Do seriálu o dobré teorii zařazuji tři dříve napsané příspěvky týkající se kauzy "Křeček".
Křeček: Diskriminace menšin a diskriminace většin
Soudě dle ohlasů jsem trefil hřebíček na hlavičku:
Mj. stojí za to podívat se na celý rozhovor s Křečkem:
A také na to, jak hned v následujících zprávách ČT24 (23.00) to, co Křeček říkal, významově posunula:
Pro příklad diskriminace většiny menšinou nemusíme chodit daleko. Chvilkaři s agitační, propagační a organizační podporou "nezávislé" ČT se to pokusí předvést.
Proč nechtějí Křečka? Aby zametli stopy řádnění
Zpráva z tisku:
"Zvolení Stanislava Křečka ombudsmanem rezonuje ve společnosti. Spolek Milion chvilek pro demokracii ještě před volbou avizoval případné demonstrace. Šéfredaktor Deníku referendum Jakub Patočka zase uvedl, že se bude snažit fyzicky zabránit Křečkově vstupu do úřadu, k čemuž vyzval i ostatní.
"Osobně si půjdu před úřad ombudsmana v den, kdy by se ho měl Stanislav Křeček ujmout, sednout. Prostě se ho tam pokusím svým tělem nevpustit. Budu rád, když se přidáte. Nebudu se dál dívat na to, jak tu stát likviduje svoje základní instituce. Mám toho dost," napsal levicový aktivista na Twitter."
Ten stejný Jakub Patočka, který se v tu stejnou dobu hájil u soudu (pátek 14. února t. r.):
"Někdy koncem léta 2006 mě po mnoha letech vyhledala Kateřina, na kterou jsem měl velmi dobré vzpomínky, spíše než mou byla kamarádkou mé ženy. Od doby, kdy má žena zemřela, jsme nebyli v kontaktu, i když jsem jí několikrát psal, neodpovídala. Vylíčila příběh o děvčátku-nalezenci, které vyrostlo u babičky u Vsetína. Chtěla pomoci," vypověděl Jakub Patočka, šéfredaktor Literárních novin a bývalý přední člen Strany zelených.
"Myslel jsem, že se na mě obrací, protože ví, že jsem se různými sociálními otázkami zabýval. Neměl jsem ale čas, odkázal jsem ji tedy na jiné lidi, kteří se podobnými problémy zabývají, Annu Šabatovou, někoho z pedagogicko-psychologické poradny. Dál jsem se o případ nezajímal, když v březnu soud rozhodl o svěření děvčátka do péče, měl jsem věc za zdárně vyřešenou," pokračoval.
Ještě po odhalení týrání nějakou dobu věřil, že Anička je dítě. "Neměl jsem pochybnost, že je to dítě, které má určitou formu postižení. Aničku jsem viděl dvakrát, poprvé na Krásného ulici (adresa bytu, kde žila Klára Mauerová se syny, než se přestěhovali do Kuřimi, pozn. red.), seděla v místnosti, ve které bylo šero, připadalo mi to divné, ale projevovala rysy někoho, kdo prošel značnými útrapami," popsal Aničku Patočka."
Zdroj: idnes.cz/...
Připomenu, o co kauze mučení dětí, na jejímž krytí se podílel Patočka i bývalá ombudsmanka a která se dostala i do Wikipedie šlo:
Podrobněji:
Od Jakuba Patočky to je hodně velké chucpe.
A proč se k tomu přidává Milión chvilek?
Ze stejného důvodu jako ČT. Její současná podoba je přece výsledkem "spacákové revoluce". Tak si plní roli kolektivního agitátora, manipulátora a organizátora.
Ve Svobodném rádiu 17.2.
Měl jsem možnost dvouhodinového rozhovoru s Vladimírem Kapalem ve Svobodném rádiu. Celý záznam je zde:
O tom, kdo a proč nechce Křečka, jak chtějí rozdávat rozum ti, kteří nedokážou rozeznat třicetiletého šílence od nevinného třináctiletého dítěte, o odstínech hnědě od tuhé stolice až po řídký chvilkový případ, o nepochopitelném manévrování Duky a informační tabuli u mariánské atrapy, o lokálních filiálkách globálního Deep State, o tom, proč jsem napsal dopis Marii Benešové, kdo a proč připravuje válku proti Rusku, co bylo cílem protitrumpovského ipeachmentu. A hlavně: Co je nejdůležitější pro to, abychom to přežili a ze současné situace se dostali s co nejmenší újmou.
(Pokračování dalším tématem)