VIZE/342: Vysoké školství potřebuje změnu/4

S odstupem několika málo dní zařazuji pětidílnou sérii o změnách, které potřebuje vysoké školství, do seriálu o vizi. Jsem rád, že vzbudila značný ohlas, i když i do budoucna bude nutné s chladnou hlavou ještě mnohé promyslel, domyslet a dosáhnout shody v pohledu. Ale bez pochopení hloubky a rozsahu změn, do kterých jdeme, to nepůjde. Nechceme-li se dostat do jejich vleku, musíme mít ideovou převahu a mít co nejpřesnější představu o celé perspektivě změn.

Podařilo se mně vyšetřit čas a povzbuzen řadou ohlasů, z nichž se většina tentokrát snaží poměrně korektně pochopit podstatu problému (proč je nutné v kontextu současného vývoje vysokého školství znovu otevřít otázku, jak řešit nepřehlédnutelné a gradující problémy v této oblasti), píšu další díl seriálu.

Připomínám, že podnět k němu dal M. Kroh svým pojednáním, které považuji za dobré východisko, viz zde:

https://michaelkroh.pise.cz/34-poznamky-k-diskusi-o-financovani-vysokeho-skolstvi.html

Tentokrát nebudu reagovat přímo na jeho text, ale na to, co jsem avizoval v předcházejícím pokračování: Jak byste odpověděli na námitku, že hlavní, co určuje příjem, není kvalita vzdělání, ale společenské konexe?

Setkal jsem se s ní v řadě ohlasů na svém blogu, v komentářích na FB i v neformálních diskusích. Pojí se s ní i následující historka: V Německu před pár léty dělali průzkum příjmů absolventů vysokých škol. Jedna z nich, menší a soukromá, výrazně přeskočila všechny ostatní. Čekalo se nějaké zázračné know-how, kterým škola disponuje. Ne. Vysvětlení bylo mnohem prostší. Při podrobnějším ohledání se zjistilo, že tam studují potomci (většinou synové) šéfů dozorčích rad největších firem a bank... Jiný příklad je ovšem slavné předválečné piaristické gymnázium v Budapešti, kde vystudovalo hned několik nobelistů a oskaristů. Tam to know-how měli, bohužel se dnes už neví, jaké.

Ale zpět k podstatě problému. Problematiku perspektivních změn v oblasti vysokého školství (pro které možná ještě nenastal ten správný čas, ale je potřeba o nich mít určitou představu) je nutné chápat mnohem komplexněji. Jedním z přehlížených aspektů, o kterém jsem již několikrát psal, je to, že produktem perspektivní univerzity není jen a dokonce ani zejména lidský kapitál v podobě absolventa dobře připraveného na své profesní uplatnění a další profesní růstu, ale a především sociální kapitál v podobě absolventské sociální sítě, která plní následující funkce:

Fantazie? Ale kdepak. Takto by mělo univerzitní školství fungovat. A v dohledné době. Stačilo by jen a jen vytvořit motivující prostředí. To, aby univerzity měly reálný, tedy generováním zdrojů (a bez působení "přerozdělovačů", kteří podkopávají nohy schopným a saturují vyžírky schopné se bez skurpulí prosazovat v politické sféře) podpořený zájem na dlouhodobém uplatnění svých absolventů.

Orientace na tvorbu absolventských sítí má ještě jeden, řekl bych strategický, význam. Zde se odvolám (v pozitivním smyslu) na M. Kroha. Jsem velmi rád, že v naší diskusi několikrát zmínil negativní roli toho, co nazýváme "struktury založené na vzájemném krytí poručování obecně přijatých zásad". Jejich nebezpečnost tkví nejen v tom, že jejich prorůstání institucionálním systémem společnosti připomíná rakovinové bujení, ale i v tom, že jsou z podstatné části napojeny na jádro současné globální moci, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/4432-pred-jihlavou-o-degeneraci-soucasne-moci.html

V diskusi M. Kroh položit otázku, co s tím, jak eliminovat jejich vliv? Podle mě jednou z cest je jejich postupné vytlačování obdobně silnými, ale pozitivně působícími sociálními sítěmi. A kde je hledat jinde, než právě v podobě dobře fungujících absolventských sítí dobře fungujících univerzit. – Mj. možná právě proto, že by dobré univerzity s fungujícími absolventskými sítěmi mohly sehrát tuto roli, se setkáváme s řadou kroků, které nepomáhají univerzitám zlepšit svoji úroveň, ale naopak, tlačí je bahna intelektuální degenerace. K tomu se dostanu v některém z dalších pokračování, kde budu hovořit o tom, že "veřejné" ještě nemusí znamenat skutečně "veřejně prospěšné", že "veřejné" také může znamenat shromáždění prostředků normálních, slušných lidí, kteří se nemohou bránit síle zákona, aby takto získané prostředky byly proti nim zneužity (k jejich oblbování, k posílení majetkové pozice darebáků, k financování globálních lumpáren...).

V závěru této části ještě uveřejňuji pozvánku na vědeckou konferenci, kterou pořádá naše univerzita (KEMV VŠFS) a na které řadu otázek souvisejících s diskutovanou problematiku můžeme v pracovním prostředí probrat:

(Pokračování)
Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/6269-potrebuje-vysoke-skolstvi-zmenu-jakou-4.html