V tomto pokračování MUDr. Štěpánek analyzuje dopady epidemie, objektivní a solidní data. 2. část.
Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:
- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)
- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.
Česká republika: +367 nových případů (to je pořád hodně)
Spojené státy: +31857 nových případů
A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):
|
Rusko : Francie |
|
5449 : 7183 |
Obecně lze říci: Všude mírné poklesy. Patrně v důsledku menšího počtu testů.
Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.
Informace čerpám zejména z: worldometers.info/...
Jak to vidím
O nebezpečí a důsledcích Covid-19 realisticky:
MUDr. Jiří Štefánek na svém webu "Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK" velmi realisticky analyzuje dopady současné epidemie. Přínosný je i jeho komentář.
S autorem článku (a tvůrcem stránek) se lze spojit zde: jiri.stefanek@sez/...
Celý text je zde: stefajir.cz/...
Kdo chce a umí přemýšlet, může si udělat kvalifikovanou a realistickou představu o rizicích.
Text odlišuji fialovou barvou, to nejdůležitější zvýrazňuji tučně:
Podzimní COVID - 2. část
Rusko
O Rusku není tak snadné něco sehnat, ale našel jsem níže uvedený graf na The Moscow Times. Víceméně odpovídá americkému scénáři. Od doby začátku COVID epidemie od května do července 2020 zemřelo v Rusku cca 55,000 lidí navíc proti běžnému průměru. A ano, opět nejde o žádnou morovou ránu. Pozn: Údaje vychází z Rosstat, ale nemohu bez znalosti azbuky ověřit.
Červená křivka je v Rusku první měsíce pod průměrem, ale pak se to během dubna láme a zbytek do července vidíte sami.
Jižní Amerika
Údajů opět moc není, ale našel jsem několik grafů na The Economist, opět se mi zdroj zdá spolehlivý.
Tyto grafy jsou od předchozích poněkud odlišné, protože je na nich pouze "excessive mortality". To znamená, že vše, co je nad číslem nula jsou již úmrtí navíc. Jak vidíme, ve všech uvedených státech se jaksi umíralo více, než je obvyklé, nejhorší je situace v Peru. Grafy se věnují i potvzeným úmrtím na COVID-19, to jsou ty růžové plochy. Jak vidíme, potvrzená úmrtí na COVID tvoří obvykle jen část celkově zvýšené úmrtnosti, nejmarkantnější je opět Peru. Nejlogičtější je z mého pohledu vysvětlení, že podstatná část případů úmrtí na COVID-19 není v zemích Jižní Ameriky správně určena, ale ponechávám prostor i pro jiné spekulace.
Závěr
Takže ano, vážení čtenáři, COVID-19 existuje a umí odeslat do věčných lovišť dost lidí na to, abychom s ním museli nějakým způsobem počítat.Korektní pak je se ptát, jaká opatření (ne)zavedeme, aby ta čísla (ne)byla nižší a na kolik si (ne)budeme chtít narušit osobní svobodu a poškodit ekonomiku. Já osobně bych řekl, že ekonomiku málo omezující opatření charakteru roušek ve vnitřních prostorách, dezinfekce rukou a bazálně zodpovědnější chování nám za nižší počty mrtvých (a za finanční náklady na záchranu přeživších) stojí, ale lze o tom jistě diskutovat. Nekorektní, i když jistě pohodlnější, je celou věc popřít.
