Jak vždycky zdůrazňuji, bez dobré teorie to nepůjde. Proto jsem se rozhodl na pokračování zveřejnit pracovní verzi monografie "Ekonomie produktivní spotřeby: Teoretický základ analýzy role produktivní služeb". Podrobněji o jejím významu a obsahu v prvním dílu seriálu, viz:
https://radimvalencik.pise.cz/6330-teorie-dneska-ekonomie-produktivni-spotreby-1.html
Ekonomie produktivní spotřeby: Teoretický základ analýzy role produktivní služeb – 11. část
Radim Valenčík a kol.
(Pokračování 3. kapitoly)
Podíl výdajů na produktivní služby
Časové řady pro jednotlivé decily
Pro prvotní posouzení podílu výdajů na produktivní služby v časové řadě bylo zvoleno grafické znázornění. Obrázek 3.4 zachycuje vývoj časové řady podílu výdajů na produktivní služby z celkových spotřebních výdajů pro vybrané decily. Jednoznačný trend napříč všemi decily v tomto obrázku není patrný. Je však možné zaznamenat, že v roce 2011 došlo k výraznému nárůstu podílu výdajů na produktivní služby u všech sledovaných decilů s výjimkou decilu prvního.
Podobně Obrázek 3.5 zachycuje podíl výdajů na produktivní služby na celkových příjmech pro vybrané decily. Ani zde není na první pohled patrný jednoznačný trend s výjimkou 10. decilu, který vykazuje sestupnou tendenci. Navíc je 10. decil v podílech výdajů na produktivní služby trvale od r. 2006 výrazněji pod ostatními vybranými decily.
Pro hlubší analytický pohled na vývoj výdajů na produktivní služby v závislosti na čase a v závislosti na příjmovém decilu byla zvolena regresní a korelační analýza. K této analýze byl použit statistický software Statistica a kontrolně program Excel. Podkladová data pro podíl výdajů na produktivní služby na celkových příjmech a na celkových spotřebních vydáních jsou spočtená z údajů ve statistice rodinných účtů – viz ČSÚ b (2017) a ČSÚ d (2017).
Obrázek 3.4: Vývoj časové řady podílu výdajů na produktivní služby

Zdroj: ČSÚ b (2017) a ČSÚ d (2017), vlastní zpracování
Obrázek 3.5: Podíl výdajů na produktivní služby na celkových příjmech
Zdroj: ČSÚ b (2017) a ČSÚ d (2017), vlastní zpracování

Nejprve byla otestována závislost podílu výdajů na produktivní spotřebu na celkových spotřebních vydáních na příjmovém decilu v časové řadě prostřednictvím korelačního koeficientu. Za roky 2004 – 2015 je celkem k dispozici celkem 12 pozorování. Výsledky jsou uvedeny níže – viz Tabulka 3.5.
Tabulka 3.5: Závislost podílu výdajů na produktivní spotřebu na celkových spotřebních vydáních podle decilů
| 
  Podíl výdajů na produktivní služby vůči celkovým výdajům podle decilů napříč obdobím 2004-15  | 
 ||||||||||
| 
  Decily  | 
 
  1  | 
 
  2  | 
 
  3  | 
 
  4  | 
 
  5  | 
 
  6  | 
 
  7  | 
 
  8  | 
 
  9  | 
 
  10  | 
 
| 
  Korelační koefic. R  | 
 
  -0,358  | 
 
  0,346  | 
 
  0,611  | 
 
  0,483  | 
 
  0,611  | 
 
  0,715  | 
 
  0,308  | 
 
  0,503  | 
 
  0,358  | 
 
  0,120  | 
 
| 
  Testové kritérium t  | 
 
  -1,212  | 
 
  1,167  | 
 
  2,441  | 
 
  1,743  | 
 
  2,439  | 
 
  3,237  | 
 
  1,024  | 
 
  1,840  | 
 
  1,214  | 
 
  0,382  | 
 
Zdroj: ČSÚ b (2017) a ČSÚ d (2017), vlastní zpracování
Kritická hodnota t1-α/2 významnosti korelačního koeficientu pro hladinu významnosti α = 0,05 určená pomocí Studentova t rozdělení pro (12 – 2), tj. 10 stupňů volnosti, činí 2,228 (podle Bakytové a kol., 1986; tab. č. VI). Absolutní hodnota vypočteného testového kritéria t tedy musí být větší než 2,228, abychom mohli zamítnout nulovou hypotézu. Na základě tohoto testu vychází závislost podílu produktivních výdajů na celkových spotřebních výdajích v čase významná pro decil třetí, pátý a šestý. V souladu s očekáváním jde o korelaci pozitivní, tj. u těchto decilů, které představují v daném vzorku domácností nižší až střední příjmové kategorie, v průběhu času roste podíl výdajů na produktivní služby. U ostatních decilů nelze nulovou hypotézu zamítnout.
(Pokračování)