K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/53

28. červen 2020 | 01.00 |
blog › 
K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/53

V tomto pokračování je shrnutí toho, jak se náš virus chová.

Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:

- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)

- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.

COVI-kávička 28.5: 36 nových případů. Komentář

28. květen 2020
Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/7920-covi-kavicka-28-5-36-novych-pripadu-komentar.html

36 (-12 oproti předcházejícímu dnu) nových případů za 27. 5. Návrat k velmi nízkým hodnotám.

Setrvalý počtu hospitalizovaných ke dni 26. 5. na 154 (0) oproti předcházejícímu dni, ale pokles těžkých případů z 24 na 16.

Jak to vidím

Evoluční hra našeho viru:

Evoluční hra našeho viru by pak mohla být založena na hlídání "čistoty rasy", resp. svého kmene, a to právě z hlediska dlouhodobého evolučního uchování kooperativního řešení hry typu "tragédie společné pastviny" s opakováním:

1. Jakmile se objevují drobné mutace, které by se mohly stát základem "evolučního vzdalování", spouští virus nekooperativní chování (snaží se "spást pastvinu", tedy člověka, lidskou populaci buňky konkrétních osob, co nejrychleji). Virus se rychle šíří a onemocnění jsou závažná.

2. Tím virus dosahuje dvojího:

- Jednak nedovolí, aby ho kandidát na evolučně nový typ ohrozil, svou agresivitou obsadí replikační prostor.

- Jednak celou populaci odsoudí k cestě do slepé uličky, protože strategie "rychlého spasení" je evolučně nevýhodná.

3. Pokud se neobjevují "vícenákazy" ze strany významnějších mutací, které by mohly být vývojovou novinkou, pokud vývoj probíhá jen v rámci "oscilací", volí virus kooperativní strategii, kterou mizí nejen před zrakem případných testovatelů, ale dostává se "pod rozlišovací úroveň" i bílých krvinek.

Některé předpovědi z výše uvedené hypotézy (resp. konceptu, pokud by odpovídal realitě):

1, Virus sám není nebezpečný, i větší dávka málo "promutované" nákazy patrně neobsahuje spouštěcí mechanismus vedoucí k nebezpečnému (či dokonce alespoň viditelnému) průběhu choroby.

2. Mnohem větší nebezpečí projevuje "sestěhování" různých bodových mutací do jednoho prostoru. Na některé může základní kmen reagovat velmi nepřátelsky a "zdivočet". Je to hra uvnitř kmene, kterou zvenku můžeme ovlivňovat jen vhodnými omezeními. (Například nedopustit šílenost či sabotáž v podobě ruské "repatriace" 250 tisíc osob, které spolu letěly ve velkých množství v letadle, byly mnoho hodin na letištích, oslavovaly s rodinami a známými příjezd...) Nás virus má patrně velkou "trpělivost" (dost toleruje i Lukašenka), ale co je moc, to je moc.

3. Původní nákazu patrně nezjistíme. Dlouhou dobu se virus šířil neviditelně a projevil se až šířením vícenákaz. Není vyloučeno, že ho ke zdivočení přivedly umělé zásahy do jeho základní evolučně stabilní struktury DNA, kterou vyhodnotil "po bolševicku" ve stylu "největší nepřítel = nejbližší ne přítel" (rozlišení "nepřítel" a "ne přítel" je zde podstatné)

4. Náš virus si patrně hlídá hlavně čistotu rasy a to právě z hlediska kooperativního řešení základní hry. Proto svým chováním možná ani nebude reagovat na podzimní chřipkové epidemie (ale taky bych zachovával předběžnou opatrnost). Virus normální chřipky je pro něj příliš evolučně vzdálený a nezajímavý. Laicky řečeno, je "pod rozlišovací úrovní" našeho viru, zda člověka napadne a sežere tygr, bacil tyfu nebo virus chřipky. Všechny tyto organismy nevstupují do jeho hry, protože jsou mu příliš evolučně vzdálené.

5. Patrně lze zjistit, které "bodové mutace" či jejich menší sekvence či souběhy vedou ke "zdivočení viru". Ale dá to hodně práce. Velkou roli při jejich vzniku a kumulaci hraje nahodilost. Proto se případy vzniku nových velkých lokálních center nákazy budou vyskytovat zřídka a vždy v návaznosti na šíření již zdivočelých forem.

Uvidíme, co přenesou další poznatky.

Pavel Petkov o různém vývoji epidemie v různých zemích:

PROČ Indie a rozvojovky jsou na tom dobře a "vyspělý" svět špatně?
Pavel Petkov

Schválně jsem vybral graf, kde je vidět rozdíl mezí ĺránem a Brazílií. Obecně má ĺrán lepší zdravotní systém, nežli Brazílie a USA, které se obě se od ĺránu obzvláště v péči o venkovské obyvatelstvo učí. ĺrán byl zasažen v podobnou dobu jako Itálie, která je také na grafu. Ale Irán šel do lock-downu (izolování), zatím co v Itálii byl prvotní lock-down ukřičen Schmutz lery pod heslem "Milano/Lombardie jede dál!". A o to striknější pak musel být 2. lock-down, když se Schmutz leři odkopali.
V Braziíi obdobně jako v Itálii sabotoval snahy regionálních vlád ultrapravicující Schmutz ler a president Balsonaro. Dtto v USA Trump. Švédsko je už kapitola Schmutz lerství sama o době, lemovaná jen haldami zbytečných mrtvol.
Úplně na dně grafu leží autoritativní a okamžitě tvrdě lock-downující Čína.
A dále tam leží Indie, která sice nepatří mezi hitparády zdravotnictví, ale roušky tam nosí v reakci na pandemii i na dosud negramotném venkově a mobilita pracovních sil je v Indii zatím naštěstí pramalá, ve srovnání např. s ĺránem, kde můj dobrý kamarád létá na víkend domů 1.000 km z ropné věže v Zálivu k rodině do Teheránu a na íránských osmiproudých dálnicích se bez problémů dá ujet 140 km v hodině i na velké vzdálenosti.
Proto mně COVID-19 vychází jako onemocnění, závislé na mobilitě obyvatelstva, rychlosti vztyčení striktních bariér a odolnosti a vyspělosti zdravotní sítě. A podle toho pak maluje "křivečky". A je jedno, zda jde o švédské, brazilské, americké Schmutz lerství. Ne náhodou i Indiové do 19.569 indických jazyků a dialektů ihned nyní zavedli SOCIAL DISTANCING, zatímco Češi už se nemohli dočkat, jak se bez roušky při brumlání nad pívem vzájemně co nejvíce sociálně proprskají.

Viz: https://www.facebook.com/groups/208008770285228/permalink/251790129240425/

Co se děje ve světě:

Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:

https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Další významné zdroje o dění ve světě:

https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441

https://ourworldindata.org/coronavirus

První z odkazů přebírá Financial Times. Je na něm mj. vyjádřeno i to, jak vzrostl počet úmrtí v jednotlivých zemích oproti tříletému průměru. Na to by se měli podívat všichni popírači a chřipkaři.

Graf šíření mutuací

https://nextstrain.org/ncov/global?gmax=19896&gmin=15114

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Nejdůležitější je tento graf:

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář