiční příležitosti patří. (Tedy jak funguje rovnost příležitosti z hlediska vertikální mobility i horizontální solidarity.)

Rozšíření této množiny investičních příležitostí může vytvořit ekonomický základ pro vývoj takových vztahů ve společnosti, při kterých se velké většině lidí vyplatí investovat do schopností a nikoli do pozice.

Veřejné přerozdělení prostředků k vytvoření startovních podmínek pro nabývání schopností (včetně indukovaných investičních příležitostí souvisejících zejména se vzděláním) je určitým základem, na který musí navázat kultivování ekonomického prostředí tak, aby fungovaly HCC (kontrakty týkající se lidského kapitálu), které umožní, aby se výnosy ekonomických subjektů (poskytovatelů služeb) působících v oblasti odvětví produktivních služeb staly zdroji jejich financování. Jde vlastně o sofistikovanější tržní vztahy, k jejichž fungování je nutné vytvořit podmínky formou komplexních reforem v oblasti systému sociálního investování a sociálního pojištění (financování vzdělání, zdravotní péče, penzí, výchovy v rodině, lázeňství apod.).

Nejpříznivější podmínky pro odstartování příslušných reforem se nabízejí v oblasti penzijního systému. Jde o přechod k plně zásluhovému a plně uzavřenému systému s jednotnou základní dávkou. Vzhledem k tomu, že otázka reformy penzijního systému je mimořádně citlivá a zaznamenali jsme řadu pokusů ji zneužít k vytunelování veřejných zdrojů (například v souvislosti s tzv. druhým pilířem u nás, který se stal v zemích, kde příslušná kvazireforma prošla, skládkou toxických finančních aktiv, čímž byli důchodci odsouzeni k živoření), je nutno postupovat maximálně obezřetně. Proto jsme vypracovali model tzv. postgraduální nadstavby průběžného systému penzijního pojištění, která může začít bez rizika a na dobrovolném základě fungovat prakticky okamžitě a která umožní, rovněž na dobrovolném základě, postupně reformovat celý penzijní systém. Přitom od počátku bude hrát roli ekonomického základu podporujícího růst role celé řady významných produktivních služeb.

Nutno zdůraznit, že plně uzavřená a plně zásluhová postgraduální nadstavba současného průběžného penzijního systému je založena právě na výše zmíněných HCC a k dalším kontraktům tohoto typu v oblasti celoživotního vzdělání a financování některý služeb v oblasti lázeňství i zdravotní péče otevírá prostor.

K tomu, abychom znázornili, jaké hry se v současné době v ČR hrají, využijeme Obrázek 4.19.

Obrázek 4.19: Schematické vyjádření her spojených s komplexními reformami

Zdroj: Vlastní výtvor

K tomu:

Na obrázku jsou vyznačené čtyři body dvoumaticové hry (k¹, k²), (p¹, p²), (k´¹, k´²), (p´¹, p´²). Můžeme tak sestavit Tabulku 4.2:

Tabulka 4.2: Předpoklady pro realizaci komplexních reforem

Zdroj: Vlastní výtvor

Šipkami jsou naznačené posuny od bodu nedohody d. Důležitá je interpretace posunů:

Posun do bodu (p¹, p²) je posun, kdy druhý hráč investuje do pozice, zatímco první kooperuje. Křivkou z bodu d končíci šipkou v bodě (p¹, p²) je označen průběh pozičního investování. Zatímco prvnímu hráči (oběti investování) výplaty neustále klesají, druhému hráči nejdříve rostou, ale po té rovněž klesají v logice zákona klesajících výnosů (v tomto případě z pozičního investování). Mohou se dostat na nižší výplaty než v bodě d a mohou být o mnoho menší než v případě, kdy by se začala hrát příslušná kooperativní hra zlepšující výplaty obou hráčů.

Posun do bodu (k¹, k²) je posun do bodu, kdy oba hráči kooperují, a to tak, že využívají i možnosti rozšíření množiny investičních příležitostí, které mohou být využívány v rámci kooperativní hry (tj. dle míry jejich výnosnosti bez ohledu na to, kdo je jejich vlastníkem).

