Bohatství a chudoba jako problém/33

Na pokračování jsem uveřejnil monografii na atraktivní a současně i kontroverzní téma bohatství a chudoba. Podrobný úvod (jak vznikla, kdo ji zpracoval apod.) i její obsah uveřejňuji v první části. Nyní uveřejňuji přílohy, které budou obsaženy v elektronickém vydání monografie

Bohatství a chudoba jako problém: Kdy a proč problém, jak jej řešit

Příloha 1: Diskuse k pozičnímu investování – 1. část

Jako první dávám přílohu obsahující komentář našeho kolegy J. Č. Většina poznámek byla zapracována do finálního textu. Jejich zveřejněním a doplněním mými poznámkami sleduji dvojí:

1. Ukázat styl práce našeho týmu, tedy to, jaké výměny názorů naši práci doprovázely.

2. Zvýraznit metodologii přístupu a některé atributy rozvoje teorie v dané oblasti, kdy metodologie má podobu rozklíčování příslušné problematiky. To spočívá:

- V nalezení "klíče" – identifikování, pojmenování a definování pozičního investování (jako toho, co je elementární a všudypřítomné, vyskytuje se v každém jevu), vytvoření představy o něm formou grafického vyjádření.

- Objevení nejdůležitějšího fenoménu, tj. toho, že poziční investování funguje tak, že omezuje možnost nabývání, uchování nebo využívání lidského kapitálu.

- To umožňuje postupné rozklíčování reality, odhalení souvislosti pozičního investování s tvorbou struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad, odhalení přirozených řetězců investování do rozvoje, uchování a uplatnění lidského kapitálu, odhalení fenoménu původu averze k reformám a jeho příčinám, apod.

- Přechod od interpretace založené na empirickém evidování jevů k identifikování toho, o co jde a co dělat (nejvíce se projeví v závěrečném prezentování příslušné části monografie.

Komentáře J. Č. (poznámky k nim odlišuji fialovou barvou):

Zajímavé čtení, několik poznámek či komentářů:

Líbí se mi (a zvlášť mne zaujalo):

- Popis koncepce: Teorie sociálního státu s jejími nedostatky

- Část o penzijním systému

Možná zvážit:

Ad: Druhá koncepce: Marxova teorie nadhodnoty

- Doplnění efektu různých opatření, možná původně i dobře myšlených, které mají kontraproduktivní efekt. Příkladem jsou bariéry v podobě různých regulací a legislativních opatření, které mají odstranit nějaký nešvar (třeba jen několik případů), a jsou velké subjekty nepříjemné, pro malé potom velký problém.

- K tomu – v businessové komunitě se otevřeně mluví o tom, že nikoliv vlastnictví, ale kontrola prostředků umožňuje zajištění zisků.

K tomu ode mě: Jedna z hlavních příčin degenerace současného systému. Místo inovací v konkurenčním prostředí boj o předražené státní zakázky udržující "poslušnost" firemní sféry, zejména velkých firem. Pak vzniká "efekt Boeing" – vytlačování tvůrčích týmů managementy ovládanými přidělováním zakázek. Místo schopností boj o pozice. Místo motoru tržní konkurence, který vyvolává inovační aktivitu, spuštění motoru konkurence v oblasti pozičního investování, který destruuje do základů celou společnost.

Ad: Veblenova – demonstrativní spotřeba

- Mám trochu pocit, že to je minimálně přežitý a spíše od počátku chybně pochopený fenomén – spíše jde o naše "Vrána k vráně sedá" – prostě kdo má peníze tak si má co říci spíše s lidmi, kteří je mají též (a naopak – jednou jsme si skvěle popovídali na dovolené s o něco málo staršími lidmi. Ráno jsme se potkali na parkovišti, oni nasedali do staré škodovky, a mé služební BMW nevydýchali – už nám potom neodpověděli ani na pozdrav a v jídelně si přesedli).

K tomu ode mě: Závist je až následný jev. Když se nelíbí Veblen (jeho čtenáři v jeho době věděli, o co jde), stačí si přečíst Reichovo "Dílo národů", ve kterém popisuje poziční investování a následnou segregaci společnosti velmi přesně.

- Ano, člověk se chce bavit a některé formy zábavy prostě pro nemajetné nejsou (jachty, sraz majitelů Ferrari) – opět je to spíše o to setkávat se s lidmi, kteří mají se mnou něco společného

K tomu ode mě: ...a také se tím i z hlediska toku inside informací oddělují od "socek".

