Radim Valenčík
Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita
VIZE/346: Ke stabilizaci penzijního systému/1
Pracovní verze připravovaného materiálu, který bezprostředně souvisí s perspektivní vizí:
Ke Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí,
kterou vydala v říjnu 2018 Národní rozpočtová rada:
Možnost stabilizace penzijního systému – 1. část
Úvodní poznámka
V říjenu 2018 vydala Národní rozpočtová rada svou historicky první Zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, která je významným příspěvkem k pochopení současných problémů a zaměření pozornosti na jejich řešení případně předcházení těm, které se ještě nevyhrotily.
Cílem našeho matriálu, který na základě dosavadních výsledků zpracoval tým působící v rámci Teoretického semináře ekonomie produktivní spotřeby na VŠFS, je poskytnout určité náměty na řešení jednoho z dílčích, ale dle zprávy i našeho názoru nejzávažnějších problémů, problému stability penzijního systému v dlouhodobém časovém horizontu.
V přímé návaznosti na příslušné pasáže zprávy a její prezentace Národní rozpočtovou radou bude formulován konkrétní návrh na dílčí reformu penzijního systému, která umožní, aby vyhovoval požadavkům:
- trvalé udržitelnosti z hlediska demografického vývoje,
- stability z hlediska případných turbulencí na finančních trzích,
- sociální citlivosti a efektivnosti z hlediska chování účastníků systému.
0pt;font-family:"Times New Roman",serif">Konkrétně jde o návrh plně uzavřené a plně zásluhové postgraduální nadstavby současného průběžného systému penzijního pojištění.
K úvodní informaci o zprávě[1]
Ke Zprávě vydala Rada informaci, která již v názvu upozorňuje na to, že ČR hrozí dluhová past, za hlavní příčinu pak označuje stárnutí obyvatelstva: "Při zachování stávajícího nastavení daňových a výdajových politik by se Česká republika během následujících padesáti let dostala do bezvýchodné dluhové pasti. Dluh sektoru veřejných financí by se z 34,7 procenta HDP na konci roku 2017 zvýšil až na 230 % HDP v roce 2068. Důvodem je především stárnutí obyvatelstva a s ním spojené zvyšování nároků na penzijní systém."
K tomu pak uvedla v úvodu ke Zprávě tato zjištění:
- 31 % bude pravděpodobně podíl osob ve věku 65 a více let na celkové populaci ve 60. letech 21. století,
- v případě zachování současného nastavení daňových a výdajových politik by podíl veřejného dluhu na HDP začal od poloviny 30. let 21. století narůstat a v padesátiletém horizontu by se vyšplhal až na 230 % HDP,
- výdaje na starobní důchody začnou během 30. let 21. století ze stávající úrovně 7 % HDP rapidně růst a budou kulminovat kolem roku 2059 na úrovni 12,9 % HDP,
- 2,86 je počet procentních bodů HDP, o který by se muselo každý rok zlepšit primární strukturální saldo po dobu 50 let, aby na konci tohoto období dluh nepřesahoval hranici dluhové brzdy (55 % HDP),
- 40 % je přibližná hranice podílu veřejného dluhu na HDP, která za současných podmínek zajistí, že v případě ekonomických problémů nedojde k aktivaci dluhové brzdy.
Některá média posunula interpretaci Zprávy prostřednictvím titulků až do podoby katastrofické vize[2], aniž by se zaměřila na podstatu sdělení. Radě šlo v korektně zpracovaném materiálu o to, aby na základě principu předběžné opatrnosti a na základě zkušeností s tím, jak obtížně se prosazují i dílčí změny v penzijním systému, včas upozornit na problém, který čím dříve začneme řešit, tím s méně riziky či případně i některými negativními sociálními a politickými dopady se budeme potýkat. Takto materiál Rady chápeme a k tomu směřuje naše konkrétní doporučení.
(Pokračování)
[1] Viz: https://unrr.cz/vydali-jsme-zpravu-o-dlouhodobe-udrzitelnosti-verejnych-financi-ukazala-ze-cesku-hrozi-dluhova-past/
[2] Viz např: https://eurozpravy.cz/ekonomika/ceska-republika/238887-cerny-scenar-pro-cesko-nebude-na-duchody-hrozi-kolaps-verejnych-financi/?fbclid=IwAR0VM-nSmcMW2um8y3tx-uMqibIa9wyBwxFwznwmZ4UX7qhi6SUbKPkSvYI
a další.