Bohatství a chudoba jako problém/15

Na pokračování uveřejňuji monografii na atraktivní a současně i kontroverzní téma bohatství a chudoba. Podrobný úvod (jak vznikla, kdo ji zpracoval apod.) i její obsah uveřejňuji v první části, odkazy na zdroje budu uveřejňovat průběžně.

Bohatství a chudoba jako problém: 

Kdy a proč problém, jak jej řešit – 15. část

Metodologická poznámka:

Stručně se zmíníme o významu "čtecích model", tj. modelů, prostřednictvím kterých můžeme v realitě odhalit to nejdůležitější. Mohou mít analytickou podobu (být vyjádřeny systémem funkcí), nebo grafickou, tj. názornou (být vyjádřeny prostřednictvím grafů). Tam, kde při konfrontaci modelu s realitou nepotřebujeme či nemůžeme použít výpočet (například proto, že nejsme schopni přesně naměřit číselné hodnoty), jak tomu bývá, pokud je předmětem bádání společenská realita, je vhodnější používat názorné vyjádření prostřednictvím jednoduchých grafů. Klasickým příkladem může být Lafferova křivka. V našem případě jsme si ukázali, že poziční investování musí ovlivnit výnosnost investičních příležitostí, kterými hráči disponuji, že v tom je podstata jeho fungování a dosahování efektů pro hráče, který má možnost pozičního investování.

Mechanismus fungování pozičního investování si nyní ukážeme prostřednictvím duálního modelu.

Obrázek 4.11: Vztah mezi pozičním investováním a výnosem z investičních příležitostí toho, kdo je iniciátorem pozičního investování a kdo je jeho obětí

Zdroj: Vlastní výtvor

- V levé části je graf výnosu z investičních příležitostí, kterými disponují dva subjekty s výplatami x, y v celkových veličinách, v pravé části v mezních veličinách.

- Poziční investování vede k transformaci křivky na křivku F₀(x, y) na křivku F₁(x, y), čemuž odpovídají posuny křivek MX´¹, MY´¹ a MX´², MY´² v pravé části obrázku.

- Původní situace je upozaděna šedivým odstínem křivek, situace po pozičním investování je zvýrazněna černým odstínem.

- Veličinám v kroužku v pravé části odpovídají útvary v podobě trojúhelníků v pravé části.

- bod p je bod pozičního investování.

Empiricky lze doložit fenomén vynuceného poskytování vlastních investičních prostředků k realizaci cizích investičních příležitostí ze strany chudých (v důsledku absence vlastních realizovatelných investičních příležitostí) ve prospěch využití investičních příležitostí (kterými disponují bohatí právě v důsledku pozičního investování). Zkrátka chudí jsou nuceni spořit, aby se zajistili i pro horší období, s jejich úsporami realizují bohatí své vysoce výnosné investiční příležitosti. To je hlavní příčinou, proč místo toho, aby kapitálový trh vedl k vytvoření podmínek pro rovnost využití investičních příležitostí spojených s nabýváním, uchováním a uplatněním schopností, působí přímo opačně, urychluje proces bohatnutí bohatých a chudnutí chudých.

Návazně na to je nutné dát odpověď na otázku: Vede každá forma pozičního investování k potlačení investičních příležitostí toho, proti komu (jakožto chudšímu, jakožto tomu, kdo nemá možnost investovat do společenské pozice a ani nemá možnost se investování svých investičních prostředků tomuto investování bránit), a současně ke zvýšení výnosnosti vlastních investičních příležitostí toho, kdo investuje do společenské pozice?

Zdá se, že ano. V případě, že tomu tak skutečně je, získáváme poměrně přesný a rozvinutý koncept pozičního investování s významnou vypovídací hodnotou.

Poznámka 1 (upozorňující na další aspekt významu dosaženého výsledku):

Důležitým poznatkem je nejen samotné odhalení pozičního investování a jeho logiky, ale také to, že mezi investory (aktuálním i potenciálními) do společenské pozice existuje konkurence, tedy motor konkurence, který je nutní k určitým typům chování.
Jedním z aspektů této skutečnosti je, že se musí snažit získat příjmovou výhodu oproti svým konkurentům mnohdy doslova za každou cenu. Třeba i za cenu porušení obecně přijatých zásad. A tady začíná pro každý společenský systém velký problém. Vzniká tím totiž situace, která podporuje vznik struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad kdy ti, kteří na sebe vědí něco difamujícího, se vzájemně kryjí, vzájemně vydírají a vzájemně protěžují v oblasti pronikání do institucí, které mají porušování obecně přijatých zásad zabránit.

Pokud nevstupuje do hry fenomén pozičního investování, má společnost dostatek mechanismů, aby se bujení struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad a jejich pronikání do svého institucionálního systému bránila. Jakmile je však generování struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad spojeno s pozičním investováním, dochází k velmi značným deformacím institucionálního systému společnosti. Synergické působení pozičního investování a tvorby struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad je pak velmi výraznou překážkou toho, aby investiční příležitosti (včetně a zejména těch, které jsou spojeny s rozvojem, uchováním a uplatňováním lidského kapitálu) byly využívány dle míry jejich výnosnosti.

Poznámka 2 (upozorňující na metodologický aspekt):

Z metodologického hlediska je uvedený podvojný model velmi důležitý. Přestože se na první pohled zdá být dost složitý, není tomu tak. Jakmile pochopíme jeho základní prvky, tak jak jsme se je snažili postupně prezentovat sérií jednoduchých modelů, z nichž se sestává, stává se jednoduchým. Model i sdělení, které obsahuje. K jeho chápání přispívá i to, že tutéž realitu vyjadřuje ze dvou vzájemně se doplňujících pohledů. Proto nelze než doporučit i laickému čtenáři, aby se jej pokusil pochopit a naučit se jeho prizmatem vidět realitu.

Platí totiž, že v každém konkrétním případě pozičního investování (ať se jedná o relativně neškodné či naopak velmi perfidní formy) je celá struktura vztahů popsaná modelem obsažena. Jakmile kterýkoli případ pozičního investování uvidíme prizmatem podvojného modelu, začínáme v něm odhalovat to, co jsme před tím neviděli a můžeme identifikovat souvislosti, které jsme před tím neviděli.

Právě investování do společenské pozice, tedy poziční investování, a ne nic jiného, je tím původním zdrojem problémů, které přivedly současný vývoj do slepé uličky. Chceme-li například řešit problém struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad a tím i vznik "skryté moci", která ovládla podstatnou část institucionálních systémů států a která má globální zastřešení, musíme řešení problémů, které tím vznikly, hledat zcela jinde. Ve vytvoření podmínek pro eliminování role pozičního investování v těch oblastech, které mají klíčový význam pro to, aby řetězce investičních příležitostí spojené s nabýváním, uchováním a uplatněním lidského kapitálu nebyly narušovány. To lze realizovat prostřednictvím vhodných reforem, o kterých si můžeme udělat dostatečně konkrétní představu právě s využitím podvojného modelu.

(Pokračování)