VIZE/340: Vysoké školství potřebuje změnu/2

S odstupem několika málo dní zařazuji pětidílnou sérii o změnách, které potřebuje vysoké školství, do seriálu o vizi. Jsem rád, že vzbudila značný ohlas, i když i do budoucna bude nutné s chladnou hlavou ještě mnohé promyslel, domyslet a dosáhnout shody v pohledu. Ale bez pochopení hloubky a rozsahu změn, do kterých jdeme, to nepůjde. Nechceme-li se dostat do jejich vleku, musíme mít ideovou převahu a mít co nejpřesnější představu o celé perspektivě změn.

Nyní již některé poznámky k textu M. Kroha. Většinou jsou spíše rozvíjející a doplňující, protože jeho text je kvalitní. První se bude týkat vztahu mezi odborným a politickým pohledem. M. Kroh píše:

"Dopouští se (R. Valenčík) přitom zásadní chyby, spočívající v záměně akademického semináře s politickou diskusí. V rámci teoretických debat se jedná o proveditelnost (realizovatelnost) předložených koncepcí. Zde je potřeba konstatovat, že Valenčík má pravdu v tom, že jím předložená koncepce financování vzdělání může fungovat, zvláště když jsou některé její prvky minimálně zčásti převzaty z existujících modelů v zahraničí. Ovšem všechny podobné diskuse na veřejnosti mají politický charakter, a tam nejde o teoretickou realizovatelnost, nýbrž o kompatibilitu modelu se zájmy a potřebami jednotlivých politických subjektů."

Viz: https://michaelkroh.pise.cz/34-poznamky-k-diskusi-o-financovani-vysokeho-skolstvi.html

Zde si myslím, že je potřeba posunout diskusi o kousek výš, do obecnější polohy. Někdy je lépe shora vidět, to, co má být viděno, než když jsme dole, byť i blízko toho, co chceme vidět. Krohova připomínka totiž obsahuje dva aspekty toho, co označuje za vztah mezi "akademickým seminářem" a "politickou diskusí" a co souvisí s "kompatibilitu modelu se zájmy a potřebami jednotlivých politických subjektů".

- Vztah mezi odborností a političností.

- Hledisko realizovatelnosti z hlediska zájmové podmíněnosti.

M. Kroh chce říci, že to, co projde na akademické půdě, ještě nemusí projít politikou. I zde by bylo potřebné podrobněji říci, proč takové rozdíly mohou vzniknout. Pokud by bylo v politické a v akademické sféře vše v pořádku, pak by neměl problém, na který M. Kroh upozorňuje, vzniknout. A pokud vzniká, měla by se nejdříve hledat odpověď na otázku, proč takový problém vzniká.

Ale půjdu ještě o kousek dál. Na místě M. Kroha bych velmi, velmi opatrně mluvil o "kompatibilitě ... (čehokoli) se zájmy a potřebami jednotlivých politických subjektů". Nechci se uchylovat k populistické argumentaci, ale nějak asi všichni cítíme, jak se vyvíjí situace ve sféře současných "politických subjektů" a jaké zájmy některé z nich (zejména ty, které jsou nám s M. Krohem blízké, mají. Dokonce si myslím, že situace v oblasti vysokého školství (podstatně ovlivněna i způsobem financování vysokých škol), je v určitém smyslu a bohužel "kompatibilní se zájmy a potřebami jednotlivých politických subjektů". Tím hůř.

Podle mého názoru došlo k destrukci právě tak veřejnoprávních médií, jako i destrukci veřejného školství v souladu se zájmy politických subjektů, které podlehly tlaku současné globální moci. A "veřejný" způsob financování těchto i dalších subjektů, tak jak je nastaven nyní, této destrukci slouží. Nemyslím si, že bychom se v tomto názoru na věc s M. Krohem rozcházeli.

Teď k tomu nadhledu. Ve druhém pokračování svého populárního povídání, jak číst Marxe, jsem uvedl, že byl v určitém směru maximalista, že hledal vždy důsledné dořešení problémů či rozporů. Bylo to mj. i proto, že vyrostl z Hegela a jeho známého:

"Všechno, co je rozumné, je skutečné,

všechno, co je skutečné, je rozumné."

Právě toto Hegelovo ztotožnění rozumného a skutečného vedlo k rozdělení příznivců tohoto velkého myslitele na starohegelovce a mladohegelovce (ke kterým se ve své době zařadil Marx i Engels). Starohegelovci (konzervativci) si z Hegela brali to, že "vše skutečné je rozumné", tj. vše, co je, je nutné s využitím rozumu zdůvodňovat jako správné. Mladohegelovci (pokrokáři) si z Hegela brali naopak to, že "vše rozumné je skutečné", vše, co, rozumem zdůvodníme jako správné, bychom měli prosadit.

Touto historicko-teoretickou oklikou, tímto nadhledem chci jen říci to, že v diskusi o stavu, problémech, vývoji, financování apod. vysokého školství nemůže vycházet jen z toho, "jak to z hlediska svých zájmů" vidí politici, jako to vidí i normální lidé (jejichž názor je nutné na rozdíl od současných politiků respektovat a vážit si ho), ale nebát se uvažovat v celé perspektivě překonání současného stavu, a to i za cenu toho, že ten, kdo jde s kůží na trh, "bude delší dobu bez úspěchu". Čím důležitější změnu se pokoušíme prosadit oproti setrvačnému vývoji, tím větší "náklady tohoto typu" ("dlouhá doba a bez úspěchu")si to vyžaduje. A tady jde o změnu hodně velkou. Zejména, pokud si uvědomíme, jak velké deformace na nedostatcích stávajícího stavu vybujely, jak se rozrostly řady těch, co na něm parazitují.

(Pokračování)
Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/6259-potrebuje-vysoke-skolstvi-zmenu-jakou-2.html