V tomto pokračování ke karvinskému selhání od autorů z CERGE.

Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:

- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)

- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.

COVI-kávička 5.7.: ČR +121 US +45182. Komentář

5. červenec
Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/8068-covi-kavicka-5-7-cr-121-us-45182-komentar.html

Česká republika: +121 nových případů - na sobotu nijak valný výsledek.

Spojené státy:    +45182 nových případů - dost významný pokles, o 9 tisíc, ale stále hodně přes 40 tisíc.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Ke karvinskému selhání:

Včera jsem napsal, že by se mělo zvážit, zda nevytvořit vyšetřovací komisi k objasnění příčin problémů na Karvinsku, které už má velmi nepříznivé důsledky – výrazná omezení cestování, mnohem větší ekonomické ztráty, než by byly při včasném zásahu, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/8080-vysetrovaci-komisi-svedskeho-typu-pro-karvinsko.html

Interpretace těchto problémů bude mít značné dopady na krajské volby.

K tomu na Aktualně.cz publikovali poměrně dobrou analýzu (krátím a zvýrazňuji tučně to nejdůležitější):

"V Karviné se nyní nákaza prudce rozšířila v místních dolech. Nakažených je tam za poslední týden třikrát více než v Güterslohu (270 na sto tisíc obyvatel), česká vláda ale žádnou razantní akci zatím nechystá.

Jak se u nás věci mají? Ministerstvo zdravotnictví stanovilo postup, který má společnosti umožnit návrat k běžnému životu. Zavazuje v něm hygienické stanice, aby vyhledávaly významné kontakty každého nakaženého člověka a neprodleně takové lidi izolovali v domácí karanténě. Následně pak mají být i testováni. Rodinní příslušníci ihned, ostatní po pěti dnech od data rizikového setkání. Takový postup odpovídá mezinárodní praxi, a v mnoha zemích úspěšně udržuje virus pod kontrolou i po rozvolnění plošných opatření. Problém je, že v našich poměrech zřejmě není dodržován s potřebnou důsledností...

Pokud by vše fungovalo, jak má, mělo by tedy po každém dnu s vysokým počtem nakažených následovat několik dnů se zvýšeným počtem karantén a testů. Pokud by například na jednoho nakaženého připadalo v průměru deset intenzivních kontaktů, měl by každý nově zjištěný pacient vést k deseti karanténám a stejnému počtu testů.

Podle záznamů hygienických stanic sice každý den s vysokým počtem nálezů nakonec skutečně vede ke zvýšenému počtu karantén. Jde však o navýšení překvapivě malé.

Například v období od 29. května do 25. června každý zjištěný nakažený vedl v průměru pouze k 1,2 karantény během následujících čtyř dnů. Co z toho lze vyvodit? Že trasování zřejmě typicky končí u nejbližšího rodinného příslušníka a má prodlevu. (K tomu ode mne – a navíc se karanténa nekontroluje!)

Teprve po zhoršení epidemie v Karviné nabralo trasování mírně na intenzitě. Zahrneme-li do předchozího propočtu i data získaná mezi 26. a 30. červnem, vede každý nakažený ke 2,4 karantény - a to rovnoměrně v průběhu pěti následujících dnů.

Trasování bylo donedávna laxní zejména v Moravskoslezském kraji. Od 29. května do 25. června tam na každý případ covidu v průměru připadalo následující den pouze 0,15 karantény. Po zahrnutí krizového období 26.-30. června pak údaj poskočil k 0,75. To kontrastuje s pražskými čísly. V hlavním městě totiž každý případ covidu vede do čtyřiadvaceti hodin k přibližně 0,7 karantény, a za poslední dobu se nezměnil

Intenzita i rychlost trasování rozhodnou o tom, zda udržíme virus pod pokličkou i nyní po rozvolnění skoro všech omezení.

Podle údajů z Wikipedie při absenci jakýkoliv restrikcí nakazí jeden nemocný v průměru více než pět dalších osob. Ačkoli ohledně všech uvedených čísel panuje mnoho nejistoty, je pravděpodobné, že rychlost a intenzita, s níž u nás dnes trasujeme, nebudou bez dalších opatření stačit k tomu, abychom zabránili propuknutí druhé vlny epidemie.

Nedávný výzkum z Velké Británie (Keeling et al.) odhaduje, že průměrný denní počet epidemiologicky riskantních kontaktů se za běžného provozu pohybuje v nižších desítkách. V tomto světle se tedy česká praxe, v jejímž rámci na každého nakaženého připadají jen nižší jednotky karantén, jeví jako nedostatečná.

