Bohatství a chudoba jako problém/31

Na pokračování uveřejňuji monografii na atraktivní a současně i kontroverzní téma bohatství a chudoba. Podrobný úvod (jak vznikla, kdo ji zpracoval apod.) i její obsah uveřejňuji v první části, odkazy na zdroje budu uveřejňovat průběžně.

Bohatství a chudoba jako problém: 

Kdy a proč problém, jak jej řešit – 31. část

9. Shrnutí, diskuse, závěr

Shrnutí

Otázku položenou názvem monografie Kdy, proč se bohatství a chudoba stává problémem a jak jej řešit jsme přeformulovali na otázku: Proč investiční příležitosti spojené s nabýváním, uchování a uplatněním lidského kapitálu nejsou využívány podle míry jejich výnosnosti.

Ukázali jsme, že se jedná o tutéž otázku (respektive stejný komplex problémů a otázek spojených s tím, co je příčinou problémů a jak je řešit), ale zformulovanou tak, aby k deskripci, analýze a řešení příslušné problematiky bylo možné použít a zčásti i vyvinout potřebné nástroje. Zejména šlo o propojení mikroekonomického hledání optima při využití investičních příležitostí spojených s nabýváním, uchování a uplatněním lidského kapitálu a Nashova řešení vyjednávacího problému v oblasti kooperativních her rozšířeného o alternativní možnosti (alternativními ve vztahu ke zlepšením oproti bodu nedohody).

Na základě toho jsme identifikovali fenomén investování do společenské pozice, resp. bod pozičního investování, který má rozhodující roli při vzniku problémů odvíjejících se od rozdělení společnosti na bohatší a chudší, v prohlubování tohoto rozdělení a s tím souvisejících deformacích společenského systému. Pochopení jeho role je současně i odpovědí na otázku, proč investiční příležitosti spojené s nabýváním, uchování a uplatněním lidského kapitálu nejsou využívány podle míry jejich výnosnosti.

Poziční investování působí proti motoru konkurence v oblasti trhu, mj. i proti jeho tlaku na využívání investičních příležitostí podle míry jejich výnosnosti (včetně těch, které jsou spojeny s nabýváním, uchováním a uplatněním lidského kapitálu), a tudíž i proti zvyšování efektivnosti ekonomického systému formou inovací šetřících zdroje a zvyšujících lidský potenciál při současném naplňování bohatství lidského života.

Motor konkurence působí i v oblasti pozičního investování, zde ovšem uvolňuje společenské síly spojené se získáváním poziční výhody na bázi majetku formou porušování obecně přijatých zásad: primárně formou loupeží přerůstajících a organizovaný zločin, korupce navázané na přerozdělování veřejných prostředků apod., sekundárně formou generování struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad, které penetrují institucionální systém a nacházejí i globální zastřešení v podobě moci, která není pod kontrolou odvíjející se od demokratických voleb v jednotlivých státech.

Ke zvýraznění výše uvedených závěrů jsme v úvodu ukázali zásadní rozdíl mezi redistribučním a pozičním přístupem k řešení problematiky bohatství a chudoby, charakterizovali jednotlivé typy redistribučního řešení a poukázali na možná rizika spojená s přeceňováním jejich role. K odblokování některých stereotypů jsme využili paralelu mezi hledáním odpovědi na otázku, proč jsou někteří bohatí a někteří chudí, proč tím může vzniknout problém, s otázkou, proč v "epikúrovském" vesmíru není v noci světlo, návazně jsme dali představu "epikúrovské" ekonomie. Rozvinutí teorie nadhodnoty do její využitelnosti při sledování vzniku nadhodnoty (jako formy "přebytku nad náklady" zpětně působícího na ekonomický proces) ukázalo, že i v návaznosti na sledování této větve ekonomické teorie musíme využít identifikování fenoménu pozičního investování. Bez toho nejsme schopni odpovědět na otázku dvojí role vlastníka kapitálu apod. V návaznosti na to jsme prezentovali poznatky týkající se spotřebního chování z hlediska investování do nabývání, uchování a rozvoje schopností ve vztahu k investování do společenské pozice, včetně souvislosti s prožitkovým bohatstvím a rolí marketingu.

Při praktické aplikaci závěrů, které jsme získali, včetně těch, které souvisejí s použitím vysoce abstraktních teoretických nástrojů, které jsme vyvinuli, hraje velmi významnou roli identifikování řetězců investování do nabývání, uchování a uplatnění lidských schopností. Poziční investování totiž působí na nejcitlivější, resp. nejzranitelnější články těchto řetězců, přitom tak, aby co nejvíce narušilo vertikální mobilitu spojenou s rovností příležitosti ke společenskému vzestupu nezávislému na výchozích příjmových či majetkových podmínkách. Komplex reforem, který by postupně, krok za krokem, vytvářel podmínky pro využívání investičních příležitostí spojených s nabýváním uchováním a uplatněním lidského kapitálu podle míry jejich výnosnosti, musí být proto koncipován tak, aby tyto rozhodující články "ošetřil" právě z hlediska jejich odolnosti vůči pozičnímu investování. K tomu je nutné pracovat s ucelenou představou celoživotního procesu nabývání, uchování a rozvoje lidských schopností, včetně vyústění tohoto procesu v oblasti prodloužení zenitu a horizontu produktivního uplatnění člověka. V této souvislosti se ukazuje, že spory o reformu penzijního systému mají svůj původ nejen v tom, že se jedná o přerozdělování permanentně generovaných velkých finančních prostředků, ale i v zásadní hře o motivaci lidí, resp. o možnost či naopak nemožnost (zablokování) z hlediska přerůstání těchto motivací z přirozeného obstarávání prostředků ke svému životu v aktivity vycházející z průběžně uvědomované celoživotní perspektivy v aktivitu zaměřenou na řešení současných problémů.

(Pokračování)