TEORIE DNEŠKA: Ekonomie produktivní spotřeby/18

Jak vždycky zdůrazňuji, bez dobré teorie to nepůjde. Proto jsem se rozhodl na pokračování zveřejnit pracovní verzi monografie "Ekonomie produktivní spotřeby: Teoretický základ analýzy role produktivní služeb". Podrobněji o jejím významu a obsahu v prvním dílu seriálu, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/6330-teorie-dneska-ekonomie-produktivni-spotreby-1.html

Ekonomie produktivní spotřeby: Teoretický základ analýzy role produktivní služeb – 18. část

Radim Valenčík a kol.

Pokračování 4. kapitoly

K tomu, abychom příslušný závěr vytěžili, nám bude stačit mírná modifikace předcházejícího Obrázku 4.7. Uděláme ji ve dvou krocích.

První krok: Obrázek 4.8 nám ukáže, jak se změní oblast vyjednávání v případě, kdy dojde k investování bohatšího hráče do pozice a současně i využití kapitálového trhu.

Obrázek 4.8: Změna oblasti vyjednávání v důsledku pozičního investování

Zdroj: Vlastní výtvor

K tomu:

Bod nedohody se posunul do pozice d´. Určil novou oblast vyjednávání. Odsud se odvíjí řada dalších zajímavých úloh, ale momentálně nás zajímá mnohem více jiná modifikace Obrázku 4.7. Tu si ukážeme na následujícím Obrázku 4.8.

Obrázek 4.8: Rozšíření oblastí kontraktů umožňující využít investiční příležitosti, kterými subjekty disponují

Zdroj: Vlastní výtvor

K tomu:

K tomu, aby se využila možnost paretovských zlepšení, lze dojít i tak, že se rozšíří oblast kontraktů. To umožní využít další investiční příležitosti, kterými subjekty disponují. Z hlediska praktické interpretace jde především o kontrakty (smlouvy) týkající se investování do lidského kapitálu (HCC).

Pro chudšího hráče to znamená zlepšení zcela zásadní. Pokud dá bohatší hráč přednost investování do společenské pozice a nevyužije kapitálový trh, znamená to pro chudšího hráče snížení příjmu z Y´¹₁ na Y´¹₂. Pokud bohatší hráč využije kapitálový trh, tak i v případě pozičního investování vzroste příjem chudšího hráče přinejmenším na úroveň Y´¹₁ a bude se pohybovat někde v rozmezí Y´¹₁ a Y´¹_Q. Ve skutečnosti se nabízí zlepšení ještě větší, ale to není na první pohled tak zřejmé, budeme se mu věnovat později.

Pokud se znalec teorie kooperativních her, konkrétněji znalec přístupů k řešení Nashova (S, d) vyjednávacího problému podívá na Obrázek 4.8, objeví v něm tzv. vodní problém (problém pojmenovaný po původní aplikaci, v níž byl identifikován).

V následujícím Obrázku 4.9Obrázek 4.8 mírně doplníme o linii se sklonem 45°, resp. proti směru hodinových ručiček 135°.

Obrázek 4.9: Maximum součtu budoucích příjmů

Zdroj: Vlastní výtvor

K tomu:

Bod dotyku linie se sklonem 45°, resp. 135° a hranice paretovských zlepšení představuje bod maximální sumy výplat (proto jsme mu také připsali souřadnice Y´¹_maxΣ a Y´²_maxΣ.) V našem případě je to bod, při kterém jsou investiční příležitosti obou subjektů využity podle míry výnosnosti bez ohledu na to, kterému subjektu patří. V Obrázku 2.2 jsme jej označili písmenem E jako bod rovnováhy. Je to také bod, ve kterém je efektivnost příslušného ekonomického systému nejvyšší.

Z Obrázku 4.9 vidíme, že možnost investování do pozice posouvá oblast vyjednávání mimo bod maximálního součtu.

Pokud budeme předpokládat individuální racionalitu subjektů (každý subjekt dá přednost tomu stavu, který je pro něj lepší, tj. v našem případě kdy dosahuje vyššího příjmu) a kolektivní racionalitu hráčů (kdy subjekty dají přednost tomu stavu, při kterém má každý z nich větší příjem), mohou maximální efektivnost příslušného ekonomického systému zabezpečit i v případě, že hráč, který má možnost získat výhodu formou investování do pozice, možnost získání této výhody při vyjednávání uplatní jako náklad své obětované příležitosti. A to tak, že investiční příležitosti budou využívány podle míry jejich výnosnosti bez ohledu na to, kterému subjektu patří, ale hráč, který má při vyjednávání silnější pozici danou možností investování do pozice, bude požadovat příslušnou kompenzaci.

(Pokračování)