Posun do bodu (k´¹, k´²) je posun, kdy první hráč klade odpor vůči domnělému pozičnímu investování, zatímco druhý hráč kooperuje. Tento odporu může mít rovněž podobu nárokování vyšší míry redistribuce, která by kompenzovala důsledky pozičního investování. Křivkou z bodu d končící šipkou v bodě (k´¹, k´²) je označen průběh zvyšování odporu. Zatímco druhému hráči výplaty neustále klesají, prvnímu hráči nejdříve rostou, ale po té rovněž klesají v logice klesajících výnosů z kladení odporu. Zvyšující se odpor (vyšší míra přerozdělování) totiž snižuje efektivnost systému, což se promítá nejdříve do výplat druhého hráče, posléze i do výplat hráče prvního.

Posun do bodu (p´¹, p´²) je případ, kdy druhý hráč investuje do pozice a první klade odpor. Tento případ se vyznačuje nejnižší efektivností systému a poklesem výplat obou hráčů.

Situace, kterou zachycuje obrázek, je případem, kdy dominantní strategií obou hráčů je zcela zjevně kooperace, a to právě v důsledku toho, že:

1. Byly překročeny hranice individuální efektivnosti pozičního investování i odporu vůči němu, resp. nátlakového nárokování výplat formou odporu.

2. Existuje podstatná možnost rozšíření oblasti (množiny) investičních příležitostí spojených s rozvojem a uchováním schopností obou hráčů, které mohou být realizovány dle míry jejich výnosnosti s využitím dostupných investičních prostředků bez ohledu na to, kterému z hráčů patří.

Domníváme se, že situace v naší zemi se k této situaci velmi přiblížila, resp. že do této situace vstupujeme a že se tímto otevírá prostor pro vytvoření široké koalice, která by umožnila prosadit nezbytné reformy, jejichž cílem je:

- Emancipace naší země ve spolupráci s jejími partnery (tedy těmi, kteří si nechtějí řešit své problémy na náš úkor) v globálním světě.

- Zlomit trend setrvačného vývoje a otevřít cestu k využití možností spojených s přechodem k ekonomice založené na produktivních službách.

V současné době se otevírá další příležitost pro koncepční reformy, které umožní:

- Zlomit trend setrvačného vývoje bohatnutí bohatých a chudnutí chudých, který vede do slepé uličky konfliktů, které nemusí naše civilizace přežít.

- Vytvořit "proreformní spojenectví" se zeměmi, které jsou v obdobné situaci, jako je naše (tj. stávají se obětí diskriminace ze strany silnějších, spojuje nás s nimi společná historie, historická zkušenost atd.).

- Emancipovat naši zemi spolu s dalšími zeměmi "proreformního spojenectví" vůči zemím, které jsou pozičně silnější, nejsou však schopny se vymanit ze svých problémů a mají tendenci zneužívat svou (byť i upadající) pozici k tomu, aby důsledky svých problémů přenášely na země pozičně slabší.

- Nastartovat růst založený na dominantní roli produktivních služeb, tj. služeb zaměřených na rozvoj a uchování schopností člověka.

- Eliminovat důsledky společenské nerovnosti (i segregace) vznikající v důsledku pozičního investování a podstatně zvýšit vertikální mobilitu, tj. rovnost příležitostí pro rozvoj a uplatnění schopností každého člověka.

- Dosáhnout, aby investiční příležitosti (zejména ty, které jsou spojeny s rozvojem, uchováním a uplatňováním schopností) byly využívány dle míry jejich výnosnosti nezávisle na tom, komu patří.

- Vytvořit podmínky, za kterých plnější využívání investičních příležitostí spojených s rozvojem, uchováním a uplatněním schopností jednoho člověka bylo předpokladem pro plnější využívání investičních příležitostí spojených s rozvojem, uchováním a uplatněním schopností druhého člověka.

- Podstatným způsobem tím zvýšit ekonomickou efektivnost a dynamiku rozvoje ekonomiky současně s její "přívětivostí" pro člověka.

(Pokračování)