VIZE/348: Ke stabilizaci penzijního systému/3

Pracovní verze připravovaného materiálu, který bezprostředně souvisí s perspektivní vizí:

Ke Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí,

kterou vydala v říjnu 2018 Národní rozpočtová rada:

Možnost stabilizace penzijního systému – 3. část

Model plně uzavřené a plně zásluhové postgraduální nadstavby průběžného systému penzijního pojištění

Výše uvedený materiál postupně zdokonalujeme. Vytvořili jsme a postupně testujeme model plně zásluhové a plně uzavřené postgraduální nadstavby systému průběžného penzijního pojištění. Pracuje s následujícími předpoklady:

1. Funguje systém průběžného penzijního pojištění v současné podobě. (Případné parametrické změny stávajícího systému nemají zásadní vliv.)

2.

Doba odchodu do důchodu je stanovena na 65 let. (Případné změny lze snadno do modelu promítnout.)

3. To, co člověk do systému odvedl, dostává zpět dle pojistné matematiky, resp. aktualizované doby očekávaného dožití. (Uvažuje se s určitým mírným zdaněním výplat ze systému určené k jeho správě, jeho stabilizaci a určité míře příjmové solidarity, testovány jsou různé alternativy.)

4. Jako variantu lze uvažovat případ, kdy aktuálně (v daném měsíci) jsou rozděleny ty a jen ty prostředky, které do systému přišly. (To by redukovalo náklady na správu systému, odstranilo potřebu valorizace, měnila by se však výše výplat v důsledku řady vnějších vlivů.)

Systém lze chápat i tak, že člověk do své doživotní renty investuje jak aktuální důchod (který v případě, že si uchovává schopnost dostatečné výdělečné činnosti, nepotřebuje čerpat) a současně i příslušný odvod z příjmu jako osoba výdělečně činná. S každým měsícem se jeho doživotní renta zvyšuje v důsledku souběhu dvou faktorů:

- Jednak toho, že do systému odvedl větší množství prostředků.

- Jednak proto, že se zkracuje doba jeho očekávaného dožití. (Zde je potřeba dodat, že se s každým dalším měsícem doba jeho očekávané dožití zkracuje procentuálně více a více, tudíž zvyšování doživotní renty má poměrně výraznou progresi.)

Komentář k materiálům popisujícím námi navrhovanou plně uzavřená a plně zásluhová postgraduální nadstavba současného systému průběžného penzijního pojištění

Přikládáme odkazy na matriály, které byly postupně uveřejněny u nás i v zahraničí. Poprvé byl představen odborné veřejnosti na konferenci Odborné komise pro důchodovou reformu v roce 2016: MERTL, Jan, Jiří MIHOLA, Radim VALENČÍK a Petr WAWROSZ: Postgraduální nadstavba současného systému penzijního pojištění, Sborník z pracovní konference Odborné komise pro důchodovou reformu, s. 19-31, 2016. Vzbudil značnou pozornost, ale do závěrečné zprávy komise se tehdy ještě poznatky s ním spojené nedostaly, protože návrh byl považován za příliš "exotický".

V nejucelenější podobě a v příslušném kontextu role produktivních služeb byl uveřejněn v několika monografiích. Poprvé už v roce 2014, viz: Radim VALENČÍK a kol.: Penzijní systém – zprostředkované uplatnění přenesené ceny,PERSPEKTIVY A FINANCOVÁNÍ ODVĚTVÍ PRODUKTIVNÍCH SLUŽEB, s. 26-35, VŠFS, 2014, online https://www.vsfs.cz/prilohy/konference/lk_2014_perspektivy.pdf

Návazně a nejúplněji pak viz: Radim VALENČÍK a kol.: Čím začít, proč a nyní: Plně zásluhová a plně uzavřená postgraduální nadstavba penzijního systému, Ekonomický základ odvětví produktivních služeb a zahájení  komplexních reforem, s. 218-229, VŠFS, 2017, online https://www.vsfs.cz/prilohy/konference/ekonomicky_zaklad_odvetvi_produktivnich_.pdf

Nejvýznamnější ocenění se výsledkům bádání v dané oblasti dostalo na konferenci International Scientific Conference of Business Economics, Management and Marketing (ISCOBEMM 2017), kde byl příspěvek na dané téma oceněn jako nejlepší příspěvek konference, viz: MERTL, Jan a Radim VALENČÍK: Improving sustainability of human resources through pension system extension, Proceedings of the International Scientific Conference of Business Economics, Management and Marketing ISCOBEMM 2017, od s. 180-191, 11 s. MU 2017, online https://munispace.muni.cz/index.php/munispace/catalog/view/940/2942/665-2

Za zmínku stojí i úspěšná reprezentace systému na konferenci v Lodži, viz: MERTL, Jan, Jiří MIHOLA, Radim VALENČÍK a Jan BOSÁK: Postgraduate pension system´s extension: support tool for active ageing, PenCon proceedings 2018, od s. 63-75, Lodž University of Technology 2018.

Z politických stran projevili zájem o danou problematiku z hlediska svého programu Piráti, kteří pozvali člena našeho týmu na programovou konferenci, resp. k projednání příslušného bodu, a návazně pak si vyžádali diskusi na dané téma. Návazně publikovali obsáhlý rozhovor na dané téma pod názvem "PPU: Důchody v době inovačních vln":

https://www.piratskelisty.cz/clanek-1913-ppu-duchody-v-dobe-inovacnich-vln

Během diskusí se ukázalo, že je nutné modelovat nikoli jen vklady do systému, ale i výplaty, tj. kdy, jak a na co může či bude člověk prostředky využívat. To je problematika, která si vyžaduje mnohem více obsahovou (reálnou) interpretaci, než otázka vkladů. Při jejím řešení se ukázala vhodnost zabývat se danou problematikou nejdříve v konkrétně interpretovatelné poloze a pak teprve přejít k obecné teorii.

Hledisko společenské relevance

Jsme přesvědčeni, že pozornost, kterou již několik let věnujeme této problematice, odpovídá požadavkům společenské relevance. O tom, že se jedná o mimořádně závažné téma, svědčí námi citované formulace ve Zprávě. Součástí orientace výzkumu na kritérium společenské relevance, které je zdůrazňováno v nové Metodice hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací z roku 2017 v samostatném (třetím) modulu[5], je podle nás i včasné informování kompetentních institucí o výsledcích, které mohou napomoci řešení současných problémů, což tímto činíme.

(Pokračování dalším tématem)