Radim Valenčík
Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita
K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/6
Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:
- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)
- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.
V tomto pokračování barevně zvýrazňuji svůj pohled na diferencovaný vývoj zemí. Důležité!
COVI-kávička k 11.4.: 170 nových případů. Komentář
12. duben 2020
Výborný výsledek: 170 nových případů. To i v případě, že by pod tlakem došlo k "protržení" některých bariér šíření, umožní zjistit velmi přesně, kde, jak a proč.
Pokusím se každý den dát nejen základní údaje, ale i to nejdůležitější, co se událo, včetně odkazu na materiály týkající se dané problematiky. Včera to byl naprosto zásadní komentář, který dal mezinárodně uznávaný, ale hlavně fakt dobrý evoluční biolog a parazitolog prof. Jaroslav Flegr (nesporná autorita, mnozí ho již znáte):
Dnes se pokusím napsat něco na téma nejvíce ekonomicky poškozených a možností toho, jak jim pomoci. Byla totiž uveřejněna řada příspěvků v mediích i na FB inspirovaných hysterickým výlevem rektora Zimy, který líčí katastrofickou představu kolapsu ekonomiky, aby co nejvíce dotlačil vládu k "rozvolňování" a "promořování":
Mám velké obavy z devastačních dopadů, kterými pokračující restrikce tvrdě a na dlouhou dobu zasáhnou každého občana, naši zemi a celou společnost. Hrozí způsobit obrovskou vlnu nezaměstnanosti, sociálního zmaru a existenčních problémů pro statisíce lidí. Problémů, jejichž důsledky budeme řešit desetiletí.
Jsem přesvědčen, že máme ještě poslední možnost zatáhnout za záchrannou brzdu a pokusit se Českou republiku co nejvíce ochránit před pádem do hluboké ekonomické propasti, která by vedla k naplnění smutných prognóz a drastickému úpadku všech oblastí našeho života na dlouhé roky dopředu.
Je nezbytně nutné okamžitě a zásadně přehodnotit přijatá opatření státu, jejich další trvání, přiměřenost, efektivitu a především plošnost uplatňování.
Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/7735-o-co-jde-ve-sporu-o-promoreni.html
(Nezapomínejme, co kdo kdy říkal – jak jsem varoval už na začátku epidemie "Pozor – koronavirus vybarvuje charaktery!")
Kdo jsou ti ekonomicky nejvíce ohrožení? – Zejména ti, které poskytují služby spojené se skupinovou spotřebou, jejichž klientela se za účelem konzumace statků či služeb koncentruje, obsahu vyšší počet osob, pro které onemocnění představuje vyšší riziko, a jejíž podstatná část pochází ze zahraničí.
Konkrétně se jedná o především o lázně (klenoty národního bohatství, kterým jsem vždy fandil, aniž bych dosud využil jejich péče), hotely a restaurace ve velkých městech a turisticky atraktivních lokalitách.
Jedná se mj. o ekonomické subjekty, které přímo tvoří podstatnou část výkonů v oblasti exportu služeb a další výkony v této oblasti výrazně pozitivně ovlivňují i nepřímo. Tady je na místě okamžitá pomoc státu, udržet jejich schopnost poskytovat výkony i v budoucnu. Ale to je samozřejmé. Tady není potřeba snažit se vlámat do otevřených dveří. Snad vláda bude dostatečně rozumná či spíše národohospodářsky uvažující.
Především je nutné upozornit na to, co je hlavní podmínkou toho, aby tyto subjekty obstály v budoucí konkurenci, která přes všechna omezení bude mít globální charakter. Velká část mezinárodní klientely (a zejména starší či s nějakou nemocí) bude požadovat především bezpečnost. Tu budeme muset zabezpečit především. Dosáhneme toho urychleným promořením italskou či britskou cestou? Tomu asi nevěří ani majitel bistra na Národní třídě, natož manažer Imperialu v Karlových Varech.
Nejsme daleko od toho, stát se jednou z prvních bezpečných zemí, která:
- Bude schopna velmi účinně eliminovat šíření koronaviru i v podmínkách uvolnění, které dojde až do úrovně cestování.
- Ve které se podaří "vyšlechtit" právě přísnou karanténou "ochočené" modifikace COVID-19 s velmi malou mírou nebezpečnosti (které přirozeně tak jak tak převáží). /Zde má prof. Jaroslav Flegr pravdu/
To je obrovská příležitost. Nepromarněme ji právě z ekonomických důvodů. Proto stojí za to vydržet. /Byl jsem dnes na zdravotní procházce – auto mám u domu, jedu do míst, kde skoro nikoho nepotkám, roušku nosím; velmi mě potěšilo, že všude po cestě jsem z auta a pak i na místě viděl velmi zodpovědné chování lidí – to je cesta nejen k naší bezpečnosti, ale i k co nejrychlejším a také nejperspektivnějšímu obnovení naší ekonomiky./
Co se ještě odehrálo:
Ani Matovič už není mediálnímu mainstreamu (resp. těm, kdo s ním manipulují, aby manipuloval s námi) dost dobrý:
Patrně nejvýznamnější událostí, která nejvíce vypovídá o tom, o co ve sporu o "rozvolnění" či "promoření" jde, je velmi intenzivní mediální útok na donedávna právě mediálním mainstreamem vychvalovaného Matoviče. Ten dočasně v oblíbenosti ze strany tohoto mainstreamu předčil i Čaputovou. Teď se stal předmětem kritiky. Za co? Za příliš velkou opatrnost a jím navrhovaná opatření k porážce epidemie na Slovensku. Jak to dopadne, by nás mělo hodně zajímat. Slovensko je horkým kandidátem na zemi, se kterou můžeme opatření harmonizovat a následně uvolnit přechod přes hranice. Tak si dobře přečtěte a promyslete celý článek:
Rozpačitý Prymula
Včerejšího Prymulu četli podle ohlasů skoro všichni a většina – dle komentářů na FB – s rozpaky. Asi se v době "Zimovy výzvy" načasované na jednání Sněmovny do něčeho zapletl. Přečtěte si, pokud jste se k tomu dostali, jak se v tom plácá. A jako odborník vůbec nereaguje na zásadní "Flegrův" efekt. Ale za upozornění, že v boji s koronavirem platí "třikrát a dost", si přece jen pochvalu zaslouží:
Není akademik, jako akademik – Akademie věd ČR zaslouží pochvalu
Tady uvedu jen odkaz na pozitivní článek o tom, jak nikoli jeden, ale prakticky všechny ústavy AV ČR se místo psaní podivných výzev snaží přispět k boji proti koronaviru:
Tak zase zítra, když se mně podaří něco napsat...
Dotatek:
Podrobněji lze vývoj sledovat zde:
Jestě uveřejňuji dříve zpraccovaný a mírně upravený materiál, jak údaje číst
Nejlepším a oficiálně potvrzeným zdrojem byla a je stránka:
COVID-19: Přehled aktuální situace v ČR
Na stránkách Ministerstva zdravotnictví ČR, viz:
Nyní se tam (konečně!) objevily nejdůležitější údaje a podstatně se zlepšila i grafická úprava. K tomu několik poznámek:
1. Nejdůležitější je tento graf:
Upozorňuji v něm zejména na černou lomenou čáru. Pokusím se stručně vysvětlit její smysl. Základní model šíření infekce vychází z exponenciální funkce. Připomenu, že exponenciální funkce je funkce typu y = ax, kde x je v našem případě počet dní, po které šíření nákazy sledujeme, a je základ funkce, na kterém velmi záleží, resp. velmi záleží, o kolik je větší než 1. K tomu doporučuji přečíst z Wikipedie:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Exponenciální_funkce
Například při složeném úrokování peněz s dvouprocentním úrokem je základ 1,02. U nás byl základ v prvních dnech rychlého šíření infekce 10x vyšší než v uvedeném příkladu, tj. kolem 20 % denního přírůstku (jak je uvedeno úplně vpravo v tabulce), což odpovídá základu 1,2. Je to hodně, ale dvakrát méně než v zemích, s nimiž má smysl se srovnávat. Nyní došlo k výraznému poklesu na 10 %. Důležité budou další dny.
První doporučení:
Sledujte nejen absolutní čísla a denní přírůstky, ale hlavně denní změnu procentuálního nárůstu.
2. Tomu odpovídá první graf – Celkový (kumulativní) počet osob s laboratorně prokázaným onemocněním COVID-19 dle hlášení krajských hygienických stanic a laboratoří. Ten ztrácí charakter exponenciály, postupně by měl přecházet v lineární nárůsty, tj. procentuálně vyjádřené denní přírůstky (viz bod 1.) by měly začít velmi mírně klesat.
3. Důležité je i to, že graf Celkový (kumulativní) počet provedených testů (včetně opakovaných testů u stejné osoby) ukazuje rychlejší růst než předcházející graf. Tj. procento přírůstků jde zčásti na vrub zlepšené diagnostiky, což je pozitivní moment.
Moje doporučení k omezení kontaktního šíření nákazy:
Osobně doporučuji těm, jejichž pokožka to snese, po důkladném omytí rukou obyčejným mýdlem vzít znovu mýdlo do ruky a pak si teprve utřít ruce. Tak, aby nám na rukou zůstal povlak vysoce alkalického mýdla. Nedokážu odhadnout, jak dlouho vydrží, ale vše, čeho se dotkneme, poměrně účinně nějakou dobu sterilizujeme. Tj. i když vycházíme ven, stojí za to si mýdlový povlak udělat. Mýdlo by mělo vydržet déle než lihové dezinfekce. Ale možnost jeho použití tímto způsobem platí pochopitelně jen pro ty, kteří mají odolnou pokožku. Snad by pomohlo i podržení mýdla v rukavicích, když jdeme ven, abychom likvidovali virus na nejvíce kontaktních místech (držadla v dopravních prostředcích, kliky apod.). Ale tady opravdu nejsem zcela odborník.
(Pokračování)