Bohatství a chudoba jako problém/13

Na pokračování uveřejňuji monografii na atraktivní a současně i kontroverzní téma bohatství a chudoba. Podrobný úvod (jak vznikla, kdo ji zpracoval apod.) i její obsah uveřejňuji v první části, odkazy na zdroje budu uveřejňovat průběžně.

Bohatství a chudoba jako problém: 

Kdy a proč problém, jak jej řešit – 13. část

Bohatství a chudoba – podstata problému

Přiblížili jsme se k samotné podstatě toho, proč se stává vztah mezi bohatstvím a chudob ou problémem. Připomeňme si – hlavní linie výkladu jde vedena takto:

1. První podoba problému "Proč jsou někteří bohatí a někteří chudí?".

2. Nový pohled na "ekonomický vesmír" jako na vztah mezi vlastníky investičních příležitostí a investičních prostředků, včetně investičních příležitostí spojených s nabýváním, uchováním a uplatněním lidského kapitálu.

Otázka pak zní takto: "Proč nejsou investiční příležitosti (včetně a zejména těch, které jsou spojeny s rozvojem, uchováním a uplatňováním lidského kapitálu) využívány dle míry jejich výnosnosti?" (resp. co výše uvedenému brání).

Tady se již plně projevuje metodologická analogie s otázkou "Proč je v noci tma?". Připomeňme některé aspekty:

- Prvním, kdo si tuto otázku velmi přesně uvědomil a konkretizoval na oblast vzdělání, byl Milton Friedman (již v roce 1955, známé jsou spíše jeho úvahy na dané téma v populárně psaném "Kapitalismu a svoboda" z roku 1961, přeloženo do češtiny). Odpovídá, že obtížností kontraktů v dané oblasti. Zde je analogie s tím, kdo poprvé nastolil otázku "Proč je v noci tma?", přímo fascinující. Thomas Digges, anglický astronom, který v roce 1576 domyslel důsledky nekonečnosti Vesmíru, navrhl řešení spočívající v tom, že lidské oko není schopné vnímat paprsky příliš vzdálených hvězd.

- Příčinu můžeme hledat v tom, že lze velmi obtížně identifikovat míru výnosnosti investičních příležitostí spojených s nabýváním, uchováním a uplatněním lidských schopností (více vlivů podmiňujících ekonomické efekty v této oblasti, dlouhý horizont, ve kterém se efekty projevují, problém návaznosti jednotlivých investic apod.). Ale to nejdůležitější, proč chybí, resp. neprojevuje se alespoň příslušná tendence jdoucí tímto směrem, pouhou obtížností odhadnout míru výnosnosti, tím není zodpovězeno.

- Otázka formulovaná v rovině využívání investičních příležitostí má ještě jeden aspekt. Jde v ní o vertikální mobilitu. O to, aby možnost svobodného rozvoje schopností člověka a jejich uplatnění spojeným s příslušným společenským vzestupem a příjmovými efekty byla co nejméně omezována výchozí majetkovou a příjmovou situací země, rodiny, etnika apod. (Mj. dnes existuje zjevná tendence překrýt tuto zásadní problematiku snahou určité části globálních elit o "duhovou emancipaci perverzit", což není přehnané označení, ale jeden z aspektů ideového střetu mezi racionalitou a iracionalitou.)

