TEORIE DNEŠKA: Ekonomie produktivní spotřeby/1

Jak vždycky zdůrazňuji, bez dobré teorie to nepůjde. Potřebujeme využít sílu poznání:

- K tomu, abychom měli jistotu konání.

- K tomu, abychom věděli, o co jde a co dělat.

- K tomu, abychom se poučili z omylů a odpověděli na otázku, proč se změna k lepšímu nedaří.

- K tomu, abychom měli ideovou převahu a byli schopni čelit lidské hlouposti.

- K tomu, abychom našli společnou řeč.

- K tomu, abychom měli oporu pro uhájení morálních zásad.

- K tomu, abychom byli motivování vědomím ideové (racionální a s tím spojené morální) převahy.

Proto jsem se rozhodl na pokračování zveřejnit významného výsledku našeho týmu působícího na VŠFS - pracovní verzi monografie "Ekonomie produktivní spotřeby: Teoretický základ analýzy role produktivní služeb". S jejím vydáním počítám v únoru příštího roku. Dnes uveřejňuji první část. Uvítám průběžné připomínky, ať je výsledek co nejlepší. Pokoušíme se totiž o prezentování podstatného přesahu současné ekonomické teorie v hlavním směru jejího vývoje. A to není tak jednoduché, o to však významnější.

Ekonomie produktivní spotřeby: Teoretický základ analýzy role produktivní služeb – 1. část

Radim Valenčík a kol.

Obsah

Předmluva      2

1. Úvod          5

1.1. Proč ekonomie produktivní spotřeby a co je ekonomie produktivní spotřeby  5

1.2. Předmět, použité metody a struktura monografie         11

2. Meze neoklasického přístupu         14

2.1. Vstup do problematiky: Fisherův graf a jeho kontexty14

2.2. Rozšíření pojetí efektivnosti – historie a současnost     20

3. Makroekonomický aspekt: Jsou výdaje domácností produktivní?           25

3.1. Vymezení a analýza výdajů domácností            25

3.2. Porovnání struktury výdajů ve vybraných letech          29

3.3. Závěr provedené analýzy spotřebních výdajů domácnosti        39

3.4. Několik poznámek k makroekonomickým aspektům teorie produktivní spotřeby       41

3.5. Pohled ze strany nabídky           41

4. Investování do pozice a investování do schopností          47

4.1. Investování do pozice a investování do schopností – výchozí koncept            47

4.2. Investování do pozice a investování do schopností – základní dilema49

4.3. Investování do pozice a Marxova teorie nadhodnoty   56

4.4. Využití teorie kooperativních a nekooperativních her   58

4.5. Některé praktické aplikace         71

5. Teoretická východiska analýzy typologie a vývoje prožitků        78

5.1. Dilema egoismu a altruismu        78

5.2. Metody ekonomie produktivní spotřeby            79

5.4. Sociologický pohled na uspokojování potřeb a ekonomie produktivní spotřeby         82

6. Shrnutí, rozbor výsledků, závěr     92

6.1. Shrnutí – nejdůležitější výsledky           92

6.2. Rozbor výsledků – jaké další teoretické problémy jsou aktuální          92

6.3. Závěr – cesta k praktickému využití       92

Seznam použitých zdrojů       93

Resumé:          96

Předmluva

Do rukou se vám dostává pátá monografie z řady těch, které připravuje tým působící na Vysoké škole finanční a správní za účasti odborníků z dalších institucí a které spojuje následující:

1. Každá se snaží přispět ke konkretizaci perspektivní vize řešení současných problémů.

2. Všechny kladou důraz na teorii, a to i velmi abstraktní teorii, která se nebojí využívat náročný matematický aparát, protože vychází z předpokladu, že dobré teorie není nikdy dost a čím silnější teoretickou oporou disponujeme, tím větší možnosti jejího praktického uplatnění se nabízejí.

3. Všechny vyházejí z toho, že prožíváme období počátku přechodu k nové ekonomice, k ekonomice, která v návaznosti na technologické změny povede k zásadnímu zvýšení role produktivních služeb, tj. služeb spojených s nabýváním, uchováním a uplatněním lidského kapitálu; považujeme tuto změnu za srovnatelnou s průmyslovou revolucí, ovšem svým významem a převratností ještě výraznější.

