Bohatství a chudoba jako problém/39

Na pokračování jsem uveřejnil monografii na atraktivní a současně i kontroverzní téma bohatství a chudoba. Podrobný úvod (jak vznikla, kdo ji zpracoval apod.) i její obsah uveřejňuji v první části. Nyní uveřejňuji přílohy, které budou obsaženy v elektronickém vydání monografie

Bohatství a chudoba jako problém: Kdy a proč problém, jak jej řešit

Příloha 3: K interdisciplinárnímu přístupu – 1. část

Vladislav Palát

Monografie se snaží o komplexní pohled na vymezený předmět zkoumání; jejím cílem a posláním je zpřístupnit její četbu čtenářům s různým stupněm vzdělání víceúrovňového výkladu. Zcela v logice věci je využití interdisciplinárního přístupu k bádání, což odpovídá předmětu zkoumání.

Kniha – v souladu s dikcí vymezeného předmětu zkoumání - pracuje spolu s neoklasickými teoretickými základními východisky i s řadou dalších prvků: využívá poznatky dalších humanitních věd (mj. behavioristické ekonomie, psychologie, sociologie, filosofie), lékařských věd (neurologie) i tzv. exaktních věd (např. matematiky, statistiky, informatiky), z jejichž pozic se vychází při výkladu.

I když o pojetí interdisciplinárního přístupu ve vědeckém bádání dnes existují rozmanité názory a různé spory, o jeho užitečnosti a účelnosti však stěží mohou být pochyby. Jedním z dnešních moderních pohledů na interdisciplinární přístup je to, že bývá označován za holistický, systémový nebo komplexní.

Na tomto místě se nelze zabývat otázkou interdisciplinarity v plné šíři, avšak pouze některými otázkami, které úzce souvisí s podmínkami, za nichž tato kniha vznikala. Proto zde upouštíme od rekapitulace definicí interdisciplinarity a odkazujeme čtenáře na podrobnější výklad ve sborníku z konference o lidském kapitálu konané v roce 2018 (Lidský kapitál a investice do vzdělání: výzkum, výuka, publikování, vyd.2019).

https://radimvalencik.pise.cz/6715-teorie-dneska-o-interdisciplinarite-1-131.html

Přece jen však nutno uvést několik poznámek. Latinské slovo "inter" znamená česky "mezi", tj. interdisciplinární výzkum je výzkum mezi obory. Jako příklad lze uvést např. biochemii, která vznikla v podobě spolupráce mezi biologií a chemií, tj. je ve styčných místech, kde existovala terra inkognita (neznámá země),kterou ani jeden z uvedených oborů nedokázal sám o sobě probádat. Kromě označení "mezioborový" výzkum však se v literatuře vyskytují i názvy odlišné názvy. Za multi-oborový lze pokládat výzkum, na kterém se podílí více oborů nebo disciplín. (Příklad: výzkum v prostoru mezi ekonomii, chemii, biologii, meteorologii a dalšími vědami, které prozkoumávají životní prostředí.) O tzv. transdisciplinaritu jde tehdy, kdy se výzkum ve dvou nebo více oborech nebo disciplínách navzájem překrývá, tj. jde-li o výzkum na témže "území" s nadějí, že se např. uplatněním společné metodologie podaří vyřešit problém, který by zúčastněné jednotlivé obory nebyly schopny samostatně vyřešit. (Zde lze uvést jako nový obor/disciplinu vědu o poznání, využívající poznatky psychiatrie, neurofyziologie, umělé inteligence, lingvistiky a filosofie.)

Některé chybné nebo sporné názory se v literatuře houževnatě udržují a stále opakují. Jedním z nich je i tzv. sumární přístup. Interdisciplinární přístup laická veřejnost někdy chápe tak, že se zkoumání daných problémů účastní řada odborníků různých vědních oborů; každý z nich o řešených otázkách pojednává z pozice své vědecké odbornosti (specializace). Používá příslušné terminologie, specifických metod daného oboru a odborného způsobu výkladu výsledků daného bádání. Kdybychom přistoupili na toto pojetí interdisciplinárního přístupu při řešení nějakého problému, stačilo by, abychom mechanicky vedle sebe seřadili několik zástupců námi vybraných oborů, kteří by daný problém zkoumali paralelně. Tento přístup jsem svého času označil za "sumační", neboť výsledkem bádání by byla nějaká suma názorů.

Pokud bychom z nějakého praktického důvodu podobný kolektiv sestavili, pravděpodobně by bylo nutné odůvodnit výběr zúčastněných odborníků jako reprezentantů každého ze zvolených oborů. Obvykle se to děje tak, že jsou uveřejněny jejich specializace a odborné výsledky. Bylo by také nutné blíže vysvětlit souvislosti (důvody), proč byly vybrány právě tyto obory a nikoliv jiné, které by možná byly pro řešení daného vědeckého úkolu vhodnější. Okolnosti svolávání vědeckých konferencí, ať již monotématických, národních či mezinárodních apod., bývají velmi rozmanité. Vědeckých konferencí se ve světě koná bezpočet. Soudě podle zpráv o těchto konferencích, počet každoročně nebo periodicky konaných konferencí se pohybuje v řádu desítek a stovek milionů. Po pravdě řečeno, některé z konferencí (často pořádané v atraktivních zemích s možností ubytování i v prestižních hotelech), se během času - kromě svého proklamovaného vědeckého obsahu a přínosu - staly i tradiční součástí cestovního ruchu řady zemí. Nicméně dnešní praxe řízení vědy a výzkumu v České republice dospěla k závěru, že uveřejňované konferenční příspěvky nepředstavují významnější přínos pro vědu a výzkum, takže při hodnocení konferenčních aktivit akademických institucí již nejsou relevantní pro přidělování finančních prostředků na výzkum, ani pro karierní vzestup jejich účastníků. Buď jak buď, teprve budoucnost ukáže, zda a do jaké míry podobný přístup nepovede k zániku této formy setkání vědeckých pracovníků; podobná setkání totiž často generovala trvalou spolupráci účastníků nebo institucí právě na základě osobních kontaktů. Soudě podle situace z počátku roku 2020, některé tradiční konference se letos, i když pro jejich zrušení, odložení nebo změny formy nemusí být jen hodnocení konferencí z pozice orgánů státní správy.

 Nelze však se nezmínit o tom, že dlouholetá praxe autoritářského posuzování výsledků vědeckých konferencí, spojená se zařazováním vybraných konferencí např. na seznamy Thomson Reuters (resp. nyní Clarivate) nebo Scopus, rozhodně nepatřila mezi nejvhodnější způsoby hodnocení vědeckých konferencí (mj. i vzhledem k vágnosti kritérií a k netransparentnímu způsobu komunikace s žadateli).

Výše popsaný tzv. sumační přístup se někdy aplikuje při pořádání vědeckých konferencí k určitému společnému tématu. Závěry konference – pokud účelem svolání konference bylo přispět k řešení nebo vyřešit daný problém – pak mohou být ve vědeckém sborníku presentovány jako společný názor jejích účastníků, nebo i formou doporučení, společné výzvy nebo rezoluce. Editorem bývá zkušený odborník, který – na základě znalosti svého oboru a díky své dobré orientaci v problematice oborů, zastoupených na konferenci, je schopen sborník kvalitně redigovat.

Pro dnešní vědu je charakteristické to, že vědcům umožňuje – s využitím široké palety existujícího myšlenkového bohatství - hledat a nalézat tvůrčí cesty vedoucí k dalším poznatkům, není-li příliš svazována všemožnou regulací (viz odst ....) a nadvládou módních myšlenkových proudů nebo vyžadováním tradičního klišé v podobě aplikace různých tradičních postupů. Určitá regulace však určitě je nezbytná, aby se pod rouškou požadavku svobody vědeckého bádání neskrýval nepřípustný nebo škodlivý obsah.

Dnešní metodologický repertoár ekonomických věd např. zahrnuje možnost volby mikroekonomického nebo makroekonomického přístupu. Analogickou možnost lze účelně využít prakticky ve všech humanitních vědách. Obdobně tomu je při volbě roviny (úrovně) zkoumání, jeho šíře nebo hloubky. Princip volby zde badatele v průběhu bádání obvykle – po shromáždění, vyhodnocení a klasifikaci použitelných pramenů obvykle vede k tomu, aby náležitě upravil (omezil nebo rozšířil) předmět zkoumání.

Pro problém zkoumání vztahů mezi chudobou a bohatstvím to znamená v odborné knize vyhmátnout takové kroky, které povedou k cíli dané etapy výzkumu. Má-li výzkum být interdisciplinární, měl by zahrnovat optiku nejdůležitějších disciplín, blízkých vymezenému cíli daného výzkumu. Populárně řečeno, týž hlavní problém je zkoumán s použitím různých filtrů (brýlí), které přinášejí nový celkový pohled na zkoumaný problém.

Problémy vývoje vztahů mezi stavy lidské společnosti, označované jako vztahy mezi chudobou a bohatstvím, lze zkoumat z mnoha různých hledisek a metodami korespondujícími zvoleným hlediskům.

(Pokračování)