- Uvedená problematika má ještě jeden důležitý aspekt, do kterého mj. vstupuje historie vývoje ekonomické teorie. Jedním ze slavných dobových řešení problému bohatství a chudoby je Marxova teorie nadhodnoty. Ta předpokládá, že konkurencí mezi kapitalisty a konkurencí mezi dělníky samotnými (v podmínkách existence "rezervní armády nezaměstnaných", tj. nezaměstnanosti v dělnických profesích) je cena práce stlačována na nejnižší možnou, tj. na úroveň reprodukčních nákladů. Tj. to, že kapitalista tlačí na to, aby dělník měl co nejnižší mzdu, je dáno "motorem konkurence". Pokud by byl "dobrák", nemohl by dostatečně dynamicky inovovat a zkrachoval by, na jeho místo by nastoupil jiný kapitalista, menší "dobrák". Připravil by o zdroj živobytí "své" dělníky i sebe (alespoň takto to "dobrák kapitalista" viděl). Jenže proč "motor konkurence", který by působil s dostatečnou vehemencí, nejsme schopni identifikovat v podmínkách, kdy investování do kvalifikace dělníka (do jeho lidského kapitálu) by mohlo kapitalistovi přinést zásadní konkurenční výhodu? (Tomáš Baťa se o to před válkou celkem úspěšně snažil, ale dnes nejsme dále, spíše naopak.) Zde je asi zakopán pes či je jádro pudla. Dnes již na místě kapitalisty sedí správní a dozorčí rady reprezentující akcionáře, z velmi velké části fondy, v nichž si lidé spoří na penzi či zdraví. Těm by přece vůbec nemělo vadit hledání cest k získání konkurenčních výhod založených na rozvoji, uchování a uplatnění lidského kapitálu, kterým firmy disponují. Ale v praxi? I management takové firmy, jakou je Boeing, dal přednost levným programátorům pracujícím na jednorázovou zakázku před systematickým formováním vlastního kvalifikovaného a tvůrčího týmu (ve kterém je významný z hlediska vychytání všech much i mezigenerační přenos zkušeností) – a jak to dopadlo? Stovky mrtvých a firma v mimořádně obtížné situaci.

3. Tím se dostávám k tomu zásadnímu. Pokud použijeme k vyjádření výše uvedené mikroenomické problematiky teorii kooperativních her, můžeme otázky přeformulovat takto: "Proč nelze kontrakty v oblasti využívání investičních příležitostí podle míry jejich výnosnosti popsat prostřednictvím Nashova vyjednávacího problému?"

Po stručném výkladu dané problematiky budeme moci tuto otázku přeformulovat ještě úderněji či názorněji: "Co chybí na obrázku popisujícím využívání investičních příležitostí spojených s nabýváním, uchováním a uplatněním lidského kapitálu, který vychází z modelu Nashova (S, d) vyjednávacího problému?"

Obrázek 4.5: Vyjádření v podobně Nashova vyjednávacího problému

Zdroj: Vlastní výtvor

S          je množina dosažitelného rozdělení budoucích výnosů v případě využití investičních příležitostí podle míry jejich výnosnosti

S´          je množina dosažitelného rozdělení budoucích výnosů bez působení kapitálového trhu

d          je bod nedohody, tj. bod, kdy nejsou využity možnosti kontraktů na kapitálovém trhu

BN      linie omezená šipkami je oblast, která oproti bodu d vyhovuje požadavkům dosažitelnosti, individuální a kolektivní racionality (na množině bodů, která je řešením Nashova vyjednávacího problému).
Právě v tomto obrázku 4 něco z hlediska reálných situací chybí. Dobře se na něj podívejte. Oba hráči by měli mít zájem podělit se o výplaty v množině BN, která tvoří linii omezenou šipkami. Je to oblast, která oproti bodu d vyhovuje požadavkům dosažitelnosti, individuální a kolektivní racionality.

Podívejme se nyní na následující obrázek. Pro oblast označenou otazníky platí, že hráč s větším současným příjmem má větší výplatu, než v kterémkoli bodě množiny BN či alespoň lepší výplatu než v některých bodech množiny BN. (Podrobnější rozlišení uvedeme na dalším obrázku.)

V oblasti označené otazníky musí být nějaký bod, a to alespoň jeden bod (budeme ho označovat p), který může být dosažitelný pro hráče s vyšším současným příjmem a kterému dá tento hráč přednost, právě proto, že mu přinese vyšší budoucí příjem než v případě, že by rozdělení příjmů mezi hráče vzešlo z řešení příslušného Nashova vyjednávacího problému.

Obrázek 4.6: Hledání neviditelné bariéry investičního řešení

Zdroj: Vlastní výtvor

Jediná možná interpretace toho, že bohatší hráč má alternativní možnost (případně i více alternativních možností). Jak si zajistit větší výplatu. Na následujícím obrázku ukážeme nejjednodušší případ.

(Pokračování)