Jak vždycky zdůrazňuji, bez dobré teorie to nepůjde. Proto jsem se rozhodl na pokračování zveřejnit pracovní verzi monografie "Ekonomie produktivní spotřeby: Teoretický základ analýzy role produktivní služeb". Podrobněji o jejím významu a obsahu v prvním dílu seriálu, viz:
https://radimvalencik.pise.cz/6330-teorie-dneska-ekonomie-produktivni-spotreby-1.html
Ekonomie produktivní spotřeby: Teoretický základ analýzy role produktivní služeb – 23. část
Radim Valenčík a kol.
Analytické vyjádření funkce pozičního investování
(pokračování)
Vidíme, jak významnou roli hraje vytvoření podmínek pro kontrakty umožňující využívat investiční příležitosti, zejména pak ty, které jsou spojeny s investováním do schopností.
Dříve, než ukážeme, jak využít stávající koncepty obsahující kooperativní hry k sestavení modelů a určení hodnot nekooperativních her průběžně shrneme to nejdůležitější:
1. Použitými prostředky se podařilo prezentovat koncepty, které ukazují podmínky, za kterých se může hrát nějaká kooperativní hra a které vymezují (d, S) této hry. To je případech, kdy existuje oblast kooperativní hry, kdy i hráč, který by mohl investovat do pozice, může získat větší výnos, a to nejen v dané hře, ale i v dalších.
2. Návazně na to lze z konceptů odvodit i parametry nekooperativních her, které mohou vznikat. Zde je ovšem nezbytné definovat, jak chápeme nekooperativní chování hráče, který se může stát obětí hráče, který má možnost pozičního investování. Zde je několik možností:
- Například tak, že druhý hráč bude mít též možnost pozičního investování (tak tomu bude v případě, kdy se majetková situace obou hráčů nebude příliš lišit).
- Nebo tak, že nějakým způsobem popíšeme možnost vzpoury či jiné formy negativní reakce na investování do pozice. S tím je ovšem spojena řada teoretických komplikací.
3. Velmi důležitým výsledkem toho, co jsme získali vývojem prostředků popisujících poziční investování, je prezentování vlivu rozšíření množiny S (investičních příležitostí). Toto rozšíření má zásadní roli:
- Pro vznik situací, kdy se hráči s majetkovou převahou vyplatí hrát kooperativní hru oproti investování do pozice.
- Při překonání kritické hranice dané funkcí pozičního investování.
Zde je ovšem velmi důležité interpretovat, jak může být množina investičních příležitostí rozšířena:
- Jednak vytvořením předpokladů pro investice indukované stávajícím investováním do schopností.
- Jednak vytvářením podmínek pro kontrakty, které umožňují překonat bariéru rozpočtového omezení při investování do schopností.
Srozumitelněji a souhrnně vyjádřené: Jakákoli změna spočívající v omezení a postupném vytěsnění toho, co deformuje současnou společnost (tj. poziční investování) musí být spojena s podstatným rozšířením investičních příležitostí spojených s rozvojem, uchováním a uplatněním schopností lidí formou nezbytných reforem umožňujících k tomu nezbytné kontrakty. Teprve za tohoto předpokladu se může vytvořit dostatečně silná koalice, která bude nositelem pozitivních změn.
Zdokonalování teoretického aparátu, o které se snažíme, umožní:
- Podstatu změny vyjádřit stále zřetelněji a srozumitelněji.
- Popsat lépe předpoklady vzniku dostatečně silné koalice (motivace jejích účastníků a s tím spojenou i reálnou podobu příslušných společenských skupin, které ji tvoří).
- Identifikovat a analyzovat dílčí hry, které se při vytváření koalice hrají a budou hrát, rozpoznat to, co bez adekvátního teoretického aparátu zůstává neviditelné.
Další možnosti využití aparátu, který vyvíjíme
Podívejme se na následující Obrázek 4.18.
Obrázek 4.18: Strategie spojené s možností rozšíření HCC
Zdroj: Vlastní výtvor
Zde křivka (v daném případě linie) prochází pod všemi významnými body, které jsme analyzovali v předcházejících částech. Pokud si druhý subjekt (s výplatami Y´2) chce uchovat schopnost pozičního investování, nevyplatí se mu hrát kooperativní hru spojenou s využíváním investičních příležitostí podle míry jejich výnosnosti bez ohledu na to, komu tyto investiční příležitosti patří.
První subjekt (s výplatami Y´1) má dvě možnosti:
- Buď usilovat o rozšíření množiny investičních příležitostí.
- Nebo usilovat o snížení výplat druhého subjektu v případě jeho rozhodnutí investovat do pozice, tj. reagovat nějakou formou odporu, který může mít nejrůznější podoby.
(Obě možnosti reakce se nevylučují.)
Schéma s linií pozičního investování jednak názorně tyto možnosti ukazuje, jednak může být využito při stanovení výplat při různých typech nekooperativních her, které na bázi dané situace mohou být rozehrány.
Následující obrázek uvažuje jednak vliv odporu proti investování do pozice a jednak možnost využití konceptů, které rozvíjíme ke znázornění jednotlivých situací, k formulování a zadání nekooperativní hry, která se může v dané oblasti hrát.
Obrázek 4.18: Přechod od konceptu k zadání parametrů nekooperativních her
Zdroj: Vlastní výtvor
Nejdříve k jednotlivým bodům:
P – tento bod jsme měli již na předcházejících obrázcích, je to bod, který ukazuje rozdělení v případě, že druhý hráč (s výplatami Y´2) zvolí strategii pozičního investování a první hráč (s výplatami Y´1) nebude klást odpor (nepokusí se o vzpouru apod.).
K – je bod, který je výsledkem kooperativní strategie, kdy hráči plně využijí investiční příležitosti podle míry jejich výnosnosti bez ohledu na to, kdo je jejich vlastníkem; je to některý z bodů množiny vyznačené tučně a ohraničené z obou částí šipkami.
P´, K´ – to jsou body, do kterých se posouvá rozdělení výplat obou hráčů v případě, že první hráč zvolí strategii odporu (ta může mít různou formu).
V případě uplatnění strategie odporu prvním hráčem dochází k následujícímu:
- Výplaty druhého hráče se výrazně snižují v případě obou strategií uplatněných druhým hráčem.
- Výplaty prvního hráče se mírně zvyšují v případě obou strategií uplatněných druhým hráčem.
- Efektivnost systému klesá, a to v případě, že by druhý hráč zvolil kooperativní strategii (nezvolil by strategii pozičního investování) velmi výrazně.
Označme výplaty v jednotlivých situacích:
P (p1, p2) – výplaty prvního a druhého hráče v případě, kdy druhý hráč zvolil strategii pozičního investování a první hráč strategii nekladení odporu
Analogicky pak:
K (k1, k2), P´(p´1, p´2), K´(k´1, k´2)
Nyní můžeme zadat příslušnou nekooperativní hru.
(Pokračování)