- "Demonstrativní spotřebu" – předvádí spíše tzv. zlatá mládež a to hlavně proto, že si to mohou dovolit + primitivní pitomci

K tomu ode mě: To by musel být člověk hodně slepý, aby neviděl typické formy sloužící k ekonomické a sociální segregaci.

Zajímavý komenář viz. wikipedie:

- S růstem životní úrovně a vznikem střední třídy během 20. století se tento jev objevil v daleko větší míře v domácnostech a u jednotlivců, jejichž spotřební vzorec se nově řídí demonstrativním užitkem statků, spíše než skutečným, praktickým užitkem. Ve 20. letech 20. století ekonom Paul Nystrom přišel s teorií, že změny v životním stylu, které přišly s průmyslovou revolucí, vyvolaly masové rozšíření "pekuniární kultury". A tak byla myšlenka demonstrativní spotřeby spojována s návykovým nebo narcistickým chováním, vyvolaným konzumním způsobem života, touhou po okamžitém uspokojení a hédonickém očekávání.

K tomu ode mě: Ano. Aby byla paralyzována role produktivní spotřeby a následně i vertikální mobilita, která by byla schopna eliminovat roli segregace vytvářené pozičním investováním.

- Zatímco demonstrativní spotřeba byla původně zamýšlena jako něco výhradně pro bohaté, nejnovější výzkum ekonomů Kerwina Kofi Charlese, Erika Hursta a profesora financí Nikolaie Roussanova ukázal, že je tento způsob chování rozšířen hlavně mezi chudšími sociálními třídami a v rozvíjejících se ekonomikách. Vystavování bohatství na odiv v těchto skupinách slouží k zastírání dojmu, že člověk je chudý. Často je to kvůli snaze oddálit se od skupiny, která je obecně vnímána jako chudá.

K tomu ode mě: Ano. Bez vytvoření imitační psychologie vedoucí životy lidí do slepé uličky by privilegované elity neustály svoji pozic. Proto také reformy zaměřené na rozvoj, uchování a uplatnění schopností lidí, které by směřovaly životní osudy k produktivní spotřebě, narážejí na takový odpor.

Základní teze celé monografie je vyjádřena otázkou: Proč v celém ekonomickém systému nejsou investiční příležitosti využívány podle míry jejích výnosnosti, a to bez ohledu na to, kdo je vlastníkem těchto investičních příležitostí a kdo je vlastníkem investičních prostředků? Zde, pokud to správně chápu, je předpokládáno, že každý máme zhruba podobné množství příležitostí, a hlavní překážkou jejich realizace je nedostatek finačních prostředků. S tím zásadně nesouhlasím! Pokud mohu hodnotit, peněz je nadbytek, tak mnoho, že se uskutečňují i pitomosti (např. typu ekoloběžky v Praze). Co opravdu chybí, jsou (dle vlastních zkušeností):

• Schopnost nacházet a vytvářet příležitosti
• Schopnost tyto příležitosti realizovat
• Schopnost tyto příležitosti správně prezentovat a získávat finanční prostředky

K tomu ode mě: Jde zejména a především o zabudování motivací do systému (vhodným komplexem reforem), tak aby lidé byli k výše uvedenému motivováni. Proto chybí to, na co upozorňuješ. Proto ten sklon k tzv. hédonistické spotřebě.

Naproti tomu kolem sebe vidím:

- K úspěchu a bohatství není třeba příliš vzdělání a chytrost (ta je často spíše na překážku) – samozřejmě je třeba chápat svůj obor. Ale většina bohatých nejsou experti.

K tomu ode mě: Typický důsledek deformovaného systému. Vítězí ti, kteří mají žaludek na to, aby překračovali obecně prospěšné a obecně uznávané zásady.

- Pouze omezená část lidí dokáží vidět příležitosti a zrealizovat je – někteří úspěšní kolem mne vidí nepočet příležitostí, tam kde já (bohužel) vidím pouze soubor faktů. To je věc, která bolestivě chybí. Většina lidí vidí primárně problémy a hrozby. Ti úspěšní vidí příležitosti a vybírají si, jaké jsou pro ně nejlepší. Ti nemají obvykle problém získat zdroje.

K tomu ode mě: Hrozby v podobě sankcí za porušování obecně prospěšných a obecně uznávaných zásad existují. Ti Tvoji "úspěšní" jsou z velké části ti, kteří se stali součástí struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad napojených na nejagresívnější formy pozičního investování. Rakovina současné společnosti.

- Sociální kapitál je zajímavá myšlenka, kterou chápu jako schopnost vytvářet, udržovat a využívat vztahy. Ve světě vysoké dělby práce je to dost podstatné na všech sociálních úrovních a ve všech režimech.

(Pokračování)