Bohatství a chudoba jako problém/18

Na pokračování uveřejňuji monografii na atraktivní a současně i kontroverzní téma bohatství a chudoba. Podrobný úvod (jak vznikla, kdo ji zpracoval apod.) i její obsah uveřejňuji v první části, odkazy na zdroje budu uveřejňovat průběžně.

Bohatství a chudoba jako problém: 

Kdy a proč problém, jak jej řešit – 18. část

Případ 2:

Chování hráče Y v případě, kdy hráč vidí situaci tak, jak je na Obrázku 12, tj. kdy y_p < y´_max

(Výplata, kterou může hráč Y dosáhnout v případě kooperativní hry po rozšíření množiny S na množinu S´ je vyšší, než v případě bodu pozičního investování.)

Obrázek 5.7: Pohled z pozice hráče, který vidí možnost zlepšení

Zdroj: Vlastní výtvor

Hráčovi, který vidí situaci tak, že si pozičním investováním může zajistit dosažení bodu p v té poloze, v jaké je uveden na obrázku 5.7, se vyplatí podpořit reformy. Výplata, která se mu nabízí v případě řešení příslušné kooperativní hry, je vyšší, než v případě pozičního investování. V praxi mohou nastat dvě situace:

- Pokud se budou prosazovat reformy "shora" (těmi, kteří mají možnost využít poziční investování), budou nositeli reforem právě tito hráči.

- Pokud se budou prosazovat reformy "zdola" (těmi, kteří nemají možnost využít poziční investování), budou tito hráči spojencem nositelů reforem.

V případě, že se reformy prosadí, budou mít hráči uvedení v Případu 1 nižší výplatu. Proto právě tito hráči představují pro hráče uvedené v prvním případě značné nebezpečí.

Případ 3:

Chování hráče X v případě, kdy hráč vidí situaci tak, jak je na obrázku 5.8, tj. kdy x_d < x´_max

(Výplata, kterou může hráč X dosáhnout v případě kooperativní hry po rozšíření množiny S na množinu S´ je vyšší, než v případě bodu nedohody.)

Obrázek 5.8: Výplata, kterou může hráč X dosáhnout v případě kooperativní hry po rozšíření množiny S na množinu S´ je vyšší, než v případě bodu nedohody

Zdroj: Vlastní výtvor

Jedná se o stejný obrázek, jak v přecházejícím případě. Situaci, která vznikla, uvažujeme z hlediska hráče X v případě, kdy je ochoten přistoupit na kooperativní hru, která vyhovuje hráči Y. V tomto případě budou hráči X i Y spolupracovat na prosazení reforem.

Případ 4:

Chování hráče X v případě, kdy hráč vidí situaci tak, jak je na obrázku 5.9, tj. kdy x_p < x_p´ (a y_p´ > y_p)

Obrázek 5.9: Chování hráče X v případě, kdy x_p < x_p´ (a y_p´ > y_p)

Zdroj: Vlastní výtvor

Hráč X vidí v reformě možnost lepšího pozičního investování pro hráče Y a nevidí to, že reformy vedou ke kooperativní hře, ve které si oba hráči polepší právě na úkor přechodu od nekooperativní hry ke kooperativní. Hráč X bude proto reformám.

Jedná se o velmi častý případ, který je výrazem určitého zakotvení zkušeností z kvazireforem, prostřednictvím kterých se situace popsaná v obrázku 5.9 skutečně prosazovala. V ČR to byl například pokus o zavedení 2. pilíře penzijního pojištění.

Význam této situace spočívá v tom, že averze k reformám mohou využívat ti hráči, kteří byli popsáni v Případu 1, k zablokování skutečných reforem.

Případ 5:

Chování hráče Y v případě, kdy hráč vidí situaci tak, jak je na obrázku 5.10, tj. kdy x_d < x_max

Obrázek 5.10: Chování hráče Y v případě, kdy kdy x_d < x_max

Zdroj: Vlastní výtvor

Hráč X nevidí přínos reformy, ale vidí možnost zásadního zlepšení své výplaty formou sankcionování hráče Y (vzpoury vůči jeho snaze o poziční investování).

Hráč X bude proto reformám.

Jedná se o též o poměrně častý případ, který je výrazem určitého zakotvení zkušeností z kvazireforem. V tomto případě hráč X uvěří v možnost dosáhnout zlepšení formou radikalizace. V praxi se projevuje ve dvou formách:

- V latentní podobě jako snění o možnosti "systémové změny" (v této podobě je to užitečné pro hráče Y, jak je to popsané v Případě 1, protože se tím odvádí hráči X od možné podpory skutečných reforem).

- V podobě radikalismu až násilí (v této podobě je to rovněž užitečné pro hráče Y, jak je to popsané v Případě 1, protože se tím odvádí hráči X od možné podpory skutečných reforem a současně diskredituje odpor zdola).

Poznámky k výše řečenému:

1. Je nutné důsledně odlišovat to, jaká je reálná situace (to, jaké důsledky by reformy měly), od toho, jak jsou reformy interpretovány.

2. Popsali jsme jen pět případů z mnoha dalších, které mohou nastat. Podle nás ty nejdůležitější, které jsme v tuto chvíli schopni identifikovat.

3. Z případů, které jsme popsali, vyplývá řada závěrů ve dvou směrech:

- Jaké koalice se mohou vytvářet, resp. jakou strukturu může mít proreformní a protireformní koalice v případě skutečných reforem.

- S jakou "ideologií" mohou pracovat jednotlivé subjekty. (Pod ideologií chápeme snahu určitého hráče o to, aby druhý hráč chápal situaci (dominantní hru, která se hraje, a případně její kontexty) určitým způsobem (přitom nikoli nutně tak, jak ji chápe on sám, či většinou odlišně).[1]

Závěrem k této části:

V této kapitole jsme použili k vyjádření reality abstrakce pouze na úrovni konceptů. K tomu aby přešli od konceptů k modelům, by bylo nutné:

1. Analyzovat situaci prostřednictvím modelů s více hráči a možností tvorby koalic (což je ten menší problém).

2. Vyrovnat se s problematikou různého odhadu reálné situace různými hráči, různého vidění reality jednotlivými hráči (což je velmi složitý problém).

(Pokračování)