VIZE/339: Vysoké školství potřebuje změnu/1

1. listopad 2018 | 05.42 |

blog ›

S odstupem několika málo dní zařazuji pětidílnou sérii o změnách, které potřebuje vysoké školství, do seriálu o vizi. Jsem rád, že vzbudila značný ohlas, i když i do budoucna bude nutné s chladnou hlavou ještě mnohé promyslel, domyslet a dosáhnout shody v pohledu. Ale bez pochopení hloubky a rozsahu změn, do kterých jdeme, to nepůjde. Nechceme-li se dostat do jejich vleku, musíme mít ideovou převahu a mít co nejpřesnější představu o celé perspektivě změn.

Potěšilo mě, že M. Kroh vyšetřil čas a dal si práci (je to dřina), aby se podrobněji vyjádřil k problematice financování vysokého školství, kterou považuji za aktuální, z dlouhodobého hlediska za mimořádně významnou. Zde je jeho článek:

https://michaelkroh.pise.cz/34-poznamky-k-diskusi-o-financovani-vysokeho-skolstvi.html

Považuji jej za dobrý krok vpřed, krok k lepšímu porozumění dané problematiky a za korektní snahu si některé otázky ujasnit. Navíc otevírá některé obecnější problémy, takže rozhodně stojí za přečtení. A také za obsáhlejší reakci, o kterou se pokusím, byť také zápolím s dost velkým nedostatkem času.

Připomenu dvojici článků, které jsem před několika dny na téma financování vysokých škol napsal.

https://radimvalencik.pise.cz/6166-nazral-cas-otevrit-otazku-financovani-vs-1.html

https://radimvalencik.pise.cz/6167-nazral-cas-otevrit-otazku-financovani-vs-2.html

Rovněž tak stojí za připomenutí čtveřice článků o tom, jak chápat odkaz Marxe z hlediska současných problémů:

0001pt">https://radimvalencik.pise.cz/6223-jak-porozumime-marxovi-kdyz-chceme-porozumet-1.html

https://radimvalencik.pise.cz/6227-jak-porozumime-marxovi-kdyz-chceme-porozumet-2.html

https://radimvalencik.pise.cz/6229-jak-porozumime-marxovi-kdyz-chceme-porozumet-3.html

https://radimvalencik.pise.cz/6230-jak-porozumime-marxovi-kdyz-chceme-porozumet-4.html

Nejdříve se budu věnovat obecnějším otázkám a pak přejdu k některým podnětům, které jsou obsaženy v pojednání M. Kroha k této otázce.

Subjekt změn (nápravy stavu a otevření cesty ke změnám)

Vždycky je důležité začít tím, co je klíčem k pochopení dalšího. Jednou z takových otázek, zejména v kontextu vysokého školství, je otázka, kdo je společenským subjektem změn, který bude nositelem nápravy "pokřiveného stavu", kdo vyvede společnost (v globálním i lokálním měřítku) ze slepé uličky setrvačného vývoje, kdo bude nositelem jasné vize a otevře cestu k jejímu naplnění? Dobovými slovy – bude to nějaký "osvícený panovník, jemuž dá šťastná shoda okolností pocítit nutnost reformy", bude to "revoluční subjekt, který osvobozujíc sebe osvobodí i všechny ostatní, protože je obětí všeobecného bezpráví", bude to "osvícená reformní elita", "bude to dobře vzdělaná a zorganizovaná strana", atd.?

Ať již se naše úvahy budou pohybovat ve kterémkoli ze směrů, kterým kdy hledání subjektu změny v dějinách probíhalo, myslím, že většina normálně uvažujících lidí by se mohla shodnout na tom, že ti, kteří budou vytvářet subjekt pozitivní změny, by měli splňovat přinejmenším následující:

1. Měli by náplň svého života hledat v rozvoji a uplatňování svých schopností zaměřených jak na oblast svého profesního uplatnění, tak i na širší společenský kontext, na společenskou aktivitu, která na zkušenosti z profesního uplatnění reaguje.

2. Měli by vycházet ve své společenské aktivitě z toho, co vnímají či pociťují jako omezení a diskriminace, které brání plnějšímu uplatnění odborných znalostí a dovedností svých či lidí, které znají.

3. Tj. měli by něco umět, snažit se v oblasti, kde něco umí, prosadit – a na teprve základě z problémů plnějšího využití jejich potenciálu či potenciálu lidí, které znají, na základě snahy o identifikování bariér, odhalovat příčiny problémů a cestu jejich řešení.

4. Měli by mít schopnost uvažovat s nadhledem a v dlouhodobé perspektivně, být motivováni vztažením toho, co dělají, k dlouhodobější perspektivě vývoje společnosti.

5. Měli by mít vyvinutý pocit sounáležitosti s těmi, kteří potřebují pomoci a kterým lze pomoci.

6. Měli by mít schopnost vyhnout se řadě nástrah spojených s pastí upřednostnění subjektivní představy o své vlastní užitečnosti, o svém vlastním přínosu, před tím, co je z hlediska nápravy stavu společnosti a naplňování pozitivní vize žádoucí.

Nikdo není dokonalý, ale lidé, kteří budou naplňovat v určité míře tyto požadavky, mohou být nositeli změny. Nemohou to být:

- Lidé neúspěšní z hlediska nedostatečné píle nebo nedostatečných schopností a v důsledku své neúspěšnosti vytlačeni do existenční nouze.

- Lidé jednostranně orientováni na profesní kariéru, kteří jsou ve prospěch svého úspěch ochotni podrazit druhé.

- Lidé sociálně bezohlední.

- Lidé, kteří se nechtějí vzdělávat a hledají pro to nejrůznější odůvodnění.

- Lidé, kteří se uzavírají, nechtějí vidět současné problémy.

- Lidé zapšklí, kteří rezignovali na možnost pozitivní změny.

Určitě je spousta toho, na co jsem zapomněl jak z hlediska výčtu předpokladů, které musí splňovat ti, kteří jsou schopni prosadit změnu k lepšímu, tak z hlediska diskvalifikujících vlastností. Ale myslím, že je dost jasné, co mám na mysli. Spojencem těch, kteří budou nositeli změny, mohou být lidé nejrůznější, ale jádrem musí být ti, kteří pociťují diskriminace na vlastní kůži či kůži lidí, které dobře znají, v přímé vazbě na jejich úsilí využívat svou kvalifikaci, kterou se snaží zvyšovat, k prosazení pozitivních změn.

Proč to říkám v úvodu k problematice financování vysokých škol? Prostě proto, že vysoké školy by měly být "producenty" takových lidí, bez dobrého vysokoškolského vzdělání se člověk těžko stane dostatečně připraveným k prosazování změn k lepšímu, protože vysoké školy by měly být oporou pro lidi, o kterých hovořím jako o nositelích příslušné změny... (i v tomto výčtu bych mohl pokračovat dál).

Tady, aspoň v to doufám, nejsme s M. Krohem ve při.

Tak se ptám: Nahrává současná situace v oblasti vysokého školství tomu, aby současné vysoké školy byly úrodnou půdou, ze které by osobnosti, o kterých hovořím, vyrůstaly? Chovají se v souladu s tím současné reprezentace vysokého školství? Zlepšuje se, nebo zhoršuje se v tomto směru situace v oblasti vysokého školství? Souvisí situace nahlížená z výše uvedených otázek se současným způsobem financování vysokého školství, nebo ne?

Na závěr si trochu rýpnu, ale nemyslím to konfrontačně, jen jako podnět k zamyšlení: Neměli bychom v diskusích o různých návrzích, jak měnit situaci v oblasti vysokého školství a jeho financování brát v úvahu současný stav a jeho příčiny?

(Pokračování)
Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/6258-potrebuje-vysoke-skolstvi-zmenu-jakou-1.html

Zpět na hlavní stranu blogu