K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/199

V tomto pokračování o tom, zda dojde ke zklidnění viru

Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:

- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)

- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.

COVI-kávička 23.10.: ČR +14151 RF +15971.

Česká republika:   +14251 nových případů (to je pořád hodně). K tomu už téměř 100 mrtvých denně a roste to.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko podle očekávání. Francie dvojnásobek během jednoho dne. Tady se to "utrhlo", také podle očekávání.

USA přes 74.

Británie přes 21. Itálie přes 16. Německo přes 12.

Izrael trochu nepříjemných 2319.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Dojde ke zklidnění viru? Kdy? Co pro to udělat?

Následujících pár poznámek je určeno těm, kteří chtějí přemýšlet. Jsou o jedné z alternativ vývoje, kterou osobně považuji za velmi pravděpodobnou. Pokud nastane, neměli bychom ji promarnit.

Chystal jsem se k napsání tohoto textu dříve a chtěl jsem jej napsat v ucelenější podobě, než formou několika poznámek. Nedovolilo mně to pracovní zatížení spojené s řešením několika naléhavých úkolů (přechod na plně distanční výuku, zpracování materiálů zvyšujících její efektivnost, příprava výzkumného projektu, článek do zahraničního periodika). Takže se omlouvám za útržkovitost, nedotaženost a pracovní podobu tezí:

1. Stále vycházím z toho, že SARS-CoV-2 (dále jen "náš viru") ve svém vývoji dosáhl stavu velmi blízkého třísložkové evolučně stabilní strategie (základ – "pomalé spásání", tj. šetrné chování k hostiteli); obranná – reakce formou "odbrzdění" rychlé replikace na přítomnost mutace porušující základ evolučně stabilní strategie; doplňující – přechod do fáze zklidnění, pokud je mutace porušující základ evolučně stabilní strategie vytlačena). Podrobněji viz:

https://www.osel.cz/11391-epidemie-covid-19-prizmatem-teorie-her.html

(Chystám se napsat pokračování.)

2. V reakci na připomínky, které jsem dostal, zdůrazňuji, že volba strategií naším virem probíhá prostřednictvím mechanismů, které má v sobě zakódovány přirozenou evolucí, a to na bázi výběru z nahodilých variant.

3. Porovnání modelu s realitou naznačuje, že "brzd" rychlého spásání i mechanismů "odbrzdění", právě tak jako mechanismů zklidnění je více. "Navrstvily se" v rámci přirozeného výběru. Žádný přitom nefunguje dokonale.

4. Při fungování těchto mechanismů má klíčovou roli imunitní systém hostitele (tedy náš). Prostřednictvím něj se přenášejí nejdůležitější informace mezi zúčastněnými hráči – základním kmenem, mutací porušující základ evoluční strategie a samotným imunitním systémem. (Dřív jsem si myslel, že náš virus reaguje na nějaké produkty metabolismu, které mohou být u "zlé mutace" odlišné, ale to nevychází při porovnání modelu s realitou). Patrně základ interakce s imunitním systémem je velmi jednoduchý:

- Při dodržení základu evolučně stabilní strategie neprodukuje replikace našeho viru nic, na co by imunitní systém člověka v podmínkách, kde se náš virus vyvíjel po hodně dlouhou dobu, reagoval. (Proto také nenastává onemocnění, náš virus našemu organismu spíše prospívá, proto také tam, kde se vyvíjel, nebyl identifikován.) Jedna z možností je, že napadené buňky umírají apoptózou, případně k ní měly blízko, když už byly napadeny, tj. virus spolupracoval s imunitním systémem a odstraňoval to, co bylo vhodné odstranit. Proto se "specializuje" na starší osoby, kde se takové buňky hojněji vyskytují. Tuto "specializaci" zatím (a naštěstí) neporušuje ani zlá mutace našeho viru.

- Jakmile se objeví zlá mutace našeho viru, reaguje na ni imunitní systém člověka, začne napadat i původní "spřátelený" kmen. Ten přejde do obranného excitovaného stavu, zrychlí svou replikaci, aby zlou mutaci vytlačil z replikačního prostoru. Projevuje se to epidemií, kterou již lze zaznamenat.