Zdroje:
Zdroje pro texty na tomto webu vychází kromě nesčetných přednášek na VŠ i z těchto učebnic a internetových stránek:
Učebnice
COLLINS, R. Douglas. Diferenciální diagnostika prvního kontaktu. 2. české vyd. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-0897-3
STEFFEN, Hans-Michael. Diferenciální diagnostika ve vnitřním lékařství. 2. české vyd. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-2780-6
LUKÁŠ, Karel a Aleš ŽÁK. Chorobné znaky a příznaky: diferenciální diagnostika. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-5067-5
TROJAN, Stanislav. Lékařská fyziologie. Vyd. 4., přeprac. a dopl. Praha: Grada, 2003. ISBN 80-247-0512-5
BUREŠ, Jan, Jiří HORÁČEK a Jaroslav MALÝ. Vnitřní lékařství. 2., přeprac. a rozš. vyd. Praha: Galén, c2014. ISBN 978-80-7492-145-2
KLENER, Pavel. Vnitřní lékařství. 3., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Karolinum, c2006. ISBN 80-7262-431-8
HEHLMANN, Annemarie. Hlavní symptomy v medicíně: praktická příručka pro lékaře a studenty. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-2612-0
LONGMORE, J. M. Oxford handbook of clinical medicine. 8th ed. Oxford: Oxford University Press, 2010. ISBN 978-0-19-923217-8
BLOCK, Berthold. Průvodce sonografií: kapesní atlas. Vyd. 1. české. Praha: Grada, 2005. ISBN 80-247-0835-3
SEIFERT, Bohumil, Václav BENEŠ a Svatopluk BÝMA. Všeobecné praktické lékařství. 2., dopl. a přeprac. vyd. Praha: Galén, c2013. ISBN 978-80-7262-934-3
KALVACH, Zdeněk. Geriatrické syndromy a geriatrický pacient. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2490-4
TOPINKOVÁ, Eva. Geriatrie pro praxi. Praha: Galén, c2005. ISBN 80-7262-365-6
RAFTERY, Andrew T a Eric Kian Saik LIM. Diferenciální diagnóza: do kapsy. Praha: Grada, 2010. Do kapsy (Grada). ISBN 978-80-247-2356-3
KLENER, Pavel. Vnitřní lékařství. 4., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Galén, c2011. ISBN 978-80-246-1986-6
MURRAY, Robert K. Harperova Biochemie. Vyd. v ČR 3., v H + H 2. Jinočany: H&H, 2001. Lange medical book. ISBN 80-7319-003-6
SKALICKÁ, Hana. Předoperační vyšetření: návody pro praxi. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1079-2
HAMPTON, John R. EKG stručně, jasně, přehledně. Vyd. 2., rozš. Praha: Grada, 1996. ISBN 80-247-0960-0
ROB, Lukáš, Alois MARTAN a Karel CITTERBART. Gynekologie. 2., dopl. a přeprac. vyd. Praha: Galén, c2008. ISBN 978-80-7262-501-7
ROZTOČIL, Aleš. Moderní porodnictví. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-1941-2
Internetové zdroje
https://www.nhs.uk
mayoclinic.org/...
webmd.com/...
medicinenet.com/...
medlineplus.gov/...
healthline.com/...
medicalnewstoday.com/...
allaboutvision.com/...
en.wikipedia.org/...
https://www.sukl.cz
tribune.cz/...
Obrázky
smart.servier.com/...: licence Creative Commons 3.0
K tomu ode mne:
Zdá se, že platí obecně: Čím větší procentuální počet případů a čím rychlejší šíření, tím:
a) větší procentuální podíl závažnějších případů.
b) větší procentuální podíl tzv. "nerizikových" skupin je zasažen.
Proto bude velmi důležité sledovat u nás v Česku tento graf:
To, že počet hospitalizovaných a počet osob v těžkém stavu poroste, je samozřejmé. Poroste a rychle. Naprosto zásadní otázka je, zda cca za 2x10 dní (tj. na začátku října až k období kolem státního svátku) se zvýší procentuální podíl těchto položek. To je zcela zásadní pro pochopení logiky chování viru.
Znamenalo by to totiž, že základní kmen našeho viru bojuje o uchování své evolučně stabilní strategie. Z toho by pak plynuly naprosto zásadní důsledky. Tož se nechejme překvapit.
Co se děje ve světě:
Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:
https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Další významné zdroje o dění ve světě:
První z odkazů přebírá Financial Times. Je na něm mj. vyjádřeno i to, jak vzrostl počet úmrtí v jednotlivých zemích oproti tříletému průměru. Na to by se měli podívat všichni popírači a chřipkaři.
Graf šíření mutuací:
Tyto stránky ukončily uveřejňování nových příspěvků, ale archiv zůstal. Důležitý je závěr, ke kterému dospěly.
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
Nejdůležitější je tento graf:
K tomu vynikající grafy z dílny Josefa Šlerky:
Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)