TEORIE DNEŠKA: Ekonomie produktivní spotřeby/22

Jak vždycky zdůrazňuji, bez dobré teorie to nepůjde. Proto jsem se rozhodl na pokračování zveřejnit pracovní verzi monografie "Ekonomie produktivní spotřeby: Teoretický základ analýzy role produktivní služeb". Podrobněji o jejím významu a obsahu v prvním dílu seriálu, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/6330-teorie-dneska-ekonomie-produktivni-spotreby-1.html

Ekonomie produktivní spotřeby: Teoretický základ analýzy role produktivní služeb – 22. část

Radim Valenčík a kol.

Analytické vyjádření funkce pozičního investování

Pro jednoduchost budeme prozatím uvažovat případ dvou ekonomických subjektů.

Aby mohlo dojít k pozičnímu investování, musí mít jeden ze subjektů určitou výhodu oproti druhému, tj. musí mít schopnost použít své investiční prostředky k tomu, aby bylo omezeno použití investičních příležitostí druhým subjektem. To lze chápat jako určitou funkci, kdy každému množství investičních prostředků jednoho (např. prvního subjektu) přiřadíme určité množství investičních prostředků druhého subjektu, které je nutné k tomu, aby tento druhý subjekt mohl získat investováním do pozice výhodu, resp. zvýšit si tímto způsobem svůj příjem, zatímco prvnímu subjektu se v důsledku toho příjem sníží (a to zpravidla o více, než kolik druhý subjekt získá navíc, což souvisí s negativními dopady pozičního investování na efektivnost ekonomického systému).

Z hlediska obrázků, které již máme k dispozici, je rozumné funkci pozičního investování (označíme ji F_P) interpretovat z hlediska budoucího příjmu jednoho a druhého subjektu (tj. Y´¹ a Y´²), abychom ji mohli dát do souvislosti s tím, jakého budoucího příjmu subjekty mohou dosáhnout dle analýzy vyjádřené např. v Obrázku 4.7.

Funkce investování do pozice pak bude mít tento tvar:

Y´² = F_P(Y´¹)

Přiřazuje každému příjmu prvního subjektu minimální velikost příjmu druhého subjektu, která je nezbytná k tomu, aby si schopnost investování do pozice udržel, resp. aby mohl v dalším kole opět investovat do pozice. V případě, že by měl budoucí příjem nižší, pak by tuto možnost ztrácel.

Poznámky:

- V tomto vymezení je skryt předpoklad, že přechod od možnosti investovat do pozice k nemožnosti investovat do pozice je "ostrý", z hlediska grafického zobrazení je vymezen určitou křivkou. V realitě je tento přechod spíše postupný a to jak z hlediska velikosti efektu investování do pozice, tak i z hlediska pravděpodobnosti tohoto efektu. Zjednodušení, které tímto činíme v této fázi zkoumání dané problematiky, lze považovat za adekvátní.

- Relativně samostatnou otázkou je, zda ztráta schopnosti jednoho z ekonomických subjektů investovat do pozice automaticky znamená to, že tuto schopnost získává druhý ekonomický subjekt, či zda existují dvě na sobě relativně nezávislé funkce pozičního investování pro každý subjekt. Ponecháme ji prozatím za otevřenou.

Jeden z možných průběhů funkce pozičního investování ukážeme pro ilustraci na dalším obrázku Obrázku 4.15, který bezprostředně navazuje na Obrázek 4.7, pouze jej doplňuje o funkci pozičního investování.

Obrázek 4.15: Poziční investování s funkcí pozičního investování

Zdroj: Vlastní výtvor

Tím se otevírá velmi zajímavá vztahu mezi průběhem funkce pozičního investování a těmi veličinami, které jsme v předcházejících pokračováních analyzovali. Té se budeme věnovat v dalším pokračování.

Nyní budeme uvažovat zjednodušený tvar této funkce, kdy bude mít podobu přímky procházející bodem (0, 0) a prvním kvadrantem. To umožní velmi srozumitelně ukázat její smysl. Nejdříve ukážeme případ, kdy tato přímka prochází bodem P, tj. bodem, ve kterém je rozdělení výplat v případě investování do pozice, jak je tomu na následujícím Obrázku 4.16.

Obrázek 4.16: Dominance pozičního investování

Zdroj: Vlastní výtvor

Interpretace této situace je následující: Pokud by druhý subjekt připustil jiné rozdělení, než to, kterého je schopen dosáhnout investováním do pozice, ztratil by v dalším vývoji (v další hře) schopnost získat výhodu investováním do pozice.

Takováto situace je mimořádně nevýhodná pro vývoj směrem k vytváření větší rovností příležitostí.

Ovšem i v tomto případě lze situaci změnit. A to rozšířením prostoru pro kontrakty, jak je ukázáno na následujícím Obrázku 4.17.

Obrázek 4.17: Možnost využití kooperativní strategie

Zdroj: Vlastní výtvor

V tomto případě se již druhému subjektu vyplatí kooperativní strategie před upřednostňováním investice do pozice.

(Pokračování)