4. Vzájemně na sebe navazují, pokud jde o posun poznání, současně se vzájemně doplňují, pokud jde o zaměření pozornosti na ty otázky, které jsou pro uplatnění společenskovědního poznání klíčové.

5. Každá obsahuje část, která se snaží shrnout a co nejsrozumitelněji vyložit význam dosažených výsledků a možnosti jejich praktického využití.

6. Všechny jsou dostupné online ke stažení, a to konkrétně zde:

https://www.vsfs.cz/lidskykapital/?id=2479-monografie

Připomeňme si předcházející čtyři monografie:

První vydaná v roce 2014 pod názvem PERSPEKTIVY A FINANCOVÁNĺ ODVĚTVĺ PRODUKTIVNĺCH SLUŽEB formuluje celkový rámec spočívající v pohledu na současné dění jako začátek zrodu ekonomiky založené na produktivních službách. Hlavní pozornost věnuje problematice bariér, které je a bude nutné překonávat při podpoře tendencí směřujících k ekonomice založené na produktivních službách. S odstupem téměř pěti let od napsání monografie lze říci, že popis bariér bylo přesný a že zaměření pozornosti na jejich identifikování a zviditelnění byl oprávněný. Již v této první monografie je věnována ekonomii produktivní spotřeby věnována značná pozornost.

Druhá vydaná v roce 2015 pod názvem ČTVRTÁ PRŮMYSLOVÁ REVOLUCE, NEBO EKONOMIKA PRODUKTIVNĺCH SLUŽEB? konkretizovala a dále rozvinula hlavní teze obsažené v předcházející monografii, kriticky poukázala na některá zjednodušení týkající se zúženého pohledu na tzv. Čtvrtou průmyslovou revoluci, doložila, že se jedná jen o technologický aspekt podstatně hlubších změn ve společnosti, které vedou ke vzniku nového dominantního sektoru – sektoru produktivních služeb.

Třetí vydaná v roce 2017 pod názvem Ekonomický základ odvětví produktivních služeb a zahájení komplexních reforem pokročila ve směru praktického využití poznatků formulovaných v předcházejících dvou monografiích a navrhla komplex reforem zaměřených na vytvoření ekonomických předpokladů pro expanzi odvětví produktivních služeb, konkrétně pak na vytvoření podmínek pro to, aby tato odvětví mohla být financována z ekonomických efektů, které přinášejí. Z tohoto hlediska se zaměřila na reformu financování systému sociálního investování a sociálního pojištění (financování vzdělání, péče o zdraví, penzí). Zdůraznila význam rezerv v oblasti synergického efektu působení odvětví produktivních služeb v oblasti systémů sociálního investování a sociálního pojištění při prodloužení období dobrovolného produktivního uplatnění člověka. Obsahuje mj. konkrétní návrh na zabezpečení udržitelnosti (z hlediska demografického vývoje), stability (z hlediska očekávaných turbulencí na finančních trzích) a dostatečnosti (z hlediska sociálního) penzijního systému.

Čtvrtá vydaná v roce 2018 pod názvem Odvětví produktivních služeb – teorie a praxe rozvíjí základní koncepci o explicitní vyjádření jedné ze základních dimenzí, kterou by měl mít každý společenskovědní výzkum a kterou je teoretická reflexe vztahu teorie (aktuálního bádání) a praxe (cesty k jeho praktickému uplatnění). Zaměřením tímto směrem logicky vyplynulo z dosažené úrovně poznání, kdy základní teoretické otázky koncepčního přístupu ke komplexním reformám systému sociálního investování a sociálního pojištění byly vyřešení a kdy se do popředí dostala otázky prosazení společenských změn vyúsťujících v zásadní posílení role odvětví produktivních služeb. Monografie obsahuje identifikování všech podstatných mezičlánků, které jsou nezbytné pro efektivní spojení teorie s praxí.

