Nazrál čas otevřít otázku financování VŠ?/1

Zase se ve stále více článcích v tisku a diskusích na Facebooku objevuje téma malých platů učitelů (včetně a zejména těch vysokoškolských). Na druhé straně poprvé do těchto diskusí vstoupil nový prvek: Více peněz pro školy ano, ale za co? Tj. jakou roli vlastně hrají školy, včetně vysokých, při výchově a vzdělání mladé generace? – Z této otázky, se kterou se lze v diskusích stále častěji setkat, je cítit i určité pochybnosti veřejnosti o adekvátnosti politické angažovanosti části akademické obce a jejích odborných kompetencích. Rovněž tak hrozí, že prostým zvyšováním množství financování pod vlivem nátlakového nárokování bude financována nikoli výkonnost, ale žáby na prameni.

Proto jsem včera na svém facebookovém profilu položil téměř nevinnou otázku:

Byl jsem překvapen. Během necelých 24 hodin 60 lajků, 40 hlavních komentářů a s ohlasy na komentáře více než 10 příspěvků, dvě sdílení, když jsem diskusi zkopíroval do formátu A4 téměř 30 stran textu. A většinou vysoce kvalifikovaného textu. Paní eurokomisařka Jourová nemá zcela pravdu, pokud hovoří jednostranně o obsahu diskusí na Facebooku.

Chci tímto všem diskutujícím poděkovat za náměty. Pokusím se je využít a vrátit se do roku 1999, kdy jsem se při příležitosti slavnostního aktu založení naší univerzity, Vysoké školy finanční a správní, v Panteonu Národního muzea setkal s Petrem Matějů, a dohodli jsme se, že vyvineme aktivitu zaměřenou na to, aby se změnila situace, pokud jde o kvalitu vysokoškolského vzdělání a vysoké školy byly motivovány způsobem financování k zájmu o uplatnění svých absolventů.

Už tehdy bylo totiž zřejmé, že české vysoké školství je vystaveno řadě rizik.

Nedostatek prostředků spojený s tím, že hlavní cestou k jejich získání bylo využívání (či přesněji zneužívání) kapitační platby (tj. přijetí co nejvyššího počtu studentů, aby fakulta získala od státu co nejvíce peněz) nutně vede k úpadku veřejného vysokého školství.

A už tehdy jsme si odpověděli na výše uvedenou otázku:

Financování vysokých škol je nutné odvíjet o uplatnění jejich absolventů.

Podařilo se nám tehdy sestavit velmi silný tým a připravit zákon, který měl změnit situaci. Ten v únoru 2002 neprošel jen o dva hlasy. Škoda.

V rámci časových možností se pokusím připomenout v příštích dnech či spíše týdnech, jak to tehdy bylo. Možná, že nazrává doba, se k některým myšlenkám vrátit a začít situaci na vysokých školách jak z hlediska nedostatku peněz, tak i motivací k vyšším výkonům řešit. Vede mě k tomu i to, že jeden z mých doktorandů na dané téma dokončuje doktorskou práci, která obsahuje řadu podnětů k oživení "zapomenutého" téma. Využiji také (s odvoláním na konkrétní příspěvky) bohatý materiál, který k otázce, zda by měly být vysoké školy financovány podle uplatnění svých absolventů, poskytli a případně ještě poskytnou účastníci diskuse.

Poznámka pod čarou:

Když jsem hledal některá data k tomuto příspěvku, našel jsem na stránkách naší univerzity tuto čerstvou informaci: