Pracovní verze připravovaného materiálu, který bezprostředně souvisí s perspektivní vizí:
Ke Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí,
kterou vydala v říjnu 2018 Národní rozpočtová rada:
Možnost stabilizace penzijního systému – 2. část
K tomu nejdůležitějšímu ve Zprávě[3]
Zpráva je pečlivě a korektně zpracována, podstatným způsobem rozšiřuje to, na co upozorňovala Bezdělova komise, nevynucuje představu o tom, že řešením je přechod k fondovému systému, zahrnuje problematiku penzijního systému do kontextu očekávaného vývoje naší ekonomiky (kdy jako referenční rámec využívá Rakousko) a do v řadě směrů invenční a fundované analýzy makroekonomického kontextu. V úplném závěru Zprávy je obsažen následující apel:
"...budoucí nerovnováha důchodového systému je pro neudržitelnost veřejných financí skutečně zásadní. Bez této nerovnováhy by byl nárůst dluhu mnohem mírnější. V závěru padesátiletého období by se přibližoval pouze k 60 % HDP. Pokud bychom tedy měli vybrat mezi problémy českých veřejných financí jediný s nejvyšší prioritou pro nalezení řešení, byl by to nepochybně právě důchodový systém." (s. 39)
Za metodologicky nejpřínosnější považujeme zavedení pojmu "míra důchodovosti" a jeho aplikace na danou problematiku, viz (nejzdůležitější tučně zvýrazněno námi), viz:
"Počet příjemců starobního důchodu však nelze jednoduše odvozovat pouze z demografické projekce a zákonného věku odchodu do důchodu. Podstatnou roli zde hraje zejména možnost odchodu do předčasného důchodu, nebo naopak možnost přesluhovat a vylepšit si tak výši starobního důchodu. Z těchto důvodů definujeme "míru důchodovosti" jako podíl počtu osob, které jsou příjemci starobního důchodu a které jsou o daný počet let mladší (nebo naopak starší), než je jejich zákonný důchodový věk. Míra důchodovosti tak například říká, kolik procent osob z těch, kterým zbývají právě dva roky do statutárního věku odchodu do důchodu, již je příjemcem důchodu. Nebo kolik procent osob z těch, které měly zákonný věk odchodu do důchodu právě před rokem, již důchod pobírá. Jinak řečeno: míra důchodovosti je definována jako funkce, jejíž proměnnou je časová vzdálenost od statutárního věku odchodu do důchodu. Pro účely projekce jsme odvodili budoucí míry důchodovosti podle skutečnosti let 2013 až 2016. Konstruujeme je zvlášť podle pohlaví a předpokládáme jejich stabilitu pro obě pohlaví po celou dobu projekce.
Pro účely simulace je však podstatná otázka, do jaké míry došlo ke stabilizaci, resp. saturaci poptávky po předčasných důchodech. Podíl důchodců, kteří odešli do předčasného (a tedy trvale sníženého) důchodu, se v posledních letech zvyšoval.
Pokud by tento trend trval i nadále, míry důchodovosti použité v projekci by počet důchodců spíše podhodnocovaly. Určitý vliv mohly mít na fakticky zjištěné míry důchodovosti i fáze ekonomického cyklu, především pomalé zotavení z krize po roce 2009. S vědomím určitých metodických omezení využíváme míry důchodovosti nejen pro simulaci počtu starobních důchodců, ale také pro modelování počtu nově přiznaných důchodů." (S. 16-17)
Tuto nejpřínosnější část ovšem lze považovat i za hodnou intenzívní diskuse, protože neuvažuje aktivní vliv motivační funkce penzijního systému (zejména možných reforem tohoto systému) na DIFERENCOVANÉ prodloužení doby produktivního uplatnění. Více se zabývá pouze negativním vlivem možného růstu předčasných odchodů do důchodu, což je trochu jednostranné (i když na druhé straně – opatrnosti nikdy nezbývá).
Ze Zprávy je zřejmé, že autorům se nedostal návrh, který na bázi motivace k DIFERENCOVANÉMU prodloužení doby dobrovolného produktivního uplatnění formou toho, co nazýváme " plně uzavřená a plně zásluhová postgraduální nadstavba současného systému průběžného penzijního pojištění " nabízí jedno z možný řešení, které vyhovuje požadavkům trvalé udržitelnosti, stability a sociální efektivnosti-citlivosti. Poprvé jsme toto řešení uveřejnili ve Sborníku z pracovní konference Odborné komise pro důchodovou reformu konané 30. listopadu 2016, viz:
Odkaz na celý online materiál je pod čarou.[4]
(Pokračování)
[3]https://unrr.cz/wp-content/uploads/2018/10/Zpr%C3%A1va-o-dlouhodob%C3%A9-udr%C5%BEitelnosti-ve%C5%99ejn%C3%BDch-financ%C3%AD.pdf
[4]www.duchodova-komise.cz/wp-content/uploads/2017/02/Sborník-z-konference-OK-pro-DR-30.-11.-2016.pdf, s. 19. – 31.