- Otázkou je, jak probíhá zklidnění našeho viru.

4. Zde stojí za zaznamenání případ "Ruské chřipky" v roce 1889-1892, která měla všechny znaky nemoci způsobení naším virem. (Doporučuji vygooglovat a porovnat různé zdroje jejího popisu, zajímavé čtení.) – Případ je důležitý, protože dělá fázi zklidnění pravděpodobnou.

5. Podle mě ke zklidnění našeho viru došlo v řadě zemí, které včas a vhodně nastavily protiepidemická opatření. Efektivnost těchto opatření je dána patrně tím, že nejnebezpečnější jsou vícenákazy, tj. šíření portfolia našeho viru v různých modech a zlé mutace.

6. Jsou dvě možnosti, jak epidemie vznikla:

- Bud vznikla nepřátelská mutace a náš virus na ni začal reagovat. Protože svět je z hlediska pohybu osob (migrace, za prací, turistika, obchodování...) velmi propojen, nezafungovaly dřívější mechanismy zklidnění, jak tomu bylo dřív, kdy epidemie ustala dříve, než byl rozpoznán její původně (k tomu dále).

- Náš virus (základní kmen) se z míst, kde se vyvinul a sžil hostitelem (patrně někde v Asii), rozšířil do míst, kde na něj nebyl imunitní systém člověka připraven, považoval jej za vetřelce a napadl jej. Náš virus to vyhodnotil jako signál našeho imunitního systému (tj. zafungovaly příslušní mechanismy), že je přítomna zlá mutace, a zapnul se jeho obranný mechanismus, odbrzdila rychlá replikace. (To z řady důvodů považuji za méně pravděpodobné, i když odlišnosti imunitních systémů člověka v různých regionech mohou hrát významnou roli).

7. Rychlá replikace, a tudíž agresivní, zdivočelé chování základního kmene může být tedy vyvoláno:

- Reakcí imunitního systému na přítomnost zlé mutace, čímž dává signál základnímu kmeni našeho viru.

- Reakcí našeho imunitního systému na přítomnost našeho viru, s nímž nemá zkušenosti (což považuji za méně pravděpodobné, proto náš viru se v klidném stavu chová velmi šetrně k hostiteli).

- Reakcí imunitního systému na modus základního kmene v obranném modu rychlé (a tudíž i nešetrné) replikace.

8. Problém je v tom, že:

- Imunitní systém není patrně sto efektivně rozlišit mezi zlou mutací a základním kmenem v modu urychlené replikace.

- Základní kmen našeho viru není patrně sto efektivně rozlišit mezi reakcí imunitního systému na zlou mutaci a na základní kmen v modu urychlené replikace.

9. Existuje několik alternativ toho, jak může dojít ke zklidnění:

- Základní kmen je po odbrzdění více replikačně dynamický, dříve nebo později vytlačí zlou mutaci.

- K tomu může být přírodním výběrem základní kmen nastaven tak, že postupně "odbrzďuje" další a další prvky základu své evolučně stabilní strategie, tj. rychlé replikace.

10. Ve stylu strategie "jak ty mně, tak já tobě" ve hrách typu "vězňovo dilema" (kam patří i hry typu "tragédie společného") periodicky dochází k vysílání signálu ke zklidnění ze strany základního kmene, tento signál může ovšem vysílat i zlá mutace. Je otázkou, zda se může přes imunitní systém nějak tento signál přenášet. Spíše je pravděpodobné, že imunitní systém nenapadá virus, pokud se nachází ve stavu pomalé replikace a opakováním tohoto postupu základní kmen postupně získává převahu. Právě to by mohla být v souboji o replikační prostor v organismu hostitele i o velký replikační prostor v příslušné pospolitosti hlavní výhoda.

11. Tj, imunitní systém napadá bez rozdílu jak zlou mutaci, tak základní kmen v excitovaném, zdivočelém stavu (modu rychlé replikace). Ale opakovaný a evolucí zabudovaný přechod do modu zklidnění dává základnímu kmeni výhodu, která se dříve nebo později prosadí.