Věříme, že jednotliví hygienici svoji službu vykonávají svědomitě a s obrovským nasazením. Problém tedy tušíme zejména u kapacity stanic. Dle mediálních vystoupení členů karvinské samosprávy, je například ta místní silně přetížená. Lidé se do ní nedovolají, a testovat se - pokud to nevzdají - jezdí do okolních měst.

Výmluvný je v tomto ohledu i fakt, že u nás v poslední době prudce narostl poměr pozitivních testů, který se dnes pohybuje nad třemi procenty. To je hodnota pro současnou Evropu netypická a řadí nás někam po bok několika balkánských zemí s rychlým růstem epidemie.

Na vládě tedy teď je, aby se kapacitu ochrany veřejného zdraví snažila co nejrychleji navýšit. Je to cesta nepochybně obtížná, nicméně lepší prostředky pro boj s covidem nemáme. Naděje vkládané do technologických řešení a mobilních aplikací se totiž nikde na světě zatím nenaplnily.

Každý statistický model, tedy i ten, na kterém stojí tento text, vychází z mnoha předpokladů, a může tak vést k chybným závěrům.

Správci chytré karantény i Ústav zdravotnických informací a statistiky mají k dispozici data lepší a jistě i přesnější odhady, jenže veřejnost s nimi neseznamují. Nezbývá tedy než jim veřejně klást klíčové otázky dneška: Jaké procento nakažených je trasováno? Kolik kontaktů je průměrně kontaktováno a izolováno? Kolik intenzivních kontaktů má průměrný Čech denně?

Dokud na ně nebudeme znát odpovědi, nelze se zbavit ani obavy, že naše strategie v boji s epidemií aktuálně připomíná hazardní hru."

Autoři:

Ole Jann je ekonom. Působí na CERGE-EI, společném pracovišti Akademie věd a Univerzity Karlovy.

Vasily Korovkin je ekonom. Působí na CERGE-EI.

Jakub Steiner je ekonom. Působí na CERGE-EI a na univerzitě v Curychu.

Celé viz: https://nazory.aktualne.cz/komentare/tam-v-karvine-zpravy-ze-slezska-varuji-ze-si-koledujeme-o-dr/r 9bcc73a6bca711eaa7deac1f6b220ee8/?fbclid=IwAR04HWH6jO0biM1twP3uxj-B_nc3fjSP5Y2xigh0C3HJJ9wRhtb0V9WSlIU

K tomu poskytl šéf odborářů Josef Středula pro Novinky.cz obsáhlý rozhovor. Hned v úvodu poměrně drsně říká:

"Toto váhání bylo zbytečné a ničemu nepomohlo, navíc došlo z mého pohledu k naprosto neuvěřitelným výrokům na adresu horníků, že údajně šíří nemoc tím, že chodí na pivo, což je výmysl a pohrdání lidmi. Ti, co rozhodují, ani netuší, v jakých podmínkách tito lidé dělají. Když bylo jasné, že ve Slezském vojvodství došlo k šíření covidu-19, dalo by se předpokládat, že státní firma OKD, která má polské dodavatelské firmy, zvládne situaci. Ale ukázalo se, že na nic připraveni nebyli, situaci hrubě podcenili a evidentně měli jiné priority, než je zdraví zaměstnanců."

Celé viz: https://www.novinky.cz/koronavirus/clanek/stredula-zdravi-horniku-nebylo-prioritou-40329647?fbclid=IwAR1wnE4YhDOQ4rLfWYQ4O-DgJQntPnHwNzHUOEOvmcWWuFyABE-47XfFEUs#seq_no=1&source=hp&dop_ab_variant=387300&dop_req_id=wtG5A05zye0-202007040714&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=

K tomu ode mě:

Vyšetřování kauzy "Karviná" je důležité právě proto, aby ekonomickou nenažranost a politickou zbabělost (ustupování před "chřipečkáři") někdo neházel na frajerství horníků (kteří "chřipečkářům" naletěli). Třeba vyšetřování, které může navázat na to, co se zjistilo, pokud jde o Bakalu, na jehož případ tento ontologicky i finančně navazuje."

Co se děje ve světě:

Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:

https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Další významné zdroje o dění ve světě:

https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441

https://ourworldindata.org/coronavirus

První z odkazů přebírá Financial Times. Je na něm mj. vyjádřeno i to, jak vzrostl počet úmrtí v jednotlivých zemích oproti tříletému průměru. Na to by se měli podívat všichni popírači a chřipkaři.

Graf šíření mutuací:

https://nextstrain.org/ncov/global?gmax=19896&gmin=15114

Tyto stránky ukončily uveřejňování nových příspěvků, ale archiv zůstal. Důležitý je závěr, ke kterému dospěly.

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Nejdůležitější je tento graf:

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)