Co přináší pátá monografie

Cílem páté monografie je:

1. V ucelené podobě prezentovat stávající výsledky zkoumání v oblasti ekonomie produktivní spotřeby.

2. Doložit, že ekonomie produktivní spotřeby je v mnoha směrech výrazným přesahem jak neoklasické ekonomie, tak i dalších směrů rozvoje současné ekonomické teorie.

3. Ukázat, že ekonomie produktivní spotřeby je přínosná v rámci interdisciplinárního přístupu.

4. Demonstrovat praktickou využitelnost stávajících výsledků dosažených v oblasti ekonomie produktivní spotřeby na úrovni základního výzkumu při řešení některých současných problémů.

Vycházíme z toho, že to, co nazýváme ekonomií produktivní spotřeby, je nejen teoretickou oporou, resp. teoretickým základem analýzy role produktivní služeb (jak uvádíme v názvu), ale také hlavním přesahem neoklasické ekonomie v hlavním směru vývoje ekonomické teorie. Hlavní odlišnost ekonomie produktivní spotřeby od neoklasické ekonomie je následující: Dle neoklasické ekonomie se spotřebitel orientuje na maximalizaci svého užitku ve smyslu subjektivního prožitku a spotřeba má efekty jen v podobě subjektivně pociťovaného prožitku, zatímco dle ekonomie produktivní potřeby je spotřeba produktivní v tom smyslu, že přináší výrazné příjmové efekty, mechanismus subjektivně pociťovaného prožitku je pouze rozhodovací, spotřebitel (přesněji ekonomický subjekt) maximalizuje současnou hodnotu svého budoucího příjmu v dlouhodobém časovém horizontu v souladu se svou životní strategií.

Jsme si vědomi toho, že přístup založený na této myšlence nemusí být přijímán jednoznačně a že může být chápán i jako určité "vybočení z řady" současné interpretace problémů rozvoje ekonomické teorie. Pokud se podaří otevřít diskuse týkající se perspektiv vývoje ekonomické teorie z hlediska možností jejího uplatnění v praxi, budeme to považovat za přínosné. Při zpracování tématu jsme vyšli z poznatků, které jsme získali při prezentování daného tématu na několika vědeckých konferencích a zahraničí i u nás doma a které nás přivedli k názoru, že otevřít danou problematiku je reálné, užitečné a aktuální.

Ekonomii produktivní spotřeby jako – dle našeho názoru – hlavní přesah neoklasické ekonomie uvádíme v historickém kontextu i v přímé návaznosti na jednotlivé směry současného bávání v oblasti základní ekonomické teorie. Návazně pak velkou pozornost věnujeme vztahu mezi investováním do rozvoje lidských schopností (nabývání a uchování lidského kapitálu) a investováním do společenské pozice (vytvářením podmínek pro uplatnění vlastních investičních příležitostí formou potlačení možností pro realizaci investičních příležitostí, kterými disponují jiní). Jedná se o téma, které se základními teoretickými východisky ekonomie produktivní spotřeby bezprostředně souvisejí.

Pozvednutím přístupu zaměřeného na podporu konstituování odvětví produktivních služeb jako dominantního ekonomického sektoru do velmi obecné roviny sporu o změnách v oblasti základní teorie samotné (o vývoji hlavního proudu ekonomického bádání) je důležité ještě z jednoho hlediska. Umožňuje přesunout námi nastolovanou a řešenou problematiku komplexních reforem systémů sociálního investování a sociálního pojištění na mezinárodní úroveň, která se patrně v nejbližší době ukáže jako velmi významná. Zásadní změny v ekonomickém systému společnosti, pro které nazrál čas, bude nutné realizovat ve skupině zemí s příbuznými ekonomickými parametry, se vzájemnými historickými vazbami, s obdobnou kulturou státní správy, systému vzdělání apod. Tímto směrem chceme zaměřit šestou monografii, kterou chceme vydat do roka a do dne, pokud možno a angličtině, pokud možno i s využitím mezinárodní spolupráce, kterou jsme již v této oblasti navázali.

(Pokračování)