12. Základní podmínkou toho, aby převládnul základní kmen, ovšem je, aby byly z velkého replikačního prostoru (tj. replikačního prostoru ne jednotlivce, ale setkávající se komunity) eliminovány, tedy vytlačeny zlé mutace (tedy ty které trvale porušují pravidlo nešetrného chování v hostiteli, ty, které nenávratně mutováním přišly o některou z "brzd" pomalého "pomalého spásání").

13. Každopádně je velmi pravděpodobné, že přijde fáze rychlého zklidňování. Rychlejšího než by odpovídalo efektu restriktivních opatření. Podmínkou je omezení přísunu zlé mutace (resp. mutací, v nichž je trvale odbrzděn některý z mechanismů omezujících "rychlé spásání" do daného replikačního prostoru (v daném případě naší země).

14. Zlá mutace může pocházet:

- Buď zvně (být importována).

- Nebo se udržovat v enklávách, které ji z různých (iracionálních, fanatických apod. subjektivních motivací) "chrání" záměrným či dokonce demonstrativním porušováním elementárních protiepidemických opatření.

Zamezení nových dodávek "zlé mutace" je tedy hlavní podmínkou toho, aby došlo k řešení situace na bázi zklidnění viru, a patrně ani jiné řešení neexistuje. (Promoření a vakcína mohou být maximálně "podpůrné" cesty, většinou však spíše situaci zhorší, pokud nejsou využívány v intencích zklidnění našeho viru.)

15. Jestli ke zklidnění viru dojde podle prognózy Pekové formou vánočního dárku (nevím, o co opírá tento kvantifikovaný údaj) není jisté. Ale nemusí to trvat dlouho. 

K tomu dodatky:

Uveřejnil jsem 18. října s tím, že při začlenění do tohoto seriálu doplním, což tímto činím:

1. Pojem "zdivočení viru" je asi korektní. Nárůst nových případů je rychlejší a trvá déle, než jsem předpokládal. A nejhorší je, že se potvrzuje hypotéza, že s odstupem 2 týdnů bude počet těžkých případů a s odstupem 3 týdnů úmrtí přibývat NADPROPORIONÁLNĚ.

2. Jednak to potvrzuje fakt, že počet nových případů má významnou vypovídací schopnost (zpochybnit to může jen úplný ignorant, i když těch je dost), jednak to svědčí proti možnosti promoření.

3. Zklidnění viru je přímo podmíněno tím, nakolik jsme schopni eliminovat zdroje vícenákazy obsahující špatnou mutaci (tu, která vyvolává ve svém základním stavu imunitní reakci a vysílá základnímu kmeni signál k tomu, aby přešel do obranné fáze rychlé replikace). Eliminování zdrojů vícenákazy je nyní naprosto zásadní.

4. Skutečnost, že jsme se dostali do současného stavu, svědčí o nebezpečnosti demonstrativního a záměrného porušování základních proti epidemických opatření. S tím je potřeba skoncovat. Tady na vině jednak vládní nedůslednost a jednak (a zejména) podpora (skrytá i zjevná, a to po dlouhou dobu) jak ze strany demoopozice (akce Karlův most apod.), tak i SPD (někteří kandidáti do Senáru, částečně i Okamura) DEVIANTNĺHO CHOVÁNĺ, v důsledku kterého byly uchovány líhně vícenákazy.

5. Nejhorší variantou by bylo, pokud by se imunitní systém lidí u nás dostal do stavu, kdy bude napadat i základní kmen ve zklidněné fázi. K tomu doufám ještě nedošlo a doufám ani nedojde.

Co se děje ve světě:

Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:

https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Další významné zdroje o dění ve světě:

https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441

https://ourworldindata.org/coronavirus

První z odkazů přebírá Financial Times. Je na něm mj. vyjádřeno i to, jak vzrostl počet úmrtí v jednotlivých zemích oproti tříletému průměru. Na to by se měli podívat všichni popírači a chřipkaři.

Graf šíření mutuací:

https://nextstrain.org/ncov/global?gmax=19896&gmin=15114

Tyto stránky ukončily uveřejňování nových příspěvků, ale archiv zůstal. Důležitý je závěr, ke kterému dospěly.

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)